Denní souhrn zpráv Zprávy

18-09-2004

Telička nebude pracovat v kabinetu šéfa Evropské komise

Mluvčí zastoupení Evropské komise v Česku Katarina von Schnurbeinová popřela, že by současný evropský komisař Pavel Telička měl pracovat v kabinetu nového předsedy Evropské komise Josého Barrosa. Pro Český rozhlas to popřel i sám Telička. Informaci o tom, že se má stát zástupcem vedoucího Barrosova kabinetu, přineslo sobotní Právo. Barroso v pátek oznámil, že šéfem jeho kabinetu bude jeho portugalský krajan Joao Vale de Almeida. Jeho zástupcem se stane Nizozemec Alexander Italianer, jenž nyní řídí Teličkův kabinet. Oba jsou dlouholetými zaměstnanci Evropské komise s velkými zkušenostmi a prestiží. Sám Telička v rozhovoru pro Český rozhlas uvedl, že o své budoucnosti ještě nemá zcela jasno. Své rozhodnutí zřejmě oznámí nejdříve na konci září či na začátku října. V červenci Telička odmítl nabídku premiéra Stanislava Grosse na další působení v české státní správě. Několikrát také dal najevo, že uvažuje i o nabídkách ze soukromého sektoru. Teličku původně česká vláda pod vedením Vladimíra Špidly nominovala do EK s mandátem až do roku 2009. V době vládní krize letos v létě se však koaliční partneři dohodli, že jej v nové komisi od 1. listopadu vystřídá expremiér Špidla.

Tomáš Baťa oslavil na Pražském hradě své devadesátiny

Optimismus a elán čišel ze známého českého podnikatele Tomáše Bati, který v pátek na Pražském hradě slavil své 90. narozeniny. S úsměvem přijímal gratulace od hostů, mezi nimiž byl například bývalý prezident Václav Havel a jeho manželka Dagmar, premiér Stanislav Gross a bývalý předseda vlády Miloš Zeman. Záštitu nad večerem převzal prezident Václav Klaus, který Baťu považuje za legendu a myslí si, že může být pro mnohé lidi příkladem. Ve své oficiální gratulaci uvedl, že se s jeho jménem pojí řada pozitivních znaků. Baťu i jeho rodinu považuje za zosobnění úspěchu, a to zaslouženého, těžce odpracovaného a poctivého. Kromě gratulací přijal Baťa i řadu darů, Klaus mu věnoval mapu Moravy ze 16. století, na níž je zobrazen Zlín, jeho rodné město. Pro Václava Havla není Baťa jen "náš nejslavnější a nejznámější podnikatel", považuje ho za svého rodinného přítele. "Můj dědeček býval ředitelem u Baťů a moje maminka se od dětství znala s Tomášem Baťou, takže jsem od dětství slýchal o jejich rodině i podniku," vysvětlil. Baťovi k jeho jubileu popřál zdraví, veselou mysl a pohodu do dalšího desetiletí. Na Pražský hrad přišlo Baťovi gratulovat kolem 500 hostů, včetně politiků, podnikatelů a umělců. Nechyběla ani jeho rodina - manželka Soňa, jeho dcery a syn Thomas, který nyní řídí baťovské obuvnické impérium.

ČSSD chce prosadit vyšší platy pro učitele

Sociální demokracie chce v příštím roce zvýšit platy učitelů o dva tisíce korun. Nárůst platů chce ve vládě prosadit početní převahou hlasů svých ministrů. Premiér a úřadující šéf ČSSD Stanislav Gross ale věří, že koaliční partneři z KDU-ČSL a US-DEU záměr ČSSD podpoří. Gross také popřel informace, že by se dvě miliardy korun, které budou na zvýšení platů učitelů potřeba, použily z rozpočtové rezervy. Tu lze použít jen na úhradu neplánovaných mimořádných událostí a podle rozpočtového zákona musí být ve výši 2,9 miliardy korun. "Podařilo se nám prosadit navýšení platů pro učitele, aby nemohli říkat, že neuživí rodinu," řekl po pátečním jednání předsednictva ČSSD její poslanec Josef Hojdar. Členové stranického vedení podle něj požadovali, aby státní rozpočet na rok 2005 nebyl jen vítězstvím lidovců a aby bylo vidět, že skutečně vládne Stanislav Gross jako předseda vlády, a ne šéf KDU- ČSL Miroslav Kalousek. Za posun směrem, který už dlouho prosazuje, považuje zvýšení učitelských platů poslanec Vladimír Laštůvka. Jejich výše, která by měla v průměru přesáhnout 21.000 korun ale podle něj stále není taková, jaká by měla být. Sbližování příjmů učitelů a policistů považuje za pokrok i poslanec Jan Kavan.

