Denní souhrn zpráv Zprávy

01-10-2004

Večerek a Dalík byli propuštěni z vězení

Okresní státní zástupce v Ostravě Josef Bláha v pátek zamítl návrh policie na uvalení vazby na asistenta šéfa ODS Marka Dalíka a lobbistu Jana Večerka. Po prostudování 300stránkového spisu neshledal důvody vazby. Podle něj ale vyšetřování pokračuje a nehrozí, že by obvinění ovlivňovali svědky a mařili tak šetření. Policie oba muže viní z toho, že unionistickému poslanci Zdeňku Kořistkovi v červenci nabídli deset milionů korun a místo velvyslance v Bulharsku za to, že nepodpoří novou vládu. Oba jsou stíháni jako spolupachatelé s tím, že trestný čin spáchali vůči veřejnému činiteli. Za to by jim v případě prokázání viny hrozil rok až pět let vězení. O případné obžalobě by mohlo být rozhodnuto do dvou měsíců. V pátek odpoledne Dalík i Večerek opustili ostravskou věznici. Dalíkovo propuštění přivítal jeho zaměstnavatel, předseda ODS Mirek Topolánek. Propuštění Večerka odmítl komentovat, protože jako "svědek Kořistky" jej prý ''Večerek nezajímá. Stínový ministr vnitra ODS Ivan Langer vyzval vedení policie, aby se přihlásilo k odpovědnosti. "V policii, která ukázala aroganci moci, musí začít padat hlavy," uvedl Langer. Mezi těmi, kteří by podle něj měli z kauzy vyvodit osobní důsledky, jmenoval náměstka protikorupční služby Jaroslava Macháněho a náměstka policejního prezidenta Milana Šišku.

Kořistka žádá od Václava Klause omluvu, Klaus se omlouvat nemíní

Unionistický poslanec Zdeněk Kořistka v pátek v otevřeném dopise vyzval prezidenta Václava Klause, aby se mu omluvil za to, že ho v souvislosti s údajnou úplatkářskou aférou označil za nedůvěryhodnou osobu. "Pana Kořistku znám, nepovažuji ho za totálně důvěryhodnou osobu," reagoval Klaus koncem srpna na informace, že asistent předsedy ODS Marek Dalík a lobbista Jan Večerek nabídli Kořistkovi deset milionů korun za to, že nepodpoří novou koaliční vládu. Podle Kořistky je omluva minimum, co od prezidenta za jeho "nehorázné osočení" žádá. Klaus se ale omlouvat nehodlá. "Pana Kořistku prezident skutečně dlouhodobě zná a z mnoha situací o něm ví, že je opravdu nedůvěryhodným člověkem. Proto se mu omlouvat nebude," uvedl Klausův mluvčí Petr Hájek. V otevřeném dopise Kořistka uvedl, že Klausovy výroky je třeba vnímat jako vyjádření nejvyššího ústavního činitele, nadstranické osobnosti a význačné veřejné autority. Popřel také, že aféru uměle vyvolal, jak Klaus podle něj v médiích naznačil - jen odpovídal pravdivě na otázky novinářů. Dopis odeslal až dnes, protože chtěl na Klausovy výroky reagovat s chladnou hlavou a s časovým odstupem.

Důvěra ke Grossově vládě roste

Nová koaliční vláda pod vedením Stanislava Grosse získává důvěru obyvatel. Podle zářijového šetření věří vládě 35 procent občanů, což je nárůst o devět procent proti poslednímu průzkumu v červnu tohoto roku. Tehdy vedl ještě kabinet Vladimír Špidla. Vláda právě v červnu podle průzkumu deset procent ztratila, nyní se tedy dostala zhruba na květnovou úroveň. Nejdůvěryhodnějším zůstává nadále prezident Václav Klaus. Věří mu tři čtvrtiny dotázaných, jak vyplývá z šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Nejmenší podíl důvěřujících mají obě komory Parlamentu. Poslanecká sněmovna se jeví jako důvěryhodná přibližně čtvrtině občanů, Senát pak pouhé pětině.

