Denní souhrn zpráv Zprávy

17-11-2004

Na Národní třídu přicházeli lidé i politici

Česká republika si připomněla výročí 17. listopadu 1989, kdy komunistická policie násilně potlačila pochod studentů Prahou. Událost odstartovala pád komunismu v bývalém Československu. K památníku událostí 17. listopadu 1989 do podloubí Kaňkova domu na pražské Národní třídě přicházeli ve středu se svíčkou či květinou obyčejní lidé i politici. Někteří si prohlíželi vystavené velkoplošné fotografie, které zachycují dramatické události večera před 15 lety. Z politiků přišli například premiér Stanislav Gross, bývalý prezident Václav Havel a večer i prezident Václav Klaus. S věncem a svíčkou přišel také předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek.

Tisíce lidí přilákaly večer na pražskou Národní třídu oslavy výročí pádu totalitního režimu v někdejším Československu. Kulturní show s vystoupením řady hudebníků uspořádali organizátoři proto, aby se události 17. listopadu 1989 nepřipomínaly pouze kladením věnců. Na rohu Národní a Spálené ulice vyrostlo pódium, jako první se svými rockovými skladbami snažil rozhýbat publikum Ondřej Hejma a jeho Žlutý pes. Následovali písničkář Pavel Půta a rocker Aleš Brichta s kytarou. Potom účastníky pozdravil primátor Pavel Bém, který jim popřál šťastné narozeniny. "Jsou to narozeniny všech svobodných občanů této země," podotkl. V předtočených pozdravech pak lidi oslovili například zpěvačka Marta Kubišová a exprezident Václav Havel.

Na Národní třídu dorazil i prezident Václav Klaus s manželkou Livií. Z pódia přítomným řekl, že přichází s plnou pokorou vůči tomu, co se zde 17. listopadu odehrálo. Zdůraznil, že je povinností na tehdejší události nezapomínat a dělat co nejvíc pro svobodu a volnost. Poté se prezident odebral položit věnec k pamětní desce, která listopadové události připomíná.

Z Albertova vyrazil průvod připomínající události roku 1989

Stovky převážně mladých lidí se ve středu odpoledne sešly na pražském Albertově kvůli připomenutí 15 let starých událostí, jež odstartovaly pád komunistického režimu v Československu. "Nechceme jen vzpomínat. My, studenti, máme pocit, že opět opadá zájem o věci veřejné," prohlásil v úvodu jeden ze studentských pořadatelů. Podle něj opět zavládla atmosféra letargie a laxnosti typická pro normalizační léta. Patnáct let staré události přitom zanechaly podle studentů odkaz, že není správné smiřovat se s daným stavem věcí, že má smysl usilovat o jejich zlepšení.

Po studentské hymně Gaudeamus igitur a vystoupení řečníků se stovky lidí vydaly na pochod Prahou. Mnozí nesli lampiony, svíčky nebo transparenty s hesly "Nezapomeňme" či "Nebuďme lhostejní". Vzpomínkový průvod, který byl součástí akce Podzim bez komunistů, směřoval na Václavské náměstí, stejně jako studentská demonstrace před 15 lety. Tehdy ovšem klidný protest tvrdě potlačili na Národní třídě policisté.

Václav Havel a část pravice bojkotovali projev šéfa KSČM Grebeníčka

Exprezident Václav Havel a většina poslanců opoziční ODS a vládní Unie svobody-DEU bojkotovali ve středu projev předsedy KSČM Miroslava Grebeníčka při slavnostním shromáždění v Poslanecké sněmovně. Grebeníček jako jediný ze zástupců parlamentních stran neskrýval výhrady k vývoji v Česku po listopadu 1989. Havel a většina pravicových poslanců opustili zasedací sál sněmovny v době Grebeníčkova projevu, vrátili se do něj až po něm. Ostatní účastníci včetně prezidenta Václava Klause zůstali i v době jeho projevu na svých místech.

Bojkot Grebeníčkova vystoupení byl jediným viditelným politickým gestem, jež provázelo dnešní shromáždění. Kromě Grebeníčka promluvili i šéf sněmovny Lubomír Zaorálek, prezident Václav Klaus a šéfové ostatních stran zastoupených ve sněmovně. V jejich projevech zaznělo hodnocení vývoje v Česku po listopadu 1989 a perspektivy dalšího vývoje, ale i politické proklamace.

