Denní souhrn zpráv Zprávy

21-03-2004

Vláda se s opozicí shodla, že o důchodech budou jednat experti

O budoucí podobě českého penzijního systému bude jednat autoritativní expertní tým, jehož složení bude známo v polovině dubna. Po sobotní večerní schůzce představitelů všech parlamentních stran to řekl premiér Vladimír Špidla. Tým podle něj posoudí tři základní varianty, o nichž se nyní diskutuje. "Nedosáhli jsme kompromisu, pouze jsme se vydali na cestu k němu," poznamenal Špidla. Podle vládních politiků by bylo potřeba, aby se strany dohodly na budoucí podobě penzijního systému do poloviny letošního roku. Vláda nechce tak důležitou reformu, která ovlivní budoucnost několika generací, prosadit v parlamentu jen křehkou většinou svých zákonodárců.

Setkání se zúčastnil předseda opoziční ODS Mirek Topolánek, předseda koaličních unionistů Petr Mareš, první místopředseda lidovců Jan Kasal a dva zástupci KSČM. Jediná shoda, která dosud mezi stranami na levé i pravé straně politického spektra panovala, byla v tom, že dosavadní průběžný systém vyplácení penzí se musí změnit, protože by kvůli nepříznivému demografickému vývoji v budoucnu zkrachoval. Na podobu nového modelu už ale mají vláda a opozice zcela rozdílné názory.

Představa koalice vychází ze švédského modelu. Systém by byl stále financován průběžně, ale každý pojištěnec by měl svůj virtuální účet, do něhož by se promítaly skutečné vklady do systému. Další možnost je založena na dobrovolném rozhodnutí pojištěnců ukládat si část odvodů na soukromé účty u penzijních fondů. Zejména ODS je k návrhům značně kritická, komunisté zase zdůrazňují solidaritu jako základní pilíř systému.

Pokud podporu dostane skutečně nějaký průnik různých systémů, bude podle premiéra Špidly důkladně promyšlený. "Nebude to mišmaš, nýbrž fungující systém," poznamenal předseda vlády. "Lze dosáhnout naprosto korektního a spolehlivého výsledku, ve kterém se zobrazí to dobré, co je obsaženo v jednotlivých systémech," podotkl k tomu Kasal. Topolánek připomněl, že na celém světě funguje mnoho různých systémů a žádný není dokonalý. "My máme za úkol najít takový systém, který bude vhodný pro českou situaci," řekl.

Žádný z politiků však nedokázal odpovědět na otázku, do kdy by expertní komise měla politikům své závěry předložit. Špidla pouze připustil, že v ideálním případě by reforma penzijního systému začala už v tomto volebním období. Politici také naznačili, že výsledkem by mohla být třeba dohoda, že každá ze stran půjde do parlamentních voleb se svým návrhem, její vítězství pak budou ostatní respektovat.

Současný systém průběžného financování důchodů je sice podle Špidly na nejbližších deset až 15 let stabilizovaný, vývoj demografické křivky, tedy stárnutí obyvatel a malá porodnost, jej však v dlouhodobém horizontu vychýlí z rovnováhy. Přesto je nějaká podoba stávajícího systému jednou ze tří základních variant. Druhou je podle Špidly model využívající fiktivních účtů, s nímž přišla ČSSD. Třetí varianta počítá s tím, že by pojištěnci dobrovolně ukládali část odvodů do systému na své soukromé účty u penzijních fondů.

V úterý začne schůze sněmovny, politici asi znovu změří síly

Schvalování návrhu na zvýšení koncesionářských poplatků a další pokus o zvolení prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu budou předmětem dvou schůzí, které sněmovnu čekají příští týden. Poslanci mají hlasovat také o tom, zda se i na české občany má vztahovat evropský zatykač. Poslední měsíce ukázaly, že každé jednání sněmovny zvyšuje napětí na politické scéně. Zřejmě ani teď si politici nenechají ujít příležitost změřit své síly.

Po odchodu poslanců Tomáše Vrbíka a Mariana Bielesze z vládní Unie svobody-DEU bude nadcházející jednání sněmovny první opravdovou prověrkou toho, jak je vládní koalice pevná a zda slovní ujišťování jejích lídrů o stabilitě mají reálný základ.

Mezi důležité body sněmovního jednání v příštích dvou týdnech má patřit i schvalování návrhu zákona o zaměstnanosti, rozhodnutí o výši platu českých poslanců Evropského parlamentu a změna podoby parlamentních interpelací tak, aby byly atraktivnější.

