Denní souhrn zpráv Zprávy

29-07-2009

Česko získalo v pololetí z EU o 29 mld. Kč více, než zaplatilo

Česká republika letos v prvním pololetí získala z rozpočtu Evropské unie o 29 miliard korun více, než do něj odvedla. Čisté příjmy tak byly nejvyšší od roku 2006, kdy se začala čistá pozice za první pololetí sledovat, sdělilo ministerstvo financí. Do Česka v pololetí směřovalo z evropských fondů 51,3 miliardy korun, zatímco odvody do rozpočtu EU činily 22,2 miliardy korun. Za celý loňský rok Česká republika získala z rozpočtu Evropské unie o 22,8 miliardy korun více, než do něj zaplatila. Největší část příjmů za pololetí připadá na Fond soudržnosti a strukturální fondy, včetně zálohových plateb na období 2007-2013. Celkové příjmy na politiku soudržnosti dosáhly výše 31,4 miliardy korun. Na Společnou zemědělskou politiku směřovalo 19,3 miliardy korun, přičemž přímé platby tvořily 11,4 miliardy korun. Celkem od vstupu do EU 1. května 2004 do konce června 2009 zaplatila Česká republika do rozpočtu unie 168,9 miliardy korun a získala 252,2 miliardy korun. Čistý příjem tak přesáhl 83 miliard korun.

Senátoři v nové stížnosti na "Lisabon" využijí německého verdiktu

Senátoři především z ODS chtějí v nové ústavní stížnosti na lisabonskou smlouvu využít verdiktu německého ústavního soudu. Oznámil to jejich zástupce Jiří Oberfalzer. Poukázal například na německou interpretaci výkladu některých nových pravomocí EU nebo definici minima státní svrchovanosti. Podle Oberfalzera bude stížnost předložena Ústavnímu soudu v srpnu. Senátor podotkl, že nová stížnost nemůže napadat stejné pasáže smlouvy, které podle loňského rozhodnutí ústavních soudců nejsou v rozporu s ústavou. Německý ústavní soud podle Oberfalzera například v otázce trestního práva připustil režim většinového rozhodování na úrovni Evropské rady jen u velmi závažné trestné činnosti a jen tehdy, pokud jde o přeshraniční dimenzi. Němečtí ústavní soudci také vyloučili, že by mohlo jakékoli rozšíření pravomocí EU anebo i jen nové nařízení vstoupit v platnost bez aktivního souhlasu německého parlamentu, poznamenal Oberfalzer. Podotkl, že rozhodnutí německého ústavního soudu probral s profesorem ústavního práva Dietrichem Murswiekem na universitě ve Freiburgu, který byl autorem teoretického základu německé ústavní stížnosti. Některé její aspekty by bylo možno využít i v intencích českého ústavního pořádku, míní senátor ODS.

Ministr Füle a šéf Senátu chtějí včasnou dohodu ohledně eurokomisaře

Česko by mělo mít do září jasno přinejmenším v tom, jakou oblast by měl mít na starosti jeho budoucí eurokomisař. Vyplynulo to z vyjádření ministra pro evropské záležitosti Štefana Füleho (za ČSSD) a předsedy Senátu Přemysla Sobotky (ODS) po jejich setkání. Podle Sobotky by se alespoň silní hráči na politické scéně měli dohodnout, aby se povedlo zajistit pro českého eurokomisaře silný resort. "Nebavíme se o osobě, ale o tom, že bychom chtěli třeba silný ekonomický úsek, aby na nás nezbyl komisař pro pravopis," řekl ČTK Sobotka. "Je v našem zájmu nečekat s výběrem na naší straně a nedostat se zbytečně do situace, kdy by míra flexibility a dobrého pro Českou republiku a pro Evropskou unii vhodného portfolia byla omezena," potvrdil Füle.

