Denní souhrn zpráv Zprávy

12-01-2005

Evropský parlament schválil ústavu Evropské unie

Evropský parlament schválil ústavní smlouvu Evropské unie, kterou 29. října podepsali šéfové států a vlád. Dokument vstoupí v platnost, až ho ratifikuje všech 25 členských států. Některé země ústavu předloží ke schválení v referendu, o kterém uvažuje také Česká republika. Pro rezoluci vyjadřující podporu ústavě se vyslovilo 500 ze 677 přítomných poslanců EP, 137 bylo proti a 40 se zdrželo hlasování. Parlament zahájil zároveň kampaň, jež bude doprovázet ratifikaci ústavy v členských státech unie.

Podle jmenného seznamu, zveřejněného po hlasování EP o příslušné rezoluci, se 15 ze 24 českých poslanců vyslovilo proti; sedm ústavu podpořilo a 2 poslanci ODS podle záznamu nehlasovali. Ze záznamu o hlasování vyplývá, že Češi odmítli ústavu nejrozhodněji, více než dvoutřetinovou většinou, což leccos nasvědčuje z hlediska perspektivy ratifikace. Zatímco ODS spatřuje v ústavě krok k evropskému "superstátu", který nechce, komunistům vadí proto, že posvěcuje ekonomický liberalismus a nejde v integraci dost daleko.

Analýza odposlechů je podle prezidenta Klause nekvalitní a neúplná

Prezident Václav Klaus považuje analýzu odposlechů, kterou v pátek zveřejnila policie, za nekvalitní, neúplnou a nepřesvědčivou. Své hodnocení dokumentu shrnul Klaus v dopise, který zaslal premiérovi Stanislavu Grossovi, sdělil ČTK mluvčí Hradu Petr Hájek. "V závěru obsáhlého dopisu žádá veřejně přístupnou a pravidelnou analýzu odposlechů a zákonnou úpravu posilující ochranu soukromí občanů," uvedl Hájek. Dodal, že analýza, která byla vypracována na Klausovu žádost, nevyvrátila prezidentovy pochybnosti o nezbytném nárůstu počtu odposlechů.

O otázce policejních odposlechů mluvil prezident také s předsedou opoziční ODS Mirkem Topolánkem. Na problémy odposlechů upozorňuje ODS dva roky. Naposledy loni se o nich začalo veřejně diskutovat kvůli vyšetřování údajného pokusu uplatit poslance US-DEU Zdeňka Kořistku. Tehdy vyšlo najevo, že policie monitorovala i Topolánkovy telefonáty. Na odposlechy si stěžoval rovněž prezident Klaus, kterého policisté nepřímo odposlechli v souvislosti s kauzou H-System.

Češi dali na pomoc Asii přes 215 milionů, pohřešuje se 11 lidí

Na konta humanitárních organizací zřízená na pomoc jihovýchodní Asii dorazilo přes 215 milionů korun. Pocit sounáležitosti u českých občanů tak neodezněl ani více než dva týdny po katastrofálním zemětřesení. Od úterý na konta přibylo přibližně 15 milionů korun. Česká vláda počítá s částkou asi 27 milionů korun na okamžitou pomoc a dalších 200 milionů plánuje poslat na rekonstrukční programy. Humanitární organizace ADRA ve středu představila první projekty obnovy za téměř 35 milionů. Mimo jiné jde o zajištění rybářských lodí pro thajské vesnice či o vybudování mateřské školy v thajském městě Ban Kamala.

Česká republika v jihovýchodní Asii pohřešuje 11 občanů, tedy o jednoho méně než v úterý. Ze seznamu ubyl jeden z českých občanů dosud pohřešovaný v Thajsku - je naživu. Nezvěstných, u nichž je naděje na přežití minimální, zůstává sedm. Jde o Čechy, kteří byli v době živelní pohromy v dosahu ničivých mořských vln.

Profesionalizace armády byla tématem schůzky prezidenta s ministrem obrany

Dopad profesionalizace české armády na její chod a prodloužení mise českých vojenských policistů v Iráku byly hlavními tématy schůzky prezidenta Václava Klause s ministrem obrany Karlem Kühnlem (US-DEU) na Pražském hradě. Podle Kühnla se prezident velmi zajímal o to, jak armáda zvládla svoji profesionalizaci. Kühnl mluvil s Klausem také o přípravách oslav 60. výročí konce druhé světové války.