Sněmovnu dále čeká první čtení nových zákonů. V prvním čtení je neschvaluje, ale rozhoduje, zda se jimi bude vůbec zabývat. Do prvního čtení míří i vládní návrh školského zákona, který je výsledkem složitého koaličního kompromisu, a návrh stínového ministra vnitra ODS Ivana Langra na zpřísnění trestů pro násilníky, kteří napadnou zdravotníky, hasiče a další záchranáře.

Sněmovna rozhodne, zda se na občany bude vztahovat eurozatykač

Situace ve sněmovně naznačuje, že myšlenka eurozatykače nemá velkou podporu. Prosazuje ho vládní koalice, která ale nemá dost sil na jeho schválení. Opozice ho odmítá. Tvrdí, že vydávání českých občanů do jiných zemí EU by oslabilo právní jistotu a ochranu.

O tom, zda by se evropský zatykač vztahoval i na české občany, bude sněmovna rozhodovat poté, co Evropou otřásl teroristický útok, který si v Madridu vyžádal 200 mrtvých a 1500 zraněných. Některý evropské země považují právě i evropský zatykač za důležitý nástroj v boji proti mezinárodnímu terorismu. Ani v Evropě ale nepanuje jednota a eurozatykač zatím zavedly jen některé státy.

Zatykač měl v rámci "patnáctky" platit od letošního 1. ledna. Termín ale splnilo jen osm zemí. Dalších sedm slibovalo, že ho zavede do národních právních řádů do května. Nyní se v Evropské komisi hovoří o tom, že úkol má být splněn do 30. června. Eurozatykač nyní uplatňují Velká Británie, Belgie, Dánsko, Finsko, Irsko, Portugalsko, Španělsko a Švédsko.

Výplata 13. a 14. platů se musí změnit, shodli se Kasal a Tlustý

Státní zaměstnanci by neměli do budoucna dostávat 13. a 14. platy. Peníze by měly být zahrnuty do běžných mezd. V nedělním pořadu Sedmička televize Nova se na tom shodli místopředseda sněmovny Jan Kasal (KDU-ČSL) a předseda poslanců opoziční ODS Vlastimil Tlustý. Oba politici tak podpořili názor ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha (ČSSD), který by chtěl způsob vyplácení dalších platů změnit od příštího roku.

Kasal by si přál, aby se 13. a 14. platy staly historickou záležitostí. Měly by se rozpustit v běžných měsíčních platech, nebo lépe měly by být zahrnuty do jednoho ročního platu, uvedl místopředseda sněmovny. "Protože je 12 měsíců, tak 13. a 14. plat je z principu nesmysl, a měl by být rozpočítán do řádné mzdy," soudí i Tlustý.

Odborářům se nyní nelíbí to, že by letos měli pracovníci státu dostat 13. a 14. platy jen v desetiprocentní výši. Se Škromachovou podporou žádají polovinu běžné mzdy, jak tomu bylo dřív. Odboráři tvrdí, že přes zavedení šestnáctitřídního platového systému se mnohým lidem bez vyplacení poloviny 13. a 14. platů celková roční mzda sníží. Stát na vyšší platy navíc údajně peníze nemá, musela by se provést změna státního rozpočtu.

Pokud vláda navrhne posílení položky na platy, podle Tlustého zároveň musí říci, z které jiné se peníze vezmou. Vyšší 13. a 14. platy by přišly zhruba na 5,6 miliardy korun. Peníze musejí reálně existovat, zdůraznil Tlustý, místopředseda rozpočtového výboru. Kasal, člen vládní strany, se podivil tomu, že stát letos vyčlenil na mzdy svých zaměstnanců o pět miliard korun více než loni a přitom se zdá, že skoro všichni budou brát méně.

Křesťané se modlili za oběti a pozůstalé madridského atentátu

Čeští křesťané vyjadřovali v neděli při bohoslužbách solidaritu Španělsku. Katolíci se při mších modliili za oběti a za pozůstalé teroristického útoku přímo na pokyn svých hodnostářů. V textu přímluvné modlitby, kterou jednotlivá biskupství rozeslala všem katolickým farnostem v České republice, se hovoří také o "obrácení strůjců zvráceného násilí". Kardinál Miloslav Vlk v reakci na tragickou událost odsoudil kulturu nenávisti. Nesouhlas s násilným řešením problémů současného světa vyjádřili spolu s účastí blízkým obětí útoku v Madridu také nejvyšší představitelé Českobratrské církve evangelické Joel Ruml a Mahulena Čejková. Je nám smutno z bezvýchodnosti užití násilí pro řešení bolavých problémů naší doby, z anonymních a zákeřných kroků, jimiž má být prosazeno vlastní pojetí spravedlnosti, uvedli před několika dny.

