Denní souhrn zpráv Zprávy

08-08-2009

Zhruba 150 lidí uctilo ve Studénce po roce oběti tragické nehody

Zhruba 150 lidí si ve Studénce na Novojičínsku připomnělo tragickou železniční nehodu, od níž v sobotu uplynul přesně rok. Nedaleko mostu, do jehož původní zřícené konstrukce narazil 8. srpna 2008 mezinárodní vlak, uctili památku osmi mrtvých a devíti desítek zraněných cestujících z Čech, Polska i Ukrajiny. Lidé se sešli na prostranství poblíž železniční trati, kde loni po nehodě vzniklo provizorní pietní místo. Při pietě projel kolem osudný vlak EuroCity Comenius z Krakova do Prahy, který přítomným i cestujícím připomněl tragickou událost zpomalením rychlosti. Památku obětí uctil krátkým zapískáním. Rok po nehodě se ve Studénce setkali pozůstalí, cestující i lidé, kteří pomáhali zachraňovat jejich životy. Vzpomínkové setkání pro ně iniciovala zdravotnice Naděžda Tomčíková ze Svitav, která vlakem sama cestovala. V ohnisku zkázy zachraňovala lidské životy, za což ji později ocenil i prezident. Její pozvání přijal například student ostravského gymnázia Jan Bulušek, který při nehodě přišel o obě nohy, či havířovský učitel Jiří Šimsa, kterého jako první ošetřila právě Tomčíková. Uctít památku neštěstí přijel do Studénky také strojvůdce vlaku Jiří Šindelář, pro něhož je po roce událost stále otevřenou ranou. "Myšlenky se stále vracejí a těch několik vteřin před srážkou už z mysli nikdy nevymažu. Psychiku, kterou jako strojvůdce potřebuji, jsem definitivně ztratil. Už jsem se smířil s tím, že si nezařídím," svěřil se novinářům.

Na pietním místě si lidé mohli prohlédnout maketu pomníku, kterou zhotovil jistebnický sochař Miroslav Rybička. Postavena je na kameni s nápisem Comenius 2009, který bude základem pro budoucí pomník. Podle Rybičky by měl stát v blízkosti nového mostu až za rok. Iniciátor jeho stavby Rudolf Svoboda věří tomu, že to bude dříve. Viník nehody není ani po roce jasný. Kriminalisté zatím obvinili dva inženýry společnosti Bögl & Krýsl, která se na opravě podílela. Nový most přes trať byl zprovozněn na konci července.

Romské organizace v Česku sdružuje nová asociace

Zájmy romské menšiny v Česku bude do budoucna hájit Asociace romských občanských iniciativ Evropy, která byla ustavena na víkendové mezinárodní romské konferenci v Mělníku. Do čela asociace byl zvolen předseda sdružení Dženo Ivan Veselý. Členy zastřešující organizace se zatím stalo 19 sdružení. Veselý ČTK a České televizi řekl, že členem asociace se může stát každé romské sdružení, které vydává výroční zprávy o své činnosti, má v pořádku finanční uzávěrku, nedluží státu na daních a je ve svém regionu poslední tři roky skutečně aktivní. "Protože my víme, že v České republice je kolem 500 organizací a to jsou organizace formální. Tady se sešly organizace, které mají historii, mají konkrétní výsledky práce v regionech a ve městech," dodal. Ke členství se také váže povinnost platit vstupní a členské poplatky. Podle Veselého jsou podmínky nastaveny tak, aby si Romové zvykli na to, že za prosazování svých zájmů je potřeba platit. "V minulých 20 letech byli zvyklí jenom něco požadovat a nedávat protihodnotu. My měníme filozofii, měníme strategii," poznamenal. Připustil, že právě kvůli těmto podmínkám má asociace zatím pouze 19 členů. Cílem však podle něj není kvantita, ale získání kvalitních osobností, místních autorit, které se úspěšně věnují integrační politice v praxi. Účast na ustavující konferenci v Mělníku potvrdilo 57 organizací, dorazilo jich však o 20 méně a podmínky členství splnilo jen 19.