Vláda požádá parlament o prodloužení armádní mise v Iráku

Bezmála stovka českých vojenských policistů by mohla v Iráku působit až do konce letošního roku, i když původně měli zemi opustit příští měsíc. Vláda rozhodla, že požádá parlament o prodloužení mise, která by měla působit ve stejném počtu a se stejným posláním jako dosud. Čeští specialisté nyní na jihu Iráku školí místní policisty a instruktory. Prodloužení mise si vyžádá asi 175 milionů korun, které ministerstvo obrany pokryje ze svého rozpočtu, řekl novinářům ministr obrany Karel Kühnl. Jiné peníze ale jeho úřad ušetří - neuskuteční se plánované školení iráckých policistů v České republice.

Elektronické mýtné se v ČR začne vybírat od poloviny roku 2006

Elektronické mýtné v Česku by měly začít platit v průběhu roku 2006 pouze nákladní vozidla nad 7,5 tuny. Překvapivě o tom rozhodla vláda. Původně se totiž počítalo s tím, že budou zpoplatněna i vozidla nad 3,5 tuny. Vláda tak chce podpořit menší domácí dopravce, dodal po jednání vlády ministr dopravy Milan Šimonovský. Podle sdružení dopravců Česmad Bohemia by však o žádnou plošnou podporu malých dopravců nešlo. "Malý dopravce není ten, kdo využívá malá vozidla," řekl mluvčí sdružení Martin Felix. Například pro malou firmu, která má jeden kamion, by toto opatření nemělo žádný význam. Uvítají ho však například živnostníci nebo rozvážkové služby, které však většinou zamýšlené zpoplatněné úseky dálnic nevyužívají příliš často. Kdy začnou platit mýtné v Česku také vozidla nad 3,5 tuny, není podle Šimonovského zatím rozhodnuto. Nejspíš to však nebude dříve než v roce 2008. "Vláda chce, aby i po zavedení mýtného čeští dopravci zůstali konkurenceschopní v rámci Evropy," řekl Šimonovský. Bude proto uvažovat také o dalších kompenzacích. Snížit by se měla silniční daň na minimální úroveň EU a sazby mýtného by měly být stanoveny tak, aby zvýhodňovaly ekologická vozidla.

Stát chce na mýtném vybrat ročně asi pět až sedm miliard korun. Nyní má z dálničních známek z vozidel nad 3,5 tuny 900 milionů korun. Mýtné by se v první fázi mělo vybírat na 970 kilometrech dálnic a rychlostních komunikací. Později by se postupně mělo rozšířit na vybrané tahy prvních tříd. O tom však musí ministr dopravy jednat s EU. Ta zatím umožňuje zpoplatnění jen na víceproudých silnicích. Podle Šimonovského se bude o zakázku na vybudování systému pro výběr elektronického mýta ucházet desítky firem. Zájem už projevily čtyři velké firmy či uskupení vedená firmami Siemens, Kapsch, IBM a Transtoll. Elektronické mýtné má mimo jiné omezit růst nákladní dopravy přes Českou republiku.

Obce s úložišti radioaktivních odpadů mohou získat z jaderného účtu až 1,5 mil. ročně

Každá obec, na jejímž katastrálním území je úložiště radioaktivních odpadů, bude moci obdržet z jaderného účtu o polovinu více peněz než dosud, celkem až 1,5 milionu korun ročně. Vyplývá to z novely nařízení, kterou schválila vláda. Obce finance obvykle používají na investice do infrastruktury či na ochranu životního prostředí. V České republice jsou tři úložiště radioaktivních odpadů: Bratrství v Jáchymově, v jaderné elektrárně Dukovany a úložiště Richard v Litoměřicích.

Na jaderném účtu jsou podle ministerstva více než čtyři miliardy korun. Hlavním zdrojem jsou odvody společnosti ČEZ, která na účet odvádí 50 korun z každé megawatthodiny vyrobené v jaderných elektrárnách. Česká republika nyní zvažuje vybudování hlubinného úložiště radioaktivních odpadů. Správa úložišť radioaktivního odpadu k tomuto účelu vytipovala šest lokalit, proti návrhu se však postavily obce, na jejichž území by do roku 2065 mělo úložiště vyrůst. Podle expertů není jisté, zda hlubinné úložiště v Česku vznikne. Řada z nich vkládá naděje do technologického vývoje. Otevřena zůstává i možnost společného evropského úložiště mimo území republiky.