Účastníci konference o Kubě vyzvali k okamžitému propuštění vězňů

Okamžité a bezpodmínečné propuštění kubánských politických vězňů požadují účastníci třídenního zasedání Mezinárodního výboru pro demokracii na Kubě (ICDC), které se koná v Praze. Nové členské státy Evropské unie by v tomto úsilí měly spojit své síly, soudí zástupci Česka, Slovenska, Bulharska a Estonska. "Nové evropské demokracie visegrádského a vilniuského uskupení by měly instruovat svá velvyslanectví na Kubě, aby poskytly pomoc organizacím a jedincům snažícím se o zavedení demokratických hodnot v této zemi," stojí mimo jiné v prohlášení, které podepsal bývalý český prezident Václav Havel, někdejší bulharský a estonský premiér Philip Dimitrov a Mart Laart a šéf slovenského parlamentu Pavol Hrušovský. Všichni účastníci konference, která končí v neděli, zveřejnili v Senátu memorandum vyzývající k přímému tlaku na diktátorský režim Fidela Castra. Signatáři memoranda se také shodli na potřebě sestavit seznam lidí, kteří se podílejí na věznění, mučení a další perzekuci kubánské opozice. Mezi signatáři memoranda jsou kromě Havla také například bývalí premiéři Španělska, Bulharska, Estonska a Kanady - José Maria Aznar, Philip Dimitrov, Mart Laar a Kim Campbellová. K prohlášení se připojili také bývalí prezidenti Kostariky, Chile a Uruguaye - Luis Alberto Monge, Exquiel Silva a Luis Albert Lacalle, a řada intelektuálů a představitelů nevládních organizací.

Občané poslali Emmerové už poslali 120 stížností

Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová, která 9. září vyzvala občany, aby jí posílali oprávněné stížnosti, dostala během týdne 120 dopisů. Z nich bylo 48 závažných stížností a návrhů. Kritika zdravotnické etiky, zdravotních pojišťoven, léčebné péče a obecné připomínky byly obsahem 58 dopisů. Na ministryni se obracejí nejen pacienti, ale i lékaři či lékárníci. Emmerová se podle tiskového oddělení svého úřadu dopisy občanů podrobně zabývá a nenechá je bez odpovědi. Případně také vyzve k odpovědím konkrétní zdravotnická zařízení, která pisatelé kritizovali. Některé ze stížností jí rovněž poslouží k dotváření koncepce českého zdravotnictví, kterou hodlá v říjnu předložit. Emmerová uvedla, že si jako lékařka uvědomuje, jak důležitá je spokojenost pacientů nejen s vlastní léčebnou péčí, ale také s chováním lékařů a středního zdravotnického personálu, s kvalitou prostředí zdravotnických zařízení i s úrovní stravování v nemocnicích.