Grebeníček řekl, že se nemůže ztotožnit s vývojem, který zmařil šance, jež se před 15 lety nabízely. "Často se zamýšlím nad tím, co vlastně zůstalo z ideálů, které se vznášely nad listopadem 1989. Nevzpomínám si, že by se tehdy mluvilo o dravém kapitalismu, o nadbíhání sudetským Němcům, o rozdávání národního bohatství zahraničnímu kapitálu, církevním prelátům a šlechtě," řekl. Pravda a láska, jako symboly listopadové revoluce, podle něj skončily kádrováním a kriminalizováním živých i mrtvých. "Proud lží a nenávisti nevyschl, bohužel, dodnes," řekl.

Předseda sněmovny Zaorálek uvedl, že politici by měli být součástí veřejné debaty k listopadovým událostem. "Politici zde naopak dluží své názory, své líčení výher i proher, svůj pohled na to, co se podařilo a co ne. Měli by pomáhat formulovat a vyprávět příběh, ve kterém nakonec sami vystupují," řekl. Zastává názor, že je nejvyšší čas se do debat o listopadových událostech pustit. "Z médií se na nás valí proud vzpomínek i revoluční nostalgie, mozaika bulvárních postřehů a panoptikum historek. Vzpomínky se překrývají a zkreslují. Někdy to vypadá, že události před 15 lety byl jen povedený happening," poznamenal.

Předseda vlády a ČSSD Stanislav Gross poznamenal, že země od roku 1989 urazila velký kus cesty a hlavní vytyčené cíle se podařilo zvládnout. "Ale nesmíme se zastavit. Naší povinností je především myslet na budoucnost," řekl. Ve svém projevu se věnoval především bilancování uplynulých 15 let. Upozornil přitom, že v poslední době se ale míra ochoty veřejnosti spoluúčastnit se veřejného rozhodování a veřejných procesů snižuje. "Toto je problém, kterému se musíme věnovat," řekl.

Středeční shromáždění ve sněmovně k výročí sametové revoluce bylo první svého druhu v historii. Někteří poslanci naznačovali, že by se z něho mohla zrodit tradice.

Václav Klaus je proti zjednodušujícím pohledům na komunistickou éru

Prezident Václav Klaus odmítá zjednodušující pohledy na komunistickou minulost. V projevu k 15. výročí revoluce uvedl, že komunismus byl nesmazatelnou součástí české národní historie, a proto tvoří část české identity. Za nejlepší cestu k vyrovnání se s komunistickou érou považuje "pozitivní dnešek" a vytvoření společnosti, která vznik podobných režimů neumožní. "Naše vlastní minulost by nám v tomto smyslu měla být jasným mementem," řekl Klaus na slavnostním shromáždění ve sněmovně.

Uvedl, že i v Československu vyvrcholil v listopadu 1989 delší proces, na kterém se podílely aktivity různých skupin občanů i okolní události. "Nešlo o izolovaný, náhodný jev," řekl. Komunismus podle něj v té době postrádal jakoukoli výraznější podporu a nakonec zeslábla i jeho schopnost vlastní obrany. "Proto stačila vhodná kombinace domácích a zahraničních událostí a tlaků k tomu, aby skončil," prohlásil prezident.

Autoři petice chtějí řádně zpřístupnit archivy z doby nesvobody

V pražském klubu Lávka bylo ve středu zveřejněno prohlášení, jehož autoři požadují řádné zpřístupnění všech archivů ministerstev vnitra a obrany i někdejší KSČ z doby nesvobody. Pod textem jsou podepsáni bývalá studentská aktivistka z roku 1989 Monika Pajerová, zmocněnec Rady vlády pro lidská práva Svatopluk Karásek a historik Pavel Žáček. Petiční archy byly k dispozici na setkání, které uspořádalo občanské sdružení Ano pro Evropu. Podle organizátorů nebylo cílem diskuse nostalgické vzpomínání, ale kritická reflexe posledních 15 let očima historiků, politologů, politiků a dalších osobností veřejného života včetně zakladatelů Občanského fóra a představitelů studentského hnutí z podzimu 1989.