Novinář Pecháček nahradil Jiřího Rumla v čele Peroutkovy ceny

Novinář Pavel Pecháček se stal novým předsedou Sdružení novinářské Ceny Ferdinanda Peroutky. Členové sdružení ho zvolili po nedávném úmrtí dosavadního předsedy sdružení Jiřího Rumla, informoval ČTK tajemník společnosti Antonín Burget.

Pecháček byl přes 12 let ředitelem a později prezidentem československého a českého odděleni Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) v Mnichově i v Praze a předtím pět let ředitelem československého vysílání Hlasu Ameriky ve Washingtonu. Pod jeho vedením obdržela Svobodná Evropa řadu vyznamenání od českých i zahraničních organizací. Šest let byl také šéfredaktorem šestého okruhu Českého rozhlasu. Jeho přičiněním se české vysílání Svobodné Evropy přestěhovalo v roce 1994 z Mnichova do Prahy. Inicioval také přemístění celé RFE/RL z Německa do České republiky. Od konce roku 2001 je Pecháček ředitelem RFE/RL pro záležitosti ČR.

Pecháčkův otec byl ve druhé polovině šedesátých let a v první polovině let sedmdesátých ředitelem československého odděleni Svobodné Evropy a blízkým spolupracovníkem Ferdinanda Peroutky.

Cena Ferdinanda Peroutky byla založena v roce 1995 ke stému výročí narození významného českého novináře a publicisty. Peroutka (1895 až 1978) řídil za první republiky kulturně politickou revui Přítomnost a přispíval do Lidových novin. Patřil k důvěrníkům prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a spisovatele Karla Čapka. Po únoru 1948 emigroval do zahraničí, kde psal mimo jiné komentáře pro Svobodnou Evropu. Ocenění, které nese Peroutkovo jméno, se uděluje každým rokem ke dni jeho narození. Zatím posledními jejími nositeli se letos 5. února stali šéfredaktorka česko-slovenského týdeníku Mosty Soňa Čechová, zpravodajové České televize Michal Kubal a Barbora Šamalová, František Šulc z Lidových novin a komentátorka a publicistka Českého rozhlasu Jana Klusáková.

ČT: Nejvyšší soud vrátil k došetření případ agenta StB Minaříka

Případ bývalého agenta komunistické Státní bezpečnosti Pavla Minaříka se znovu otevírá. Nejvyšší soud v Brně totiž vyhověl žádosti nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové a Minaříkovu kauzu vrátil k došetření. Uvedla to Česká televize. Pavel Minařík čelí obvinění, že v polovině 70. let připravoval atentát v sídle Rádia Svobodná Evropa v Mnichově.

Podle deníku Právo soud vyhověl dovolání Benešové ve čtvrtek v neveřejném jednání. Zároveň zrušil loňské verdikty brněnských soudů, které Minaříkovo stíhání pro trestný čin obecného ohrožení zastavily.

Za chystaný atentát byl Minařík již odsouzen v roce 1993 ke čtyřem rokům vězení. Případ se však vzápětí vrátil k došetření. Brněnský krajský soud stíhání loni v létě zastavil kvůli tomu, že se nepodařilo prokázat úmysl někomu ublížit a prokázána nebyla ani výše škody, kterou měl výbuch způsobit.

Minařík působil jako agent v americké rozhlasové stanici Svobodná Evropa od roku 1969 do roku 1976. V té době zaslal podle Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu svým nadřízeným v pražské centrále nejméně tři návrhy na provedení pumového atentátu v prostorách rádia. Ve Svobodné Evropě v Mnichově skutečně nastražená výbušnina explodovala, bylo to však až v roce 1981. V té době Minařík studoval na univerzitě v Kyjevě.

Minařík se má před soudem zodpovídat i v jiné kauze. Čelí totiž podezření, že se při obchodování s Ukrajinou dopustil pojistného podvodu. V žalobě se podle informací z tisku uvádí, že Minařík před osmi lety naplánoval havárii a požár automobilu, který vezl pro jeho obchodní partnery na Ukrajinu skleněná optická vlákna. Zboží bylo zřejmě mnohonásobně nadhodnoceno a pojištěno na 41 milionů korun.

Výbušniny, které zabavila policie, měly cenu desítky tisíc eur

Výbušniny a nástražné systémy, které minulý týden zabavila policie šestičlennému gangu, by měly na černém trhu cenu desítek tisíc eur, řekl v neděli ČTK bývalý voják a odborník na tuto problematiku, který si nepřál být jmenován. Mluvčí policejního prezidia Blanka Kosinová uvedla, že soud vzal do vazby čtyři ze šesti zadržených, kterým hrozí až osm let vězení. "To je věcí státních zástupců a soudců," poznamenala k tomu, že dvě osoby jsou stíhány na svobodě. Podle ní osmiměsíční sledování ukázalo, že skupině se zřejmě žádné zbraně ani výbušniny prodat nepodařilo. "A už vůbec ne k nějakým teroristickým účelům," doplnila.