Jařab odmítl, že by stát usiloval o snížení porodnosti Romů

Prošetřování údajné sterilizace romských žen v Česku neprokáže, že by v zemi existovala skrytá státní politika, vedoucí ke snížení porodnosti romské populace. Před členy sněmovního petičního výboru to prohlásil vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab. Na případy údajné sterilizace upozornily nedávno české neziskové organizace Liga lidských práv, IQ Roma Service a Vzájemné soužití spolu s Evropským střediskem pro práva Romů (ERRC). Česko by podle nich mělo nedobrovolná ukončení plodnosti přiznat a poškozené Romky odškodnit. Podle Jařaba ale zveřejňování zpráv o údajné sterilizaci romských žen provázely nejasnosti. Například ERRC přišlo v posledních dvou letech s tezí, že Česko pokračuje v násilné sterilizaci romských žen, ale žádné individuální případy nedoložilo. Několik jmen žen, jež se měly zákroku údajně podrobit, dostali čeští zástupci až letos na jaře, ale údaje nebyly konkrétní a přesné. Informace o deseti dalších případech pak obdržel v první polovině září veřejný ochránce práv, který je nyní prošetřuje. Ombudsman Otakar Motejl potvrdil, že jeho úřad dostal informace o osudu deseti žen, jež se zákroku měly podrobit v letech 1991 až 2001 v severomoravských zdravotnických zařízeních. Většina případů se měla stát v letech 1991 až 1997. Podle dostupných údajů byly romské ženy v bývalém Československu sterilizovány od roku 1959 do roku 1990. Z různých šetření vyplývá, že Romky za socialismu k souhlasu s ukončením plodnosti vedla i finanční odměna. Zdokumentováno bylo 300 případů.

Deficit ke konci září klesl o deset miliard

Schodek státního rozpočtu se ke konci září snížil na 40,5 miliardy korun ze srpnových 50,7 miliardy Kč. Za samotné září tak stát hospodařil s přebytkem 10,2 miliardy korun. Za zlepšením podle ministerstva financí stojí zejména vyšší výběr daní. Za tři čtvrtiny roku dosáhl deficit pouze 35 procent schodku z celkových 115 miliard korun. "Lze proto očekávat, že schválený schodek státního rozpočtu bude dodržen," uvedlo MF v komentáři. Podle hlavního ekonoma HVB Bank Pavla Sobíška se zdá, že příjmy rozpočtu konečně zareagovaly na silnější růst ekonomiky. Kdyby příjmy rostly po zbytek roku stejným tempem jako dosud a výdaje dosáhly plánované výše, mohl by podle něj celoroční deficit státního rozpočtu klesnout o 12 miliard Kč proti plánu. Sociální systém se ale přes slušný výkon ekonomiky podle něj propadá do stále hlubšího deficitu a vláda nebude motivována, aby ušetřila na jiných výdajích. Za devět měsíců roku činily celkové výdaje státu 599,8 miliardy korun, celkové příjmy 559,3 miliardy. Návrh rozpočtu na příští rok počítá se schodkem 83,6 miliardy korun při příjmech 824,8 miliardy a výdajích 908,4 miliardy korun. Prvé čtení rozpočtu by se mělo uskutečnit po 13. říjnu, schvalovat rozpočet by poslanci měli v týdnu od 23. listopadu, případně až v týdnu od 13. prosince.

Jahn v Bruselu jednal o výjimce pro dopravu

Místopředseda české vlády pro ekonomiku Martin Jahn v pátek v Evropské komisi vysvětloval složitou situaci České republiky jako tranzitní země v nákladní dopravě. Tranzit přes české území dramaticky roste - podle údajů ministerstva dopravy se jeho objem zvýšil o 20 procent jen od letošního 1. května. Jahn žádal, aby Česko dostalo výjimku z příslušných směrnic EU. Komise jej ujistila, že tyto potíže chápe, trvá však na dodržování legislativy EU. Generální ředitel EK pro dopravu Francois Lamoureux souhlasil nicméně s tím, aby se o českém specifiku jednalo na expertní úrovni. ČR by chtěla zvednout denní částku osm eur (250 korun), kterou umožňuje vybírat směrnice z roku 1999. Další možností by bylo zrušit jednodenní známky a přimět tak řidiče, aby kupovali dražší třídenní nebo desetidenní známky. Takovou výjimku by musela schválit nejen EK, ale i členské státy. Jahn v Bruselu vysvětlil, že by šlo o přechodné opatření do doby, než Česko v roce 2006 zavede elektronické mýtné, jaké praktikují například Německo, Francie nebo v jiné formě Rakousko. Dokud se to nestane, bude průjezd Českou republikou nejlacinější v celém regionu a nápor na české silnice potrvá. Vzhledem k vysoké silniční dani jsou dnes podle Jahna znevýhodněni na vlastním území čeští dopravci ve srovnání se zahraničními.