Žadatelé o kanadská víza využívají jednodušší formulář

Čeští žadatelé o kanadské vízum využívají od středy o něco jednodušší formulář, zastupitelský úřad ve Vídni ovšem akceptuje i původní žádosti. Nový formulář nežádá některé osobní informace. Kanaďané chtěli původně vědět například i to, zda turista někdy sloužil v armádě, u policie či v tajných službách, případně i vysvětlení, proč zde nesloužil. V původním formuláři byl také požadavek na oznámení detailního rozpisu cesty po Kanadě, který nyní odpadá. Nový formulář obsahuje list, do něhož žadatel vyplní jména, data narození a místa pobytu svých rodinných příslušníků. V původním formuláři k tomu ale kanadské úřady žádaly řadu dalších detailních údajů, například pracovní status žadatele i jeho partnerky či partnera, včetně výše výdělků obou. Žádost o vízum si mohou Češi stáhnout z webu kanadského velvyslanectví ve Vídni.

Michl: Růst veřejného dluhu Česka zrychlil na 6300 Kč za sekundu

Kvůli propadu daňových příjmů a současné ekonomické recesi zrychlil růst veřejného dluhu České republiky na 6342 korun za sekundu. Dosud dluh rostl tempem 5705 korun za sekundu. Vyplývá to z aktualizovaných výpočtů analytika Raiffeisenbank Aleše Michla. Ke konci loňského roku byl veřejný dluh 1,105 bilionu korun, nyní je podle výpočtů analytika přes 1,22 bilionu korun a ke konci roku bude zřejmě kolem 1,3 bilionu korun. Na každého obyvatele tak připadá nyní dluh přes 116.000 korun. Vývoj dluhu Michla vede k obavě, že v rámci hospodářského cyklu by mohla ČR projít písmenem "W". "Tedy sešup dolů - recese - oživení - zpátky do recese - a opožděný návrat ke skutečnému růstu. Jinými slovy, že ty dluhy by nás mohly v příštím nebo přespříštím roce znovu srazit do recese," upozornil analytik. Proto nyní všem ministrům doporučuje používat hlavně mozek. "Je potřeba pochopit, že jsme v nové realitě. To, na co jsme byli zvyklí, se již opakovat nebude. Je třeba se změnit, začít od píky a postavit tuto ekonomiku na kapitálu," dodal.

Policie zastaví nábor nováčků, ušetřené peníze dá na provoz

Kvůli současné ekonomické situaci zastaví policie příští rok nábor nováčků, mzdy určené pro nenaplněná tabulková místa chce využít k financování svého provozu, řekl ministr vnitra Martin Pecina, který dříve upozornil, že letos policii chybí na provoz a investice 900 milionů korun. Pecinův předchůdce Ivan Langer (ODS) loni spustil náborovou kampaň "Pomáhat a chránit", která stála desítky milionů korun. Chtěl tak pro policii získat chybějící muže a ženy. "Já naopak udělám to, že ke konci letošního roku uděláme stop stav a v příštím roce další policisty nabírat nebudeme," prohlásil Pecina. "Nebudeme dále zvyšovat stavy policistů, byť se to za mého předchůdce plánovalo a já nejsem proti, aby se navyšovaly, ale situace nám to nedovoluje," doplnil.

Pecina seznámil Klause s bojem proti extremismu i úsporami

Kroky, které policie plánuje či provádí v boji s extremistickými hnutími, byly hlavní náplní schůzky ministra vnitra Martina Peciny a prezidenta Václava Klause. Diskutovalo se však také o úsporných opatřeních v rámci ministerstva vnitra, řekl po jednání novinářům Pecina. "To je věc, která i pana prezidenta dlouhodobě hodně trápí, tomu jsme věnovali poměrně dlouhý čas," řekl o otázce extremismu v ČR Pecina. Vnitro se chce pod jeho vedením znovu pokusit o zákaz radikální Dělnické strany, cílem je také například posílení počtů policistů v rizikových oblastech. Prezident také Pecinovi doporučil, aby kvůli finanční krizi policie "maximálně šetřila". "Já jsem ho ujistil, že jsou činěny kroky k tomu, aby byly výdaje vzhledem k hospodářské krizi minimální, ale že přirozeně máme nějakou hranici, přes kterou bychom neměli jít," zdůraznil ministr. Důležité je podle něj rozhodnutí, které musí učinit vláda v otázce zachování současného počtu policistů, hasičů a záchranářů.