Gang zadrželi ve středu detektivové z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Skupina měla k dispozici čtyři elektronicky konstruované nástražné systémy, každý asi s kilogramovou náplní trinitrotoluenu. Mohly být odpáleny na dálku mobilním telefonem. Při domovních prohlídkách policisté zajistili 3,5 kg černého semtexu se dvěma rozbuškami, 6,2 kilogramu trinitrotoluenu včetně rozbušek, pistole, součásti do samopalů a kulometu, 7600 nábojů různých ráží a deset kilogramů střelného prachu. Objevena byla také pěstírna marihuany.

"Takový nástražný systém není nijak moc komplikovaný," řekl ČTK muž s vojenskými zkušenostmi v této oblasti. Upozornil, že na černém trhu se cena levně vyráběných výbušnin řídí právě tím, zda jsou dodávány v "surovém" stavu, nebo už jako vytvořené systémy. Podle tohoto zdroje je také možné, že černý semtex, tedy semtex bez označení, by mohl pocházet ze starých armádních zásob. "Mohlo by to stát desetisíce eur, ale museli by mít kupce," řekl. Sehnat ho není jednoduché, dodal.

Politolog, který se věnuje výzkumu extremismu, Zdeněk Zbořil pokládá informaci o odhalení gangu za alarmující. Domnívá se, že by věc měla být rychle objasněna a vnitro by o postupu vyšetřování mělo pravidelně informovat. Podle něj je totiž možné, že kdosi hledal v České republice nějaký skutečný cíl, například budovu rozhlasové stanice Svobodná Evropa nebo podobně. Ministr vnitra Stanislav Gross ČTK v pátek řekl, že podle jeho informací případ nesouvisí s mezinárodním terorismem a bezpečnostní opatření není třeba měnit. Zbořil ovšem přišel i s teorií, že věc je dezinformace, která má pomoci bezpečnostním složkám získat více peněz ze státního rozpočtu na posílení bezpečnosti. Prohlásil, že ČR už má s tímto postupem zkušenost, a připomněl neobjasněný nález protitankové střely u ruzyňského letiště několik týdnů po teroristických útocích unesenými letadly v USA v září 2001. "Tehdy to vyneslo 1,4 miliardy korun do resortu ministerstva vnitra za souhlasu vlády i opozice," řekl Zbořil ČTK.

Soud začne projednávat havárii amerického vojenského vlaku

Okresní soud v Karlových Varech začne v pondělí posuzovat vinu železničářů, kteří podle obžaloby zavinili v roce 2002 u Vojkovic na Karlovarsku srážku nákladního vlaku s americkým vojenským transportem. Nehodu nepřežil třiapadesátiletý strojvůdce nákladní soupravy, 14 amerických vojáků bylo zraněno. Generální inspekce Českých drah dospěla před více než rokem při vyšetřování nehody k závěru, že jsou za ni zodpovědni dva výpravčí a jedna signalistka. Obžaloba je viní z obecného ohrožení a hrozí jim údajně až pětileté vězení.

Nehoda se stala 10. května 2002 v nepřehledném terénu na trati Karlovy Vary - Chomutov, po níž se Američané přesunovali z Německa do vojenského prostoru Hradiště na cvičení Duke Gauntlet. Strojvedoucí vojenského transportu si zachránil život skokem z lokomotivy. Ze 14 zraněných Američanů byli tři ošetřeni na místě, osm v karlovarské nemocnici a další tři byli letecky převezeni do Prahy. Škoda byla vyčíslena na 21 milionů korun.

Soud bude opět řešit, komu patří práva na Spejbla a Hurvínka

Spor o autorská práva na loutky Spejbla a Hurvínka pokračuje. Vrchní soud v Praze se bude v pondělí odpoledne zabývat odvoláním Městského ústavu v Plzni, který před rokem u soudu nižší instance prohrál spor s ředitelkou divadla Spejbla a Hurvínka Helenou Štáchovou.

Plzeňský ústav je dědicem zakladatele divadla Josefa Skupy. Žalobou chce docílit toho, aby Štáchová nemohla užívat ochranné známky na loutky, které podle ústavu zasahovaly do jeho autorských práv zděděných po Skupovi. Známky zaregistroval v roce 1994 Skupův nástupce Miloš Kirschner. Po jeho smrti je zdědila jeho manželka a současná ředitelka divadla Helena Štáchová.