"Ve všech diskusích k 15. výročí listopadové revoluce se vrací téma vyrovnání se s minulostí. Jako studenti jsme si o něm tehdy mysleli, že se k němu vrátíme. Když byla politická moc předána, tak jsme se k tomu mohli jako Občanské fórum vrátit, ale neudělali jsme to," řekla Pajerová ČTK. Proto jako signatářka petice žádá úplné otevření svazků dokumentů o lidech, kteří se aktivně podíleli na bezpráví komunistické moci.

Na protikomunistické demonstraci museli zasahovat policisté

Ve vypjaté atmosféře plné ostrých slov a strkanic demonstrovalo ve středu před pražským sídlem KSČM několik desítek lidí proti vzrůstající politické síle komunistů. Bojovnou náladu odpůrců komunismu na straně jedné a příznivců na straně druhé museli několikrát mírnit policisté, kteří hodlají několik aktérů oznámit příslušnému úřadu kvůli spáchání přestupku. Půjde zejména o mladé příznivce komunistů, kteří neuposlechli výzvy k sundání šátku z obličeje.

Už před zahájením demonstrace, kterou pořádal pražský klub mladých konzervativců, se před vchodem do sídla komunistů strhl incident kvůli plakátu jedné ze skupin. V té době již na balkonu budovy s červeným transparentem "Stop antikomunismu!" stáli mladí komunisté. Nad vlajkami s podobiznou vůdce bolševické revoluce Vladimira Iljiče Lenina pokřikovali na desítky demonstrantů v ulici Politických vězňů hesla. Skandování "kapitalismus - špína a hnus" jim lidé shromáždění pod balkonem opláceli hesly "komunisti fašisti, komunisti za mříže či rudý zrůdy", přičemž protivníky vyzývali "pojďte dolů, srabi".

Současně s tím k demonstrujícím promlouvali řečníci. "Jsme krajně znepokojeni tím, že 15 let po pádu komunismu jsou dneska preference komunistů na úrovni 20 procent a že se společnost s komunismem nevyrovnala," zdůraznil Lukáš Petřík, předseda klubu mladých konzervativců, který podporuje vyznamenání odbojové skupiny bratří Mašínů a veřejný proces s bývalým důstojníkem BIS Vladimírem Hučínem.

Václav Havel nesouhlasí s tím, aby se studenti omluvili pedagogovi

Bývalý prezident Václav Havel se ve své pražské kanceláři ve středu sešel se třemi bývalými studenty Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně, kteří se mají podle soudu omluvit někdejšímu šéfovi fakultní organizace KSČ Janu Snášelovi za kritiku v roce 1989. "Jsou už mnoho let stíháni za revoluci. Je to naprosto obskurní případ, ale bohužel nebezpečný," řekl ČTK Havel. Trojici bývalých studentů si pozval mimo jiné proto, že chtěl poukázat na obecnější rozměr případu. "Vypovídá to cosi o stavu naší justice. O tom, jak stále velký problém je vyrovnání se s minulostí, jaké tu existují retardační síly, které jakoby se dokonce probouzely k životu," soudí Havel. Bývalí studenti doprovodili exprezidenta po schůzce ve Voršilské ulici na Národní třídu, kde si společně připomněli listopadové události roku 1989.

Jacques Rupnik kriticky o pražském "přepisování dějin revoluce"

Na snahu nově interpretovat "sametovou revoluci" v Praze upozorňuje francouzský politolog Jacques Rupnik v článku pro pařížský list Libération. Jeho kritika míří na prezidenta Václava Klause. Je známo, že revoluce končí, když její protagonisté opustí politickou scénu, ale také když se jejich nástupcům podaří prosadit svoji revidovanou a opravenou verzi dějin. To se dnes děje se "sametovou revolucí" v Československu, píše Rupnik.

Klausova verze je, že komunistický režim nesvrhla skupina disidentských intelektuálů, ale pasivní odpor obyčejných občanů. Tato Klausova pocta "mlčenlivé většině" v sobě skrývá dvojí poselství. Jedno je výslovně populistické: jsem prezident, se kterým se můžete identifikovat - ani bývalý komunista, ani bývalý disident, tak trochu jako vy. Druhé je, že není dobré mísit morálku a politiku. To je poselství známé z období před rokem 1989, uvádí francouzský politolog.