Vnitro zprostilo mlčenlivosti další svědky v kauze Lizner

Ministr vnitra František Bublan vyhověl návrhům soudu, který se zabývá žádostí bývalého šéfa Centra kuponové privatizace Jaroslava Liznera o nový proces, a zprostil mlčenlivosti další dva svědky z řad policejních důstojníků. Příští pátek tak u soudu stanou Jan Beroun, který nyní působí v policejním útvaru ochrany svědků, a někdejší šéf protikorupční policie Jan Šula. Naplánován je také výslech dalších dvou bývalých policejních důstojníků, kteří byli mlčenlivosti zproštěni již před časem. Lizner byl v roce 1996 odsouzen za zneužití pravomoci veřejného činitele a za úplatkářství k šesti letům vězení. Převzal policií nastrčený osmimilionový úplatek. Trest si odpykal, stále ale trvá na své nevině. Žádá proto nový proces, který by ho očistil. Jeho hlavním svědkem je bývalý tajný policejní agent Ondřej Hoch, který již u soudu řekl, že se Lizner stal obětí policejní provokace. Podnikatel Luboš Sotona, který Liznerovo stíhání inicioval, byl podle Hocha policejním agentem. Liznerovo zatčení podle Hocha zmanipuloval Sotona spolu s několika tehdejšími pracovníky ekonomické kontrarozvědky. Jedním z důvodů bylo to, že ji chtěl prezident Václav Havel zrušit, neboť nevykazovala uspokojivé výsledky a přitom přišla státní pokladnu na miliony korun. Sotona je nyní stíhán v několika jiných trestních kauzách. Bývalý agent Hoch již dříve upozornil na to, že tento měsíc uplyne desetiletá lhůta, po níž mohou být některé policejní materiály důležité pro Liznerovu kauzu skartovány.

Padesát vojenských průzkumníků se vrátilo z Afghánistánu

Část průzkumníků české armády z prostějovské jednotky speciálních sil se v pátek večer vrátila do Česka. Padesátku vojáků po půlročním působení v afghánských horách přivítal na brněnském letišti zástupce náčelníka generálního štábu Rostislav Mazurek. Zbytek specialistů se vrátí domů během neděle a pondělí. Příslušníci 601. brigády hloubkového průzkumu pod velením Ondřeje Páleníka se do konce srpna podíleli na protiteroristické operaci s názvem Trvalá svoboda, vedené Spojenými státy. V horách vysokých kolem 4000 metrů pomáhali spojencům vyhledávat skrývající se bojovníky Talibanu a Al-Káidy. Podle Páleníka koaliční partneři ocenili velkou profesionalitu a připravenost českých vojáků. Na několikadenních misích v horách prostějovští specialisté například zkoumali stezky a informovali spojence o pohybech podezřelých osob. Jejich úkolem bylo také narušovat činnost druhé strany. S misí vyslovil parlament souhlas v únoru, s jejím prodloužením se od počátku nepočítalo. Spojenečtí velitelé však mají o jejich další pomoc velký zájem. Rozpočet půlroční mise byl 120 milionů korun.

Češi si dlouho zvykají na cizince ve svém okolí

O své pozici v české společnosti diskutovali tuto sobotu v Chomutově zástupci národnostních menšin, žijících v Česku. Nejsou s ní spokojeni Romové, Vietnamci ani Ukrajinci. Podle zástupce chomutovské vietnamské komunity Duong Viet Dunga vidí Češi ve Vietnamcích stále jen trhovce, kteří prodávají levné zboží pochybného původu. Mezi Vietnamci je však mnoho mladých specialistů, lékařů, inženýrů, podnikatelů. Češi si podle Dunga, který žije v Chomutově 22 let, dlouho zvykají na nové menšiny. "Trvalo osm let, než nás sousedé začali brát jako normální rodinu," uvedl. S podobným problémem se setkávali v minulosti také Ukrajinci. "Dlouho jsme byli například pro policii jen námezdními dělníky, kteří v Čechách nelegálně pracují, proto je třeba je zavřít. To už se nám naštěstí podařilo změnit," uvedl předseda Ukrajinské iniciativy v ČR Viktor Rajčynec. O problémech v soužití s Čechy mluvila při diskusi řada Romů. V Chomutově žije zhruba 5000 Romů. Podle chomutovské starostky Ivany Řápkové se v poslední době množí na radnici stížnosti na některé Romy a objevily se i petice proti jejich komunitě. Největším problémem Romů je nezaměstnanost. Potíž je také s nedostatkem bytů. V Chomutově prý dokonce devítičlenná rodina žila v bytě 1+1. V poslední době se začali Romové spojovat a situaci chtějí prý společně s radnicí řešit. Na Chomutovsku se v roce 2001 přihlásilo k jiné národnosti než české, moravské či slezské téměř 10.000 lidí, to je asi osm procent obyvatel. Mezi nejčastěji zastoupené cizí státní příslušníky patří Slováci, Ukrajinci a Vietnamci.