Podle pražského městského soudu, který žalobu na Štáchovou zamítl, je autorem toho, co si každý vybaví pod pojmem Spejbl a Hurvínek, Skupa. Toto dílo se však časem vyvíjelo a měnilo. Skupa si Kirschnera vychoval jako svého pokračovatele, a dal mu tak souhlas, aby vykonával dílo nové. "Zápis ochranných známek byl na dílo jiné než původní, nemohl tak být neoprávněným zásahem do autorských práv," uvedla soudkyně. Plzeňský ústav je podle ní dědicem pouze toho, co existovalo ke dni Skupova úmrtí.

Ještě než se kauza dostala k soudu, pokoušela se Štáchová s ústavem dohodnout. Jeho podmínky však prý byly pro divadlo nepřijatelné a vedly by k jeho konci. Ústav totiž podle Štáchové chtěl 400.000 korun ročně za to, že divadlo má v názvu Spejbla a Hurvínka, dalších 300.000 za to, že hraje s oběma loutkami, a 30 procent ze všech tržeb. Kromě toho chtěl prý ústav úkolovat divadlo i umělecky.

Dokazování před soudem vyústilo ve spor, kdo je vlastně autorem loutek jako výtvarného díla. Právnička plzeňského ústavu tvrdila, že Skupa, zástupci divadla, že řezbáři Karel a Gustav Noskovi. Soudkyně však při odůvodnění verdiktu zdůraznila, že jejím úkolem nebylo určit, kdo je autorem výtvarného díla, ale zda Štáchová užívá ochranné známky zákonně. Přesto ale soudkyně podotkla, že ani v případě loutek jako takových žalobce neprokázal Skupovo autorství.

Štáchová v emotivní řeči před soudem vznesla obavu, že pokud přijde ztrátou známky o možnost chránit dílo Skupy a Kirschnera, bude možné loutky z komerčních důvodů zneužít. Připomněla například osud díla Josefa Lady, které bylo zneužito k pornografickým účelům, či díla Ondřeje Sekory, jehož práva na Ferdu Mravence skončila v Německu.

Farmáři věří, že od pondělí budou dostávat 30 Kč/kg vepřového

Chovatelé by se od pondělí měli dočkat splnění požadavku na zvýšení výkupní ceny prasat na 30 korun za kilogram, soudí šéf odbytového družstva Centroodbyt Jan Veleba. Velké masokombináty podle jeho předpokladů začnou požadovanou cenu 30 korun platit a menší se tomu přizpůsobí. Naplní-li se jeho předpoklady, nebude podle Veleby důvod k žádným dalším nátlakovým akcím. "Pokud by tomu tak ale nebylo, tak zřejmě by nás k tomu dohnali," prohlásil.

Producenti prasat se snažili prosadit vyšší cenu, protože předchozí cena zhruba 25 korun za kilogram podle nich ohrožovala existenci chovatelů. Veleba zopakoval, že cena 30 korun ale stále nepokrývá výrobní náklady. Domácí chovatelé by podle něj byli spokojeni se stabilní cenou 35 korun za kilogram. V některých regionech začínají klesat porážkové váhy, což by mohlo signalizovat, že se blíží zlom na trhu ve prospěch přebytku poptávky, uvedl. Producenti v současnosti připravují exporty prasat a po prvním květnu podle Veleby začnou vyvážet do Německa. Centroodbyt, který drží asi 40procentní podíl na trhu s jatečnými prasaty, má hrát roli organizátora, kdy podepíše kontrakt s obchodní firmou. Během roku se pak chce družstvo dopracovat k tomu, že bude vepřové vyvážet samo.

Zelení se obávají, že dálnice do Vídně izoluje Mikulov od turistů

Strana zelených je přesvědčena, že připravovaná dálnice mezi Brnem a Vídní nijak neprospěje městu Mikulov. Turisté by podle jejího mínění město pouze míjeli a domácím by se nakupovalo výhodněji v supermarketech na jihu Brna. "Trend v Evropě rozhodně k budování dálnic nemíří," upozornil na besedě k dálnici lídr Strany zelených pro volby do Evropského parlamentu Jakub Patočka.

Besedu uspořádalo občanské sdružení Nebojsa z Bavor, jehož členy je padesát lidí z obce na Břeslavsku. Upozorňují na neuváženost projektu a snaží se organizovat občanský odpor proti dálnici. O tu se však zajímají město Brno i Jihomoravský kraj. Na nedávném setkání primátorů Brna a Bratislavy zaznělo, že obě města chtějí tlačit na vybudování dálničních napojení na rakouské straně. Patočka nechápe, čemu by stavba prospěla. Upozornil, že v Evropě obstojí pouze ten, kdo dokáže posilovat své přednosti. "V Mikulově jsou to jednoznačně přírodní krásy, kulturní skvosty a znamenité víno," uvedl. Připomněl i desítky případů v Evropě, kdy po slibech rozmanitých přínosů z dálniční stavby města nakonec zplakala nad výdělkem.

