Denní souhrn zpráv Zprávy

13-12-2004

Gross: Klaus není nadstranický

Prezident Václav Klaus se podle premiéra Stanislava Grosse chová jako čestný předseda nejsilnější opoziční strany a nedodržuje svůj slib, že bude nadstranický. Předseda vlády těmito slovy reagoval na Klausovy výroky v sobotním tisku, že kabinet není schopen řešit zásadní dlouhodobé problémy a posiluje moc státu nad člověkem. "Může to být samozřejmě zklamání, že pan prezident závazek zůstat nadstranický nedodržel, ale je zapotřebí to vnímat jako realitu. Rozhodně to není zjevená pravda, jde prostě o postoj člověka, který má jasné úmysly na politické scéně," řekl ČTK Gross. Grossovi se nelíbí Klausova kritika nekoncepčnosti práce vlády. "Po třech nebo čtyřech měsících dělat takový závěr jako pan prezident je nepochybně něco, co může být těžko hodnoceno jako objektivní přístup," podotkl premiér. Do sporu se čestný předseda ODS a úřadující šéf ČSSD dostali i kvůli policejním odposlechům a policejnímu prezidentovi Jiřímu Kolářovi. Klausovi se zdálo, že Kolář i Gross odposlechy bagatelizují, zatímco on policejní praxi označil za alarmující. Vyslovil se i pro odvolání policejního šéfa, Gross ale Koláře ve funkci podržel.

PPF: CME koupila podíl v Nově včetně kontroly podílu na licenci

Společnost CME koupila od skupiny PPF většinový podíl v televizi Nova včetně kontroly nad vysílací licencí, kterou drží společnost CET 21. ČTK to řekla Romana Tomasová z PPF. Protože se nezměnila vlastnická struktura přímo CET 21, nemusí nový vlastník žádat o souhlas Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Jen ji o změnách informuje, dodala Tomasová. CME tak posílila svou pozici, neboť dříve měla kontrolu jen nad provozní částí televize, společností ČNTS. CME a PPF dnes oznámily, že PPF prodala společnosti CME 85 procent svého podílu v holdingu společností kolem Novy, který drží většinový podíl ve firmách spojených s Novou. CME to bude stát 642 milionu dolarů (14,8 miliardy Kč), přičemž 529 milionů USD zaplatí v hotovosti a zbytek ve svých vlastních akciích; PPF se po Ronaldu Lauderovi stane druhým největším akcionářem CME. Podle zákona je provozovatel vysílání s licencí povinen požádat radu o souhlas, pokud se například změní způsob rozdělení hlasovacích práv či výše obchodních podílů. Současné vlastnické změny kolem Novy se však přímo netýkají společnosti Vilja, která je podle PPF většinovým vlastníkem držitele licence CET 21. Podle Tomasové totiž zůstane ve Vilje zachován 52procentní podíl celého holdingu. Změna vlastnických poměrů přímo v holdingu nemá přímo na strukturu CET 21 vliv, dodala. Dalších 16,67 procenta v CET 21 vlastní jeden ze zakladatelů Novy Peter Kršák. "Zbytkový podíl je v této chvíli součástí sporu," řekl dnes novinářům Dvořák o struktuře společnosti. Vlastnickou strukturou CET 21 se zabýval i soud, který loni v prosinci rozhodnul, že většinový šedesátiprocentní podíl patří stále Vladimíru Železnému. Tento rozsudek však Vrchní soud v Praze zrušil v květnu; definitivní rozhodnutí, komu podíly patří, stále nepadlo. Rada počátkem 90. let udělila licenci společnosti CET 21, zahraniční investoři provoz televize financovali prostřednictvím firmy ČNTS. Spory vypukly v létě 1999 poté, co se tehdejší ředitel Novy Vladimír Železný ve zlém rozešel se svými partnery ze CME, kteří většinově vlastnili ČNTS. Pře vyústila ve tři arbitráže. Výsledkem jedné z nich je, že stát musel zaplatit CME přes deset miliard korun za znehodnocení její investice do Novy.

