Denní souhrn zpráv Zprávy

22-09-2004

Gross s Belkou jednali o hranicích, EU i prohloubení spolupráce

O společných hranicích, budoucnosti v Evropské unii, visegrádské spolupráci i o prohloubení vzájemných vztahů ve Varšavě jednal český premiér Stanislav Gross se svým polským protějškem Markem Belkou. Předsedové obou vlád se shodli, že jejich státy by se měly stát součástí takzvaného schengenského sytému, který upravuje režim na hranicích v rámci EU, nejpozději v roce 2007.

"Měli bychom společné pohraniční přechody, kde je malý pohraniční styk, zpřístupnit i ostatním občanům Evropské unie," řekl novinářům Belka. Politici hodlají také povzbudit cestovní ruch mezi oběma státy a vytvořit co nejlepší podmínky pro podnikatele i pro regionální spolupráci. Gross je přesvědčen, že Polsko a Česká republika mohou řadu témat prosazovat společně, ať již v rámci visegrádské skupiny nebo na půdě Evropské unie. Jako příklad uvedl úsilí obou zemí dosáhnout bezvízového styku se Spojenými státy. Podle Grosse to není jen otázka česko-amerických či polsko-amerických vztahů, ale také otázka vztahů mezi celou Evropskou unií a USA. "Musíme být realističtí, ale nelze toto téma ignorovat," uvedl český premiér. "Když to bude problém celé Evropské unie, budeme mít větší šanci," dodal jeho polský protějšek.

Oba premiéři hovořili i o možném rozšíření Evropské unie o Turecko, které nyní zaměstnává evropské politiky. Gross je přesvědčen, že Turecko má mít evropskou budoucnost, pokud splní všechna kritéria členství. "Jednání budou ještě dlouhá, ale myslím, že bychom se této perspektivně neměli uzavírat," prohlásil. Předpokládá, že česká diplomacie bude spíš stát na straně zastánců členství této muslimské zemi v unii.

Znalci nyní tvrdí, že Kajínek na svobodě nebude nebezpečný

Podle nového posudku znalců z oboru psychiatrie a psychologie se dvojnásobný vrah Jiří Kajínek je schopen polepšit a jeho případný pobyt na svobodě nebude pro společnost nebezpečný. Zaznělo to u plzeňského krajského soudu, u nějž se Kajínek domáhá obnovy svého procesu. Kajínek byl odsouzen za vraždy před šesti lety k doživotnímu vězení. Tvrdí, že je nevinný. Znalecký posudek, který nyní nechala zhotovit Kajínkova obhajoba, říká tedy něco jiného než posudek původní. Znalci v něm tehdy tvrdili, že Kajínek není schopen resocializace.

"S posudkem jsem spokojen. Musím říct, že to byli první znalci, kteří se mi věnovali a chtěli se opravdu něco dovědět, na rozdíl od autorů revizního znaleckého posudku v prvním řízení. Ti mě vůbec neposlouchali a řekli, že si to prý udělají z těch materiálů, co mají k dispozici," řekl Kajínek. Na neobjektivnost znalců Kajínek upozorňoval už v původním líčení. Soud také vyslechl bývalého policistu Martina Kolenu, který byl před 11 lety na místě činu mezi prvními. Jeho výpověď však nepřinesla nic nového, byla také v rozporu s výpovědí, kterou učinil před advokátem. Rozpory Kolena příliš přesvědčivě nevysvětlil.

Líčení pokračuje závěrečnými návrhy, rozhodnutí padne pravděpodobně ve čtvrtek. Kajínek byl k doživotí odsouzen v červnu 1998 za to, že v roce 1993 v borských serpentinách pod plzeňskou věznicí zastřelil Štefana Jandu, Juliána Pokoše a postřelil Vojtěcha Pokoše. Kajínek svou vinu vždy popíral. Jeho advokát nyní tvrdí, že má nové důkazy o nevině svého klienta a dožaduje se obnovy řízení.

