Denní souhrn zpráv Zprávy

01-11-2004

V Česku začal platit eurozatykač

V České republice začíná 1. listopadu platit novela trestního řádu, která do právního systému zavádí takzvaný eurozatykač. Čeští občané tak budou moci být vydáváni k trestnímu stíhání do jiných států EU. Úprava se týká závažných deliktů, například podezření z terorismu, pedofilie, vražd, rasismu nebo obchodů se zbraněmi či drogami. Hlavním účelem evropského zatýkacího rozkazu je zjednodušit a urychlit procedury vydávání stíhaných osob a znemožnit, aby se pachatelé závažných trestných činů vyhýbali stíhání v zahraničí.

Schválení eurozatykače v Česku doprovázely spory mezi politickými stranami o to, zda ústavní Listina základních práv a svobod umožňuje vydávat české občany do ciziny, a tudíž zda se evropský zatykač na ně bude vztahovat. Novela byla přijata až na druhý pokus, poprvé ji vetoval prezident. Podle některých opozičních poslanců měl o legálnosti právní úpravy rozhodnout Ústavní soud.

Gross a Bublan se sejdou kvůli návrhu odškodnit politické vězně

Premiér Stanislav Gross a ministr vnitra František Bublan se v úterý sejdou se zástupci Konfederace politických vězňů. Mají hovořit o chystaném návrhu ministerstva vnitra na odškodnění lidí, které komunistický režim věznil z politických důvodů v 50. a 60. letech minulého století. Mluvčí ministerstva vnitra Radka Kovářová ČTK řekla, že vláda by mohla odškodnit politické vězně svým nařízením, a to možná ještě do konce roku. "Zatím je ale předčasné zveřejňovat další informace," uvedla. V letech 1948 až 1989 prošlo komunistickými věznicemi více než 262.000 lidí. Při zatýkání, ve vězení a v táborech zahynulo 2500 až 3000 lidí. Oficiálně bylo z důvodů protikomunistické činnosti odsouzeno a popraveno 241 lidí, poslední v listopadu 1960. Podle údajů Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu bylo spácháno dokonce 280 justičních vražd. Jen od jara 1948 do konce roku 1953 bylo z politických důvodů odsouzeno zhruba 100.000 lidí, z toho na 40.000 k trestům delším než deset let. Přes dvě stě osob bylo v té době popraveno. I když byl v roce 1993 přijat zákon o protiprávnosti komunistického režimu a odporu vůči němu, oficiálně nebyl třetí odboj uznán.

Lachnit řekl, že je nevinný a že čelí negativní mediální kampani

Poslanec ČSSD a exministr pro místní rozvoj Petr Lachnit dnes odmítl jakoukoli vinu za údajně nevýhodné pronájmy budov zmíněného ministerstva, za které mu hrozí stíhání. "Tvrdím, že jsem se žádného jednání, které je mi kladeno za vinu, nedopustil. Žiji naprosto bezúhonným životem," sdělil poslaneckému klubu ČSSD. Záležitost označil za účelovou mediální kampaň, která má politický podtext. Lachnit o svém vystoupení před klubem poslanců ČSSD informoval ČTK. Lachnit byl ministrem od dubna 2000 do července 2002. Podle státního zástupce je zodpovědný za nevýhodné pronájmy budov ministerstva a policie by ho měla obvinit z porušování povinnosti při správě cizího majetku. Podle dřívějších informací médií přišel stát v letech 1995 až 2002 kvůli neprůhledným operacím a pochybným smlouvám na ministerstvu minimálně o 150 milionů korun. Ministerstvo údajně pronajímalo majetek výrazně pod cenou, podle médií tratil stát hlavně na pronájmech budov právě za Lachnitova působení. Aby mohl být Lachnit stíhán, musela by ho dolní komora zbavit poslanecké imunity. Šéfka sněmovního mandátového a imunitního výboru Eva Dundáčková (ODS) řekla ČTK, že ani dnes výbor žádnou žádost o to, aby sněmovna Lachnita imunity zbavila, neobdržel. Sněmovna dosud zbavila imunity 13 poslanců.

