Denní souhrn zpráv Zprávy

04-11-2004

Prezident chce po Grossovi vysvětlení odposlechů

Prezident Václav Klaus ve čtvrtek poslal premiérovi Stanislavu Grossovi dopis se sérií otázek, které se týkají policejní praxe při odposleších telefonních hovorů. Dopis navazuje na nedávnou schůzku obou politiků na Pražském hradě, při níž Klaus požádal premiéra o analýzu odposlechů v České republice. Mluvčí vlády Věra Dušková potvrdila, že na Úřad vlády Klausův dopis dorazil. Premiér jej ale zatím nečetl, protože do pátku je na summitu EU v Bruselu. Prezident a premiér mají na problém odposlechů rozdílné názory. Zatímco Klaus považuje rostoucí počet odposlechů za alarmující jev, bývalý ministr vnitra Gross to vnímá jako normální stav, který souvisí s nárůstem počtu mobilů i s důraznějším bojem policie proti organizovanému zločinu. Prezident již dříve uvedl, že problém odposlechů je vážný jev, a ne nějaká virtuální realita. Gross na Hradě ujistil Klause, že vláda respektuje dodržování základních práv občanů, včetně práva na soukromí. Politické spory kvůli odposlechům vznikly kvůli případu údajného pokusu emisarů ODS uplatit unionistického poslance Zdeňku Kořistku. ODS pobouřilo, že policie při vyšetřování případu patrně odposlouchávala jejího předsedu Mirka Topolánka a prohlížela jeho bankovní konto.

Čeští vojenští policisté zůstanou v Iráku

Až do konce února příštího roku zůstanou v Iráku čeští vojenští policisté. Jejich misi ve čtvrtek schválily obě komory českého parlamentu. O prodloužení mise Česko požádala prozatímní irácká vláda kvůli obávám ze zvýšeného nebezpečí během lednových voleb v Iráku. Podle ministra obrany Karla Kühnla mají čeští vojenští policisté i v prvních dvou měsících příštího roku především školit své irácké kolegy. Nijak se nezmění ani mandát, na jehož základě působili v Iráku doposud. To znamená, že například nebudou moci potlačovat demonstrace a účastnit se domovních prohlídek. Prodloužení mandátu kontingentu v počtu do 100 lidí má podle dřívějšího vyjádření náčelníka generálního štábu Pavla Štefky přijít asi na 25 milionů korun. Samotné prodloužení přijde na 19 milionů korun, zbytek je určen na platy vojáků a další platby, jež by musely být vyplaceny, i kdyby byli vojenští policisté v Česku. Obě parlamentní komory se zabývaly také působením českých vojáků v zahraničních misích. Zatímco poslanci odložili jednání o této otázce až na konec listopadu, senátoři podpořili záměr vlády vyslat v roce 2005 vojáky na Balkán, do Afghánistánu a sil rychlé reakce NATO. Souhlasili také s účastí Čechů v operaci Evropské unie v Bosně a Hercegovině.

Senát schválil zrušení povinné vojny

Senátoři ve čtvrtek podle očekávání schválili zákon, podle kterého bude ke konci letošního roku zrušena základní vojenská služba. Česká armáda bude od 1. ledna r. 2005 plně profesionální. "Doplňování ozbrojených sil v době míru bude založeno pouze na základě dobrovolnosti vojáky z povolání nebo vojáky v takzvané aktivní záloze. S doplňováním ozbrojených sil na základě branné povinnosti, která jako taková zůstává zachována, počítá zákon pouze při ohrožení státu nebo za válečného stavu," řekl senátorům ministr obrany Karel Kühnl. Po profesionalizaci se má počet příslušníků armády zredukovat na 35.000 lidí - 26.200 vojáků z povolání a 8800 občanských zaměstnanců. Loni se armáda zmenšila z 61.316 lidí na 44.099, z toho je 20.000 vojáků z povolání. Ke konci letošního roku se ruší i náhradní civilní služba. Frekventanti civilní služby budou stejně jako vojáci základní služby propuštěni k 22. prosinci. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach uvedl, že civilní službu ke konci června vykonávalo už jen kolem 7000 lidí. Některá zařízení, například sociální a zdravotní, kde mladí muži civilní službu vykonávali, se obávají, že za ně nenajdou náhradu. Škromach ale již dříve naznačil, že by je mohli nahradit lidé, kteří nemají práci. "Myslím, že z více než 500.000 lidí, kteří jsou v České republice bez práce, bude lepší výběr než pouze asi z 38.000 'civilkářů', kteří civilní službu nastupují," uvedl ministr.