Ve volebních preferencích je ČSSD za ODS, ale před KSČM

Občanské demokraty by v září volilo 31,6 procenta lidí, na druhou příčku se dostala ČSSD se ziskem 16,3 procenta hlasů. Třetí největší podporu mají komunisté s 15,5 procenty. Lidovci v průzkumu získali 7,6 procenta hlasů. Sociální demokracie byla druhou nejsilnější stranou naposledy loni v listopadu. V prosinci 2003 už ČSSD předstihli komunisté. Letos v červenci, měsíc po porážce ČSSD v eurovolbách, už sociální demokraté na KSČM ztráceli dokonce 5,5 procenta hlasů.

Komunisté si ale od posledního červencového průzkumu dost pohoršili, ztratili téměř tři procenta hlasů. ČSSD naopak dvě procenta hlasů získala. O pouhou desetinu procenta se zvýšily preference US-DEU. ODS. ODS ztratila asi dvě procenta, lidovci půl procenta. SNK sdružení nezávislých, které spolu s Evropskými demokraty uspělo v červnových volbách do Evropského parlamentu, nyní podporuje 2,1 procenta obyvatel, o něco více než v červencovém průzkum. Hnutí Nezávislí, které rovněž slavilo úspěch v eurovolbách s Vladimírem Železným a Janou Bobošíkovou, kteří se nyní politicky rozešli, se propadlo z 3,1 na 1,2 procenta. O procento si pohoršila i Strana zelených.

Podle průzkumu výrazně poklesla ochota Čechů přijít k volbám. Volební účast by nyní dosáhla 58 procent, ještě v červnu přitom chtělo jít volit 70 procent lidí. Průzkumu agentury STEM se v první polovině září zúčastnilo přes 1700 obyvatel starších osmnácti let.

Niedermayer: Růst mezd ve státní sféře je inflačním rizikem

Zvýšení mezd státních zaměstnanců v příštím roce, které schválila vláda, je rizikem pro budoucí vývoj inflace. Mohlo by totiž rozpoutat vyšší růst mezd v celé ekonomice. Novinářům to řekl viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer. "V případě, že veřejná sféra odstartuje určitý závod o zvyšování mezd, tak se může stát, že bude následována také privátní sférou," prohlásil. Inflace měla podle předpokladu České národní banky v příštím roce klesnout zpět ke třem procentům, růst platů státních zaměstnanců by to ale mohl ohrozit. Inflaci se banka snaží udržet na uzdě postupným zvyšováním úrokových sazeb. Vláda v úterý schválila návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 83,6 miliardy korun při příjmech 824,8 miliardy a výdajích 908,4 miliardy korun. Ministři také podpořili plánované výrazné zvýšení platů policistů od příštího roku. Přidáno dostanou i učitelé, průměrně o 2000 korun měsíčně.

ČSSD nechce nemocnice - akciové společnosti, pohádala se s ODS

ČSSD chce pomocí zákona zabránit přeměně krajských nemocnic na akciové společnosti. Příslušné ustanovení ve sněmovně navrhl poslanec ČSSD Jaroslav Krákora. Odstartoval tím zhruba hodinovou hádku zejména mezi sociálními a občanskými demokraty, kteří se vzájemně obviňovali z odpovědnosti za stav zdravotnictví. Někteří občanští demokraté naznačili, že pokud Krákorův návrh uspěje ve sněmovně, v Senátu i u prezidenta, mohli by se kvůli němu obrátit na Ústavní soud. "Za určitých okolností budeme zvažovat, zda nepodat ústavní stížnost," řekl Petr Nečas (ODS). Dolní komora o Krákorově návrhu rozhodne asi v polovině října. Poslanec ČSSD Petr Šulák prohlásil, že případná privatizace nemocnic je "dalším krokem v rozkrádání společenského majetku v České republice". Za tímto údajným rozkrádáním podle něj stojí pravice, zejména prý ODS. Tato strana podle něj "kope za lidi", kteří už v minulosti spoustu majetku rozkradli a nyní se chystají rozkrást i majetek ve zdravotnictví. Pro většinu lidí by se pak stala lékařské péče nedostupná, míní Šulák.