Lubomír Zaorálek vyzdvihl význam boje studentů za demokracii

Význam boje studentů za demokracii proti totalitním režimům v letech 1939 a 1989 vyzdvihl předseda sněmovny Lubomír Zaorálek. Spolu s předsedou Senátu Petrem Pithartem, rektory Univerzity Karlovy a Českého vysokého učení technického, zástupci Kanceláře prezidenta republiky a Českého svazu bojovníků za svobodu položil ve středu kytice a věnce k pamětní desce Jana Opletala na budově Hlávkovy koleje v Praze. Akci studentů před 65 lety Zaorálek označil za první jasný výstup české společnosti proti německým okupantům a proti zlu, za vědomý a uvědomělý odpor. "Je dobré a důležité o tom mluvit, studenti se ukázali být skvělou reprezentací kulturní úrovně české společnosti," řekl.

Opletalův pohřeb, který byl na protiněmecké demonstraci 28. října 1939 smrtelně zraněn, se pro okupační úřady stal záminkou k uzavření českých vysokých škol. Po obsazení vysokoškolských kolejí nacisty v noci z 16. na 17. listopad bylo devět studentů bez soudu popraveno a přes dvanáct set dalších z Prahy, Brna a Příbrami deportováno do koncentračního tábora Sachsenhausen.

Olomoučané na třídě 17. listopadu odhalili nový památník

Vlnovka ptačích křídel připomíná od středy Olomoučanům na nově odhaleném památníku osudy všech bojovníků za svobodu a demokracii. Kamenný obelisk stojí symbolicky na třídě 17. listopadu, nedaleko místa, kde dřív lidem kynul před sídlem KSČ bývalý komunistický prezident Klement Gottwald. Na odhalení monumentu za 1,3 milionu korun se přijely podívat tři stovky lidí z celé Moravy. "Je to pro nás potěšující událost. Znamená to, že naše snaha burcovat veřejnost k pochopení minulých let není marná. Jsme rádi, že se to podařilo," řekl ČTK předseda moravskoslezského Svazu PTP Bohumír Dufek.

Na místo před Právnickou fakultu Univerzity Palackého, kde měli dříve svůj aparát komunisté, se sjeli lidé z Olomouce, ale i z Brna a z Prahy. Byli mezi nimi legionáři, političtí vězni i sokolové. Lidé se neubránili nepříjemným vzpomínkám na dobu komunismu. "Trpěli jsme za komunistů jako hrom. Na nucených pracích v dole jsem strávil 3,5 roku. Památník je pro nás uznání na poslední chvíli. Dlouho už tady nebudeme," posteskl si František Novák.

Waldemara Matušku překvapilo, že už dětí nevědí příliš o roku 1989

Exilový zpěvák Waldemar Matuška, který strávil podzim v Praze a na Vánoce se vrací domů na Floridu, byl překvapen malým povědomím českých dětí o událostech v listopadu 1989. Informace o tom, že 15 let po sametové revoluci mnozí školáci nevědí téměř nic o podstatě tehdejšího zápasu o svobodu, přinesl nedávno tisk. "Viděl jsem noviny, kde se jich na to ptali - a fůra dětí řekla: hlavně máme volno," interpretoval Matuška v rozhovoru pro ČTK náhodný průzkum na téma 17. listopad. "Měli bychom to těm dětem připomenout, aby náhodou - nedej Bože - třeba jednou nevolily komunisty...," dodal populární interpret, který odešel v polovině 80.let i s rodinou do USA. Jeho syn přehled prý má.

Lidé demonstrovali proti poslaneckým výhodám

Tři desítky lidí požadovaly ve středu v horní části pražského Václavského náměstí snížení platů vládních činitelů, zrušení poslanecké imunity a zjednodušení zákonů. Své požadavky účastníci zformulovali v petici. Petiční akci hodlají pořadatelé ukončit za týden. Archy s podpisy pak chtějí dát na úřad vlády. Petiční listina obsahuje také výzvy ke snížení daní, vyšší podpoře porodnosti, zákaz podnikání poslanců, snížení státního dluhu, vyšší podporu malého a středního podnikání, uzákonění referenda, zvýšení kontroly státu nad bankovním sektorem a přešetření činnosti justice.