V Teplicích poznávali arabský svět, jeho kulturu a islám

Lidé v Teplicích poznávali arabský svět, jeho kulturu a islám. Na první arabský večer zde přišli zástupci všech generací, aby se něco dozvěděli o životě těch, které ve městě denně potkávají na ulici. U poslechu hudby teplické skupiny Ziriab a při ochutnávání tradičního jídla, jakým jsou například plněné masové kuličky zvané kuri, společně diskutovali o soužití Čechů a Arabů. Podle některých muslimů si Češi ještě budou muset chvíli zvykat na ženy zahalené v šátcích nebo zvláštní způsob modlení. V lázeňském městě se ročně léčí zhruba 1000 Arabů. "Lidé o nás mají zkreslené představy, a proto se nás bojí," řekl Abbas Mari, který v Čechách žije už 12 let. Strach byl také podle primátora Jaroslava Kubery důvodem, proč skupinka Tepličanů začala bojovat proti zvažované výstavbě mešity ve městě. Ta měla stát v zámecké zahradě. Petiční výbor sehnal kolem 5000 podpisů a ze stavby nakonec sešlo. "Vidíme, co se děje v zahraničí, proto se bojíme, že se zde muslimové nebudou jen modlit," řekl ČTK v červnu organizátor petice Zdeněk Bříza.

Čeští a němečtí astronomové pořádají v Praze společnou konferenci

Konferenci na téma "Od kosmologických struktur k Mléčné dráze" pořádají ve dnech 21. až 25. září společně v Praze čeští a němečtí astronomové. Akce se zúčastní i laureát Nobelovy ceny, Ital Riccardo Giacconi. Od roku 1959 pracoval v oboru rentgenové astronomie v USA. Jeho tým vyvinul speciální dalekohled pro detekci rentgenového záření v kosmu. Německá astronomická společnost mu v Praze předá Medaili Karla Schvarzschielda za rentgenovou astronomii. Na konferenci se budou udílet i další astronomické ceny. Cenu Bruna Bürgela za zásluhy o popularizaci astronomie Německé astronomické společnosti dostane i český vědec Antonín Rükl. Česká astronomická společnost předá své nejvyšší ocenění Nušlovu cenu za celoživotní práci Zdeňku Ceplechovi z Astronomického ústavu a cenu Zdeňka Kvíze za popularizaci oboru ředitelce českobudějovické Hvězdárny a planetária Janě Tiché. Všichni ocenění budou mít podle tradice laureátské přednášky.

Vědci budou diskutovat o české literatuře 19. století

Odborníci z Česka, Německa a Rakouska budou v příštím týdnu v Českých Budějovicích diskutovat o české literatuře předminulého století. Vědecké setkání je součástí tříletého projektu věnovaného nadnárodním kontextům české literatury 19. století. Konference, kterou pořádá katedra bohemistiky Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity, navazuje na dlouhodobou spolupráci této univerzity s bohemistickými pracovišti a odborníky z Akademie věd ČR, filozofických fakult Masarykovy univerzity a Univerzity Karlovy a univerzit ve Vídni, Postupimi, Berlíně, Drážďanech, Marburku, Řezně a Mnichově. V tématech příspěvků, které zaznějí na konferenci, se objevují jména autorů jako Jan Neruda, Boleslaw Prus, Heinrich Heine, Jan Kollár, František Ladislav Čelakovský, Karel Jaromír Erben či Jaroslav Vrchlický. Obsah dalších referátů napovídají jejich tituly - Překlady německé zábavné prózy v procesu formování novočeské beletristiky a její čtenářské základny, Česká veselost či Dějiny národa jako romantický příběh.

Van Morrison, Müller, Bárta i Stivín na jazzovém festivalu v Praze

Slavný zpěvák a multiinstrumentalista ze Severního Irska Van Morrison, slovenský zpěvák Richard Müller nebo klarinetista Mr. Acker Bilk jsou hlavními hvězdami sobotního Philips International Jazz Festivalu v Sazka Areně v Praze. Představuje se zde i maďarský pianista Béla Szakascsi Lakatos se svými romskými spoluhráči nebo soubor Spyro Gyra amerického saxofonisty Jaye Beckensteina. České barvy na festivalu hájí Dan Bárta, chybět nebude ani známý flétnista Jiří Stivín, který zasedne také v porotě doprovodné soutěže mladých jazzových hudebníků. Zúčastní se jí soubory Libor Šmoldas Trio, Syndicate a Madfinger. Van Morrison vystoupí v závěru festivalu. Zpěvák se nejprve proslavil v 60. letech ve skupině Them, poté se vydal na sólovou dráhu. Jeho hudba vychází z blues, rhytm'n'blues, jazzu a country a slaví s ní úspěchy dodnes. Nejnovější album What's Wrong With This Picture? vydal loni na podzim.