Senát podpořil požadavky krajanů na získání občanství

Horní komora podpořila návrh skupiny senátorů, kteří chtějí umožnit českým krajanům, kteří kvůli emigraci před komunistickým režimem přišli o občanství, aby i nadále mohli žádat o jeho obnovení. Senátoři doporučují zrušit pětiletou lhůtu, která uplynula počátkem září a bez jejíhož zrušení by další krajané už nemohli o obnovení občanství požádat.

V Česku není evidence, kolik lidí z StB je v policii

V Česku se nevede evidence toho, kolik příslušníků komunistické Státní bezpečnosti pracuje v policii nebo jiných bezpečnostních složkách. Při parlamentních interpelacích to řekl ministr vnitra František Bublan. Soudí, že se možná jedná o jednotlivce, případně desítky lidí, kteří byli postupně prověřeni. V reakci na interpelaci stínového ministra vnitra ODS Ivana Langera vyjádřil Bublan přesvědčení, že bývalí příslušníci StB dnes v policii nezastávají vysoká místa. Za posledních 15 let podle ministra vnitra prokázali, že jsou v policii platnými lidmi, kteří dobře dělají svou práci. Bublan by vedení takové evidence nepovažoval za dobré. Langer označil absenci přesných údajů o počtu bývalých příslušníků StB v policii a dalších bezpečnostních složkách za chybu. Nad touto věcí se pozastavil také předseda sněmovní komise pro kontrolu civilní kontrarozvědky Jan Klas (ODS).

Karáskovo jmenování zmocněncem pro lidská práva budí rozpaky

Jmenování Svatopluka Karáska vládním zmocněncem pro lidská práva vzbudilo mezi představiteli organizací, které se věnují menšinám a zaměřují na zajištění rovnosti, spíše rozpaky. Většinou si od něj mnoho v prosazování rovných příležitostí a boji proti diskriminaci neslibují. Předseda sdružení Dženo Ivan Veselý soudí, že Karásek stejně na výkon nové funkce nebude mít dost času, pokud zůstane poslancem. Organizace Dženo se od roku 1994 zaměřuje na pomoc Romům. Za "nemastnou, neslanou" označila vládní volbu Alena Králíková ze společnosti Gender Studies, která se zaměřuje na prosazování rovnosti mužů a žen. Podle ní se k této problematice Karásek nikdy nevyjadřoval. Podle šéfa Gay iniciativy Jiřího Hromady však Karásek nikdy neprosazoval něco, co by se od základních demokratických principů a práva na rovnoprávnost odklánělo. Zástupci oslovených sdružení a společností se shodli, že Karáskovy morální kvality nijak nezpochybňují. Evangelického faráře, písničkáře a bývalého disidenta Svatopluka Karáska, který je poslancem za US-DEU, jmenovala vláda svým zmocněncem pro lidská práva ve středu večer. Ve funkci nahradil Jana Jařaba, který by měl působit v Bruselu v týmu českého eurokomisaře Vladimíra Špidly.