Vláda počítá se zavedením eura do roku 2010

Vláda nadále počítá s tím, že Česko přijme euro do roku 2010. Země stále neplní pravidlo rozpočtového deficitu, které je jednou z podmínek pro přijetí eura. ČR má ale od EU podobně jako další noví členové výjimku - pod tři procenta by se schodky měly dostat v roce 2008. S tímto vyhodnocením, které vládě předložily ministerstvo financí a ČNB, kabinet souhlasil. Deficit veřejných financí se pohybuje kolem 40 procent HDP a zde ČR nemá s plněním unijních požadavků problémy. Vládě se také daří plnit stabilitu měnového kurzu a v zásadě i stabilitu cen. Problémy nemá ani u dlouhodobých úrokových měr.

Pro vstup do eurozóny je dobrá vysoká otevřenost české ekonomiky a zaměření zahraničního obchodu na trhy unie. Důležitá prý bude dlouhodobá konsolidace veřejných financí, protože po zrušení vlastní měnové politiky zůstanou jediným nástrojem, kterým bude moci vláda podporovat hospodářství. Problémy by mohlo způsobit vysoké zdanění práce, nízká pružnost trhu práce, zvyšování minimální mzdy nebo regulace nájemného. Bankovní sektor je stabilní.

Vláda je proti návrhu, aby krajané mohli dál žádat o občanství

Vláda má výhrady k senátnímu návrhu, podle něhož by čeští krajané mohli ještě žádat o obnovu občanství. Negativně se k podobné iniciativě horní komory před necelým rokem postavil už předchozí kabinet Vladimíra Špidly. Bez ohledu na postoj vlády nyní návrh posoudí sněmovna.

Novela zákona o občanství je určena především těm Čechům žijícím v zahraničí, kteří o občanství přišli kvůli emigraci v posledních letech komunistického režimu. Mnozí z nich totiž podle autorů novely nestihli v určené lhůtě splnit podmínky, které platný zákon vyžaduje. Senát proto navrhl pětiletou lhůtu, která uplynula počátkem loňského září, zcela zrušit. Špidlova vláda a následně i Poslanecká sněmovna podobnou novelu vypracovanou senátní komisí pro krajany loni na jaře zamítly. Důvodem byla především snaha vyřešit tuto problematiku až letos případnou komplexnější vládní novelou zákona o státním občanství.

Platný zákon z roku 1999 umožňoval požádat o obnovení občanství jen těm emigrantům, kteří o české občanství přišli od 25. února 1948 do 28. března 1990, a to propuštěním ze státního svazku nebo v souvislosti s nabytím občanství země, s níž Česko mělo uzavřenou úmluvu o zamezení vzniku dvojího občanství. Senátorská úprava tak vychází vstříc hlavně krajanům, kteří o české občanství nemohli požádat kvůli československo-americké úmluvě o naturalizaci. Úmluva, která znemožňovala vznik dvojího občanství, přestala platit až v srpnu 1997.

Vláda přerušila jednání o majetkovém narovnání s církvemi

Vláda opět přerušila jednání o možnostech majetkového vypořádání mezi státem a církvemi. Kabinet dostal na stůl zprávu, kterou již dvakrát odložil v prosinci. Ministerstvo kultury chce v rámci jejího projednání od vlády politické zadání pro návrh zákona o majetkovém narovnání mezi státem a církvemi. Ty čekají na rozhodnutí a návrat majetku už od změny režimu v roce 1989. Kvůli neshodám v pojetí náhrad mezi vládními stranami se vyrovnání s církvemi zřejmě opět dostane na jednání lídrů koaličních stran.