Agropol: Ceny potravin příští rok vzrostou zřejmě o desetinu

Zhruba o desetinu by měly v příštím roce vzrůst ceny základních potravin, jako je pečivo, masné a mléčné výrobky, předpokládá to generální ředitel holdingu Agropol Group Jiří Malúš. Tyto potraviny se podle něj prodávají často tak levně, že je to z hlediska nákladů výrobců za hranicí únosnosti. Důležitým faktorem ale bude boj obchodníků, zejména řetězců. Například mražené kuře se podle něj dnes prodává téměř za srovnatelnou cenu jako v roce 1989, náklady ale podstatně vzrostly. Mléko se vykupuje za osm korun za litr, za devět korun je lze koupit v obchodě. "To je naprosto nesmyslné," zdůraznil. Malúš očekává zvyšování cen na pultech zhruba od léta příštího roku. Proti růstu cen bude působit boj obchodníků, kteří téměř permanentně nabízejí slevy. Výrobky pak vzhledem k nízkým cenám nemají odpovídající kvalitu, řekl Malúš. Za pravdu mu dává průzkum ministerstva zemědělství. Podle něj mělo kvalitativní nedostatky zhruba 40 procent masných výrobků, které byly náhodně koupeny především v síti maloobchodních řetězců. V EU na západ od českých hranic jsou ceny potravin zpravidla vyšší. "Je tam ale také střední vrstva obyvatel ochotná a schopná kupovat výrobky střední cenové úrovně. V Česku není střední třída tak bohatá, aby hleděla více na kvalitu," uvedl Malúš.

Uprchlík z pražského letiště dostal v Německu politický azyl

Uprchlík Ibráhím Zijád, který více než půl roku pobýval v tranzitním prostoru pražského letiště a kterému české úřady odmítaly udělit status uprchlíka, dostal politický azyl v Německu. ČTK o tom informoval ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek.

Libanonský Palestinec Zijád do Prahy přijel bez dokladů loni v srpnu letadlem ČSA z Istanbulu a požádal o azyl. Ministerstvo vnitra jeho žádost zamítlo a aerolinie ho dopravily zpět do Istanbulu. Turečtí úředníci ho však odmítli vpustit do země, a tak se vrátil do Prahy, kde pobýval v tranzitním prostoru a poté v azylovém středisku v Seči na Chrudimsku. Z něho ale musel po rozhodnutí soudu odejít.

Svou situaci se pak Zijád rozhodl řešit tak, že jel za svou manželkou do Německa, kde požádal o azyl. "Byla tady možnost, že ho vrátí zpátky do České republiky, ale Němci uznali, že je politickým uprchlíkem," uvedl Rozumek, který rovněž kritizoval postup českých úřadů. "Určitě mohly postupovat jinak. V Každém případě ho neměly sedm měsíců držet ... na letišti v těch podmínkách, ve kterých tam žil."

Bezdomovcům ve Zlíně je nepřetržitě k dispozici nové zařízení

Zlínská radnice nabízí ucelenou péči pro muže bez přístřeší. Bezdomovci mohou nově po celý den využívat objekt v Hornomlýnské ulici, který jim dosud sloužil pouze jako noclehárna. Tamní zaměstnanci jsou jim navíc připraveni pomoci s hledáním zaměstnání nebo vyřízením potřebných dokladů. V sousedství ubytovny začalo také fungovat nízkoprahové centrum pro muže. ČTK o tom informovala vedoucí městského odboru sociálních věcí Jana Pobořilová. Kapacita ubytovacího zařízení je 13 lůžek, s možností dvou přistýlek. V současné době zde bydlí 14 mužů. Zařízení provozuje oblastní spolek Českého červeného kříže Zlín. Náklady na provoz ubytovny a investice hradí město ze svého rozpočtu. Loni šlo o částku asi 500.000 korun. Zlínští muži platí za noc 59 korun, ostatní 89 Kč. Centrum je k dispozici pro akutní pomoc zejména v zimních měsících. Bezdomovci v něm mohou zdarma přečkat noc, dostanou tam teplý čaj, případně polévku. Centrum dokáže nabídnout své služby od 19:00 do 07:00 až deseti mužům najednou. S financováním provozu by měly pomoci dotace od státu, kraje nebo sponzorské dary. Podle odhadů je ve Zlíně asi 16 bezdomovců.