Romští aktivisté v Mělníku diskutovali mimo jiné o způsobech, jak zvýšit zapojení Romů do veřejného a politického života. Problém se podle nich týká zejména zaměstnanosti, bydlení a vzdělávání. Do nápravných opatření v těchto oblastech by podle Veselého mělo být v příštích letech investováno nejméně 1,75 miliardy korun, jinak bude problém narůstat a časem si bude žádat mnohem větší investice. Moravská skupina organizací například navrhla vytvořit romskou hospodářskou radu, která by se zabývala nezaměstnaností v souvislostí s hospodářskou krizí. "Protože je krize, tak by se mělo okamžitě investovat do řešení romské nezaměstnanosti a do vzdělávání. Samozřejmě počítáme, že tento svůj návrh budeme v nějaké podobě prosazovat spolu s českou vládou v Bruselu, protože víme, že ten rozpočet je napjatý na jedné straně, ale na druhé straně také víme, že Brusel schválil deset zásad integrace Romů do společnosti a tyto zásady budou jakýmsi způsobem promítnuty do rozpočtu Evropské komise," dodal Veselý.

Čeští a slovenští Romové chtějí společně bojovat proti extremismu

Romské organizace z Česka a ze Slovenska chtějí uzavřít dohodu o společném postupu proti projevům extremismu. Čeští Romové by měli v případě narůstajících aktivit slovenské neonacistické scény jezdit demonstrovat na Slovensko, jejich slovenští kolegové by zase případně přijeli do Česka. ČTK a České televizi řekl předseda sdružení Dženo Ivan Veselý. Podle něj by se měli Romové z obou zemí při narůstajících projevech extremismu vzájemně "morálně i fyzicky" podporovat. "Šli bychom třeba do Bratislavy, padesát sto lidí, kolik bude stačit. Svou přítomností na demonstracích bychom vyjádřili podporu slovenským Romům," dodal. Podle Veselého by čeští a slovenští Romové mohli jezdit demonstrovat také do Maďarska.

Zdravotní pojišťovny nebudou posílat víc na platy všem nemocnicím

Zdravotní pojišťovny nebudou posílat více peněz na zvýšení platů sester všem nemocnicím. Poskytnou je hlavně těm, které na to nemají z vlastních zdrojů. ČTK to řekl prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. Hejtmani si stěžují, že nemocnice v krajích zatím žádné peníze nedostaly. Od července mají stoupnout platy sester v průměru o 2500 korun. Mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiří Rod řekl, že peníze už začali posílat. Ministryně zdravotnictví Dana Jurásková doporučila pojišťovnám, aby přidaly hlavně zařízením, které na zvýšení platů sester o 15 procent nemají prostředky. Více tedy dostanou zadlužené nemocnice a zařízení s vyrovnaným rozpočtem, naopak prosperující nemocnice mají dát na platy peníze ze zisku.

Fejk jedná o místu ředitele České národní budovy v New Yorku

Ředitel pražské zoologické zahrady Petr Fejk jedná s ministerstvem zahraničí o místu ředitele České národní budovy v New Yorku. Informovaly o tom Česká televize (ČT) a server iDnes.cz. O tom, zda do funkce nastoupí, se rozhodne příští týden. "Není to práce diplomatická, je to práce manažerská. Měla by být o něčem podobném jako v zoo, o kulturní a společenské reprezentaci České republiky," řekl ČT Fejk, který je nyní na kongresu Světové asociace zoologických zahrad a akvárií v New Yorku. Dodal, že je dobré odejít na vrcholu, když je všechno v zoo v pořádku. Informace je však podle něj medializovaná předčasně. "Věc je otevřená, neví o ní ani v zoo, ani pražský magistrát a nemusí se stát," napsal v SMS serveru iDnes.cz. Česká národní budova spadá pod Česká centra a sídlí tam například generální konzulát a České centrum New York. Podle ČT je post jejího ředitele zcela novou pozicí. Secesní budova na Manhattanu prošla v uplynulých letech kompletní rekonstrukcí, znovu byla otevřena loni v říjnu. Informaci o jednání Fejka a ministerstva zahraničí přinesl v pátek iDnes.cz, mluvčí ministerstva zahraničí Milan Řepka to potvrdil, ale neuvedl, o jakou funkci jde. Fejk o práci v diplomacii uvažoval už dříve. Před dvěma lety dostal nabídku stát se ředitelem Českých center v zahraničí, ale odmítl ji.

Mostecký rodák Petr Fejk stojí v čele trojské zoo už 12 let. Předtím učil češtinu na gymnáziu a několik let byl manažerem pražského rockového klubu Belmondo. Vedl také vlastní soubor jednoho herce a na jevišti se objevil třeba po boku "sklepáka" Davida Vávry a v baletní jednotce Křeč. Veřejně známým se ale Fejk stal především jako ředitel pražské zoo, která pod jeho vedením přestavěla většinu areálu. Přibyla řada nových pavilonů, lidé v zoo mohou vidět pravidelné atrakce. Proměna zoo pokračovala i po ničivé povodni v roce 2002. K popularitě zahrady i jejího ředitele přispěla i úspěšná propagace zoo.