Na pomoc Beslanu vláda počítá s 11 miliony, utratila necelé dva

Česká vláda vyhradila více než 11 milionů korun na humanitární pomoc obětem teroristického útoku v ruském Beslanu. Zatím utratila za první ozdravný pobyt beslanských dětí v Karlových Varech 1,9 milionu korun, řekl mluvčí ministerstva zahraničí Vít Kolář. Celou částku možná vláda nevyčerpá, protože Rusko asi nevyužije všechny nabídky. Český stát je připraven zajistit další tři turnusy pro 76 lidí z Beslanu v karlovarské léčebně ministerstva zdravotnictví Mánes. Druhá skupina beslanských dětí společně s jejich příbuznými má do republiky přiletět v pátek, přepravu uhradí ČSA.

Ne všechny děti, které se ozdravných pobytů v Česku účastní, se však učily ve škole přepadené v září teroristickým komandem. Vybírány jsou i jiné děti. Seznamy dává dohromady administrativa Severoosetské republiky a beslanská komise pro humanitární pomoc. V komisi je i hlavní oblastní lékař, na jehož doporučení jsou děti vybírány. Česká vláda také finančně podporuje program nevládní organizace ADRA nazvaný Smíření pro Beslan. Tento dlouhodobý projekt má pomoci lidem přímo v místě útoku teroristů vyrovnat se psychicky s tragédií, při níž zemřelo přes 300 rukojmích, mezi nimi 172 školáků.

ČNB: Ekonomice se bude dařit i letos

Českému hospodářství se bude dařit také letos a pocítit by to měli lidé i tuzemské podniky. Ve Zprávě o finanční stabilitě to uvedla Česká národní banka. Rizikem vývoje zůstávají podle ČNB vysoké schodky veřejných financí nebo ceny ropy. Ekonomika by letos měla dosáhnout svého potenciálu, což v praxi znamená, že by pokračující poptávka vedla k růstu cen v obchodech.

Otěže české ekonomiky loni převzaly od spotřeby domácností investice, poměrně vysoký byl podle ČNB také růst průmyslu a exportu. Ekonomické oživení se projevilo i v lepší finanční situaci podniků, kterým loni rostly zisky. Domácnosti využívaly nízkých úrokových sazeb a pokračovaly v zadlužování. Lidé si brali úvěry především na pořízení bydlení. Centrální bankéři opět kritizovali vládu, že neprovádí potřebné reformy zadlužených veřejných financí. Tuzemské banky již třetí rok dosahují vysokých zisků, které prý jsou poměrně dvakrát vyšší než u finančních ústavů v západní Evropě.

Výzkum: Dvě třetiny Čechů zná ombudsmana, důvěřuje mu polovina lidí

Dvě třetiny obyvatel Česka ví, kdo vykonává funkci ombudsmana, téměř polovina občanů této instituci důvěřuje a mnozí z nich mají i jasnou představu o tom, v čem jim může veřejný ochránce práv pomoci. Vyplývá to z průzkumu, který pro kancelář ombudsmana zpracovalo loni v prosinci Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Ombudsman Otakar Motejl řekl, že výsledky považuje za poměrně příznivé. Jeho úřad vznikl před čtyřmi lety. Pomoc u něj zatím hledalo asi 20.000 občanů. Polovinou z těchto podnětů se Motejl ze zákona mohl zabývat. Zjistil pochybení úřadů v 860 kauzách, přičemž drtivá většina těchto případů byla ke spokojenosti občanů vyřešena již při šetření jejich podnětů. O poslání českého veřejného ochránce práv informuje jeho internetová stránka www.ochrance.cz.

K větším kauzám, které ombudsman dosud šetřil, patří například spor o výšku hladiny nádrží Nové mlýny na Břeclavsku nebo utajování zdravotnické dokumentace příbuzným. Dále se zabýval situací ve výchovných a azylových zařízeních, otázkou regulovaného nájemného, vynucováním sponzorských příspěvků pro domovy důchodů a nucenými sterilizacemi žen. Ke kuriozitám patřil návrh na zrušení letního času.

