Denní souhrn zpráv Zprávy

09-10-2004

Factum Invenio: ČSSD se drží před komunisty a snižuje náskok ODS

Sociální demokracie je podle průzkumu agentury Factum Invenio druhou nejsilnější stranou. ČSSD podporuje 15,7 procenta lidí a strana se dotahuje na dosud nejsilnější ODS. Preference občanských demokratů nyní činí 17,4 procenta voličů, což je nejhorší výsledek od voleb v roce 2002. Preference KSČM klesly na 12,1 procenta, preference KDU-ČSL stouply na 6,3 procenta. Nejmenší vládní stranu - US-DEU - má podporu 1,6 respondentů.

Průzkum společnosti Factum Invenio potvrdil dva výzkumy jiných agentur zveřejněné v září, podle nichž ČSSD předstihla komunisty a znovu se stala druhou nejsilnější stranou. Při posledním, dubnovém šetření firmy Factum Invenio byli komunisté druzí s asi 12 procenty preferencí a preference ČSSD tehdy klesly pod deset procent. Preference ODS klesly, v dubnu dosahovaly zhruba 20 procent.

Agentura Factum Invenio zveřejnila také volební prognózu. Podle ní by volby vyhrála ODS s 29,6 procenta hlasů, druzí by skončili sociální demokraté se ziskem 25,6 procenta hlasů. KSČM by volilo 21,4 procenta a lidovce 10,7 procenta lidí.

Oproti poslední volební prognóze agentury z letošního dubna si nejvíce polepšila ČSSD, jejíž předpokládaný volební výsledek vzrostl o více než sedm procent. Celých sedm procent od dubna naopak ztratila ODS. Komunisté si mírně pohoršili, lidovci tři procenta získali. SNK sdružení nezávislých spadlo z 6,7 procenta na 3,5 procenta.

První kolo doplňovacích voleb do Senátu vyhráli kandidáti ODS

Kandidáti opoziční ODS vyhráli první kolo doplňovacích voleb do Senátu v Praze 4 i na Znojemsku. Jejich zisk na zvolení senátorem ale nestačil, a za týden se proto střetnou ve finálovém duelu s postupujícími kandidáty vládních stran - ČSSD v Praze 4 a KDU-ČSL na Znojemsku. Prvního kola voleb se zúčastnila v obou obvodech jen pětina voličů.

V Praze 4 vyhrál první kolo se ziskem 38 procent hlasů místní zastupitel František Příhoda (ODS) před filozofem Erazimem Kohákem (ČSSD), který dostal o 18 procent hlasů méně. Jejich nejvážnější protikandidáti Tomáš Ježek (za LiRA) a Jan Vávra, kterého nominovali Evropští demokraté, KDU-ČSL a US-DEU, získali 16, respektive 12 procent hlasů.

Příhoda by navzdory svému náskoku nemusel druhé kolo vyhrát, pokud budou jednasedmdesátiletého Koháka preferovat voliči nyní neúspěšných kandidátů.

Na rozdíl od Prahy 4, kde se pořadí kandidátů během sčítání hlasů neměnilo, bylo naopak vyrovnané soupeření favorizovaných adeptů na senátora za Znojemsko. Vítěz prvního kola, třiašedesátiletý spolumajitel pekárenského koncernu Jaroslav Pařík (za ODS), dostal 29,3 procenta hlasů. Je to jen o necelé procento víc než zisk druhého finalisty - dvaapadesátiletého náměstka ministryně zdravotnictví a bývalého senátora Milana Špačka (KDU-ČSL). Rozdíl mezi nimi představoval 166 hlasů. Zklamán musí být nynější třetí v pořadí starosta Miroslavi Augustin Forman (za KSČM), kterému postup do finále unikl jen o necelé půldruhé procento, přesně 260 hlasů. Forman zpočátku dlouho vedl, v samotné Miroslavi přitom dostal 64 procent hlasů při účasti téměř 35 procent voličů.

Sněmovna chystá masivní útok proti lidem, kteří porušují zákony

Masivní útok proti zločincům a dalším lidem, kteří porušují zákony a jiné předpisy, chystá na příští týden Poslanecká sněmovna. Při schůzi, kterou zahájí v úterý, chce totiž v různých čteních projednat téměř dvacítku předloh, jež mají především zpřísnit či zavést nové tresty za porušování zákonů, ale i zdokonalit práci soudů.