LN: O takzvanou toskánskou aféru se zajímá policie

Okolnosti nedávné dovolené předsedy ODS Mirka Topolánka a dalších politiků, lobbistů a podnikatelů v Toskánsku už sleduje policie. Píšou to Lidové noviny (LN). Zatím nejde o oficiální vyšetřování, policie však podle mluvčí kriminální služby Pavly Kopecké monitoruje zmínky v médiích. "Zatím nic nenasvědčuje tomu, že byl spáchám nějaký trestný čin. Denně se ale v médiích objevují nové okolnosti, které sledujeme," uvedla Kopecká. Připustila, že policisté pečlivě monitorují zprávy o nájemní smlouvě k luxusnímu domu, v němž pobýval na dovolené s rodinou Topolánek. Aféru rozpoutaly fotografie zachycující šéfa ODS v Itálii v luxusní vile a na jachtě společně s lobbisty a podnikateli, včetně šéfa ČEZ Martina Romana. Jejich spojení s bývalým premiérem vyvolalo spekulace o tom, zda si Topolánek platil dovolenou sám.

V Česku nejsou pravidla pro odchod příslušníků tajných služeb

V České republice neexistuje zákon, který by jakkoli omezoval činnost příslušníků tajných služeb po jejich odchodu do civilu. Musí pouze na základě bezpečnostních prověrek zachovávat mlčenlivost. V některých evropských státech je praxe jiná. Například v Německu musí bývalý státní úředník informovat o svém úmyslu nastoupit do nového zaměstnání v soukromé sféře, pokud nová pracovní činnost nějak souvisí s prací, kterou vykonával posledních pět let před opuštěním státních služeb. Úřady mu novou práci mohou zakázat v případě, že by mohla poškodit "služební zájmy". "Jakmile příslušník tajných služeb odejde, je jako každý jiný," řekl ČTK mluvčí Bezpečnostní informační služby (BIS) Jan Šubert. O tomto problému se podle něj hovoří v Česku již řadu let. Ředitel české pobočky organizace Transparency International (TIC) David Ondráčka uvedl, že alespoň minimální omezení pro bývalé členy rozvědky či kontrarozvědky by bylo rozumné. Například by nesměli pracovat po určitou dobu v soukromé sféře v podobném oboru. Jde však podle něj o složitý problém a opatření by mohlo přinést i mnoho obtíží. "Logickým protiargumentem je, že by se tito lidé neměli čím živit," řekl Ondráčka.

Průzkum: Češi jsou v žebříčku stěžovatelů na čtvrtém místě

Češi se podle mezinárodního průzkumu kanadského serveru CBC NEWS řadí ke světové špičce v podávání stížností na služby, patří jim čtvrté místo. Píše to deník Právo s odvoláním na průzkum, který oslovil 23.000 respondentů ve 23 průmyslově vyspělých zemích. Ten zjišťoval jejich výhrady ke službám, s nimiž se setkávají v běžném životě. "Podměrečné pivo, zkažené potraviny, nekvalitní služby cestovních kanceláří a nejasné posezonní slevy - to jsou časté letní stížnosti Čechů," uvedl deník. Na nízkou kvalitu služeb si stěžoval téměř každý druhý Čech. V pořadí národů je to nejvíce ze sledovaných evropských zemí, kde činí průměr 36 procent. Češi výrazně ovládli i střední Evropu. V Polsku a Maďarsku měl výhrady k servisu pro zákazníky jen jeden ze čtyř. Stížnosti Čechů mají podle listu reálné kořeny. Například Sdružení obrany spotřebitelů (SOS) v červnu zveřejnilo test 50 restaurací v osmi městech zaměřený na podávání správné míry piva. Ten ukázal, že tzv. podmíráka může zákazník dostat v každém čtvrtém podniku. Nejhůře dopadly restaurace v Brně a Ostravě. Reklamace zboží se skoro v polovině případů ukázaly jako nejisté, navíc s hrozbou hádky s obsluhou. Češi mají také časté výhrady ke kvalitě jídla, které následně řeší pověřené úřady. Například Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) loni zajistila 5878 vzorků potravin nevyhovujících předpisům. Jednalo se například o nekvalitní ovoce a zeleninu, víno, maso a masné výrobky, čokolády a cukrovinky, mléčné výrobky a dochucovadla, napsalo Právo.

