Denní souhrn zpráv Zprávy

15-09-2004

Vláda je pro delší působení českých vojenských policistů v Iráku

Čeští vojenští policisté budou zřejmě v Iráku působit i počátkem příštího roku. Vláda schválila prodloužení mandátu armádního kontingentu v počtu do stovky lidí od 1. ledna do 28. února 2005. Ministr obrany Karel Kühnl před novináři po jednání vlády zdůraznil, že jde o prodloužení mise a mandát vojáků se nemění. Musí s ní ale ještě souhlasit parlament. Prodloužení bude podle náčelníka generálního štábu Pavla Štefky stát přibližně 25 milionů korun. "Je to kalkulace na sto lidí za měsíc a peníze za návrat," vysvětlil. Kühnl vysvětlil, že samotné prodloužení mise bude stát 19 milionů korun, zbytek je určen na platy vojáků a další platby, které by musely být uskutečněny, i kdyby byli vojenští policisté v Česku. Vojáci podle Štefky budou mít i v prvních dvou měsících příštího roku za úkol školit irácké policisty. České vojáky, kteří nedaleko jihoirácké metropole pracují nyní, v prosinci vystřídají čerstvé síly. Podle stávajícího mandátu se ale například nesmí účastnit potlačování demonstrací či domovních prohlídek. Rozhodnutí kabinetu o prodloužení mise souvisí s lednovými volbami v Iráku, při kterých se očekává zvýšení bezpečnostního rizika. Původně měli vojenští policisté v Iráku zůstat do konce letošního roku. Prodloužení mise, která odpovídá rezoluci 1546 Rady bezpečnosti OSN, ještě musí schválit parlament.

Dosavadní vyjádření zákonodárců naznačovala, že návrh kabinetu podpoří. Někteří sice připustili, že část sociálních demokratů by stejně jako v minulosti mohla mít výhrady, ale jejich případné chybějící hlasy by znovu mohli nahradit opoziční občanští demokraté. Podobně se zachovali už v minulosti; kabinetu několikrát pomohli, když neměl dost hlasů při prosazování návrhů na účast českých vojáků v zahraničních akcích. Předseda sněmovního branného výboru Jan Vidím (ODS) řekl, že ODS vždy podporovala české angažmá v Iráku. Upozornil na to, že vláda sice podporuje další účast českých policistů v Iráku, ale současně se v médiích objevují informace o tom, že by se české ozbrojené síly měly podílet na ochraně mise OSN v Bagdádu. Předchozí vláda Vladimíra Špidly krátce před svým pádem schválila plán ministerstva obrany na působení českých vojáků v zahraničí v příštím roce. Počítal s návratem stovky vojenských policistů, kteří nyní školí iráckou policii nedaleko Basry. V zemi měl zůstat jen nejvýše desetičlenný chirurgický tým působící v britské vojenské nemocnici. Kühnl ale od svého nástupu do funkce ministra dal několikrát najevo, že je pro větší českou účast v Iráku.

Vláda schválila pravidla pro obchodování s emisními povolenkami

Vláda schválila návrh zákona, který stanoví pravidla obchodování s emisemi skleníkových plynů, jež bude v EU spuštěno už 1. ledna příštího roku. Elektronické povolenky na vypouštění emisí má dostat zdarma 450 českých firem znečišťujících ovzduší počátkem každého roku. Budou s nimi moci obchodovat podle svého uvážení, na konci roku však budou muset vrátit tolik povolenek, kolik emisí vypustí.

Sporná je však otázka, kolik povolenek stát mezi firmy rozdá. Množství má stanovit národní alokační plán. Konečné slovo v počtu českých povolenek bude mít Evropská komise, která národní alokační plány všech pětadvaceti zemí EU posuzuje. Kdyby dospěla k názoru, že počet povolenek je vyšší, než činí česká produkce, mohla by stát obvinit z nedovolených dotací. Za povolení k vypouštění emisí zaplatí firmy podle zákona jednorázově 10.000 korun, změna povolení je přijde na další tři tisíce. Výnos z poplatků, vypočítaný na 4,5 milionu korun, bude příjmem ministerstva životního prostředí jako centrálního úřadu systému obchodování. Od vytvoření trhu s emisemi si Evropa slibuje snížení nákladů na ekologizaci provozů a následně pokles emisí, které přispívají ke změnám klimatu.