Už ve středu nebo v pátek by dolní komora měla rozhodnout o přijetí vládních a poslaneckých předloh, jež mají zavést bodový systém trestání neukázněných řidičů a umožnit přísnější trestání opilých řidičů a útočníků, kteří napadnou zasahující zdravotníky, hasiče a další záchranáře.

Novou formu represe zahrnuje i novela Ústavy, která je rovněž před schvalováním. Poslancům a senátorům, kteří budou za úmyslný trestný čin odsouzeni do vězení, má hrozit ztráta mandátu.

V prvním čtení by dolní komora měla projednat vládní návrhy trestního zákoníku a dalších předloh, jež mají zpřísnit tresty za nejbrutálnější zločiny. Počítají i s novými trestnými činy, jako je eutanazie, klonování či neposkytnutí pomoci oběti havárie.

V prvním čtení má sněmovna posoudit i poslanecké předlohy, jejichž cílem je přísnější postih třeba fotbalových chuligánů. Za výtržnictví - třeba když vběhnou na hrací plochu - by mohli být potrestáni až dvouletým vězením, peněžitým trestem či zákazem návštěv utkání. Další návrhy chtějí tvrději trestat majitele psů, kteří zaútočí na lidi, a soudní znalce a tlumočníky, kteří křivě tlumočili nebo vyhotovili falešný znalecký posudek.

Ve druhém čtení příští týden posoudí sněmovna také lidoveckou předlohu označovanou termínem "třikrát a dost". Navrhuje přísnější tresty pro recidivisty a další pachatele závažných trestných činů, jejichž oběť zemře. Lidovci ale už dali najevo, že při posuzování předlohy chtějí vyčkat na to, jak dopadne v prvním čtení vládní návrh trestního zákoníku.

Nelze vyloučit, že v rámci těchto debat přijde na řadu i zářijová úvaha ministra spravedlnosti Pavla Němce o možném posunutí trestní odpovědnosti dětí u závažných deliktů z 15 až na 12 let.

Ve druhém čtení posoudí dolní komora i poslanecké návrhy, aby se novým trestným činem staly nepovolené odposlechy telefonů a aby byli více trestáni poslanci a senátoři, kteří pozdě nebo nepravdivě informují o svých vedlejších příjmech a darech. Druhá z těchto předloh má zabránit i tomu, aby krajští zastupitelé brali odměnu za práci v orgánech podniků zřízených či ovládaných krajem.

Ve druhém čtení mají přijít na řadu i vládní předlohy o povinném značení lihu a registračních pokladnách, jež mají být podle koalice nástrojem v boji proti šedé ekonomice.

Na sjezdu ČLK se vedou ostré diskuse o privatizaci nemocnic

Pozice Davida Ratha v čele České lékařské komory zůstává i po kritice části lékařské veřejnosti neotřesena. Většina z delegátů sjezdu ČLK v Brně totiž vyjádřila s činností představenstva komory souhlas a ani v páteční a v sobotní interní diskusi se nezformovala skupina, která by iniciovala Rathovo odvolání z funkce prezidenta ČLK. "Já na své pozici nelpím, ale mám podporu," řekl Rath ČTK. Někteří jeho odpůrci to vysvětlují tím, že na reformu komory už rezignovali. "Je to obrazem jisté apatie," míní předseda Sdružení ambulantních chirurgů Eugen Příbaň.

Prezidenta komory se někteří delegáti snažili odvolat již na loňském sjezdu. Návrh však nezískal nadpoloviční většinu účastníků. "Naopak loni jsem dostal víc hlasů, než kolika jsem byl před šesti lety zvolen," připomněl před časem Rath. Příznivci šéfa komory vždy oceňovali jeho přímočarost, vyjednávací a organizační schopnosti. Odpůrci mu naopak vytýkají autoritářství.

Česká lékařská komora stále nemá jednotný názor na oprávněnost zákona znemožňujícího privatizaci okresních nemocnic. Připravovaný zákon, který veřejně podporuje prezident komory David Rath, dokonce rozdělil delegáty víkendového sjezdu ČLK v Brně na dva tábory. Zatímco Rath varuje před riziky zprivatizování nemocnic, jeho oponenti mu vytýkají, že varuje veřejnost před soukromým sektorem ve zdravotnictví.