Sněmovna rozhodne o účasti českých vojáků v zahraničních misích

Poslanecká sněmovna by tento týden měla rozhodnout o účasti českých vojáků v zahraničních misích v příštím roce. Asi největší boj svedou poslanci o vyslání vojáků do operace Evropské unie v Bosně a Hercegovině. Sněmovna koncem listopadu schválila zatím jen prodloužení české vojenské mise v silách KFOR v Kosovu. Působení vojáků v této jihosrbské provincii nic nebrání, neboť operaci posvětil i Senát. Horní komora navíc podpořila i účast českých vojáků ve všech ostatních zahraničních misích. Protože v těchto případech ale chybí souhlas poslanců, vojáci nevědí, zda a kam pojedou. Sněmovna by tento týden měla hlasovat nejen o vyslání vojáků do operace EU v Bosně a Hercegovině, ale i do mise v Afghánistánu a v silách rychlé reakce NATO. Dále má schvalovat pomoc českých vojenských zdravotníků v Iráku a výcvik až 100 iráckých vojáků v Česku. Všech těchto misí by se měly účastnit desítky a stovky českých vojáků a Česko by to stálo skoro 1,25 miliardy korun. Jádrem průtahů v dolní komoře je spor mezi vládní koalicí a opoziční ODS o to, kolika zahraničních misí by se čeští vojáci měli příští rok účastnit. ODS je ochotná podporovat účast vojáků ve dvou paralelních operacích a za výjimečných okolností ve třech. Podle vládních představ by nejvíc příslušníků armády, do 700, mělo mít Česko na Balkáně. Až 600 lidí by příští rok mohlo vyslat do Kosova a až 90 do Bosny a Hercegoviny. Kontingent do 90 lidí má vyslat do Afghánistánu. V Iráku v rámci britské polní nemocnice by působil tým do deseti lidí, mezi nimiž by byli dva chirurgové, anesteziolog a další zdravotnický personál. Maximálně 35 vojáků má být přichystáno do sil rychlé reakce NATO. Sněmovna a Senát minulý měsíc schválily prodloužení mise českých vojenských policistů v Iráku. Mají tam až do konce února příštího roku cvičit irácké kolegy.

Nehoda autobusu na dálnici D1 si vyžádala život šesti lidí

Šest lidí zahynulo a stejný počet utrpěl zranění při dnešní nehodě autobusu na dálnici D1 u Domašova na Brněnsku. Do linkového autobusu, který vyjížděl z odpočívadla u motorestu Devět křížů, zezadu narazil kamion pro přepravu automobilů. Mezi oběťmi je sedmiměsíční holčička, její matka a těhotná žena. Přesná příčina nehody autobusu na dálnici D1 zatím není známa. Dálnice směrem na Brno byla od nehody v úseku kolem 167. kilometru téměř sedm hodin neprůjezdná. U nehody zasahovaly čtyři hasičské jednotky. Na odstranění vraků se musely použít jeřáby. Dnešní nehoda autobusu u Domašova je nejtragičtější srážkou autobusu s jiným silničním vozidlem od února 1999, kdy při střetu linkového autobusu a nákladního vozu u obce Středokluky zemřelo deset lidí.

Gross: Za nedokonalým utajením bytů BIS je špatná legislativa

Problém s nedokonalým utajením bytů patřících Bezpečnostní informační službě vyplývá ze špatné legislativy. ČTK to řekl premiér Stanislav Gross s tím, že vládě je často vytýkáno, že se snaží před veřejností řadu informací skrývat. Pondělní Mladá fronta Dnes zveřejnila informace, že z katastru nemovitostí lze získat informace o objektech patřících BIS. Podle výpisu z katastru se pak dají najít i konkrétní služební byty pracovníků civilní kontrarozvědky. Podle ministra vnitra Františka Bublana způsoby, jak informace utajit, existují. Bublan, který dříve působil jako ředitel české civilní rozvědky, řekl, že problém si musí vyřešit sama BIS. Policejní prezident Jiří Kolář označil současný problém za slabinu všech evidencí. Podle něj je třeba upravit příslušné zákony tak, aby se dalo zajistit krytí vybraných informací.

Stát už nebude využívat kryty v metru k ochraně obyvatelstva

Kryty v pražském metru nejsou vhodné k ochraně občanů v krizových situacích. Stát už proto nebude financovat jejich opravy, další peníze ušetří při výstavbě nových stanic podzemní dráhy v hlavním městě. Novinářům to dnes řekl ministr vnitra František Bublan po jednání Bezpečnostní rady státu, která se zabývala strategií ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015. V metru se mají místo krytů budovat zařízení, která dokáží odhalit například chemický nebo jiný útok. Praha již dříve rozhodla o tom, že podzemní dopravní stavby v metropoli už se nebudou budovat jako kryty pro případ jaderných válečných konfliktů. Magistrát se chce zaměřit na snižování novodobých bezpečnostních rizik. Ušetří tím řádově stamiliony korun. Při ochraně obyvatelstva musí bezpečnostní složky státu reagovat na současnou situaci, kdy už největší hrozbou není atomová válka, ale mezinárodní terorismus, přírodní katastrofy, průmyslové či ekologické havárie.

Pěstitelé sklidili 6310 tun chmele

Pěstitelé sklidili v letošním roce 6310 tun chmele, což je čtrnáctiprocentní nárůst z 5527 tun loni. Výnos dosáhl 1,08 tuny z hektaru, zatímco v roce 2003 to bylo o 0,15 tuny z hektaru méně. "Velmi dobrá je letos i kvalita chmele, výrazné zlepšení zaznamenal také obsah hořkých látek. Pěstitelé tak bez problémů celou úrodu prodali," řekl tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR Zdeněk Rosa. Chmelaři se podle něj nyní potýkají se stoupajícími cenami drátku na vedení rostlin, energií a mezd. "Trápí je však zejména ukončení podpůrného titulu na obnovu chmelnic v návaznosti na vstup do EU, a tedy ztráta systémové podpory řešení největšího problému českého chmelařství, kterým je stáří chmelnic," uvedl. Výměrou chmelnic je Česká republika na třetím místě za Německem a Spojenými státy. V letošním roce se celosvětově snížily plochy osázené chmelem o 2,5 procenta na 53.653 hektarů. Z celkové produkce je 80 až 85 procent českého chmele určeno na vývoz. Největším odběratelem je Japonsko, kam jde 45 procent vyvezeného chmele.