Stát možná nebude mít na opravu a rozšíření Nejvyššího soudu

Kvůli tíživé ekonomické situaci se zatím neví, zda bude mít stát peníze na dlouho plánované rozšíření a opravu budovy Nejvyššího soudu v Brně. Premiér Jan Fischer to řekl předsedkyni soudu Ivě Brožové. Konečné rozhodnutí podle něj bude známé v září, kdy musí vláda zákonodárcům předložit návrh státního rozpočtu pro příští rok. Projekt úpravy Nejvyššího soudu přijde na zhruba 290 milionů korun.

Zmrazení projektu by podle Brožové způsobilo značné komplikace. Premiéra upozornila, že už nyní se pracovníci soudu tísní v přeplněných kancelářích. Pokud přístavba nebude hotova plánů do roku 2013, Nejvyšší soud bude muset sehnat nevýhodné pronájmy v komerčních budovách v Brně. Ročně za ně zaplatí asi deset milionů korun. Za větší problém považuje ale Brožová to, že asistenti nebudou pracovat v těsném kontaktu se svými soudci, což zkomplikuje činnost soudu. Premiér zdůraznil, že problémy soudu chápe, nicméně nepříznivá ekonomická situace nutí stát škrtat plánované výdaje. "Budeme se muset všichni vyrovnat s tím, v jakých poměrech (ekonomická situace) žijeme," uvedl.

Paroubek: Diskuse o omluvě KSČM uzavřena, spolupráce s ní nemožná

Předseda ČSSD Jiří Paroubek považuje diskusi o ochotě KSČM omluvit se za minulost za uzavřenou, spolupráce sociální demokracie s komunistickou stranou na vládní úrovni podle něho není možná. Reagoval tak na slova předsedy KSČM Vojtěcha Filipa, který v České televizi odmítl omluvu své strany za totalitní minulost. V prohlášení, které poskytl ČTK, Paroubek uvedl, že tak zásadní věc není navíc možné řešit krátce před volbami. Paroubek také připomněl, že platí bohumínské usnesení a na něm se nebude nic měnit. Tímto dokumentem sociální demokracie v roce 1995 stranickému vedení spolupráci s komunisty zapověděla. Podle Paroubka návrat komunistů k moci není tématem podzimních parlamentních voleb, jak si podle něj přeje ODS.

Volební programy KSČM a ČSSD se podle politologů v drtivé většině překrývají

Programy, kterými sociální demokraté a komunisté oslovují voliče, se podle politologů v drtivé většině překrývají. Nejvíce se liší v zahraniční politice, zejména v postojích k vojenským misím. Odborníci považují program KSČM za více populistický než program ČSSD. Nehrozilo jim zatím totiž, že by ho museli po volbách plnit, protože nebylo příliš pravděpodobné, že by s nimi chtěli sociální demokraté společně vládnout, řekl ČTK politolog Bohumil Doležal. Podle politologa Petra Justa jsou si obě strany nesporně v českém politickém spektru programově nejbližší. Jejich vládnímu spojenectví ale brání historické, morální a etické důvody. Větší populismus komunistů přičítá tomu, že v posledních dvaceti letech nemuseli v praxi ukazovat, jak chtějí své sliby plnit. Zatímco komunisté rozhodně odmítají jakékoliv zahraniční vojenské mise a hovoří o životě "v míru, bez vojenských paktů, cizích základen a válek", sociální demokraté se zapojením "armády do mezinárodních misí NATO a EU" souhlasí. Obě strany ale spojuje rozhodný odpor proti vojenské radarové základně, kterou chtějí USA vybudovat v Brdech.