Pěstitelé a zpracovatelé cukrovky odmítají reformu cukru

Čeští pěstitelé a zpracovatelé cukrovky odmítají připravovanou reformu cukerního pořádku v EU. Reforma by podle jejich názoru znamenala začátek konce historicky úspěšného a v současnosti konkurenčního pěstování cukrové řepy a výroby cukru v ČR. Shodli se na tom na páteční konferenci v Olomouci. Stejný názor zastává již delší dobu ministr zemědělství Jaroslav Palas. Česko by po reformě muselo natolik snížit výrobu cukru, že by se musel do země začít dovážet. "Reforma je silně nespravedlivá, protože by z nás udělala dovozovou zemi v komoditě cukru. Proto je třeba se proti ní postavit," řekl ministr. Uvedl, že se ČR již podařilo získat 12 spojenců mezi novými i staršími členskými státy EU. Nyní podle Palase půjde o to přesvědčit Evropskou komisi, že reforma musí být na jiných principech. Jádrem reformy navržené Evropskou komisí je snížení zaručených výkupních cen cukru o více než 30 procent a výkupních cen cukrové řepy skoro o 40 procent v rámci vnitřního trhu EU. Výrobní kvóty, jež se přidělují jednotlivým členským státům, by se podle reformy měly postupně snížit na 14,6 milionu ze 17,4 milionu tun, tedy o 16 procent. V důsledku by Česko přišlo o celou vývozní kvótu a i o část kvóty pro domácí spotřebu, takže by cukr muselo dovážet.

Vojáci speciálních sil dostali medaile za Afghánistán

Všech 111 příslušníků speciálních sil, kteří půl roku působili po boku spojeneckých jednotek v protiteroristické operaci Trvalá svoboda v Afghánistánu, převzalo tento pátek vyznamenání. Jeden z vojáků, kteří půl roku pomáhali především americké armádě vyhledávat v afghánských horách příslušníky hnutí Taliban a organizace Al-Káida, získal Záslužný kříž ministra obrany druhého stupně, pět vojáků Záslužný kříž III. stupně a všichni příslušníci kontingentu medaile Za službu v zahraničí. Americký velvyslanec William Cabaniss předal pěti specialistům medaili americké armády Za zásluhy. "Vaše práce musí zůstat v anonymitě, veřejnost nezná vaše tváře, vaším portrétem jsou vaše činy", řekl mimo jiné vojákům ministr obrany Karel Kühnl. Veliteli jednotky Ondřeji Páleníkovi předal dopisy od velitele společných sil v misi Ericha Olsona. Olson v nich ocenil činnost českého kontingentu v Afghánistánu a jmenovitě i Páleníkovu práci. Český kontingent byl hodnocen jako nejlepší samostatně působící kompaktní jednotka v Afghánistánu. Jednotka působila v afghánských horách od března do září. Na několikadenních misích ve výškách až čtyři tisíce metrů vojáci například zkoumali stezky a informovali spojence o pohybech podezřelých osob. Jejich úkolem bylo také narušovat činnost druhé strany. Nikomu z nich se nic nestalo, údajně nemuseli ani na svou obranu použít zbraně. Rozpočet půlroční mise, se kterou parlament vyslovil souhlas koncem února, byl 120 milionů korun.

Čeští vojáci KFOR objevili ve čtvrtek mnoho nelegálních zbraní

Větší množství ilegálně přechovávaných zbraní odhalili ve čtvrtek vojáci 5. česko- slovenského praporu v misi KFOR v jihosrbské provincii Kosovo. Zbraně byly nalezeny v obci Barovce, asi dvacet kilometrů severozápadně od základny praporu v Šajkovaci. Byly mezi nimi například i protitankové granáty RPG-7, trhavina, rozbušky, množství munice do různých pěchotních zbraní a další vojenský materiál. Zajištěné zbraně, výbušniny a munice byly uloženy na základně praporu a budou zlikvidovány. Mise v Kosovu je pro českou armádu jednou z největších; nyní v ní působí 400 mužů a žen spolu se stovkou slovenských vojáků. V příštím roce by se měl počet českých vojáků v oblasti ještě zvýšit, protože Česko by mohlo v srpnu převzít od Finů velení mnohonárodní brigády.