Staropramen zdražil pivo, lidé to pocítí spíš postupně

Společnost Pivovary Staropramen zvedla ceny piva zhruba o desítky haléřů na půllitr. Zákazníci úpravu pocítí spíš postupně. Odezva na pultech obchodů nebo v restauracích může trvat týdny, v některých případech měsíce, uvedla mluvčí firmy Simona Krautová. Že se zdražení neprojeví okamžitě, potvrzují většinou i restaurace a obchody, které ČTK oslovila. Pivovary Staropramen jsou součástí pivovarnické skupiny InBev - největšího výrobce piva na světě. Má zhruba 14procentní podíl na domácím trhu a je třetím největším českým exportérem piva.

Kněz sloužil v Brně bohoslužbu pro neslyšící ve znakové řeči

Na tři desítky převážně mladých lidí dnes přišlo do brněnské kaple sv. Alžběty na katolickou bohoslužbu tlumočenou do znakové řeči. Pro neslyšící to byla výjimečná možnost zúčastnit se bohoslužby tak, aby rozuměli obsahu kázání i celému ceremoniálu, řekl ČTK kněz Leo Zerhau. S nápadem pořádat bohoslužby ve znakové řeči přišli před časem děti z brněnské základní školy pro sluchově postižené. Zerhau je již několik let duchovním správcem v brněnských nemocnicích a tři roky se věnuje studiu znakové řeči. Bohoslužby tedy tlumočí sám, i když je přítomen i profesionální znakový tlumočník. "Toho potřebuji ve chvíli, kdy si nejsem překladem jistý nebo při mešních úkonech prováděných rukama," přiblížil. Zerhau je jediným knězem v Brně, který je schopen komunikace s neslyšícími. Jiné katolické bohoslužby tlumočené ve znakové řeči v Česku podle duchovního nejsou.

Český příspěvek na údržbu památníku čs. vojáků ve Francii

Starosta lotrinského městečka Darney Jacques Dumoulin převzal od zástupců českého velvyslanectví ve Francii šek v hodnotě 200.000 korun na údržbu místního památníku československým vojákům. Jde o dar českého ministerstva obrany. Památník stojí na místě, kde byla 30. června 1918 oficiálně založena první samostatná československá brigáda. Toto datum se dnes v České republice slaví jako Den ozbrojených sil. Památník je na místě, kde francouzský prezident Raymond Poincaré 30. června 1918 předal československým vojákům prapor jednotky a oznámil, že Francie jako první mezi spojenci uznává právo Čechů a Slováků na samostatný stát. V Darney někdejší Československo a jeho nynější nástupnické státy připomíná také náměstí T.G. Masaryka, který zde v prosinci 1918 pobýval, náměstí Václava Havla nebo stezky k památníku pojmenované po Edvardu Benešovi a Milanu Rastislavu Štefánikovi. Darney navíc udržuje partnerství s jihomoravským Slavkovem. Pomník československým vojákům stál už v roce 1938 - byl to sloup s československým státním znakem a lotrinským křížem. Kvůli blížící se válce však nebyl odhalen a nacisté jej zničili. Nový pomník byl postaven v roce 1968, ale kvůli invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa byl odhalen až o deset let později, ovšem bez účasti oficiálních československých představitelů. Na jeho podstavci jsou letopočty 1918, 1938 a 1968.

Stromky v květináčích slaví na severu Čech u zákazníků úspěch

Úspěch slaví u zákazníků na severu Čech podle prodejců vánoční stromky v květináčích. V domácnostech se sice začaly objevovat už před několika lety, ale zejména rostoucí cena vyřezaných jedlí a borovic letos zdvojnásobila poptávku. Smrček v květináči vysoký zhruba půl metru stojí v zahradnictvích na severu Čech zhruba 270 až 500 korun. Řezaný smrček vysoký 1,8 metru přijde na 185 korun. Stromky v květináčích kupují zejména mladí lidé a rodiny s dětmi. Ceny se liší podle vzrůstu, druhu a barvy stromku od 100 do 1000 korun. Za 80 korun lze koupit například 40 centimetrů vysokou jedli. Výhodou stromku v květináči je, že vydrží mnohem déle než klasický symbol Vánoc ve stojanu. Prodej stromků v květináčích doporučují také ekologové. Hnutí Duha v Olomouci nabízí lidem jedličku v květináči, kterou mohou po odstrojení uschovat v chladnu a na jaře vysadit do lesa v okolí Svatého Kopečku. Zhruba 50 centimetrů vysoký stromek přijde na 150 korun.

Počasí

Noc i úterek budou zatažené nízkou oblačností, hrozí mrznoucí mlhy i mrholení nebo slabé sněžení. Teploty v noci -2 až -6 stupňů, přes den -3 až +1st. C.

13-12-2004