Ve směřování domácí politiky se už ale většinou shodují nebo se liší jen v detailech. Příjmy nad 1,2 milionu korun ročně slibují sociální demokraté zdanit 38 a komunisté 40 procenty. Sociální demokraté chtějí zavést valorizaci minimální mzdy alespoň o 500 korun ročně. Komunisté ji chtějí postupně zvýšit až na 14.000 korun. Obě strany mají v programu přednostní vyplácení mezd zaměstnancům krachujících podniků. KSČM slibuje zrušení poplatků ve zdravotnictví a za léky a bezplatné očkování dětí. Opatrnější sociální demokraté chtějí zrušit jen poplatky u lékaře a v lékárnách, nikoli už v nemocnicích. Zabránit privatizaci nemocnic a zdravotních pojišťoven hodlají rovněž obě strany. Sociální demokraté ale chtějí podpořit i připojištění pro nadstandardní lékařskou péči. Obě strany odmítají školné na veřejných či státních vysokých školách. ČSSD slibuje zvýšení platů ve školství a sociální stipendia, komunisté právo absolventů na první zaměstnání a prospěchová stipendia až 5000 korun měsíčně. Mladým rodinám slibují ČSSD i KSČM výhodné novomanželské půjčky na bydlení a zařízení bytu, zlepšení rodičovského příspěvku či přídavků na děti. Společné je ČSSD i KSČM zastavení privatizace významných odvětví, například elektrárenské společnosti ČEZ, letiště, železnice, pošty či lesů.

Hornorakouská vláda dotovala odpůrce Temelína, a to i české

Odpůrce Temelína v Rakousku i v Česku podpořila regionální hornorakouská vláda v Linci. Vyplývá to ze zprávy o přidělených penězích, kterou kabinet Horních Rakous zveřejnil na svých internetových stránkách. Rakouští politikové i ekologičtí aktivisté dlouhodobě proti temelínské elektrárně vystupují a požadují její odstavení. Na přidělování dotací z Horních Rakous českým odpůrcům temelínské elektrárny upozornila jedna z mediálních agentur, která spolupracuje s elektrárenskou společnost ČEZ. Ta Temelín provozuje. Například organizace Atomstopp dostala loni podle hornorakouské zprávy z dotací na všeobecnou správu a bezpečnost 52.470 eur (1,34 milionu korun), Rakousko-český antiatomový výbor pak 35.800 eur (913.000 korun). Další prostředky obdržely z financí na podporu zdravotnictví. Z nich získalo českobudějovické sdružení Calla pro záchranu životního prostředí 12.631 eur (asi 322.000 korun), sdružení V havarijní zóně zhruba 62.630 eur (asi 1,59 milionu korun), Jihočeské matky 40.545 eur (1,03 milionu korun). Peníze obdržela i další sdružení z Čech a Moravy. Celkem to bylo kolem několika statisíců eur. Finance hornorakouská vláda odpůrcům Temelína prý poskytla i v minulých letech.

Přes 90 procent Čechů omezilo kvůli krizi dočasně spotřebu

Valná většina Čechů, až 92 procent, kvůli krizi omezila spotřebu, ovšem ne natrvalo. Vyplynulo to z průzkumu komunikační agentury Mather mezi reklamními a marketingovými odborníky. Podle průzkumu mezi 320 respondenty zodpovědnými ve firmách za reklamu nebo marketing Češi spotřebu spíše odkládají na lepší časy. "Prosté omezení spotřeby může odrážet i víru, že krizi se prostě podaří přečkat a brzy se zase vše vrátí ke starým pořádkům, a že tedy je čeká spíše odklad než omezení spotřeby," píše se ve výsledcích průzkumu. Domácnosti se navíc nesnaží šetřit na aktivitách, které by přinesly úsporu, ale zároveň by pro ně znamenaly více námahy. Tři čtvrtiny z nich tak například stále upřednostňují individuální dopravu před hromadnou. Rovněž se nesnaží přestěhovat do levnějších bytů. Češi rovněž ze tří čtvrtin nakupují pochutiny, alkohol nebo cigarety stejně jako dříve. Zhruba 68 procent dotázaných ovšem uvedlo, že domácnosti nyní méně nakupují prestižní značky. Naopak tři čtvrtiny respondentů se domnívají, že domácnosti omezí nákupy na úvěr. Více než čtyři pětiny dotazovaných si myslí, že zaměstnanci jsou ochotni pracovat za sníženou mzdu, než aby ztratili zaměstnání. Samotné firmy pak pod vlivem krize více hledí na efektivní vynaložení peněz na reklamu a marketing.