USA již koupily jeden radar Věra; licenci zatím nemají

Spojené státy již koupily jeden pasivní sledovací radar Věra. Na tiskové konferenci po jednání s českým ministrem obrany Karlem Kühnlem to prohlásil náměstek amerického ministra zahraničí Richard Armitage. Podle ministerstva průmyslu a obchodu však na prodej nebyla vydána licence, a proto zatím nemohl být vyvezen za hranice. "Ministerstvo ještě nevydalo licenci, protože stále chybí stanovisko ministerstva zahraničí. Není možné, aby někdo vyvezl věru bez licenčního řízení," řekl mluvčí ministerstva průmyslu Ivo Mravinac. Termín vydání licence podle něj záleží především na tom, kdy se k vývozu vyjádří resort zahraničí. Mravinac uvedl, že Američané se nyní mohou se systémem seznamovat teoreticky pouze na českém území. "Fyzicky nemůže být (Věra) za hranicemi. To vylučuji," podotkl Mravinac. Kühnl podle Armitage zdůrazňoval, že České republice na vývozu systému velmi záleží. Armitage proto ve Washingtonu předloží dotaz, jak by USA mohly české straně s prodejem tohoto systému pomoci. Právě Američané před časem protestovali proti prodeji šesti systémů do Číny, především z bezpečnostních důvodů. Praha nakonec obchod zrušila s odůvodněním, že "není v zájmu České republiky". Od té doby čeští představitelé vyjadřují názor, že USA by měly koupit nebo zprostředkovat koupi nejméně stejného počtu systémů, který patří ve své kategorii ke světové špičce. Ve věci vývozu věr do Číny se angažoval přímo Armitageův nadřízený, americký ministr zahraničí Colin Powell. Napsal tehdejšímu premiérovi Vladimíru Špidlovi dopis, v němž poukazoval na úskalí vývozu. Američané se obávali hlavně toho, že se bude v Číně systém kopírovat a nekontrolovaně šířit do dalších zemí, a také toho, že by mohl ohrozit americké vojenské síly u Tchaj- wanu. Spojené státy se později rozhodly jeden systém koupit. Po jeho vyzkoušení údajně zváží větší zakázku. Výrobcem radaru je pardubická firma Era. Věra je takzvaný pasivní sledovací systém. Znamená to, že sám nevysílá, ale pouze přijímá a zpracovává signály. Dokáže objevit přítomnost cizího radaru a určit jeho typ, aniž je sám odhalen. Je složen ze tří poměrně malých stanic vzdálených od sebe několik desítek kilometrů, může najednou sledovat až 200 letounů a dokáže velmi přesně stanovit vzdálenost a výšku cíle. Je modernějším nástupcem známého systému Tamara.

Už příští týden se do ČR přijedou léčit další čtyři irácké děti

Čtyři další iráčtí chlapci s těžkými srdečními vadami přijedou příští týden na léčení do pražské motolské nemocnice. Ministr vnitra František Bublan to řekl novinářům na tiskové konferenci při jednání vlády, která schválila jeho návrh na pokračování projektu léčby iráckých dětí. "Pokud tyto děti nebudou léčeny, tak nepřežijí. Takový je verdikt lékařů 7. polní nemocnice v Basře, kteří je také vybrali," zdůraznil ministr vnitra. Česká vojenská nemocnice působila v jihoirácké metropoli Basra od dubna 2003 do počátku letošního roku. Chlapce, z nichž každého bude doprovázet jeden jejich rodinný příslušník, přepraví do Česka vojenský speciál. Celkové náklady na jejich léčbu představují asi pět milionů korun, dodal Bublan. Léčení dětí z Basry se srdečními vadami a s popáleninami začalo už v loňském roce, celkem se v Česku takto vystřídaly dvě desítky malých pacientů. Zatím poslední čtveřice se do Basry vrátila letos v červnu.