Jihomoravský radní Milan Venclík se naopak domnívá, že celá krajská reprezentace by měla usilovat o mnohem rychlejší vybudování silnice. Výstavba na hraniční přechod s Rakouskem v Mikulově je podle něj v nedohlednu. Kdyby se totiž měl dodržet plán ministerstva dopravy a Ředitelství silnic a dálnic, začala by stavba nejdříve v roce 2011. V tomto roce by však komunikace měla být podle dřívějších plánů již hotova a navazovat na dokončenou dálnici z Vídně. Stavbě nyní hrozí, že vypadne z plánovacího období Evropské unie na léta 2007 až 2013. Nyní se posuzuje vliv jednotlivých variant plánované trasy na životní prostředí.

V U. Brodě chtějí bojovat proti kriminalitě psychoterapií

Do boje s kriminalitou hodlají v Uherském Brodě na Uherskohradišťsku zapojit i lékařskou vědu. Pomoci jim má terapeutická metoda, která umožňuje hravou formou trénovat mozek a předcházet tak možnému kriminálnímu chování osob s některými typy lehkých mozkových dysfunkcí a psychosociální poruchou. ČTK to řekl starosta města Ladislav Kryštof.

Jde o metodu zvanou EEG Biofeedback, kterou vyvinuly američtí neurofyziologové v 60. letech minulého století. Ve vstupním vyšetření nejdříve vyškolení pracovníci pořídí pomocí elektroencefalografu záznam činnosti mozku, z něhož zjistí, na co se má trénink zaměřit. Většinou jde o zlepšení vůle, paměti či soustředění. Následný trénink za pomoci EEG biologické zpětné vazby je nenásilný, bezbolestný a hravý. Na první pohled vše vypadá jako videohra, která ovšem není ovládána klávesnicí či myší, ale silou myšlenky. Podle odborníků nepředstavuje metoda žádné riziko a má dlouhodobý účinek.

O prostředky na zakoupení přístroje a jeho následný provoz v uherskobrodské psychologicko-sociologické poradně požádalo město odbor prevence kriminality ministerstva vnitra. "Celý projekt by měl stát bezmála 300.000 korun, polovinu z toho požadujeme od ministerstva," uvedl Kryštof.

Ceny Anděl letos získali Radůza, Bárta, Kabát a Nohavica

Zpěvačkou a současně objevem roku 2003 se z rozhodnutí Akademie populární hudby stala Radůza. Cenu Anděl získala i v kategorii Folk & Country. Zpěvákem roku vyhlásili akademici Dana Bártu. V kategorii skupin zvítězil soubor Kabát. Do Síně slávy akademie zapsala písničkáře Jaromíra Nohavicu. V kategorii popové album roku byla soškou anděla hrajícího na šalmaj oceněna skupina Monkey Business za desku Resistance Is Futile (Odpor je marný). Skladbou roku členové akademie určili píseň 1970 skupiny Chinaski.

Režisér Zdeněk Suchý přebral společně se skupinou J.A.R cenu za videoklip roku, natočený ke skladbě Jsem pohodlný.

Zpěvačka a multiinstrumentalistka Radůza začínala s převážně bluesově zabarveným repertoárem; poprvé na sebe upozornila v roce 1993 na pódiu pražské Lucerny jako předskokanka americké zpěvačky Suzanne Vega. Nohavica, který získal také ocenění za nejvíce prodaných nosičů, při přebírání ceny řekl, že vchází do Síně slávy s velkou trémou. Moc dobře prý tuší, kdo ho tam čeká. "Protože jsem nejmladší, tak vím, že budu chodit pro pivo a dělat rajony," poznamenal zpěvák, jehož album Babylon patřilo na českém trhu k jednomu z nejprodávanějších. V ženské kategorii byla za počet prodaných nosičů odměněna Lucie Bílá a za skupiny převzal totéž ocenění Kabát. Táž skupina byla rovněž vyhlášena absolutním vítězem za nejprodávanější titul roku - desku Dole v dole. Za nejprodávanější DVD byl vyznamenán Čechomor. "Jsem fakt rád, že mám řemeslo, které mě baví, a že mám co a pro koho hrát," svěřil se publiku Bárta, který byl zpěvákem roku vyhlášen také loni. Se svou skupinou Illustratosphere slavil úspěchy s albem Entropicture.