Objem hypoték v pololetí klesl o třetinu

Objem nově poskytnutých hypoték občanům v prvním pololetí klesl meziročně o třetinu na 39,7 miliardy korun. Počet nových hypoték se snížil o 30,4 procenta na 23.602. Statistiku zveřejnilo ministerstvo pro místní rozvoj. Poptávka po hypotékách po letech hojnosti podle odborníků letos dále ochabla kvůli celkovému zhoršení stavu ekonomiky i zpřísnění podmínek ze strany bank. "Lidé jsou možná až příliš ovlivněni zprávami o poklesu cen nemovitostí, a pokud nepotřebují akutně řešit své bydlení, tak to nedělají," doplnil generální ředitel Hypoteční banky Jan Sadil. Pokud by útlum hypoték pokračoval, tak by objem nových hypotečních úvěrů nemusel za celý rok překonat podle odhadů ani 75 miliard korun. To by byla zhruba úroveň roku 2005. V loňském roce přitom banky poskytly hypotéky za 114 miliard korun a předloni dokonce za rekordních 142 miliard korun. Podle Sadila letos v květnu a červnu ale přišlo oživení zájmu o hypotéky.

Češi prý nejméně v EU při koupi zvažuji "ekologičnost" výrobku

Čtyři z pěti obyvatel Evropské unie při nákupu prý zvažují i dopady daného výrobku na životní prostředí. Češi jsou však v tomto směru v unii na pomyslném chvostu, neboť tento názor podle průzkumu Eurobarometr zastává jen 62 procent z nich, tedy nejméně z EU. Na opačném pólu figurují Řekové. Dopad výrobku na životní prostředí prý v Řecku zvažuje při rozhodování o jeho koupi 92 procent lidí. Průměr v EU v tomto směru dosahuje 83 procent. Podle eurokomisaře pro životní prostředí Stavrose Dimase je proti změně klimatu třeba bojovat na všech frontách. "Nejde jen o pravomoc podniků a vlád. Musí se zúčastnit i spotřebitelé. Když si jednotliví zákazníci zakoupí produkty šetrné k životnímu prostředí a ke klimatu, vyšlou jasný signál producentům, kteří na oplátku začnou dodávat takových produktů více," uvedl Dimas. Přibližně 46 procent Evropanů si podle průzkumu myslí, že zvýšení daní z produktů, které poškozují životní prostředí, by bylo nejlepším způsobem, jak propagovat ekologické produkty. Zhruba sedm z deseti občanů 27členného bloku soudí, že by na obalu či etiketě výrobku měla být v budoucnu povinně uvedena takzvaná uhlíková stopa - tedy dopad na životní prostředí vyjádřený množstvím vyprodukovaných skleníkových plynů. Takové označení nejméně v EU podporují Češi (47 procent), nejvíce naopak Řekové (90 procent).