Valdštejnská zahrada se otevře zase na jaře

Lidé, kteří by se chtěli projít Valdštejnskou zahradou v areálu Senátu, si budou muset počkat až do jara příštího roku. Ode 1. listopadu až do 1. dubna 2005 je totiž tato druhá největší zahrada ve vnitřní Praze již tradičně uzavřena, řekl ČTK tiskový tajemník Kanceláře Senátu Petr Kostka. Zahradu v sousedství barokního Valdštejnského paláce na Malé Straně nechal zbudovat v první polovině 17. století vojevůdce Albrecht z Valdštejna v manýristickém stylu, později dostala barokní podobu. Návštěvníci v ní mohou obdivovat soubor devíti bronzových plastik, kopií díla nizozemského sochaře Adriaena de Vriese a unikátní salu terrenu, určenou pro zahradní koncerty, která je vyzdobena freskami italského malíře Baccia del Biancy. Lidé v otevřené zahradě mohou odpočívat u několika kašen i vodní nádrže, kde se prohánějí kapři, karasové, tolstolobici a dokonce i sumec. Pozoruhodná je uměle vytvořená krápníková stěna a voliéra se dvěma páry výrů. Obdivovanými obyvateli zahrady jsou páv a jeho tři družky. Vstup do senátní zahrady je bezplatný, i kvůli tomu ani nejsou přesná čísla o počtu jejích návštěvníků. Podle odhadů Kanceláře Senátu zahradou při pěkném počasí denně projde asi 2000 lidí, letos mohli poprvé nahlédnou také do nově zpřístupněné kaple svatého Václava. Lidé mohou i v zimním období navštěvovat o víkendech historickou expozici samotného Valdštejnského paláce, prohlídky se ale na zimu o hodinu zkracují. Prostory tak budou veřejnosti otevřeny od 10:00 do 16:00.

Zpěvák Karel Gott obdržel v Německu cenu Zlatý mikrofon

Populární český zpěvák Karel Gott se stal nejžádanějším umělcem roku v Německu. Rozhodli o tom pracovníci tamních firem, pořadatelů a agentur z okruhu časopisu Künstler Magazine. Cena Zlatý mikrofon byla Karlu Gottovi předána v německém městě Böblingen. Jan Adam z jeho týmu ČTK informoval, že poprvé získal Gott toto ocenění už v roce 1991.

Během listopadu se má Karel Gott podle své internetové prezentace představit v Německu v aréně v Oberhausenu a pak v Erfurtu. Bezprostředně poté by se měl objevit v Praze v novém muzikálu Tři mušketýři, ale 21. listopadu ho čeká koncert opět v Německu - v Olympijské hale v Mnichově. Pak má ještě dvě vystoupení v Berlíně a počátkem prosince figuruje v jeho plánech pražský muzikál Miss Saigon. S Gottovými nahrávkami už se prodalo kolem 30 milionů zvukových nosičů. V Česku natočil šest desítek alb, v zahraničí, většinou u německé firmy Polydor, vydal více než 80 LP desek. Nedávno převzal v Praze tento interpret platinovou desku za více 15.000 prodaných nosičů alba Kouzelné Vánoce, na kterém se podílela také Lucie Bílá, chlapecký sbor Boni pueri a houslista Pavel Šporcl. Úspěšně se letos prodávalo i jeho album Lásko má.

Uděluje se Cena Franze Kafky; Jelineková si pro ni nepřijela

Čtvrtým laureátem Ceny Franze Kafky, kterou od roku 2001 uděluje společnost nesoucí jméno slavného pražského rodáka, se v květnu stala rakouská spisovatelka Elfriede Jelineková. V pondělí v podvečer udělovali pořadatelé cenu tradičně v Brožíkově síni Staroměstské radnice. Jelineková, která před třemi týdny dostala i letošní Nobelovu cenu za literaturu, se však ceremoniálu ze zdravotních důvodů osobně nezúčastní. Spisovatelka si nepřišla ani pro prestižní ocenění udělované ve Stockholmu. Podle pořadatelů chce Jelineková Prahu soukromě navštívit na jaře příštího roku. Její poděkování za udělení ceny Společnosti Franze Kafky přednese na přání Jelinekové členka rakouského Burgtheatru herečka Libgart Schwarzová. Jelineková je první ženou, která cenu kafkovské společnosti dostala. Předchozími laureáty ceny jsou Američan Philip Roth, Ivan Klíma a maďarský spisovatel Péter Nádas.

Počasí

V noci se postupně na většině území zatáhne, bude mlhavo, místy slabý déšť nebo mrholení. Teploty 11 až 7 stupňů. I celý úterek bude zatažený s mrholením. Teploty 10 až 14, při zmenšené oblačnosti až 16 stupňů.

01-11-2004