Želary se promítají v New Yorku a Los Angeles

Film Želary režiséra Ondřeje Trojana byl v pátek uveden do americké distribuční sítě. Snímek nominovaný letos na Oscara v kategorii neanglicky mluvených filmů se hraje v šesti kinech v New Yorku a Los Angeles. Na hodnocení, jaký ohlas vzbuzuje mezi diváky, je podle filmového agenta Naila Friedmana, který tvůrce Želar zastupuje v USA, ještě brzy. Stejně tak se teprve uvidí, v kolika dalších kinech se bude film promítat. Pro americkou distribuci byl film opatřen anglickými titulky. Reklama na něj se mimo jiné objevila i na kulturních stránkách novin mezi podobnými inzeráty na horké hollywoodské novinky. Distribuci Želar v USA a Kanadě má na starosti společnost Sony Pictures Classic. "Smlouva se Sony vylučuje nějakou klubovou distribuci, Želary mají být uvedeny v 25 největších amerických městech," řekl letos v lednu režisér Ondřej Trojan.

Ceny za dabing získali Jitka Ježková a Viktor Preiss

Cenu Františka Filipovského za nejlepší mužský a ženský herecký výkon v dabingu v uplynulém roce udělilo v sobotu město Přelouč Jitce Ježkové a Viktoru Preissovi. Prestižní ocenění udělovalo rodiště Františka Filipovského již podesáté. Ježková si cenu odnesla za ztvárnění role Jane ve filmu Teorie létání, kterou v originále hrála Helena Carterová. Preiss byl oceněn za nadabování Stephena Frye v titulní roli filmu Oscar Wilde. Preiss současně zopakoval vítězství z prvního ročníku, a v počtu ocenění tak dostihl svoji manželku Janu Preissovou, která triumfovala v letech 1995 a 1998. Zvláštní cenu Františka Filipovského za mimořádné dabingové zpracování televizních nebo filmových snímků různých žánrů získal film Rastignac aneb ctižádostivost v režii Jany Semschové. Prezidium Herecké asociace Praha dále udělilo ceny za celoživotní mistrovství a do "dabingové síně slávy" vstoupili Gabriela Vránová, Karel Hlušička a Petr Kostka. Cenu za celoživotní mimořádnou dabingovou tvorbu pak získal režisér Jindřich Polan. Za překlad a dialogy filmu Rosencrantz a Guildenstern jsou mrtvi si cenu Jednoty tlumočníků odnesl Jiří Josek. Cenu za mimořádné dabingové zpracování hodnotného audiovizuálního díla porota přiřkla filmu Konkurenti v režii Jaromíra Polišenského.

Ponrepo představí filmy exulanta Bernarda Šafaříka

V pražském kině Ponrepo se od 21. do 24. září uskuteční přehlídka filmů Bernarda Šafaříka, jednoho z exilových českých filmařů. Podle pracovníka archivu Tomáše Hály přehlídku zahájí večerní projekce jeho dramatického milostného příběhu Chladný ráj, který vznikl v polovině 80. let ve Švýcarsku. Dalším titulem bude například snímek ze Šafaříkova dokumentárního cyklu Cenzurované sny, který koncem 90. let točil pro Českou televizi. Má název Film patří lidu a zaznamenává osudové fragmenty z dob totality. Uveden bude také polohraný televizní dokument Český Honza před branami Evropy z roku 2002. Jeho obsahem je fiktivní mezinárodní mise, prověřující naši připravenost pro vstup do Evropské unie. Šafaříkovu tvorbu přiblíží i dokument, který před jedenácti lety natočil o hraběti Jindřichu Kolowratovi. Portrét potomka jednoho z nejvýznamnějších českých šlechtických rodů, který byl ve svých šestadevadesáti letech v záviděníhodné duševní i fyzické kondici, vznikl v cyklu společnosti Febio Gen. Na kontě Bernarda Šafaříka je i mezinárodně oceněná tragikomedie ze života českých emigrantů ve Švýcarsku Psí dostihy. Vznikla v roce 1983 v Basileji a hlavní role v ní vytvořili Pavel Landovský a Josef Charvát. V českých kinech se objevila v roce 1990.