Fondu národního majetku hrozí exekuce

Nad Fondem národního majetku se vznáší hrozba exekuce, kterou v závěru října nařídil Obvodní soud pro Prahu 2. Exekuce má vyřešit zhruba dvoumiliardovou pohledávku společnosti Petrcíle z vyhrané arbitráže, jež se týká akcií Nové huti. Soud ale zároveň odložil provedení exekuce do doby, než padne verdikt v dalším soudním sporu ohledně zrušení rozhodčího nálezu, od něhož se odvíjí dvoumiliardová pohledávka Petrcíle. FNM se proti nařízení exekuce odvolá. Mluvčí společnosti Petrcíle Jaromír Piskoř řekl, že FNM obdržel usnesení soudu o nařízení exekuce v závěru října a nesmí již nakládat se svým zablokovaným majetkem. "Fakticky tak byla zahájena exekuce ve prospěch společnosti Petrcíle," uvedl Piskoř. Firma Petrcíle, založená manažery hutí, měla v Nové huti v roce 1996 získat podíl 15 procent. FNM ale smlouvu v roce 2000 vypověděl kvůli poklesu cen akcií. Následnou arbitráž se společností o více než dvě miliardy korun prohrál. Rozhodnutí ale napadl u Městského soudu v Praze, a ten před časem rozhodl o odkladu vymahatelnosti nálezu. FNM zároveň zažaloval společnost Petrcíle o 4,2 miliardy korun. Škodu společnost podle FNM způsobila tím, že se v 90. letech zavázala zhodnotit akcie Nové huti, ale jejich cena se ve skutečnosti snížila.

Na stavbu čistíren vod půjdou dvě miliardy korun z EU

Více než dvě miliardy korun z evropského fondu Infrastruktura dostanou české obce na 64 projektů, jejichž financování ve čtvrtek schválil ministr životního prostředí Libor Ambrozek. Mezi projekty, na jejichž realizaci přispěje 368 miliony korun také Státní fond životního prostředí, převažují žádosti o příspěvek na budování či modernizace čistíren odpadních vod. Jejich výstavba podle Ambrozka pomůže splnit závazek ČR vůči EU na zajištění vyhovujících čistíren. Z více než šesti desítek projektů jmenoval například projekt výstavby kanalizace a čistírny v Brněnci na Pardubicku, výstavbu čistírny v Bludově na Olomoucku a modernizaci čistírny ve Špindlerově Mlýně v Královéhradeckém kraji. Aby obce dosáhly na dotace EU a státu, musejí alespoň 15 procent plánovaných nákladů investovat samy. V tom jim podle Ambrozka v některých případech už pomáhají kraje, které založily vlastní fondy životního prostředí. Operační program Infrastruktura je zaměřen na projekty do výše 300 milionů korun. Mezi lety 2004 až 2006 Česká republika může z tohoto programu dostat 4,5 miliardy korun. Ročně investuje do výstavby a modernizace čistíren zhruba deset miliard korun. Vzhledem k tomu, že náklady na to, aby stát do roku 2010 vyhověl požadavkům EU, byly odhadnuty na 60 miliard korun, je podle Ambrozka reálné, že Česko závazek splní.

Nemocenskou letos pobíralo o 30 procent lidí méně než loni

V první polovině letošního roku šlo na nemocenskou zhruba o 30 procent méně lidí než v předchozím roce. Díky tomu stát ušetřil na nemocenských dávkách. V prvním pololetí vyplatil asi o 2,4 miliardy korun méně než ve stejném období loni. Mohou za to hlavně restriktivní opatření reformy veřejných financí. Nemocní totiž od začátku roku dostávají na dávkách méně. V prvních třech dnech pouze 35 procent z průměrného platu a potom 70 procent. Mnozí si proto raději než nemocenskou vezmou dovolenou. Určitý vliv mělo i to, že letos například nedošlo k chřipkové epidemii. Za prvních šest měsíců stáli nemocní státní kasu celkem 16,8 miliardy korun, což je o 14,4 procenta méně než před rokem. Reálný příjem domácností z nemocenských dávek se propadl asi o 19 procent. Od roku 2006 by měl platit nový zákon o nemocenském pojištění. Podle něj by firmy platily pracovníkům v prvních třech dnech nemoci čtvrtinu takzvaného denního vyměřovacího základu. V dalších dnech by se nemocenská rovnala 60 procentům tohoto základu. Nemocenskou dosud platí stát. Podnikatelům se ale nelíbí, že by měli po přijetí nového zákona prvních 14 dní nemoci náhradu mzdy vyplácet zaměstnancům oni. Stát by měl totiž dávat nemocenskou až od 15. dne nemoci.