Někteří politici ombudsmana chválí, jiní dál soudí, že je zbytečný

Úřad ombudsmana si za čtyři roky svého působení získal respekt i některých politiků, kteří dříve patřili k jeho odpůrcům. Jiní ale svůj názor nezměnili a soudí, že jde pouze o další zbytečnou instituci. Nejdůrazněji vystupovali proti jejímu vzniku občanští demokraté. Stínová ministryně práce a sociálních věcí za ODS Alena Páralová ale ČTK řekla, že již změnila názor. Stát podle ní funguje čím dál tím hůř, zákony se stále mění, jsou nejednoznačné, a lidé tak někdy opravdu zásah veřejného ochránce práv potřebují. Zatímco Páralová se dnes dívá na ombudsmana jinak než dříve, další poslanec ODS Miroslav Beneš si o něm myslí stále totéž. "Ty čtyři roky v podstatě potvrdily můj názor. Ke starostům, hejtmanům, prezidentovi přibyl další institut placený z veřejných peněz. Lidi vyslechne a má-li pocit, že jim má pomoci, tak na někoho apeluje," uvedl. Úřadů, které mohou udělat to samé, si ale podle něj občané platí už tak dost.

Po odchodu "civilkářů" chybí v ústavech mužská síla a peníze

Síla mladých mužů a peníze na platy pro nové zaměstnance chybí v řadě zdravotnických zařízení a sociálních ústavech po prosincovém odchodu mladíků, kteří vykonávali náhradní vojenskou službu. Vyplynulo to z ankety ČTK. Někde se na novou situaci včas dostatečně připravili, jinde za vojáky zatím náhradu nemají. Některým mužům se ale práce zalíbila natolik, že v nemocnicích či ústavech zůstali. Za patnáct let trvání se podle ministerstva práce v civilní službě vystřídalo více než 4600 lidí. Mladíci za ní dostávali v průměru necelých 4000 korun měsíčně. Odchod vojáků tak většinou kvůli příjímání nových zaměstnanců prodraží provoz institucí.

Obcím, v nichž jsou azylová zařízení, bude stát více přispívat

Obce, na jejichž území leží azylové zařízení pro cizince, budou od státu dostávat více peněz. Vláda schválila návrh ministerstva vnitra, podle něhož se dosavadní částka sedm korun na osobu a den, kterou obcím poskytuje, zvýší o korunu. Příspěvek zůstával od roku 2001 stejný. Provoz azylových zařízení je financován ze státního rozpočtu. Ministerstvo vnitra se ale snaží obcím vynahradit některé další náklady, které s provozem zařízení souvisí, a proto jim na každého cizince poskytuje příspěvek.

ČNB: Češi si půjčují hlavně na bydlení, na spotřební zboží méně

Češi se stále více zadlužují, aby si pořídili vlastní bydlení. Tempo hypotečních úvěrů rychle roste a půjčky na bydlení již tvoří téměř tři čtvrtiny celkového zadlužení domácností. Naopak tempo růstu spotřebitelských úvěrů začíná zpomalovat, uvádí zpráva o finanční stabilitě, kterou zveřejnila Česká národní banka. Podle ČNB by si domácnosti měly své půjčky dobře rozmyslet, aby je byly schopny splatit. Češi se zadlužují již řadu let a své dluhy zatím splácejí bez větších problémů. Podle centrálních bankéřů to však nemusí platit stále. Pokud by se v budoucnu zhoršil stav české ekonomiky i finanční situace domácností a zároveň výrazně vzrostly úrokové sazby, mohlo by mít se splácením úvěrů potíže mnohem více lidí než dnes.

Dluhy domácností se za poslední rok zvýšily téměř o 75 miliard korun a ke konci listopadu překročily 300 miliard korun. Přestože je dynamika zadlužování českých domácností relativně velká, podle ČNB se lidé v některých dalších nových členských státech EU zadlužují ještě rychleji.

Zemědělci: Cena potravin letos vzroste odhadem o sedm procent

Zhruba sedmiprocentní zvýšení cen potravin odhadují pro letošní rok představitelé Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů. Zdražení se dotkne zejména masných a mléčných výrobků, méně už zřejmě pekárenské produkce. Ceny na pultech budou podle předsedy svazu Jana Veleby reagovat na zvyšování cen farmářských, tedy těch, které dostávají zemědělci za své výrobky. "Ceny vstupů se od roku 1993 zvedly ve srovnání s farmářskými cenami až dvaapůlkrát," upozornil Veleba s tím, že spotřebitelé toto zdražení unesou a zemědělcům přinese potřebný profit.