Na Jiráskův Hronov přijelo méně lidí, lístků se prodalo více

Letošní 79. ročník festivalu amatérského divadla Jiráskův Hronov přilákal do města o něco méně návštěvníků než vloni. Počet prodaných vstupenek přesto vzrostl, zřejmě zásluhou obyvatel města. Přehlídku slavnostně zahájili 1. srpna divadelníci z Lázní Toušeň hrou Král jelenem od Carla Gozziho. Během týdne měli návštěvníci možnost vidět na čtyřech místech ve městě 30 inscenací v 74 představeních s 237 divadelníky. Do Hronova byli vybráni v oblastních, krajských a nakonec národních přehlídkách amatérského divadla. Organizátoři Jiráskova Hronova připravili pro příchozí také řadu koncertů a výstav, účastníkům navíc 17 tematických seminářů a dílen. Na festival každoročně zavítá zhruba 2000 lidí. Festival je podle pořadatelů nejstarší divadelní přehlídkou neprofesionálního divadla v Evropě a pravděpodobně i na světě. Byl založen roku 1931 v Hronově, rodišti spisovatele Aloise Jiráska, a do roku 1951 se na festivalu vždy uváděla alespoň jedna jeho hra.

Do Bílých Karpat zavítá několik stovek folkloristů a muzikantů

Valašské Klobouky, sousední město Brumov-Bylnice a lázeňské Luhačovice ožijí v polovině srpna sedmým ročníkem mezinárodního hudebního a folklorního festivalu s názvem Setkání muzikantů v Bílých Karpatech. Akce se zúčastní desítky folklorních a pěveckých souborů a dechových hudeb z Moravy, Čech a zahraničí. ČTK to řekl ředitel festivalu Emil Zůbek. Setkání muzikantů v Bílých Karpatech patří každoročně mezi významné kulturní akce ve Zlínském kraji. Během tří dnů vystoupí na přehlídce více než čtyři stovky hudebníků, v pestrém programu si vybere každý posluchač. Hlavní program se uskuteční na náměstí ve Valašských Kloboukách, kde se od pátku 14. srpna do neděle 16. srpna na pódiu vystřídá 30 souborů. Chybět nebude ani country večer, koncert vážné hudby a promenádní koncert. Kromě hudebních pořadů zájemci budou moci navštívit například výstavy výtvarného umění a produktů lidové umělecké tvorby. Připravena je i degustace vzorků vín a tradičních lidových pokrmů. "Festival je vítanou příležitostí k setkání nejen pro muzikanty, ale stejně tak pro několikatisícové publikum z obou stran hranic," uvedl Zůbek, Valašské Klobouky totiž leží u hranic se Slovenskem.

Veřejnosti se výjimečně otevřel teplický hrad Doubravka

Turisté si o víkendu mohou výjimečně prohlédnout hrad Doubravka, který se tyčí nad Teplicemi. Památku, ze které je jedinečná vyhlídka na město a okolí, se ve spolupráci s Klubem českých turistů a organizací Spona rozhodl otevřít jeho majitel, teplická organizace radioamatérů AVZO Doubravka. Předseda Michal Bělohradský řekl, že v budoucnu chtějí veřejnosti hrad zpřístupnit častěji. Budova hradu slouží hlavně jako radioamatérská základna, na její střeše jsou i speciální antény. Bělohradský tvrdí, že pro vysílání a příjem signálu jde o velmi dobré místo, které je na kopci a zároveň stranou od města, kde jsou různé rušivé vlivy. Radioamatéři se prý odtud dokážou spojit s kýmkoli na světě. Hrad na Doubravské hoře vyrostl v roce 1483 a zvláště za třicetileté války byl významnou pevností, o kterou se odehrálo několik bitev. V roce 1655 ale byl zbourán, protože během války často sloužil jako útočiště nepříteli. V roce 1791 pak byl kopec zpřístupněn veřejnosti. V polovině 19. století tam vyrostla malá restaurace, v roce 1884 nechal provést Edmund Clary-Aldringen na zřícenině značné úpravy a znovu postavit některé budovy ve stylu napodobující středověký hrad.