Podle Ratha by se okresní nemocnice měly přeměnit na veřejné neziskové ústavy. Čistě privátní nemocnice zařízení by měla být jen doplňkem veřejného zdravotnictví, řekl ČTK Rath. Podle něj existuje riziko, že by soukromé ústavy mohly maximalizovat svůj zisk na úkor pacientů i zdravotníků samotných. V pátek dokonce Rath se sociálnědemokratickou ministryní zdravotnictví Miladou Emmerovou uvedli, že soukromá zařízení poskytují horší péči než nemocnice veřejné.

Svými postoji však prezident ČLK popudil část stavovské organizace, zvláště privátní lékaře. Ti jeho výroky odsuzují. Například šéf sdružení soukromých lékařů Skalpel Jiří Berka míní, že podobnými výroky Rath překračuje meze mandátu prezidenta komory. Předsedovi Sdružení ambulantních chirurgů Eugenu Příbaňovi se zase nelíbí, že šéf komory své obavy z masivní privatizace zdravotnických zařízení odůvodňuje i možným tunelováním nemocnic. "Ty velké finanční ztráty, které jsou doháněny státními dotacemi, se netýkaly privátních nemocnic, to se týká sektoru státních nemocnic," poznamenal Příbaň.

Zda se do neděle podaří zformovat jednotné stanovisko ČLK k problému privatizace, není zatím jasné. Podle některých delegátů jsou ale spory o budoucí právní povahu nemocnic zatím zbytečné. "Je jedno, jakým právním subjektem nemocnice budou, protože špatný je celý systém zdravotní péče," uvedl na sjezdu jeden z diskutujících. Pokud nebude přijat zákon o rozsahu zdravotnické péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, situace lepší nebude, zdůraznil například lékař Zdeněk Hajžman.

Zákon o základní síti veřejných neziskových nemocnic chce v parlamentu prosadit co nejrychleji premiér a úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross. Podle něj je nutné předejít překotné privatizaci. Norma má zabránit omezení péče ve zprivatizovaných nemocnicích. Návrh předpokládá v každém krajském městě a v každém okrese alespoň jednu veřejnoprávní nemocnici a také přísnější kontrolu jejich hospodaření. Dosud bylo podle údajů ministerstva zdravotnictví privatizováno 47 nemocnic.

Odbory lékařů a učitelů pětadvacetiprocentní 14. platy vítají

Odbory zastupující lékaře a učitele vítají sobotní rozhodnutí předsednictva ČSSD prosadit ve vládě 14. platy státních zaměstnanců ve výši 25 procent běžné mzdy. Za podmínky, že peníze na tyto platy půjdou z reálných úspor, souhlasí s návrhem sociálních demokratů i šéf koaliční KDU-ČSL Miroslav Kalousek. Šéf Unie svobody-DEU, ministr spravedlnosti Pavel Němec považuje pětadvacetiprocentní 14. plat za příliš vysoký. Jeho schválení však nevylučuje. "Je ale možné jen v případě, že (ČSSD) doloží zdroje, které nebudou na úkor investičních akcí, například nebudou spojené s dopravní infrastrukturou či zahraničními investicemi," řekl ČTK Němcův mluvčí Petr Dimun. Podle Němce je také důležité, aby se platy úředníků nenavýšily na úkor platů soudců a státních zástupců.

Na výši 14. platů se odboráři shodli během sobotní schůzky s premiérem Stanislavem Grossem, ministrem financí Bohuslavem Sobotkou a vicepremiérem pro sociální věci Zdeňkem Škromachem. Podle mluvčí odborových svazů veřejné správy a služeb Aleny Vondrové chtěly odbory na jednání prosadit 14. platy ještě o pět procent vyšší. "Ukázalo se to však jako nereálné," řekla. Výsledek považuje za relativní úspěch.

Do loňska se další plat rovnal polovině běžné mzdy. Letos vláda nechala státním zaměstnancům vyplatit jako 13. plat jen desetinu měsíčního příjmu. Stejně chtěla postupovat i u 14. platu. Odboráři původně požadovali částku v hodnotě 40 procent měsíční mzdy.

Stát možná zavede elektronické mýtné dříve, než plánoval

Česko možná podle premiéra Stanislava Grosse zavede elektronické mýtné v roce 2005, tedy o rok dříve oproti původním plánům. Stát chce pro tranzitní kamionovou dopravu co nejrychleji zavést podobné podmínky, jako jsou v Rakousku, které již mýtné zavedlo, a Německu, kde mýtné začne platit od příštího roku. Jinak by Česká republika byla pro projíždějící kamiony výrazně levnější a hrozil by jí další nárůst této dopravy.