Občanští demokraté obvinili ČSSD z toho, že sporem o právní formu nemocnic se snaží odvést pozornost od své neschopnosti udělat něco pozitivního pro zdravotnictví. "Za šest let paní ministryně a její předchůdci nevymysleli vůbec nic," prohlásil místopředseda sněmovny za ODS Ivan Langer. Řada poslanců ODS upozornila, že stát dal regionům nemocnice zadlužené, a když se s tím kraje snaží něco dělat, hodlá jim z centra přikazovat, jak nakládat s majetkem. Nejen místopředseda ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (ODS) uvedl, že takové ustanovení by asi bylo v rozporu s ústavou. Nečas se podivil nad tím, že ČSSD brojí proti privatizaci, ale zatímco na začátku její vlády bylo soukromých nemocnic deset, teď jich je už 52.

Krákorův návrh naopak podpořila ministryně zdravotnictví Milada Emmerová (ČSSD). Připustila, že je to nouzové řešení, protože dosud nebyl předložen zákon o neziskových organizacích.

Straub: Česko získá z evropských podpůrných fondů 2,6 mld. eur

Česká republika získá v letech 2007 až 2013 ze zvláštních podpůrných prostředků Evropské unie 2,6 miliardy eur, tedy zhruba 78 miliard korun. Při návštěvě Pardubic to novinářům řekl prezident Výboru regionů Evropské unie Peter Straub. Podle připravovaného plánu financování regionální politiky by v tomto období mělo do evropských regionů plynout 336 miliard eur (více než deset bilionů korun). "V budoucnu budou v evropské politice regiony hrát podstatnou roli. Toto období bude přechodem od národních k regionálním programům," řekl Straub. Ty by měly podle něj vznikat přímo v regionech na základě vzájemné spolupráce a soutěže mezi nimi. "Z této soutěže by měla vzniknout nejlepší řešení garantující rychlý rozvoj," konstatoval. Regiony se podle něj budou muset dobře připravit na to, aby dokázaly na přípravě programů spolupracovat a programy byly schopny doplnit vlastními penězi. Bude záležet jak na jejich nápaditosti, tak na schopnosti navázat na zkušenosti regionů zemí, které mají se členstvím v EU delší zkušenost. Do roku 2006 může Česká republika z unie získat celkem 2,33 miliardy eur (asi 73 miliard Kč). Na regionální rozvoj může do roku 2006 z unie čerpat 454 milionů eur (zhruba 15 miliard Kč).

MF: V letech 2006 a 2007 má mít rozpočet schodek 76 a 83 mld. Kč

V roce 2006 by měl schodek státního rozpočtu činit 76 miliard korun a o rok později 83 miliard. Počítá s tím rozpočtový výhled, který společně s návrhem státního rozpočtu na příští rok schválila vláda. Schodky rozpočtů by mohlo zvýšit případné plnění státních záruk, řekl ČTK po tiskové konferenci ministr financí Bohuslav Sobotka. Podmínkou splnění navrhovaného schodku je podle Sobotky omezení rozsáhlých mandatorních (zákonem daných) výdajů, které tvoří dvě třetiny státního rozpočtu. Opatření, která již byla přijata, nebudou podle ministra stačit a bude nutné přikročit k dalším úsporám. MF by je mělo připravit na podzim v novém tzv. konvergenčním programu, v němž se vláda zavazuje Evropské komisi k rozpočtové disciplíně.

Příští rok má státní pokladně chybět 83,6 miliardy Kč, tedy 2,9 procenta hrubého domácího produktu. Bez reformy veřejných financí by prý schodek rozpočtu v příštím roce dosáhl 206 miliard korun. "Rozpočet je navíc ještě přísnější, než reforma původně zamýšlela," řekl na tiskové konferenci Sobotka. Předseda vlády a ČSSD Stanislav Gross věří, že rozpočet Poslanecká sněmovna schválí. "Česká ekonomika je v lepší kondici, než se ještě před půlrokem předpokládalo, navržený schodek je proto o dost nižší, než se původně myslelo," řekl Gross novinářům během návštěvy Polska. Deficit veřejných rozpočtů by měl příští rok dosáhnout 4,2 procenta HDP podle metodiky MF a 4,7 procenta podle metodiky používané Evropskou unií. Podmínkou pro přijetí eura je podíl deficitu na HDP pod tři procenta, čehož by měla ČR dosáhnout v roce 2008. Podle Sobotky se obě metodiky sbližují a v roce 2007 téměř splynou.