O dobrovolný odchod z Ispatu Nová huť zatím požádalo 1451 lidí

Celkem 1451 zaměstnanců společnosti Ispat Nová huť (INH) požádalo od začátku listopadu o dobrovolný odchod z podniku, který je spojen s vyplacením až 25 průměrných měsíčních platů. Průměrná částka sociálního příspěvku na jednoho zaměstnance přesáhne 600.000 korun. Ostravská ocelářská firma chce statisícové odchodné vyplatit až 2000 pracovníkům, kteří sami požádají o ukončení pracovního poměru do 12. listopadu. Vedení INH dosud kladně vyřídilo 325 žádostí, 152 zaměstnanců pracovní poměr ve firmě už ukončilo. Mezi zájemci o odchod převládají lidé mezi 52 až 59 lety. Mluvčí Úřadu práce v Ostravě už dříve řekla, že starší lidé jsou nezaměstnatelní a výrazně zvýší míru nezaměstnanosti v krajském městě. Na konci roku by měla překročit 17 procent, když ke konci září byla 16,6 procenta.

Vlk kritizoval Správu Pražského hradu kvůli katedrále

Kardinál Miloslav Vlk kritizoval Správu Pražského hradu za postoje ve sporech o vlastnictví katedrály sv. Víta. Stát i správa v kauze, která se táhne dvanáct let, nesouhlasí s tvrzením soudu o právoplatnosti právní subjektivity některých církevních právnických osob a odvolaly se. Protože jde o právní nástupnictví, a tedy o to, kdo může žalovat stát o určení vlastnictví, je to moment pro další pokračování sporu klíčový. Jinak by už mohlo podle Vlka dojít ke konečnému rozhodnutí o vlastnictví chrámu. Odvolání kauzu opět zdržuje. "Stát i Správa Pražského hradu berou postupy ministra kultury Pavla Dostála, který koncem roku 2001 některé církevní subjekty nezákonně vytlačil z evidence, jako oprávněné. Dostál k tomu však neměl právo," uvedl katolický primas. Katolický biskup Václav Malý již dříve řekl, že komunisté katedrálu znárodnili a dali pod Správu Pražského hradu, že to však neudělali zákonem, ale vládním nařízením a nebylo to zapsáno v pozemkových knihách. Jde tedy podle něj vlastně jen o to, aby bylo soudem řečeno, že vládní nařízení z roku 1956 nezměnilo majetkoprávní statut katedrály.

Výstava představí úspěchy české archeologie

Jednu z nepozoruhodnějších archeologických lokalit v Egyptě představí v pražském Náprstkově muzeu výstava nazvaná Abúsír - tajemství pouště a pyramid. Návštěvníci uvidí kameninové nádoby, sochy a reliéfy, které egyptologové v Abúsíru odkryli. Podle Hany Benešovské z Českého národního egyptologického centra, které výstavu spolu s muzeem pořádá, návštěvníci uvidí, jak se lokalita proměnila za posledních sto let a jak se vyvíjely metody práce archeologů. V expozici bude také model pyramidového komplexu a satelitní snímky místa. Nejnovější objevy jsou na fotografiích. Výstavu doplní exponáty pro nevidomé a zrakově postižené a cyklus pěti přednášek o Abúsíru českých a možná i německých egyptologů. V oblasti Abúsíru působili na počátku 20. století němečtí egyptologové, od 60. let minulého století zde pracují čeští odborníci. Egyptologické centrum a Český egyptologický ústav Univerzity Karlovy upoutaly odbornou veřejnost objevy v pyramidovém komplexu zapomenutého panovníka Neferefrea, pohřebiště princezen a dalších členů královské rodiny. Unikátní byl objev nevykradené hrobky kněze, kde byla neporušená pohřební výbava.