Česká republika kvůli narůstající tranzitní dopravě rovněž hodlá zdražit krátkodobé dálniční známky pro kamiony. "Chceme tak ulehčit českým dálnicím," uvedl místopředseda vlády Martin Jahn. Kamionová doprava od květnového vstupu do EU vzrostla o 20 až 30 procent. Podle některých odhadů by po zavedení mýta v Německu mohla vzrůst o dalších 30 procent.

Český návrh ale podle sobotní Mladé fronty Dnes tento týden odmítla rada ministrů dopravy členských zemí EU, která tvrdí, že je zaměřený proti volnému pohybu zboží a poškozuje zahraniční dopravce projíždějící přes ČR. Pokud vláda zdražení prosadí, hrozí Česku kárné řízení pro porušení práva. Podle Grosse by proto bylo nejlepší co nejrychlejší zavedení mýtného.

Referendum: Účast asi nebyla dostatečná, výsledek nebude závazný

Referenda o odsunu hlavního železničního nádraží z centra Brna se zúčastnilo 24,9 procenta brněnských voličů. Znamená to, že účast byla nízká, referendum bylo zmařeno a jeho výsledky po právní stránce nepřimějí vedení města k zachování nádraží v jeho současné poloze. ČTK to předběžně potvrdila předsedkyně městské volební komise Jana Drápalová a také zdroj z vedení brněnského magistrátu. Podle dobře informovaných zdrojů 85 procent voličů dalo svůj hlas pro zachování nádraží v jeho současné poloze.

Odsun nádraží o 800 metrů směrem na jih prosazuje vedení města. Proti jsou hnutí a organizace sdružené v koalici Nádraží v centru. Aby aktivisté přinutili vedení Brna k zachování nádraží ve středu města, musela by hlasovat polovina brněnských voličů - tedy 159.000 občanů. Z nich by navíc polovina musela hlasovat pro zachování současné polohy nádraží.

Ruští veterináři znovu zkontrolují české potravinářské provozy

Ruští veterináři znovu prověří české podniky, které chtějí na ruský trh dovážet živočišné produkty a původně jejich kontrolou neprošly. V sobotu se na tom v Moskvě dohodl ministr zemědělství Jaroslav Palas s šéfem ruské federální služby pro veterinární a fytosanitární dozor Alexejevičem Dankvertem. Z dosud prověřených tuzemských podniků veterináři umožnili dovážet pouze čtyřem. "Proběhnou opětovné kontroly. Většinou se totiž jednalo o drobné nedostatky, banality, které jsou snadno odstranitelné. České firmy měly čas se nedostatků zbavit," řekl ČTK Palas.

Od září mohou dodávat na ruský trh živočišné produkty jen ty české závody, které mají přístup na společný evropský trh a navíc je schválí ruská veterinární služba. Ruští veterináři přijeli na druhé kolo prověrek v pondělí, zůstanou do 23. října. "Máme zájem, aby z 41 podniků, které jsou tradičními dovozci na ruský trh, co největší procento při těchto kontrolách uspělo," uvedl ministr. Za úspěch by považoval, kdyby prošlo alespoň 60 procent podniků.

V prověrkách neuspěl například konzervárenský závod Hamé Babice, který v pátek otevřel asi 200 kilometrů od Moskvy novou továrnu na zpracování paštik a masných výrobků. "Zatím jsme si (v Rusku) udělali zásoby nutných produktů, které vystačí na tři, čtyři týdny," řekl ČTK ředitel Hamé Leoš Novotný. Pokud by český závod opětovně neprošel veterinární prověrkou a nemohl do Ruska dovážet, hrozí mu sankce od ruských odběratelů.

Italští odborníci se v Heřminovech zajímali o stavbu kontroverzní přehrady

Dvojice italských odborníků navštívila v uplynulých dnech Nové Heřminovy na Bruntálsku, kde se zajímala o plánovanou výstavbu protipovodňové přehrady. Experti přijeli do obce na pozvání ministerstva zemědělství. "Jejich úkolem bylo posoudit různé návrhy na protipovodňovou ochranu na řece Opavě," řekl ČTK Ivo Dokoupil z Hnutí Duha Jeseníky.