Ekonom: ministerstvo průmyslu uvažuje o založení exportní firmy pro vývoz do Číny

Novou strategii pro prosazování obchodních zájmů ČR v Číně připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Jak informuje týdeník Ekonom, ministerstvo uvažuje o vytvoření silné exportní společnosti, jakési novodobé organizaci zahraničního obchodu, která by prodávala výrobky českých firem v Číně. Podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Martina Tlapy vycházelo ministerstvo ze zkušeností jiných zemí, například Španělska a Švédska. Působení na čínském trhu vyžaduje znalosti místních zvláštností, dostatečné finanční prostředky a rozsáhlou síť kontaktů.

Za pašování kokainu v lidech uložil soud až dvanáctileté tresty

Za pašování kokainu v lidech z ostrova Curacao v Malých Antilách do Česka poslal ústecký krajský soud šest lidí do vězení na čtyři až dvanáct let. K nejvyšším trestům odsoudil organizátory nelegálního dovozu kokainu Elemíra Slepčika a Vlastimila Havlíčka, kteří se podle soudu také pokusili pohrůžkou ovlivnit jednu ze svědkyň. Verdikt soudu zatím není pravomocný. Při odůvodnění rozsudku předsedkyně senátu uvedla, že soud neuvěřil tvrzení Havlíčka, že byl v přípravném řízení donucen policií k výpovědi proti Slepčikovi. V přípravném řízení před policií totiž uvedl, že Slepčik dovoz drogy financoval. Před soudem to pak ale několikrát důrazně popřel. Změnu výpovědi odůvodnil Havlíček i tím, že před výslechem mu policisté bez svědků naznačili šanci dostat se na Vánoce domů z vazby, když něco řekne na Slepčika.

Policie dopadla gang, který chtěl vytvořit kokainový kanál do ČR

Policie při akci s krycím názvem MUP pozatýkala členy organizované skupiny, kteří se pokoušeli vytvořit kokainový kanál do České republiky. Podle dřívějších zjištění ČTK pašují kokain za zámoří především nezaměstnaní Češi. Nejčastěji jej vozí ze zemí Latinské Ameriky. Organizátoři nelegálních obchodů si vybírají hlavně nenápadně vyhlížející nezaměstnané středního věku ze severních Čech či Ostravska, řekl před časem ČTK expert, který si nepřál být jmenován. Mezi tuzemskými uživateli kokainu podle policie převládají lidé ze showbyznysu, modelingových agentur, prostitutky, umělci nebo bohatší podnikatelé.

Magdaléna pomohla v návratu do života přes 70 drogově závislým

Terapeutickou komunitou Magdaléna v Mníšku pod Brdy, která se zabývá léčbou drogově závislých, prošla za šest let činnosti zhruba stovka klientů. Většina z nich svůj boj s drogou vyhrála. Lidí, kteří po léčbě dlouhodobě abstinují, máme kolem 75 procent, řekl lékař z Magdalény Petr Nevšímal. Zkušenosti ze svého šestiletého působení v Magdaléně shrnul v prvním díle knihy Terapeutická komunita pro drogově závislé, kterou vydal Středočeský kraj. Uživatelů tvrdých drog v kraji ubývá, roste ale počet mladých lidí závislých na nikotinu a alkoholu.

V ostravské nemocnici někdo poškodil záložní zdroj elektřiny

Záložní zdroj elektrického proudu v pondělí úmyslně poškodil zatím neznámý pachatel v areálu Vítkovické nemocnice blahoslavené Marie Antoníny. Na přístroji je přitom nemocnice závislá při každém dlouhodobějším výpadku elektrického proudu. Případem se nyní zabývá policie. ČTK to řekla mluvčí zdravotnického zařízení Eva Kijonková s tím, že závadu údržbář odhalil a pacientům nehrozilo žádné nebezpečí.

Ve Francii zemřel malíř Rudolf Kundera

Ve věku 93 let zemřel v neděli v jihofrancouzském Cassis malíř Rudolf Kundera. ČTK to řekla publicistka Irena Jirků, která se zprávu o umělcově smrti dozvěděla od jeho dcery. Rudolf Kundera patřil k proslulému brněnskému rodu Kunderů. Oproti svým dvěma příbuzným - spisovateli Milanovi a básníkovi Ludvíkovi - však Rudolf Kundera nikdy nebyl v Čechách a na Moravě oslavován, ale ani zatracován. Ve Francii žil totiž již od roku 1940. Po celou dobu komunistického režimu pak jezdil domů jen za rodinou, nikdy v té době ve své vlasti nevystavoval. Francouzi znají především jeho portréty Paula Valéryho, rodiny Mauriacových či Mana Raye. Lidé na jihu Francie si oblíbili hlavně jeho krajinky a přístavy. Ne náhodou ho titulují svým "Čechem z Marseille", uvedla Jirků.