Slavnostní ceremoniál v pražském Kongresovém centru moderoval v sobotu večer zpěvák Miroslav Žbirka. Publiku, v němž zasedla řada známých osobností, zahráli Black Milk, Věra Bílá se skupinou Kale, ostravský soubor Kryštof či Lucie Bílá, kterou na kytaru doprovodil zpěvák a kapelník legendárního Olympiku Petr Janda. Diváci si mohli vychutnat také společné vystoupení Jany Kirschner a Lenky Filipové či Kabátu s Nohavicou. Známé osobnosti se střídaly také mezi předávajícími. Sošky udělovali mimo jiné herec Ondřej Vetchý, desetibojař Roman Šebrle, zpěvačky Hana Hegerová či houslistka Gabriela Demeterová.

Historici v Lošticích rekonstruují osudy tamní židovské komunity

Tajemství nápisů na náhrobcích na židovském hřbitově v Lošticích na Šumpersku začal v těchto dnech odhalovat přední český hebraista Jaroslav Achab Haidler. V Lošticích historici shromažďují v rámci projektu Respekt a tolerance informace, díky nimž přidají ke jménům i konkrétní příběhy lidských osudů. "Hlavním cílem projektu je shromáždit co nejvíce informací, dokumentů a fotografií nejen o Židech ze starší historie, ale zejména o obětech holokaustu z Loštic a okolí," řekl ČTK koordinátor projektu, historik Luděk Štipl. Podle něj je židovské osídlení ve městě datováno od roku 1544, v roce 1942 pak bylo 59 Židů z Loštic a okolí odvezeno v transportu do koncentračního tábora v Osvětimi. Vrátili se pouze tři, ani jeden dnes už nežije. "Zatímco ve městě je památník obětem fašismu, židovské jméno tam nenajdete. To je paradoxní. Proto chceme ke každému jménu shromáždit informace, vycházíme zejména z výpovědí pamětníků," doplnil Štipl. Díky úsilí nadšenců se tak od loňského roku podařilo objevit soubor listin, ručně psaných v hebrejštině a v jidiš z 18. století, sbírku fotografií z 30. let minulého století, sobor motáků psaných židovským mladíkem křesťanské přítelkyni, či hebrejsky psaný pergamenový svitek z roku 1800.

Do projektu Respekt a tolerance patří i průzkum židovského hřbitova a později jeho obnova. Na hřbitově je zhruba 500 hrobů, hebraista Haidler jich zatím prozkoumal zhruba pětinu. Nejstarší z nich pochází z roku 1704. "Loštický hřbitov je historicky velmi cenný. Dokazuje, že Loštice byly pro Židy velkým duchovním centrem," řekl dnes ČTK Haidler. Ačkoliv se věnoval náhrobkům na řadě židovských hřbitovů v ČR, loštický podle něj patřil k příjemným překvapením. Hebrejsky psané nápisy skrývají mnohé jinotaje a podobenství, každý začíná vstupním veršem. "Z náhrobků je znát, že lidská bytost byla pro tyto lidi velmi důležitá. Konec života byl humánní. Když někoho milovali, složili se na to, aby měl krásný náhrobek. Komunita držela zcela automaticky pospolu," dodal Haidler.

Africkou nocí skončil dnes divadelní festival Tvůrčí Afrika

Bouřlivým večírkem s pravou africkou hudbou a tancem vyvrcholil v sobotu divadelní festival Tvůrčí Afrika aneb Všichni jsme Afričani. Během devítidenní přehlídky mohli zájemci zhlédnout několik divadelních představení afrických umělců. Součástí třetího ročníku byly i semináře a besedy.

Divadelní setkání se konala na několika místech v Praze, například v Činoherním klubu, Divadle Na prádle, Café Černá labuť, kavárně a kinosále Francouzského institutu nebo v Divadle Disk. Podle dramaturgyně festivalu Lucie Němečkové byl o všechny akce velký zájem. "Lidé chodili nejen na divadelní představení, ale i na hudební a dramatické večery. Hojně navštívené byly i diskuse. Dobré bylo to, že přišlo mnohem více Afričanů než v minulých letech, a mohly se tak konečně začít navazovat kontakty a přátelství," řekla ČTK Němečková. Vedle Prahy se některé akce na téma Afrika uskutečnily i v Hradci Králové a Liberci.