Produkce masa a nákup mléka meziročně opět klesly

Produkce masa se v druhém čtvrtletí meziročně snížila o 7,1 procenta na 141.375 tun. Klesla výroba hovězího, vepřového i drůbežího. Výkup mléka se snížil o 1,5 procenta na téměř 600 milionů litrů mléka. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. V druhém čtvrtletí pokračoval meziroční propad cen zemědělských výrobců mléka. Průměrná cena mléka nejvyšší třídy jakosti se meziročně snížila o 33,9 procenta. Mléko se nakupovalo za průměrnou cenu 6,09 koruny za litr. Výroba vepřového masa se v druhém čtvrtletí snížila meziročně o 8,8 procenta na 71.918 tun. Průměrná jatečná hmotnost zůstala na úrovni druhého čtvrtletí 2008, a to na 87,4 kg. U výroby drůbežího masa ČSÚ zjistil meziroční pokles o 5,2 procenta.

Počet nemocných s prasečí chřipkou stoupl na 75

V Česku je dalších 12 pacientů s prasečí chřipkou. Potvrdila to Národní referenční laboratoř pro chřipku. Převážně o nich platí, že přicestovali ze Spojených států, Británie, Řecka, Bulharska a Malty. Vzhledem k mírnému průběhu onemocnění byli pacienti ponecháni v domácí izolaci a většina nedostala ani antivirotika. Celkem už je v zemi hlášeno 75 nemocných. Podle epidemiologa Romana Prymuly je nakažených ve skutečnosti daleko více, ale někteří mají lehčí průběh nemoci a k lékaři ani nešli.

Jurásková rozdá projektům 1,8 miliardy korun z evropských fondů

Ministryně zdravotnictví Dana Jurásková dá 1,8 miliardy korun z evropských fondů do rozvoje screeningových programů na včasné odhalení rakoviny, do modernizace vybavení specializovaných center a také do prevence zdravotních rizik a sledování kvality a nákladovosti systému veřejného zdraví. Nové výzvy navazují na předchozí čerpání ve výši 1,95 miliardy korun, z nichž ministerstvo podpořilo 24 projektů komplexních onkologických a traumatologických center. "Nyní by mělo jít 813 milionů korun na projekty řízení kvality a nákladovosti systému veřejného zdraví, 668 milionů korun na prevenci zdravotních rizik obyvatelstva a sociálního vyloučení osob znevýhodněných zdravotním stavem nebo věkem a 340 milionů na další vybavení onkologických center a posílení screeningu," upřesnila ministryně. První náměstek ministryně Marek Šnajdr ocenil, že evropské peníze půjdou nyní také do prevence. Při výběru příjemců peněz bude podle něj prioritou zlepšení včasnosti záchytu a úspěšnosti léčby nejčastějších nádorů v Česku, jako jsou rakovina tlustého střeva a konečníku, rakovina plic, prostaty a prsu.

Odborový svaz KOVO dal postiženým záplavami přes milion korun

Odborový svaz KOVO poskytl přes 1,3 milionu korun na pomoc svým členům, které postihly v červnu bleskové povodně. Peníze jsou určeny pro 82 lidí, přičemž nejvíce postižených je na Novojičínsku. ČTK to sdělil místopředseda svazu Jaromír Endlicher. Připomněl, že svaz KOVO již dříve vytvořil pravidla, podle nichž poskytuje sociální podporu členům, které zasáhne živelní pohroma. Již několik let také používá program zasílání SMS zpráv. Jejich prostřednictvím tak byli ihned po záplavách informováni o možnosti získat pomoc všichni, kdo jsou zařazeni do uvedeného programu. Základní organizace svazu nabízely postiženým vedle finanční pomoci i vysoušeče a ubytování pro děti, doplnil Endlicher.