Stavbu přehrady za zhruba tři miliardy korun prosazuje Povodí Odry, proti výstavbě naopak bojují ekologové. Výstavbu, při níž by o své domovy přišlo 260 lidí z Nových Heřminov, považují za zcela nevyhovující, a tvrdí, že Krnov a další obce lze chránit šetrnějším způsobem. "Za šetrnější považujeme například rozšíření koryta řeky tak, aby voda protekla Krnovem. Tento zásah by kapacitně zvládl i stoletou vodu," dodal Dokoupil. Podle Lenky Daňhelové z ekologického sdružení Arnika Ostrava se Italové netajili tím, že stavbu přehrady takového rozsahu bude v Evropské unii obtížné prosadit. Obdobně se v minulosti vyjadřoval například i bývalý ministr životního prostředí Ivan Dejmal, který pro Evropskou investiční banku zpracovává posudky jednotlivých projektů.

Projekt výstavby přehrady loni v červnu podpořili i krajští zastupitelé. Podle ministerstva životního prostředí by nádrž v Nových Heřminovech byla poslední postavenou přehradou v Česku. O její výstavbě však bude ještě jednat vláda. O přehradě se hovořilo už v dobách Rakouska-Uherska. Od 60. let minulého století v obci platí stavební uzávěra. Aktuální začaly být plány opět po záplavách v roce 1997.

Inspektoři ČOI zabavili při netradičním zátahu zboží za 80 milionů korun

Padělky za 30 milionů korun a další zboží zhruba za 50 milionů zabavili inspektoři České obchodní inspekce při sobotní kontrole tržnice ve Svaté Kateřině na Tachovsku, necelý kilometr od hraničního přechodu Rozvadov. ČTK to řekl ředitel plzeňské ČOI Václav Havlík.

Z 50 stánků, které 120 inspektorů a policistů obsadilo a ohradilo, se o své zboží přihlásilo 23 stánkařů. Zbylá více než polovina, která měla většinou větší a dražší zásoby, své zboží nechala odvézt do skladů ČOI. Přihlásit se o ně (kromě padělků) mohou do jednoho roku, poté propadne státu, který je předá obcím, uvedl Havlík. Obchodník ale musí předložit smlouvu na stánek a doklady o nabytí zboží. "Jinak mu ho nevydáme," dodal ředitel. Falzifikáty budou předány dětským domovům

Sobotní zátah, kterému přihlížel ministr průmyslu a obchodu Milan Urban, byl netradiční. Dosud brali inspektoři z opuštěných stánků pouze padělaný sortiment, v sobotu odváželi vše. Pokud se nikdo ke zboží nepřihlásil, považovali ho za věc opuštěnou.

Poté, co inspektoři obsadili zhruba osminu jedné z největších českých tržnic, se trhovci rozprchli. Těm zbylým inspektoři rozdali výzvy ve vietnamštině a češtině, v nichž bylo uvedeno, aby se do 15:30 ke svým stánkům vrátili a předložili své zboží. Pokud tak neučiní, odvezou kontroloři všechno zboží, zaprotokolují ho a předají obcím.

Urban: Razantní kontroly tržnic výrazně pomohou českému textilu

Důsledné kontroly v tržnicích, kdy budou inspektoři České obchodní inspekce zabavovat veškeré, nejen padělané, zboží, k němuž se nikdo nehlásí, výrazně pomohou českému textilnímu průmyslu i obchodníkům s oděvy a obuví v kamenných obchodech. Při sobotní kontrole obchodní inspekce ve Svaté Kateřině na Tachovsku to ČTK řekl ministr průmyslu a obchodu Milan Urban.

"Nejsme proti stánkařům a může jich být i víc. Jejich zboží ale musí být legálně dovezené, proclené a zdaněné," dodal. V Česku bude stále silná skupina lidí, která levný sortiment vyhledává. Nesmí být ale nebezpečný a kupující musí mít možnost reklamací.

Podle Urbana může ČR v boji s černým trhem Evropské unii mnoho předat. "V rámci rady ministrů už jsou naše připomínky hodně slyšet," uvedl. Cenné české zkušenosti z 90. let minulého století by měly být zakomponovány do připravované evropské Výzvy 2005, která se týká také výroby textilu a obuvi.

Od ledna 2005, kdy se EU zcela uvolní asijským dovozům (zmizí clo a kvóty), má do unie pronikat obrovské množství zboží z jihovýchodní Asie včetně nelegální produkce. Čeští výrobci už podle Urbana tuto situaci zažili na začátku 90. let, kdy to mělo za následek propady výroby i zaměstnanosti. "Snažíme se prosadit, aby se trh EU asijským dovozům tak rychle neotevíral. Když to udělaly USA, tak 60 až 70 procent trhu obsadilo asijské zboží," uvedl ministr. Po otevření hranic se řada evropských výrobců obává, že nebude moci Asii konkurovat.