Festival Tvůrčí Afrika je jediným domácím festivalem zaměřeným na divadlo a Afriku. Jeho úkolem je seznámit diváky s dosud neprobádaným teritoriem moderních afrických divadelních kultur, obohacovat současné divadelní dění o kulturní aktivity takzvaných českých Afričanů, proměnit vnímání divadla směrem k multikulturnosti a dát prostor nové umělecké energii, toleranci a vzájemnému porozumění, míní dramaturgyně.

Na ústřice platí hrubá síla, tvrdí nový šampion v jejich otvírání

Na otevření ústřice je prý nejlepší použít hrubou sílu. Alespoň to tvrdí mistr kuchař Václav Frič, který v neděli zvítězil v tradiční soutěži v otevírání ústřic. Dvě desítky ústřic otevřel za dvě minuty 59 vteřin. Stejného času dosáhl i obhájce titulu z loňského roku Jean-Paul Manzac. "Po hodnocení úpravy a s přihlédnutím na estetickou stránku věci se čas upravil a vítěz dosáhl dvě minuty 48 vteřin a vyhrál," řekla ČTK koordinátorka akce Magdaléna Holtnová.

Do netradičního klání, které je součástí pražských oslav svátku irského patrona - svatého Patrika, se přihlásilo devět specialistů z nejlepších pražských hotelů a restaurací. Po vítězi z hotelu Alcronu skončil druhý Francouz Manzac z pražského hotelu Marriot a třetí Tomáš Řehák z hotelu Hilton.

Všichni kuchaři otevírají ústřice téměř každý den. "Ono je to podle toho, jak je potřeba. Někdy každý den, někdy je pauza třeba půl roku," řekl ČTK třicetiletý Frič, který v pětihvězdičkovém Alcronu vaří už šest let. Tamní rybí restaurace patří mezi nejlepší v Praze. K otevření ústřice prý není potřeba žádný speciální trik ani nožík. Stačí ostrá kudlička a člověk musí vědět, kam bodnout. "Pak už stačí jen zabrat. Hrubá síla vyhraje," uvedl čerstvý šampion. Vítěz bude na podzim reprezentovat Česko na šampionátu v otevírání ústřic v Irsku. Frič se ČTK přiznal, že už se nemůže dočkat.

Otužilci přivítali v chladné Vltavě příchod kalendářního jara

Otužilci oslavili v neděli příchod jara plaváním ve Vltavě. Necelá desítka členů Klubu ledních medvědů vstoupila do stále ještě chladné vody u branického ostrova. Nejdelší trasu zvolil dálkový plavec Richard Blatný, který absolvoval přes poměrně silný proud trasu kolem celého ostrova. Otužilcům se plavání ve vodě o teplotě zhruba pět stupňů Celsia líbilo. "Už je to skutečně jarní, po těch mrazech. Když do toho zasvítí sluníčko, je to idylka," řekla ČTK Ema Zelenková poté, co vylezla z vody. Otužileckému plavání se prý věnuje už přes 30 let. Pokořitel kanálu La Manche Blatný se po téměř půldruhého kilometru dlouhé plavbě těšil na svařené víno a teplo u kamen v klubovně medvědů. "Bylo to docela dobré, bohužel, jsem zapomněl brýle do vody, docela bych je uživil," řekl. Proti překonání kanálu mezi Francií a Velkou Británií byl prý nedělní výkon nevinný trénink. Na letošní rok Blatný chystá dvě přeplavby Gibraltaru a přeplavbu jezera Balaton, což obnáší asi 78 kilometrů. Připravuje také další ze svých vltavských maratonů. "Chtěl bych zkusit doplavat od slapské přehrady až do Mělníka, což je 92 kilometrů v kuse přes deset zdymadel, ve kterých bych byl zdýmán jako loď," popsal Blatný.

Sport:

Výsledky zápasů 22. kola první fotbalové ligy: Teplice-Blšany 2:2, Příbram-Synot 1:0,Olomouc- České Budějovice 1:0, Jablonec-Viktoria Žižkov 1:1, Brno-Plzeň 4:0. V sobotu podlehla Ostrava Slávii 0:2, Zlín hrál s Opavou 0:0. 22.kolo uzavře pondělní zápas Sparty s Libercem.

Počasí:

První jarní víkend přinesl větrné a deštivé počasí. Silný jihozápadní vítr dosáhl v neděli ráno na některých českých a moravských meteorologických stanicích síly orkánu. Během dne ale vítr slábl. Rekordně teplé počasí z minulého týdne se podle meteorologů hned tak nevrátí - teploty mají naopak klesat. Například na horách může i sněžit.

V pondělí bude proměnlivá oblačnost, místy s přeháňkami, na horách sněhovými. Teploty 8 až 12 stupňů, na horách kolem tří. Západní vítr bude mít rychlost do 50 kilometrů v hodině.

21-03-2004