Do Lednicko-valtického areálu se sjeli majitelé vozů Tatra

Do Lednicko-valtického areálu se v sobotu sjelo 27 majitelů historických vozidel Tatra. V minulých letech byla účast zhruba dvakrát vyšší, loni se ale tradiční akce po sedmi letech nekonala a lidé si k ní musí zase najít cestu, řekl ČTK pořadatel Richard Růžička. Nejstarším exponátem na srazu byla Tatra 57 vyráběná ve 30. letech minulého století, nejnovějším pak moderní Tatra T 700. I když automobilka Tatra osobní automobily už od roku 1998 nevyrábí, mají stále své příznivce. Do Lednice jich řada dorazila i ze Slovenska. Nejstaršímu typu T 57 zastoupenému na srazu, které vyjely z kopřivnické továrny ve 30. letech, se často přezdívá Hadimrška. Nejvíce přijelo vozů typu T 603 a T 613. Jeden z posledních modelů Tatry T 700, vyráběný v Kopřivnici v letech 1996 až 1998, se na srazu objevil ve dvou exemplářích, řekl Růžička.

U Mladějova napadli Rusové rakousko-uherský vojenský tábor

Fiktivní bitvy u Mladějova na Moravě, která je každoroční vzpomínkovou akcí na padlé v první světové válce, se letos zúčastnil rekordní počet dobově oblečených vojáků i civilistů. Proti očekávaným 280 lidem jich přijelo asi 330, řekl ČTK pořadatel Dan Urbánek, vedoucí sekce vojenské historie Společnosti Renata. "Ani nám nestačily dobové jehelníčky s jehlami a další dárky, které jsme účastníkům rozdávali," uvedl Urbánek. Na desátý ročník akce Mladějov - Blosdorf, což je původní německý název obce, přijeli kromě účastníků z Česka i vojáci v historických uniformách z Ruska, Slovinska, Polska, Maďarska a Rakouska. Bojová ukázka se inspiruje vždy vojenskými střetnutími mezi rakousko-uherskou a ruskou armádou v podhůří Karpat v roce 1915. Letos členové klubů vojenské historie předváděli souboj o rakouský tábor napadený odtrženou skupinou Rusů. "Rakušáků bylo asi 220, Rusové byli v menšině, ale o to úporněji bojovali," uvedl Urbánek. Útočníci museli překonat dvě linie zákopů s ostnatým drátem a dělostřelecká postavení rakouské armády. V Mladějově připravili celodenní program. Návštěvníci si mohli prohlédnout historickou techniku, hrála dobová hudba a lidé se mohli svézt parním vlakem. Urbánek odhadl počet příchozích na 1500.

Letošní Křivořezání připomnělo staré české pověsti

Praotec Čech, Přemysl Oráč a další postavy ze starých českých legend v sobotu lákaly k návštěvě hradu Křivoklát na Rakovnicku. Dřevěné sochy tam od pondělí vznikaly pod rukama řezbářů, kteří se účastnili tradičního letního sympozia zvaného Křivořezání. Výsledky jejich práce obdivovaly stovky návštěvníků. "Dělají se figurky do velikosti 25 centimetrů, zatím jich tu je asi šest. Dělají se i větší věci do souboru Dívčí válka, které budou vznikat po několik let," řekl ČTK kastelán Luděk Frencl. Na akci, při které se dolní nádvoří hradu promění v řezbářskou dílnu, letos předvedly své umění téměř tři desítky řezbářů. Loni účastníci vyřezávali busty českých knížat a králů. Část umělců v této práci pokračovala i letos.

Sport

Fotbalisté pražské Sparty vstřelili ve třetím kole nové prvoligové sezony svoji úvodní branku, ale v Příbrami jim to vyneslo jen bod za remízu 1:1. Letenští vedli po Kadlecově gólu, za domácí srovnal stejně jako v jarním duelu střídající Cafú. Sparta si dokonce mohla po úterním vyřazení z Ligy mistrů připsat druhou prohru v tomto týdnu, ale domácí Pleško trefil jen břevno. Středočeši i tak slavili po minulé výhře na Kladně další úspěch.

Dán Rasmus Henning a Virginia Berasataguiová ze Španělska se v sobotu v Praze stali mistry Evropy v dlouhém triatlonu. Česká reprezentantka Lucie Zelenková obsadila šestou pozici, Jan Řehula skončil na osmém místě. Nejlepší český triatlonista na dlouhých tratích Petr Vabroušek se musel spokojit s 18. pozicí.

Počasí v neděli

Polojasno až oblačno, na jihozápadě místy přeháňky. Teploty do 27 stupňů Celsia.

08-08-2009