Kácení stromů v Zákupech nepokračuje, lidé jsou ale ve střehu

Kácení stromů, které v pátek v Zákupech na Českolipsku zastavila policie, v sobotu nepokračovalo. Pracovníci technických služeb jen uklízeli spoušť, kterou na tamním hřišti způsobili, když pokáceli tři desítky mladých topolů. ČTK to řekl předseda občanského sdružení Zákupská iniciativa Dušan Skočík. "Stále hřiště sledujeme, i lidé z okolí jsou ve střehu a čekají, zda město kácení neobnoví," dodal.

Zákupská radnice se rozhodla pokácet 106 vzrostlých topolů a jednu břízu, protože překážejí výstavbě atletického areálu. Kácení začalo i přesto, že řízení o povolení jejich likvidace ještě neskončilo. Podle Mladé fronty Dnes radnice s pokácením stromů spěchá. Město totiž musí do konce roku atletický areál postavit, jinak mu hrozí, že bude muset vrátit patnáctimilionovou dotaci, kterou na stavbu hřiště dostalo.

"Nejvíc nás zlobí, že kácení začalo od nejmladších stromů," řekl Skočík. Nepochopitelné je pro něj hlavně to, že nezákonný postup schválilo městské zastupitelstvo. "Na zasedání dokonce zaznělo, že město raději zaplatí 150.000 korun pokuty, než aby muselo vracet dotaci," dodal muž, který je stejně jako mnoho dalších obyvatel města rozhodnut stromy v areálu bránit.

"Případ nyní šetří Česká inspekce životního prostředí," řekl ČTK operační důstojník českolipské policie.

Tábor se na víkend stal městem historických šermířů a bojovníků

V dobový tábor se v sobotu proměnil areál kultury a historie v Housově mlýně v centru Tábora, kam se sjelo třináct šermířských souborů z Česka a Slovenska. Všechny jsou aktéry třetího ročníku Festivalu historických šermířů a bojovníků. Jejich střetnutí a exhibice mohou diváci sledovat až do nedělního večera.

"Festival je také připomenutím 580. výročí úmrtí Jana Žižky z Trocnova, s jehož jménem je spjato založení Tábora. I proto jsme ho dnes slavnostně zahájili salvou z dobových zbraní u Žižkova pomníku na stejnojmenném náměstí," řekl ČTK Petr Nůsek z táborského sdružení ARGO.

Stovky malířů a lakýrníků obdivovaly v Kroměříži práci předků

Více než dvě stovky malířů pokojů a lakýrníků v sobotu v prostorách arcibiskupského zámku v Kroměříži obdivovaly práci svých předků. Členové cechu malířů a lakýrníků, kteří se zde sešli na své druhé cechovní slavnosti, zhlédli například jedinečné imitace mramorů a fresek v Manském sále nebo zlatem zdobený Sněmovní sál.

"Cech tak chce navázat na kulturní tradice, které se datují od doby vlády Karla IV., a také na technologický a řemeslný um našich předků," řekl novinářům cechmistr Josef Svoboda s tím, že právě tyto služby by měl poskytovat jen řemeslník vyučený v daném oboru.

Změně však podle něj brání živnostenský zákon. Malířské a lakýrnické služby jsou totiž označovány volnou živností, a ne vázanou. "Tyto služby tak může poskytovat každý, kdo má živnostenský list, avšak jeho získání není podmíněno výučním listem," dodal cechmistr. Členové cechu se také domnívají, že v České republice chybí kvalitní učební osnovy pro malířské a lakýrnické obory. Snahou cechu proto je, aby vzniklo například soukromé učiliště, které by ročně vyučilo deset až dvacet mladých řemeslníků.

Cech malířů a lakýrníků obnovil svou činnost loni v říjnu. Sdružení tak navázalo na tradici, která má počátek v roce 1348. Král Karel IV. udělil dekretem určité výsady společenstvu, kde byli kromě malířů i další řemeslníci. Cech poté fungoval v různých obměnách až do 50. let minulého století, kdy byl rozpuštěn.

Třeboňští rybáři zahájili výlov největšího českého rybníka

Asi 130 tun ryb by měl v následujících dnech postupně vydat rybník Rožmberk. Společnost Rybářství Třeboň zahájila podzimní výlov rybníka, který je rozlohou 647 hektarů největší v zemi. Výlov potrvá do 13. října. Přírůstky ryb, mezi nimž převažuje kapr, jsou průměrné a zhruba stejné jako v posledních pěti letech, řekl ČTK výrobní ředitel podniku Josef Malecha.