Nové úspory si stát slibuje například od nového zákonu o zaměstnanosti. Stát by tak měl ušetřit na vyplácení podpor v nezaměstnanosti a sociálních dávek, a to o 5,4 procenta. O 4,2 procenta by se měly snížit i výdaje na vyplácení nemocenské. Úsporu má přinést také snižování počtu státních zaměstnanců. Na důchody bude v roce 2005 směřovat meziročně o 13,9 miliardy korun více. Objem prostředků na platy státních zaměstnanců se proti letošnímu roku zvýší o více než deset procent, a to především kvůli prudkému zvýšení mezd policistů.

Pokud by lidovci ve sněmovně prosadili zmrazení těchto mezd, dosáhl by růst prostředků na platy ve veřejné sféře 5,2 procenta. Podle Sobotky se však otázka platů policistů natolik zpolitizovala, že šance na dohodu klesla. Výdaje na vědu a výzkum vzrostou o 1,8 miliardy na 16,5 miliardy korun. Na vysoké školy stát vynaloží meziročně o deset procent více. Čistý příjem České republiky z rozpočtu Evropské unie by měl v příštím roce dosáhnout 16 miliard korun, tedy o miliardu méně než letos. Navrhované výdaje rozpočtu činí 908,4 miliardy korun, příjmy 824,8 miliardy. Proti původním záměrům musí nejvíce škrtat resort práce a sociálních věcí, a to 4,8 miliardy korun. Ministerstvo obrany má ušetřit 850 milionů korun, ministerstvo dopravy půl miliardy korun a resort vnitra 450 milionů korun. Úspory na ministerstvu zahraničních věcí mají dosáhnout 250 milionů korun a na ministerstvu životního prostředí 200 milionů korun.

Výdaje rozpočtu překračují o 2,5 miliardy korun limit stanovený konvergenčním programem. Podle Sobotky je však překročení limitu zcela nepatrné a nebude znamenat žádný problém.

Srážka vlaku a auta u Písku si vyžádala život řidiče automobilu

Osobní vlak se srazil s automobilem na přejezdu mezi Pískem a Čížovou. Vlak vláčel automobil asi 200 metrů před sebou. Řidič při srážce zemřel, řekl ČTK mluvčí Drážní inspekce Jan Kučera. Podle něj se nehoda stala na zabezpečeném přejezdu se světelnou signalizací. Automobil vjel do cesty soupravě jedoucí z Protivína do Zdic u Písku. Doprava na trati je nyní přerušena. Řidič byl podle mluvčího zaklíněný v automobilu a nejevil známky života. Když se k němu asi po půl hodině dostali hasiči a záchranáři, byl mrtvý.

Rozhodnuto: Růžička povede národní hokejový tým na MS

Vladimír Růžička bude působit na střídačce české hokejové reprezentace na mistrovství světa v příštím roce v Rakousku. Jeho asistenti Ondřej Weissmann, Radim Rulík a Marian Jelínek si zase rozdělí akce během sezony. Rozhodl o tom na zasedání v Praze výkonný výbor Českého svazu ledního hokeje. "Probírali jsme celkem tři návrhy, ale nakonec jsme se přiklonili k tomuto, který jsme obhajovali já, místopředseda Zbyněk Kusý i Vláďa Růžička. Výkonný výbor ho jednomyslně přijal. Uvědomujeme si sice všechna rizika, ale tahle sezona je natolik specifická po tom, co se stalo Ivanu Hlinkovi, že se to jevilo jako jediné možné řešení," řekl novinářům předseda svazu Vratislav Kulhánek po zasedání exekutivy.

Národní mužstvo na nejbližší akci Euro Hockey Tour, kterou bude v listopadu Karjala Cup ve Finsku, povede jako hlavní trenér Weissmann, v prosinci v Moskvě ho vystřídá Rulík. Jelínek bude na obou turnajích působit jako asistent. O obsazení pro Švédské hokejové hry, jež se konají v únoru příštího roku, ještě nebylo rozhodnuto.

Jaké čekáme počasí na čtvrek?

Nejprve oblačno až polojasno a přeháňky, během dne od západu zataženo s deštěm, k večeru v Čechách přeháňky nebo bouřky. Teploty 12 až 16 stupňů C.

22-09-2004