Porodnost v České republice je jedna z nejnižších na světě

V České republice připadá na jednu ženu téměř nejméně narozených dětí na světě. Více dětí se rodí ženám ve vyspělých zemích i v chudších oblastech. Česká společnost je velmi pragmatická, a reaguje tak na vnější podmínky, tedy mimo jiné na sociální a ekonomickou situaci. Novinářům to řekla demografka Jitka Rychtaříková z Přírodovědecké fakulty Karlovy Univerzity.

V Česku se v roce 2003 narodilo průměrně jedné ženě v reprodukčním věku 1,18 dítěte. Pro prostou obnovu populace by se ženě měly v průměru narodit více než dvě děti. Celosvětový průměr se pohybuje kolem tří dětí na jednu ženu. Vyšší úroveň porodnosti než v Česku dosahuje většina vyspělých států nebo například i Slovensko. Česká republika se tak dlouhodobě řadí do skupiny zemí s extrémně nízkou porodností. Za poklesem porodnosti stojí společenská a ekonomická transformace, bytová problematika a větší možnost seberealizace. Další z příčin nízké porodnosti je vedle vnějších podmínek také středoevropský kulturní model, kde je muž považován za živitele a žena svou prací pouze přispívá. "Ženy dnes stojí před volbou, jak skloubit roli rodiče a práci," uvedla Rychtaříková.

Dluh vlády stoupl na 600 miliard Kč, to je 60 tisíc na obyvatele

Státní dluh stoupl v letošním druhém čtvrtletí na 599,8 miliardy korun, což je o 61,9 miliardy více než na konci prvního čtvrtletí. Oznámilo to dnes ministerstvo financí s tím, že dnešní údaje se neliší od dřívějších předběžných dat. V přepočtu na obyvatele se tak dluh přiblížil 60.000 Kč. Na růstu dluhu se nejvíce podílelo vydání dluhopisů v zahraničí za 1,5 miliardy eur, tedy přibližně 47 miliard korun. Vydání prvních eurobondů bylo podle ministerstva i odborníků úspěšné a rozpočtu by mělo ušetřit asi 1,5 miliardy korun. Státní dluh je součástí dluhu veřejného; ten podle dřívějších odhadů ministerstva financí letos překročí bilion korun.

Litvínovský zimní stadion ponese od pátku jméno Ivana Hlinky

Páteční exhibiční utkání na počest kouče hokejové reprezentace Ivana Hlinky, který zemřel 16. srpna na následky zranění po autonehodě, už přivítá Zimní stadion Ivana Hlinky v Litvínově. Na tomto pojmenování hokejového stánku se jednomyslně shodli litvínovští zastupitelé. Rozhodli se tak uctít památku bývalého dlouholetého hráče, trenéra i manažera místního hokejového klubu. "Rozhodnutí, s nimž souhlasili i pozůstalí, oznámíme před zahájením vzpomínkového utkání. Pod střechu stadionu bude vyvěšen i Hlinkův dres," řekl starosta Litvínova Karel Zdražil. Za Hlinkův tým nastoupí jeho kluboví spoluhráči i mladší hokejisté, kteří působili v NHL. Síly změří s litvínovským extraligovým mužstvem. V první pětce Hlinka teamu by se měli objevit Robert Reichel, Martin Ručinský a Hlinkův syn Ivan, obrannou dvojici vytvoří Jiří Bubla s Jiřím Šlégrem, tedy otec se synem.

Počasí

V noci bude zpočátku oblačno později se vyjasní. Teploty 10 až 6 stupňů. Ve čtvrtek skoro jasno až polojasno, teploty 14 až 18 stupňů.

15-09-2004