Od srpna se změní podmínky vyplácení příspěvku na péči

Od 1. srpna se změní podmínky pro udělení příspěvku na péči, který pobírají zdravotně postižení lidé a senioři. Změnu zavádí novela zákona o sociálních službách, účinnosti však nyní nabývá jen její část. V první fázi změna pomůže zejména lidem s největším postižením; nárok na příspěvek již budou mít také chronicky nemocné děti. Cílem novely je také znemožnit zneužívání příspěvků. Žadatelé o příspěvek budou povinni uvést, kdo a jak jim bude péči poskytovat, jinak na příspěvek nebudou mít nárok. V dosavadní úpravě tato povinnost chyběla. Podle novely zákona se zvýší příspěvek pro nejvíce postižené z dnešních 11.000 na 12.000 korun. Na příspěvek v této výši mají nárok jen lidé, kteří jsou zcela odkázáni na pomoc zdravotníků nebo rodiny. Na nejnižší příspěvek ve výši 2000 korun budou mít od srpna nárok také děti trpící například cukrovkou, celiakií nebo nádorovými a některými dalšími onemocněními. Další tisícovka dětí podle ministerstva práce získá nárok na vyšší stupeň příplatku. Úspory by podle záměru tvůrců zákona měla přinést změna způsobu vyplácení nejnižšího příspěvku, kterou novela zavede od 1. ledna příštího roku. Zatímco nyní lidé dostávají celou částku 2000 korun v hotovosti, poté někteří z nich obdrží polovinu příspěvku ve formě poukázek. Zpřísnění pravidel se bude týkat těch lidí, kteří mají v okolí dostupnou sociální službu, ale nevyužívají ji.

Kroměřížská nemocnice má babybox, druhý ve Zlínském kraji

V Kroměřížské nemocnici je nový babybox. Schránka je umístěna v budově, kde mimo jiné sídlí i lékařská služba první pomoci. Místo matkám nabídne dostatek soukromí. Je to druhý babybox ve Zlínském kraji, první funguje v Krajské nemocnici T. Bati, dosud jej nikdo nevyužil. Kroměřížská schránka je 26. v Česku. Celkem do nich bylo uloženo 22 dětí. Naposledy v pondělí v Ústí nad Orlicí, kde někdo odložil novorozenou holčičku.

Lesy ČR mají kvůli hrozbě kůrovcové kalamity rekordně lapačů a lapáků

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) letos kvůli hrozbě rozsáhlé kůrovcové kalamity rozmístil v porostech rekordní množství takzvaných lapačů a lapáků. Slouží k nalákání kůrovce a jeho likvidaci. Lesníci věří tomu, že se díky přijatým opatřením podaří situaci zvládnout. Novinářům to řekl vedoucí odboru lesního hospodářství a ochrany přírody LČR Ladislav Půlpán. LČR patří polovina lesů v zemi. "Nebezpečí kůrovcové kalamity bylo jedno z největších v historii vůbec. V loňském roce bylo v celé České republice zpracováno přes dva miliony metrů krychlových kůrovcem napadeného dřeva, což je zřejmě historicky vůbec nejvyšší objem zpracovaný v jednom roce," řekl Půlpán. Extrémnímu rozmnožení kůrovce napomohly v minulých letech rozsáhlé větrné kalamity Kyrill či Emma a také nadprůměrně vysoké teploty. Přemnožení kůrovce pomáhají také jednodruhové smrkové porosty, nově vysazované lesy mají pestřejší skladbu, která zvyšuje jejich odolnost nejen proti kůrovcům.

Lapák je položený kmen stromu přikrytý větvemi, který slouží k nalákání kůrovce. Po jeho nalákání je kmen z lesa odvezen a kůrovec zlikvidován. Tato metoda se využívá více než 200 let. LČR kvůli nebezpečí kalamity v lesích rozmístily na 370.000 lapáků, vloni jich bylo 210.000. Letos LČR zvýšily také počet takzvaných feromonových lapačů, který je v lesích 58.000, vloni to bylo 50.600 kusů. Lapače jsou pasti, které kůrovce lákají za pomoci umělého feromonu.