Rudolf Kundera se narodil 9. března 1911 v Tuřanech u Brna. Vystudoval pražskou Akademii výtvarných umění. Za obraz Světlo pravdy, který namaloval pro Husův sbor v Tuřanech, obdržel Prix de Rome, cenu italské královské akademie a roční stipendium v Itálii. Za druhé světové války žil v Paříži, později na jihu Francie - v Marseille a v Cassis, kde se definitivně usadil v roce 1948. První samostatnou výstavu měl doma v roce 1937, o deset let později vystavoval v Praze a pak až po více než padesátileté pauze se mohl znovu prezentovat v Brně v roce 1995.

ČR je v Evropě na prvním místě ve výskytu klíšťové encefalitidy

Česká republika je v Evropě na prvním místě ve výskytu klíšťové encefalitidy neboli zánětu mozku. V ČR je většinou hlášeno zhruba 600 onemocnění ročně, ale očkováno proti klíšťové encefalitidě je jen pět až sedm procent populace. Novinářům to řekl Jiří Havlík z Fakultní nemocnice Na Bulovce. Účinný lék proti klíšťové encefalitidě neexistuje, ale spolehlivou ochranu poskytuje očkování. O účinnosti této prevence svědčí situace v Rakousku. V současnosti je očkováno 87 procent Rakušanů a počet nakažených se snížil ze zhruba 300 na několik desítek ročně.

Chráněná krajinná oblast Český les by měla vzniknout v srpnu

V pořadí 25. Chráněnou krajinnou oblastí (CHKO) Česka se stane Český les. O zvláštních podmínkách ochrany pásma podél hranic od Broumova na Tachovsku po Domažlický průsmyk rozhodla vláda. Vytvoření chráněné oblasti, která by měla existovat od 1. srpna, bylo součástí koaliční smlouvy.

Do roku 1990 ležela velká část území navrhované CHKO v hraničním pásmu, a tím byla veškerá hospodářská činnost v Českém lese omezena. Většina obcí s odsunem německého obyvatelstva po druhé světové válce zanikla, což se odrazilo v relativní nenarušenosti krajiny lidskou rukou. Po pádu železné opony vyhlásily tehdejší okresní úřady na území Českého lesa přírodní parky. Na druhé straně hranic navazují německá velkoplošná chráněná území.

Károlyi nebude kandidovat na předsedu fotbalového svazu

Předseda disciplinární komise fotbalového svazu Alexander Károlyi nehodlá na dubnové valné hromadě kandidovat na funkci svazového předsedy. Jako důvod označil, že by nemohl náročnou svazovou funkci vykonávat souběžně se svým civilním zaměstnáním. O jednapadesátiletém Károlyim se již několik týdnů spekulovalo jako o jednom z možných adeptů na post, který 15. dubna uvolní Jan Obst. Řada lidí si Károlyiho spojovala s očistným procesem, který čeká fotbal v příštím období poté, co bude uzavřen korupční skandál v nejvyšších soutěžích.

Karel Loprais svou tatru na Dakaru zatím neopravil

Stále neopravená stojí v africké poušti tatrovka Karla Lopraise. Na pomoc české posádce nicméně již přijelo asistenční vozidlo a přivezlo nutné náhradní díly. Vozu šestinásobného vítěze soutěže kamionů na dakarské rallye praskl v pondělí hemokinetický kříž u přední nápravy a Lopraisův tým byl nucen svoji další účast vzdát. Loprais se svými spolujezdci strávil na osudném 270. kilometru desáté etapy již dvě noci.

Počasí

Bude oblačno až zataženo, s občasným deštěm nebo deštěm se sněhem, od 600 m bude sněžit. Teploty 2 až 6 stupňů, na horách kolem 0 stupňů Celsia.

12-01-2005