"Rožmberk by měl nyní vydat 110 tun kapra a asi 20 tun vedlejších ryb; z nich to bude zejména tolstolobik a amur a dravé ryby jako candát, štika a sumec. Navíc jsme zde již v průběhu léta ulovili na plné vodě pro exportní účely 50 tun tržního kapra," uvedl Malecha. Připomněl, že Rožmberk je podle rybářské terminologie dvouhorkový, což znamená že se loví vždy po dvou letech. Na výsledcích jeho posledního výlovu v roce 2002 se negativně odrazily záplavy, které rybník tvrdě zasáhly. Jeho hráz tehdy zadržela asi jedenáctkrát více vody, než na kolik je dimenzován. Pozdržela tak kulminaci záplavové vlny postupující po Lužnici a Vltavě do Prahy.

V rámci podzimních výlovů, které přitajují množství diváků z domova i ze zahraničí, přijdou na řadu i známé velké rybníky.

V Klášteře Hradišti nad Jizerou otevřeli kryptu opatského chrámu

Po letech archeologických vykopávek a shánění peněz se v sobotu dočkali obyvatelé obce Klášter Hradiště nad Jizerou na Mladoboleslavsku slavnostního otevření krypty v bývalém klášteře cisterciáků. Obci se tak s pomocí státu podařilo zpřístupnit tyto pozůstatky chrámu, který byl založen asi před 860 lety a býval svého času zřejmě jednou z nejkrásnějších staveb v Čechách i střední Evropě. Dnes ovšem na jeho místě stojí pivovar a z původního kláštera zůstaly jen zbytky.

Archeolog z Muzea Mladoboleslavska Jiří Waldhauser prohlásil, že krypta je nejstarším dochovaným dokladem architektury Pojizeří a její záchrany a zpřístupnění si nesmírně cení. Její zpřístupnění stálo 5,7 milionu korun, z toho 3,6 milionu korun poskytlo ministerstvo kultury a zbytek obec. Starosta Jiří Navrátil ČTK řekl, že již v příštím roce chce pokračovat v dalším zpřístupnění této unikátní památky. Do budoucna zde má vzniknout expozice, o jejíž konečné podobě se bude teprve jednat. Vše bude ale záležet na penězích.

Kollerova penalta přinesla těsnou výhru nad nebezpečnými Rumuny

Čeští fotbalisté mají po výhře 1:0 nad Rumunskem první tři body v kvalifikaci na mistrovství světa. O jejich těsném vítězství rozhodla penalta, kterou ve 36. minutě proměnil Jan Koller. Pro dortmundského útočníka to byla třicátá reprezentační trefa a zároveňs se mu podařilo ukončit 346 minut trvající střelecký půst národního týmu.

Přesto Brücknerův tým nezakryl, že má s koncovkou velké problémy, i když má v Barošovi ve svém středu nejlepšího střelce nedávného evropského šampionátu. Šance na gól svěřenci Karla Brücknera rozhodně měli. Už ve druhé minutě se řítil do šestnáctky Rumunů Baroš a zahájil tak svoje další výtečné představení v reprezentačním dresu.

Hlavně z jeho akcí totiž hrozilo pro Lobontovu branku nebezpečí, jenže střelecké štěstí z Eura ho i dnes obcházelo velkým obloukem. A když se mu povedla finální přihrávka, Koller jako by míč před prázdnou brankou neviděl. Mnohem méně se dařilo středovým záložníkům. Rosického pasy postrádaly obvyklou přesnost a Galáska zřejmě až příliš svazovala zodpovědnost za kapitánskou pásku. A tak se české nebezpečí rodilo především po stranách, kde zvlášť Heinzovy technické finesy hodně zlobily rumunské obránce.

Soupeř se k útočení moc často nedostával. Mutu se sice snažil dělat prostor svým spoluhráčům, ale až příliš se věnoval diskusím s rozhodčím. Ve 32. minutě přitom mohl Italovi Rosettimu děkovat za to, že odpustil jeho týmu penaltu za faul brankáře Lobonta na Baroše. Za chvíli už ale Ital pokutový kop nařídil. Ve 35. minutě Soava stáhl naivně Jiránka a Koller svou třicátou reprezentační trefou ukončil po 346 minutách střelecký půst národního týmu.