Při nehodě v Prostějově zemřeli dva policisté a řidič vozidla

Tři lidské životy, z toho dvou policistů, si vyžádala dopravní nehoda, která se odehrála v pátek po 17:00 v Prostějově. Na místě zahynuli dva členové policejní hlídky ve věku 40 a 58 let a řidič, který zřejmě nehodu zavinil. Potvrdil to zástupce ředitele prostějovské policie Jiří Sekanina. Zemřelí policisté sloužili podle Sekaniny u policie řadu let, pracovali na obvodním oddělení v Prostějově. Oba jsou ženatí a mají děti. U zemřelého řidiče vozu Honda bude nařízena soudní pitva, která prokáže, zda neřídil pod vlivem alkoholu. Výsledky by měla mít policie k dispozici příští týden. Podle informací Nadace policistů a hasičů za posledních deset let přišlo v zaměstnání o život 60 policistů. Naposledy zahynul policista na silnici 4. září, když ho při silniční kontrole ve Svobodě nad Úpou srazil opilý řidič. Loni v říjnu při dopravní nehodě v Českém Těšíně zahynuli tři policisté, když do jejich služební felicie v opilosti vysokou rychlostí narazil podnikatel Zdeněk Bulawa.

Spolchemie ztratila důvěru města

Ústecká Spochemie ztratila po čtvrtečním úniku oxidu sírového důvěru města, že je schopna udržet nebezpečné látky pod kontrolou. Novinářům to řekl ústecký primátor Petr Gandalovič. Město proto požaduje ukončení skladování nebezpečných látek v podniku, který sousedí s centrem Ústí nad Labem. Ředitel Spolchemie Martin Procházka připustil, že chemička některé výroby v krátké době opustí. Zdůraznil však, že podnik má všechny provozy pod kontrolou. Z ústecké Spolchemie unikl ve čtvrtek kolem 18:30 oxid sírový. Škodlivý mrak směřoval z chemičky směrem na výletní zámeček Větruše, ústeckou čtvrť Střekov a dále labským údolí na Vaňov. Obyvatelé města žádnou zprávu o havárii do svých mobilních telefonů nedostali. Kolem 19:30 se škodlivý mrak rozptýlil. Mluvčí Spolchemie Zdeněk Rytíř řekl, že škodlivina unikla z opravovaného zásobníku kyseliny sírové. Oxid sírový je kyselý plyn, který dráždí průdušky. Jeho koncentrace nad částí města podle Rytíře nebyly zdraví škodlivé. Primátor vytkl chemičce, že se o havárii operační středisko městské policie dozvědělo od občanů. Dispečerka chemičky skutečně pochybila. Informovala policii pozdě a nepřesně, a proto dostane výpověď.

Poláci věnovali Praze v povodňové sbírce 6,5 milionu korun

Pražský sociální ústav v Terezíně na Litoměřicku a Dům dětí a mládeže v Praze-Karlíně získají peníze z povodňové sbírky organizované v Polsku. Poláci vybrali téměř 6,5 milionu korun. Sbírku pořádaly předloni a loni Polský rozhlas a Polská televize. Záštitu nad ní měly manželky prezidentů obou zemí Livia Klausová a Jolanta Kwašniewská. Sociální ústav využije tři miliony korun na pokračující opravu budov, které předloňské záplavy značně poškodily. Dům dětí a mládeže, který tehdy dopadl podobně, postaví za zhruba 3,5 milionu korun plochu pro sportovní a kulturní využití. Magistrát po povodni založil zvláštní konto, na které dárci poslali přes 37 milionů korun. Většina peněz z něj posloužila na obnovu zoologické zahrady a opravy Císařského ostrova. Povodňově účty měly také radnice postižených městských části. Katastrofální záplavy způsobily v České republice škody celkem za zhruba 80 miliard korun, v hlavním městě byly vyčísleny na 24 miliard. Na jejich odstranění přicházela peněžní pomoc z mnoha zemí.