Demonstraci svolalo Sdružení za lepší život ČR, Strana občanů republiky české a Sdružení se všemi. Akci podporuje také Strana za životní jistoty. Na Václavské náměstí byla ve stejné době ohlášena také demonstrace proti české vládě, kterou měla pořádat Společnost českých krajanů. Akce se ale nekonala.

Praha má Speakers' Corner - místo ke svobodnému projevu občanů

Na Palackého náměstí v Praze je od středy "veřejné shromaždiště, určené pro svobodný projev občanů". Takzvaný Speakers' Corner, podle primátora Pavla Béma první v kontinentální Evropě, je obdobou londýnského Hyde Parku, kde mohou lidé volně seznamovat ostatní se svými názory na cokoli. "Není snad symboličtějšího okamžiku a vhodnějšího času, kdy otevřít pražský Hyde Park, než u příležitosti 15. výročí listopadové revoluce, kdy jsme si společnými silami vybojovali svobodu a demokracii," přivítal Bém přítomné.

Jako první vystoupil na improvizované schůdky státní tajemník pro evropské záležitosti Velké Británie Denis MacShane, aby bez mikrofonu a s důrazem na každou slabiku názorně předvedl, jak v Londýně řečníci oslovují kolemjdoucí. "Ze své malé krabice tam mohou mluvit řečníci, kteří jsou nejstupidnější, ale i nejgeniálnější na světě. Mohou říkat, že Tony Blaire je blázen. Pokud to řeknu já, přijdu o práci," uvedl. Jen tam prý mohou lidé nadávat na ďábla i boha, na vládu i manželku, a nikdo jim za to nic neudělá.

Ministr zahraničí Cyril Svoboda označil pražský Hyde Park za test schopnosti udržet demokracii. Největším nebezpečím demokracie je lhostejnost a ti, kteří ji chtějí omezovat, s ní počítají. To místo má být důkazem, že lidem to není jedno," řekl Svoboda ČTK. Pouze anglosaská demokracie podle něho nepoznala totalitu. Je to prý možná i kvůli tomu, že každý může mluvit a toto právo si chrání. "Doufáme, že možnosti mluvit a poslouchat lidé využijí," dodal starosta Městské části Praha 2 Michal Basch.

Alexandr Vondra dostal lotyšské státní vyznamenání

Dlouholetému českému diplomatovi Alexandru Vondrovi bylo ve středu uděleno lotyšské státní vyznamenání. Pro Řád tří hvězd třetího stupně si Vondra jel do lotyšské metropole Rigy. Vyznamenání, udělované za zásluhy ve prospěch Lotyšska i zahraničním osobnostem, má pět tříd; Vondra získal třetí nejvyšší hodnost "komandéra". Vondra byl v minulosti náměstkem ministra zahraničí a velvyslancem ČR v USA. Podpořil pobaltské státy, včetně Lotyšska, při jejich začleňování do NATO.

Kostel sv. Anny si prohlédlo přes 1000 lidí

Více než tisícovka lidí si ve středu prohlédla prostory kostela sv. Anny v centru Prahy, který zrekonstruovala nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97. U příležitosti 17. listopadu uspořádalo den otevřených dveří kulturní centrum Pražská křižovatka, které zde sídlí. Před polednem přišli i exprezident Václav Havel s manželkou Dagmar. "Chtěli bychom, aby například fresky na zdech ukazovaly, jak se dějiny podepsaly na této stavbě," řekl ČTK Havel. Právě restaurátorské práce na freskách jsou jednou z nejnákladnějších částí rekonstrukce objektu.

Kostel se veřejnosti otevřel letos na podzim. Jeho oprava přišla podle Dagmar Havlové na 80 milionů korun. "Minimálně dalších 45 milionů je třeba do kostela investovat," dodala. Kostel potřebuje například novou fasádu, novou střešní krytinu, je třeba rozšířit zázemí pro účinkující.