Výstava nabízí kuriozity z muzeí Ústecka

S kuriózními a netradiční předměty se sbírek muzeí Ústeckého kraje se mohou seznámit návštěvníci Historické expozice v Lobkovickém paláci v Praze. Výstava je součástí projektu, v němž Národní muzeum představuje jednotlivé regiony. Na expozici se podílí deset muzeí. Základ výstavy tvoří stovka exponátů, které muzea běžně nevystavují. Teplické muzeum představí lékařské nástroje z počátku 20. století. Litoměřické muzeum zase pro svou expozici vybralo nástroje mučicí. Chomutovské muzeum přibližuje tradiční život v Krušnohorsku kolekcí krajek z neobvyklých materiálů, jako jsou koňské žíně nebo sláma. Vystaveny budou například i historické školní lavice a pomůcky a hudební nástroje neobvyklých tvarů. Putovní výstava je zároveň pozvánkou k návštěvě místních muzeí i samotného regionu. Představila se už v Teplicích, v Mostě a Lounech. Před každou zastávkou ji muzea doplňují o nové exponáty. V Praze bude otevřena do 2. ledna. Své exponáty prezentují muzea z Děčína, Chomutova, z Loun, Litoměřic, Mostu, z Ústí nad Labem, Duchcova, ze Žatce, Zubrnic a Teplic.

V Sazka aréně zazní Orffova kantáta Carmina burana

2. prosince se ve vysočanské Sazka aréně odehraje monumentální představení slavné Orffovy kantáty Carmina burana. Pražská show je součástí světového turné, které začíná 20. listopadu v německém městě Dortmundu a skončí v březnu 2005 v Montrealu v Kanadě. Divadelní uvedení jedné z nejpopulárnějších koncertních skladeb hudby 20. století má být podle pořadatelů doposud největším podobným projektem v českých zemích. Na uvedení se podílí sedmdesátičlenný orchestr, šedesátičlenný sbor, tři pěvečtí sólisté a přidaný třicetičlenný taneční soubor. Autorem scény je Michail Černajev. Sólisty mají být sopranistka Ramona Eremia, barytonista Jiří Kubík a basista Nikolaj Višňakov. Organizátoři počítají s kapacitou asi 7500 diváků. Vstupenky v ceně od 660 do 1290 Kč se mají prodávat od pátku.

Cenu Demosthenes získal Marek Eben

Prvním držitelem ceny Demosthenes se ve čtvrtek stal herec a moderátor Marek Eben. Cenu pro nejlepšího moderátora udělila jednadvacetičlenná porota složená z jazykových odborníků, expertů na mediální scénu i moderátorů. Na cenu bylo po prvním kole nominováno pět moderátorských osobností. Z pětice Jana Adámková, Marcela Augustová, Marek Eben, Jan Pokorný a Barbora Tachecí se nakonec radoval moderátor mnoha akcí i vlastního pořadu Na plovárně. Pro Ebena je to tak v poslední době již druhá cena, neboť v sobotu pořad Na plovárně získal cenu Elsa České filmové a televizní akademie. Hlavním cílem ceny Demosthenes je ocenit profesní kvality moderátorů. Proto také v odborné porotě zasedli i akademici z českých vysokých škol. Čestným předsedou poroty byl letos Otakar Brousek starší. Přítomným řekl, že sám moderoval snad jedinkrát v životě - a to předávání dabingových cen v Přelouči - a nikdy se tak nenadřel a nezapotil. "Všechny, kteří to dokážou, obdivuji," přiznal známý a uznávaný herec. Předání ceny bylo součástí konference nazvané Moderování v elektronických médiích. Cenu Demosthenes vyhlásila Moderátorská škola D3 společně s Ústavem pro jazyk český Akademie věd a Fonetickým ústavem Univerzity Karlovy v Praze.