Gól Čechy postavil na nohy a jejich hra se najednou zrychlila, přicházely i další šance. Tu největší měl opět Baroš, který se ve 39. minutě řítil na Lobonta, ale jeho oblouček branku minul. A těsně před poločasem to byl znovu Baroš, který pálil ze sedmi metrů, ale jen do Lobontovy náruče.

Hosté se po pauze zvedli, ale bylo to i přičiněním opatrné hry domácích. Rumuni ovládli střed pole a domácí defenziva měla často velké potíže odvracet nájezdy pohyblivých záložníků. A tak české výpady před Lobonta už byly spíše ojedinělé, byť o to více nebezpečné. V 60. minutě Koller narazil Heinzovi, který prošel přes dva hráče a dostal se i ke koncovce, jenže trefil jen boční síť.

Hosté se v závěru nadechovali k náporu, který měly podpořit i čerstvé útočné síly, které posílal na trávník trenér Iordanescu. A dostávali se i do šancí a zvlášť na Mutua si museli domácí stopeři dávat velký pozor. Tři minuty před koncem se jen díky Jiránkově skluzu podařilo odvrátit největší příležitost rumunské hvězdy. I proto se v nervózním závěru už českému týmu podařilo cennou výhru udržet.

Tenistu Nováka nezastavil v Tokiu Hewitt ani tajfun

Tenista Jiří Novák zvítězil v semifinále turnaje v Tokiu nad bývalým prvním hráčem světa a nejvýše nasazeným Lleytonem Hewittem 6:4, 4:6 a 6:2. V neděli se Novák utká o celkově šestý titul s Američanem Taylorem Dentem, který v sobotu rovněž ve třech setech vyřadil dalšího českého hráče Bohdana Ulihracha. Ten se v Tokiu představil po dlouhé době ve výborné formě a do semifinále na turnaji ATP postoupil poprvé po dvou letech.

Zápas Nováka s Hewittem narušil tajfun Ma-on. Organizátoři museli přerušit hru v době, kdy český reprezentant vedl 6:4, 4:6 a 3:1. Devětadvacetiletý český tenista na předchozím turnaji v Šanghaji podlehl v semifinále Argentinci Guillermu Caňasovi, tentokrát mu však finálová účast neunikla. O titul na turnaji ATP hrál Novák naposledy před rokem právě v Šanghaji, dosud poslední vítězství slavil loni v červenci ve švýcarském Gstaadu.

Jediné vítězství nad australským tenistou zatím Novák zaznamenal loni na Hopmanově poháru. "Tenhle triumf je ale cennější, protože k němu došlo na velkém turnaji," řekl ČTK nejlepší český tenista. "Za výhru nad Hewittem jsem strašně rád. Vždyť je to bývalá světová jednička a před několika týdny hrál finále US Open," připomněl Novák úspěchy svého australského soupeře.

Šmicer odložil berle a už myslí na návrat k fotbalu

Po červencové operaci kolena se český reprezentant Vladimír Šmicer obával o svou další fotbalovou kariéru, nyní už se těší, jak se na začátku příštího roku vrátí na hřiště. Jednatřicetiletý záložník už odložil berle a začíná s rehabilitací. "Potřebuji znovu posílit svaly. Když všechno půjde dobře, mohl bych začít v prosinci běhat a v lednu hrát," uvedl Šmicer deset týdnů po operaci na internetové stránce FC Liverpool.

Favorizovaný kůň Zagon vyhrál pardubický dostih St. Leger

Triumfem favorizovaného koně Zagona skončil hlavní dostih sobotního pardubického odpoledne St. Leger na 2900 metrů. V rámci rovinového předprogramu nedělní Velké pardubické se dařilo i dalším reprezentantům trenéra Františka Holčáka: sprinterské konkurenci vévodil suverénně Scyris a v Ceně Radia Kiss na 1900 metrů vyhrál Tribal Instinct pod žokejem Filipem Minaříkem.

Počasí:

V neděli má být v Česku podle meteorologů většinou oblačno, přechodně i polojasno s ojedinělými přeháňkami. Na jihu bude zataženo s místním deštěm a ráno s mlhami. Noční teploty 6 až 2 stupně Celsia, na severu území při vyjasnění kolem nuly s přízemními mrazíky. Denní teploty 9 až 13, na horách kolem 5 stupňů Celsia. Severovýchodní vítr bude mít rychlost do 20 kilometrů za hodinu.

09-10-2004