V kostele sv. Anny již koncertovala například Magdalena Kožená, konal se zde také koncert Ivy Bittové a Škampova kvarteta. V budoucnu by se měla Pražská křižovatka stát centrem pro setkávání představitelů různých světových tradic, všech kultur a náboženství. Havel počítá s tím, že se zde časem bude konat například také konference Forum 2000 a další semináře, přednášky, koncerty či představení.

V Praze vystoupí jedna z největších hudebních legend: Chuck Berry

Jeden ze zakladatelů rokenrolu, americký zpěvák a kytarista Chuck Berry, vystoupí 16. ledna 2005 poprvé v Praze. V rámci akce nazvané Rock & Roll Never Forgets se představí ve Velkém sále pražské Lucerny. ČTK to oznámil Jiří Sedlák ze společnosti smART communication. Kromě koncertu Chucka Berryho se hudbou 50. a 60. let rozezní i vedlejší Lucerna Music Bar. "Kromě jiného nabídne veřejnou taneční soutěž Jack Rabbit Slim Twist Contest, kterou mohou znát například fanoušci filmu Pulp Fiction a pohybových kreací Johna Travolty a Umy Thurmanové," uvedl Sedlák.

Kytarista, autor a zpěvák Chuck Berry, který v polovině října oslavil 78. narozeniny, ovlivnil Beatles, Beach Boys, Rolling Stones či Elvise Presleyho. Na pražském koncertu ho doprovodí kapela Joe Richardson Express, která vystoupí i jako předskupina. Chuck Berry je pro mnoho muzikantů jediným opravdovým králem rokenrolu.

Ve věku 110 let zemřela nejstarší Češka

Ve svém domku v Ochoze u Brna zemřela ve středu ráno ve věku 110 let nejstarší obyvatelka České republiky Emílie Doležalová. Její dvaasedmdesátiletá dcera Františka Chamerová ČTK řekla, že srdce její maminky nevydrželo nápor virózy a vysoké horečky, které měla od úterý. Žena už nebyla tak vitální jako dříve, přesto ještě 5. listopadu volila do krajského zastupitelstva. Úraz nohy jí před třemi lety výrazně ztížil pohyb a v jejím domku se o ni starala dcera. Je ráda, že maminka zemřela doma a byla až do posledních chvil se svou rodinou. V občanském průkazu měla Doležalová datum narození 7. června 1894. Doklad byl vystaven v roce 1950 a je v něm i otisk jejího palce. Za jejího mládí jezdily v Brně drožky. Zažila dobu, kdy je vystřídaly tramvaje. Bylo jí 20 let, když v Sarajevu zastřelili následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda.

Ze sportu:

Čeští fotbalisté zvítězili v kvalifikaci mistrovství světa v Makedonii 2:0. Bezbrankový stav změnili až v samém závěru Vratislav Lokvenc a Jan Koller.

Česká fotbalová reprezentace do 21 let remizovala v utkání evropské kvalifikace v Makedonii 2:2. Vyrovnávací gól vstřelil v šesté minutě nastaveného času Magera.

Fotbalisté Mostu postoupili do čtvrtfinále Poháru ČMFS. Po pražské Spartě vedoucí tým druhé ligy vyřadil i dalšího prvoligového soupeře Mladou Boleslav. V utkání čtvrtého kola Most zvítězil 1:0, branku vstřelil v sedmé minutě Horst Siegl.

Nejen svým nesporným hokejovým umem si Jaromír Jágr podmaňuje v Omsku ruskou veřejnost. Česká hvězda první velikosti, která je v novém působišti ostře sledována, působí sympatickým a otevřeným dojmem, zcela opačným než řada ruských stálic. Ve středečním vydání to napsal ruský deník Sovětskij sport.

Čeští deblisté Martin Damm s Cyrilem Sukem prohráli na tenisovém Turnaji mistrů i druhý zápas a ze základní skupiny do semifinále nepostoupí. Na zkušenou dvojici, která se po podniku v Houstonu rozdělí, vyzrál belgický pár Xavier Malisse, Olivier Rochus 2:6, 6:1, 6:4.

Krátce o čtvrtečním počasí v České republice:

Oblačno až zataženo, místy déšť. Teploty 5 až 9 stupňů Celsia.

17-11-2004