Druhý ročník SuperStar přilákal velký počet zájemců

Více než dvojnásobný počet zájemců oproti prvnímu kolu soutěže Česko hledá SuperStar zaznamenali její pořadatelé z televize Nova v chystané druhé sérii. Nova ji na svých obrazovkách odvysílá v první polovině příštího roku. Přihlásilo se celkem 8357 lidí ve věku od 16 do 28 let. Do finálových klání se probojuje 12 soutěžících, tedy o dva více, než při premiéře soutěže. V prvním finálovém kole však budou vyřazeni dva soutěžící. První soutěžní epizody začne Nova vysílat 9. ledna 2005, první semifinále se uskuteční 20. února. Finálové koncerty odstartují 20. dubna, jméno vítěze bude známé v polovině června. V porotě zůstanou textařka Gabriela Osvaldová a skladatel a producent Ondřej Soukup, v předsednickém křesle však Ondřeje Hejmu vystřídá textař a podnikatel Michal Horáček. Čtveřici porotců doplní pěvecký pedagog Eduard Klezla. Vyučuje na Konzervatoři Jaroslava Ježka populární zpěv a muzikál v porotě vystřídal ředitele české pobočky firmy BMG Milana Hermana. Zčásti obměněná bude také dvojice moderátorů soutěže; moderátorkou zůstává Laďka Něrgešová. Ondřeje Brzobohatého, který se nyní věnuje hudbě a herectví, vystřídal Robert Ripa, člen hudební skupiny T-Boyz. Konkurzy do dalších kol soutěže se uskuteční 8. a 9. listopadu v Ostravě, od 11. do 15. listopadu v Praze a 17. a 18. listopadu v Brně. Porota vybere 120 soutěžících, kteří se 11. a 12. prosince sejdou v pražském Divadle Komedie. Do semifinále postoupí polovina z nich.

Bezdomovci mají přístup k internetu

Bezdomovci a další lidé v sociální krizi, kteří prodávají v pražských ulicích časopis Nový Prostor, mají k dispozici internet. Internetová kavárna, v níž jsou čtyři počítače, je součástí Denního centra prodejců Nového Prostoru v Řeznické ulici. Podle sociálního terapeuta občanského sdružení Nový prostor Jakuba Chudomela většina prodejců již internet ovládá. Klienti v něm mohou hledat informace a také posílat a dostávat elektronickou poštu od přátel, úřadů i potencionálních zaměstnavatelů. Nový prostor nabízí v Praze stovka lidí. Časopis, který se zaměřuje na sociální problematiku a je určen zejména mladým lidem, vychází v nákladu 15.000 výtisků a je distribuován v řadě měst. Prodejci začali využívat internet již v roce 2001. Tehdy centrum sídlilo v Holešovicích a mělo jeden počítač. Po povodni v roce 2002, kdy bylo centrum vyplaveno, klienti sdružení o tuto možnost přišli. Na vybavení internetové kavárny v Řeznické ulici se podílel Evropský sociální fond.

Štěpánek si poprvé zahraje čtvrtfinále turnaje série Masters

Tenista Radek Štěpánek si poprvé v kariéře zahraje čtvrtfinále turnaje série Masters. Český hráč si účast mezi poslední osmičkou zajistil na pařížském turnaji, kde ve čtvrtek hladce porazil Američana Vincenta Spadeu 6:2, 6:3. Štěpánek toho soupeři v první sadě moc nepovolil, Spadea poprvé vyhrál své podání až v páté hře. Český hráč úspěšněji servíroval, byl lepší na síti a deptal Američana zkrácenými míči. Druhý set byl vyrovnanější, ale ve třetí hře Štěpánek opět získal soupeřovo podání a od té chvíle hru znovu plně kontroloval. Po utkání označil svůj výkon za jeden z nejlepších v sezoně. Postupem do čtvrtfinále si zajistil prémii 56 tisíc eur. Dosud nejlepším Štěpánkovým výsledkem ve dvouhře na akci Masters bylo loňské čtvrté kolo v Miami.

A jaké bude počasí?

V noci bude zataženo, místy mrholení, teploty 12 až 8 stupňů. Zítra bude opět většinou zataženo, na hřebenech hor má sněžit. Odpolední teploty 9 až 13 stupňů.

Tolik zprávy Radia Praha

04-11-2004