V Bělé pod Bezdězem otevřeli Českou bránu

V Bělé pod Bezdězem byla v sobotu slavnostně otevřena jedna z nejcennějších historických památek - Česká brána. Lidé si tak mohli vůbec poprvé v novodobé historii prohlédnout několik století starou stavbu, která prodělala kompletní rekonstrukci. Česká brána je jedinou ze zachovaných bran původního opevnění, které vzniklo hned při založení města počátkem 14. století. Oprava památky stála město celkem 1,9 milionu korun. V květnu příštího roku chce radnice vybudovat přímo ve věži galerii. Sobotní slavnost byla součástí Dne památek, při kterém byly pro veřejnost zpřístupněny i další historické památky. Zároveň se tam konaly hudební produkce a pouť na Masarykově náměstí, která vyústí v neděli v Bělské posvícení.

U Mantova na Plzeňsku je po letech znovu otevřena rozhledna

Od soboty mohou turisté vystoupat na nově opravenou věž na bývalém poutním místě Křížový vrch u Mantova na Plzeňsku. Vyhlídka v nadmořské výšce 487 metrů byla otevřena po více než 40 letech. Věž má nové schodiště, opravenou střechu, fasádu a kříž na vrcholu. Do oprav věže se v dubnu pustil svazek obcí mikroregionu Radbuza. Náklady na opravu činily 1,5 milionu korun. Na kompletní rekonstrukci se finančně podílely všechny členské obce mikroregionu, 200.000 korun získaly od sponzorů. Důležitým zdrojem peněz byl i program obnovy venkova ministerstva pro místní rozvoj a Plzeňského kraje. Na Křížovém vrchu je i historická budova kostela, který je v dezolátním stavu. Mikroregion Radbuza bude v příštím roce usilovat o to, aby získal peníze na jeho opravu. Přes Křížový vrch, který se původně nazýval Vrabina, nyní vede z Černotína do Chotěšova naučná stezka Příroda a lidé.

Děti si vyzkoušely lukostřelbu i rytířské zápasy

Jízdu na lanovce, na koni, lukostřelbu, výrobu papírových korunek a řadu dalších aktivit se v sobotu vyzkoušely stovky dětí v olomouckém parku Michalský výpad na akci Skauti dětem 2004 - Středověk aneb Na hradě a v podhradí. Již posedmé ji pro ně připravilo 25 skautských oddílů z Olomoucka. V parku skauti postavili středověkou vesnici s mučírnou, krčmou, věštírnou, tržištěm, jízdárnou a řadou řemeslnických dílen. Pořadatelé očekávali zájem až dvou tisíc dětí. Jedním z motivů skautského dne je i přilákat nové členy. Skauti stejně jako jiné dětské organizace totiž pociťují úbytek dětí. Proto se snaží nabízet nové aktivity, jež by děti bavily. V okrese Olomouc pracuje 11 skautských středisek, jež navštěvuje zhruba 1100 dětí. Předloňské akce Skauti dětem se zúčastnilo přes 2000 dětí, loni se akce nekonala.

V Plzni soutěžili modeláři

Tisíce lidí navštívily v sobotu plzeňskou armádní střelnici, kde probíhala soutěž plastikových modelářů z celé Evropy. Návštěvníci čtvrtého ročníku akce s názvem e-day mohli zhlédnout zhruba tisícovku modelů letadel, lodí, figurek, závodních aut, motorek či výjevů z vojenských operací. Kromě podívané na výtvory modelářů si mohli lidé poslechnout přednášky o historických vojenských akcích, podívat se na počítačové simulace leteckých bitev, výstavy historických i současných závodních a sportovních vozů, vojenskou techniku, ukázky bojového umění, historická vojenská ležení. Přistály také dva vrtulníky a na zem se snesli parašutisté.