Dovolenou v zahraničí si letos užila čtvrtina Čechů

Cestu do zahraničí v podobě dovolené, výletu nebo zájezdu uskutečnila letos zatím zhruba čtvrtina populace ČR. Vyplývá to z výzkumu, při kterém se v polovině září agentura GfK Praha telefonicky dotazovala 500 respondentů z celé ČR. Více než pětina respondentů pobývala v zahraničí déle než pět dní. Kratší dovolenou, jež trvala dva až čtyři dny, mělo šest procent dotázaných. Tři procenta dotázaných do konce roku ještě nějakou cestu do zahraničí plánují. Do zahraničí cestovali o něco častěji muži než ženy. Největší zájem o dovolenou v zahraničí je patrný ze strany vysokoškolsky vzdělaných občanů, z nichž strávila dovolenou mimo ČR nadpoloviční většina. Více než dvě pětiny dotázaných uvedly, že při své cestě do zahraničí využily či ještě využijí služeb cestovní kanceláře. S cestovní kanceláří vycestovala do zahraničí více než polovina žen, ale pouze 36 procent mužů.

V Jeseníku otevřou po 135 letech Mecklenburgský pramen

Obyvatelé Jeseníku si v sobotu připomenou 205. výročí narození zakladatele tamních lázní Vincenze Priessnitze. Při příležitosti oslav se uskuteční v lese u lázní znovuotevření Mecklenburgského pramene po 135 letech. Podle vedoucího referátu volného času lázní Vratislava Šuly se velkovévoda Mecklenburg v Jeseníku léčil a u pramene nechal vybudovat stavbu. Ta postupem let zchátrala. O obnovu se postaralo hnutí Brontosaurus. Při slavnostním znovuotevření pramene se lidé budou moci s historickou postavou velkovévody setkat. V rámci oslav se dále uskuteční v lázních vinobraní. Lidé při něm budou moci ochutnat víno a burčák. Vincenz Priessnitz založil lázně v roce 1826. V Priessnitzových lázních se léčí pacienti s respiračními a srdečními chorobami. Další část hostů tvoří lidé s psychickými problémy.

Kožená se v Londýně stala umělkyní roku

Česká mezzosopranistka Magdalena Kožená byla v pátek v Londýně v anketě britského odborného časopisu Gramophone vyhlášena umělkyní roku. Jednatřicetiletá pěvkyně je první Češkou, které se dostalo tohoto prestižního ocenění. To lze také považovat za nejvýznamnější cenu v její dosavadní kariéře. Ceny časopisu Gramophone se někdy přirovnávají k filmovým Oscarům. V oficiálním zdůvodnění ceny pro Magdalenou Koženou se píše, že na pěvkyni je zřejmě neúžasnější to, že dokázala zaujmout nejširší možné publikum. Kožená na předávaní cen nebyla. S klavíristou Karlem Košárkem má koncert ve francouzském Aix-en-Provence v rámci projektu České sny. V Londýně byla letos v červenci, kdy se její výkon v rámci série letních koncertů BBC Proms setkal s pochvalnou reakcí britských kritiků.

Academia film Olomouc připomene listopad 1989

Přes šest desítek soutěžních filmů, nesoutěžní dokumenty, ale i besedy, koncerty a výstavy fotografií nabídne zájemcům 39. ročník mezinárodního filmového festivalu Academia film Olomouc (AFO). Hlavním mottem přehlídky, která na půdě Univerzity Palackého začíná v pondělí, je "15 let na cestě". Účastníci festivalu letos zřejmě jako první v zemi začnou vzpomínat na události listopadu 1989 a pokusí se o analýzu toho, kam česká společnost za uplynulých 15 let dospěla. Bouřlivé události z konce 80. let připomene například úterní beseda bývalých studentských vůdců, na níž vystoupí mimo jiné novinář Vít Pohanka či poslanec za ODS Ivan Langer. O den později budou o listopadu 1989 hovořit předseda Senátu Petr Pithart (KDU- ČSL), někdejší ministr zahraničí Jiří Dienstbier či bývalý náměstek šéfa diplomacie Alexander Vondra. Beseda bude mít název Občanské fórum a jeho střet s totalitní mocí. Hlavní částí festivalu je však přehlídka soutěžních filmů od tvůrců ze 16 zemí. Podle dramaturgyně festivalu Aleny Mikové letos autoři zaslali poměrně velký počet snímků s problematikou terorismu, které před rokem zcela chyběly. "Toto téma je asi charakteristické pro dnešní dobu. Vloni pro změnu přišlo hodně snímků s romskou tematikou," doplnila Miková.