ÚS: Soudy nemohou odsoudit obviněného bez něj, pokud se omluvil

Obecné soudy nemohou odsoudit obviněného ve veřejném jednání bez jeho účasti, pokud se dotyčný řádně omluví, požádá o odročení a výslovně nesouhlasí s tím, aby soud jednal bez něj. Vyplývá to z verdiktu Ústavního soudu, který vyhověl ústavní stížnosti Libora Michálka z Jihlavy. ÚS proto zrušil výroky Krajského soudu v Brně a Nejvyššího soudu v Brně, které se Michálkova případu týkaly. Podle ÚS soudy porušily jeho práva na soudní proces vyplývající z Listiny základních práv a svobod. Michálek byl na podzim 2006 odsouzen za poškozování cizí věci k trestu obecně prospěšných prací. Důvodem byl konflikt s řidičem na silnici na Jihlavsku v témže roce, při kterém zničil zpětné zrcátko motoristova automobilu v hodnotě téměř 10.000 korun. Michálek se proti trestu odvolal. Krajský soud v Brně nařídil několik jednání, kterých se ale Michálek nezúčastnil a vždy se omluvil s ohledem na jeho špatný zdravotní stav doložený zprávou od lékařky. Soud nakonec rozhodl i přes omluvu a žádost o odročení v jeho nepřítomnosti. Podle ÚS se ale Michálek omluvil včas a řádně. Výslovně také prohlásil, že se chce veřejného jednání jeho odvolání zúčastnit. Podle základní listiny práv a svobod má každý právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům, připomněl ÚS.

Zemřel studentský vůdce z roku 1948 Josef Lesák

V úterý pozdě večer ve věku nedožitých 89 let zemřel bojovník za demokracii a studentský vůdce z roku 1948 Josef Lesák. ČTK to řekl jeho vnuk Jakub Hrabák. Lesáka loni v říjnu vyznamenal český prezident Václav Klaus za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a lidská práva. Lesák bojoval na barikádách během květnovém povstání v roce 1945. Po volbách v roce 1946 se stal nejmladším poslancem nově zvoleného parlamentu. Jako člen Československé strany národně socialistické aktivně vystupoval proti nástupu komunistické totality, 23. února 1948 byl organizátorem protikomunistické demonstrace a pochodu na Hrad s cílem vyzvat prezidenta Beneše, aby nevzdával zápas o demokracii. Byl aktivním členem Klubu Milady Horákové. Kvůli své podpoře demokracii se stal prvním poslancem, kterého komunistický režim uvrhl do vězení. Nucené práce si odpykal v uhelných dolech na Kladně.

Prostějovský Knížecí dům má být prohlášen kulturní památkou

Prostějovský měšťanský dům číslo 7 na Pernštýnském náměstí, přezdívaný Knížecí, bude pravděpodobně ještě do podzimu prohlášen kulturní památkou. Vyplývá to z vyjádření odborníků ministerstva kultury při návštěvě Prostějova. ČTK to řekl vedoucí oddělení památkové péče prostějovské radnice Daniel Zádrapa. "Knížecí dům je výrazným objektem městské památkové zóny, leží v těsném sousedství několika dalších kulturních památek," uvedl Zádrapa. Prohlášení nemovitosti kulturní památkou je podle něj vždy hlavně prestižní záležitostí. "Je to cenná vizitka pro město," dodal. Knížecí dům se řadí mezi významné stavby Prostějova mimo jiné také proto, že jej vyprojektoval vídeňský architekt Max Fleischer, prostějovský rodák.

Rozehnal se upsal na tři roky Hamburku

Český fotbalový reprezentant David Rozehnal přestoupil z Lazia Řím do Hamburku. S německým klubem ve středu podepsal tříletou smlouvu s opcí na další rok. ČTK to řekl hráčův agent Pavel Zíka ze společnosti Sport Invest. Hamburk má za devětadvacetiletého obránce zaplatit podle neoficiálních zpráv osm milionů eur. Částka v přepočtu přesahující dvě stě milionů korun dělá z reprezentačního stopera jednoho z nejdražších hráčů české fotbalové historie.

Počasí

Ve čtvrtek bude zpočátku slunečno, postupně od západu s přibýváním oblačnosti, ojediněle přeháňky nebo bouřky. Teploty 26 až 30 stupňů Celsia, na horách kolem 22 stupňů.

29-07-2009