Severočeši vyvezli léto do Německa

Za létem musí od této neděle lidé ze severu Čech do sousedního Německa. V sobotu tam totiž lodě, kajaky, katamarány a další roztodivná plavidla léto odvezly. "Už se konečně zbavíme toho rozmarného období a na jaře si přivezeme nové, lepší," řekl Jaroslav Drahoš z pořádající děčínské Společnosti pro přepravu ročních období vodní cestou. "Neodvezeme-li si léto do Němec, nikdo to za nás neudělá," řekl ideový vůdce recesistů Milan Rosenkranc. Plavci pustí léto po vodě v Bad Schandau. Cestu již pětice recesistů letos absolvovala. Na pramici, která dříve vozila turisty v soutěskách říčky Kamenice v Hřensku, dopluli až do Hamburku. "Máme s ní nejlepší zkušenosti, už plula i po Vltavě a v čele povodňové vlny v roce 2002 se jí v pohodě podařilo doplout do Děčína až z Poděbrad," uvedl Drahoš. Letos se odvoz konal pojedenácté. A za rok se opět bude opakovat. Při prvním jarním dni přivezou vodáci nejoblíbenější roční období zpět do Čech. Morální podporu plavcům tvoří skupinka cyklistů, která v dobových oblečcích vyrazila na 27. ročník akce Tour de Schmilka.

V Aténách začaly Paralympijské hry

V pátek krátce po 23. hodině místního času začaly v Aténách XII. letní paralympijské hry. Českou republiku na nich bude reprezentovat 65 sportovců a dva nepostižení spoluhráči boccie. Stejně jako olympijské hry před pěti týdny zahájil také vrcholné klání zdravotně postižených sportovců před 72.000 diváky na olympijském stadionu řecký prezident Konstantinos Stefanopulos. Jako vlajkonoš vedl české sportovce nejúspěšnější paralympionik z předchozích her v Sydney Roman Musil. Jako první z českých sportovců zasáhl do soutěží v sobotu dopoledne bronzový medailista ze Sydney Michal Stark, který absolvuje kvalifikaci stíhacího závodu dráhových cyklistů. Svůj první zápas rozehrál i stolní tenista Michal Stefanu. Aténských paralympijských her se od 17. do 28. září zúčastní 3840 sportovců ze 136 zemí, což je o patnáct států více než před čtyřmi lety v Sydney. Na premiérových olympijských hrách v Římě 1960 se představilo 400 sportovců z 23 zemí.

Oštěpařka Brejchová skončila druhá ve finále Grand Prix

Oštěpařka Nikola Brejchová obsadila druhé místo ve finále atletické Grand Prix v Monaku. Česká reprezentantka hodila 64,58 metru a podlehla jen světové rekordmance a olympijské vítězce Osleidys Menéndezové z Kuby. Třetí skončila Němka Steffi Neriusová, která v Aténách připravila posledním hodem Brejchovou o medaili. V Monte Carlu ji česká oštěpařka porazila o více než tři metry. "Výkon mě překvapil, protože podle zdravotního stavu jsem si věřila tak na 62 metrů, ale fyzicky se cítím stále dobře," řekla Brejchová, kterou trápí bolesti zad. "Opět jsem to hodila druhým pokusem jako vždy, jsem ráda, že jsem vydržela všechny čtyři. S takovým výkonem a umístěním se sezona končí dobře. Konečně se můžu doléčit," uvedla čtvrtá oštěpařka olympijské soutěže. V neděli se v Monte Carlu představí další tři čeští zástupci: oštěpař Jan Železný, bronzový výškař z olympijských her Jaroslav Bába a diskařka Věra Pospíšilová-Cechlová.

A jaké bude počasí?

V noci bude jasno, teploty klesnou na 8 až 4 stupně. V Čechách budou ojediněle i přízemní mrazíky. Zítřek bude slunečný, k večeru se ale v západních Čechách začne zatahovat s ojedinělými přeháňkami. Teploty 21 až 25 stupňů, na horách kolem 18.

Tolik zprávy Radia Praha

18-09-2004