Pražská zoo letos očekává rekordních 850.000 návštěvníků

Pražská zoologická zahrada očekává, že ji letos navštíví nejvíce milovníků zvířat od roku 1988, kdy do trojského areálu přišlo rekordních 825.000 lidí. V pátek v zoo přivítali osmisettisícího návštěvníka, do konce roku čekají ještě dalších 50.000 lidí. Po propadu návštěvnosti v polovině 90. let počet Pražanů a turistů, kteří zajdou do zoo, trvale stoupá od roku 1997. Podle ředitele zahrady Petra Fejka má zoo ještě rezervy. Srovnatelné zoologické zahrady v milionových městech mají podle něj i návštěvnost kolem milionu. Fejk doufá, že se k tomuto číslu jeho zoo přiblíží v příštím roce. Za extrémním nárůstem počtu návštěvníků vidí Fejk zájem Pražanů o nově otevírané pavilony a novou podobu zahrady, která vznikla po povodních v roce 2002. Letos završí dvouletý stavební ruch v zahradě otevření poslední z nově plánovaných budov - pavilon Indonéské džungle.

Novák postoupil v Šanghaji do semifinále

Tenista Jiří Novák postoupil potřetí v sezoně do semifinále turnaje ATP Tour. Český daviscupový reprezentant porazil v Šanghaji ve čtvrtfinále Američana Jana-Michaela Gambilla dvakrát 6:3. Novák, který je v turnaji druhým nasazeným hráčem, se pokusí postoupit do svého letošního prvního finále přes turnajovou trojku Guillerma Caňase. Novák má s Caňasem, který by teoreticky mohl být v nominaci Argentiny na březnové utkání prvního kola Davisova poháru proti českému týmu, vyrovnanou bilanci 1:1 na zápasy. Naposledy s ním hrál předloni v semifinále ve Stuttgartu a prohrál 4:6 a 0:6. Argentinec letos získal dva turnajové tituly a ve čtvrtfinále zdolal Ricarda Mella z Brazílie 6:3, 6:4, což byla jeho šestnáctá výhra ze sedmnácti zápasů. Nejlepší český tenista posledních let si o pár hodin později připsal nad Gambillem i druhou výhru. Ve čtvrtfinále debla společně s Petrem Pálou vyřadili právě pár, v němž s Američanem hrál i Novákův příští soupeř Caňas.

Hlaváčková bude dál závodně plavat

Společnou řeč našlo vedení svazu a nejlepší česká plavkyně Ilona Hlaváčková. Na pátečním mimořádném zasedání výkonného výboru Českého svazu plaveckých sportů (ČSPS) se obě znesvářené strany domluvily na další spolupráci a mistryně Evropy a vicemistryně světa na 50 metrů znak se tak rozhodla ve své kariéře pokračovat. "Na základě dalších jednání bude připraven individuální plán Ilony Hlaváčkové s cílem uspět na letošním ME v krátkém bazénu ve Vídni, na závodech Světového poháru v ročníku 2004/2005 a také na MS 2005 v Montrealu. Obě strany se dohodly na uzavření jednání o reprezentační smlouvě do 15. října," píše se v závěrečném prohlášení. Pětinásobná mistryně Evropy v krátkém bazénu hovořila minulý týden o úvahách o konci kariéry i proto, že se jí příliš nelíbila vyváženost povinností a práv plavce v nové smlouvě. Nejvíce ji vadilo, že o případném odhlášení ze startů nebude rozhodovat sama s koučem, nýbrž v případě potíží lékař či reprezentační trenér. Hlaváčková kvůli odpočinku po olympijské sezoně a potřebě dokončit třetí ročník pražské FTVS, ale také vinou sporů kolem smlouvy zrušila svou účast na MS v krátkém bazénu v závěru příštího týdne v Indianapolisu. Nyní ale potvrdila pokračování do prosincového krátkého ME a nevyloučila ani MS za rok v Montrealu.

A na závěr ještě krátce o počasí:

Noc má být polojasná až oblačno, ojediněle přeháňky nebo může slabě pršet. Teploty 7 až 3 stupně. Přes den bude nejprve polojasno až oblačno, postupně od jihozápadu oblačno až zataženo s občasným deštěm nebo přeháňkami. Teploty 15 až 19 stupňů.

01-10-2004