Denní souhrn zpráv Zprávy

16-03-2004

Vnitro i tajné služby podporují vznik protiteroristického zákona

Ministerstvo vnitra i tajné služby připouštějí, že by k lepšímu potírání hrozeb terorismu potřebovaly novou zákonnou normu. Premiér Vladimír Špidla řekl, že podobný podnět zřejmě začne být rozpracováván, bude to však složitá a citlivá záležitost. Podle šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Jiřího Langa by zákon měl být přijat v široké politické shodě. Zákon by podle něj umožnil bezpečnostním složkám státu přijmout kroky účinně odvracející nebezpečí. Ministr vnitra Stanislav Gross řekl, že vnitro začalo možnost přijetí antiteroristického zákona analyzovat asi před měsícem. "Pokud jde o BIS, chci zdůraznit, že naše podpora tvorby tohoto zákona rozhodně není spojena se snahou bezdůvodně vstupovat lidem do života. Nechceme pravomoci, které by nám dávaly nějaké výrazné možnosti k omezování lidských práv a svobod," zdůraznil šéf BIS. Mluvčí BIS Jan Šubert uvedl, že BIS by pomohla například možnost získat - podobně jako u odposlechů po předchozím souhlasu soudu - od telefonních operátorů údaje o tom, kdo komu a jak dlouho volal, ale také možnost získat jméno a adresu osoby, jíž dotyčné telefonní číslo patří. Tyto požadavky dosud operátoři BIS neposkytují. Podle zákona jsou povinni poskytnout tyto údaje "oprávněným orgánům", BIS je ale podle Šuberta uvedena jen pod čarou. "Stav, kdy se zpravodajská služba dostává do situací, že sice zná důležité číslo, které může patřit například teroristovi, a operátor na požádání nesdělí jméno a adresu, je v Evropě bezprecedentní," míní mluvčí BIS. Také podle šéfa Vojenského zpravodajství Josefa Prokše by protiteroristický zákon vzniknout měl.

Nečas nechce větší pravomoci tajných služeb, ale změnu struktury

Česko nyní nepotřebuje zvýšit pravomoci tajných služeb novým protiteroristickým zákonem, zasloužilo by si spíš změnu jejich struktury, míní místopředseda a poslanec ODS Petr Nečas. Podle něj stávající zákony poskytují dostatečný prostor zpravodajským službám i policii k tomu, aby ochránily bezpečnost země i jejích občanů. "V České republice není v tuto chvíli žádný důvod rozšiřovat pravomoci zpravodajských služeb," uvedl stínový ministr obrany Nečas. Ocenil, že po teroristických útocích v Madridu ministerstvo vnitra přijalo rozumná a adekvátní bezpečnostní opatření. Nečas prozradil, že ODS chce sněmovně ještě letos na jaře předložit nový zákon, který by měl zpřehlednit strukturu zpravodajských služeb, jejich podřízenost a parlamentní kontrolu. Návrh by se měl týkat hlavně vojenských tajných služeb, které by byly podřízeny ministru obrany. Opoziční ODS by ráda by s vládní koalicí dosáhla shody nad předlohou.

Špidla: Objem obchodu s Rumunskem stále zůstává za možnostmi

Český premiér Vladimír Špidla během druhého dne své návštěvy Rumunska dvakrát hovořil o vzájemných hospodářských vztazích. "Ačkoliv je dynamika vývoje vzájemného obchodu dosti příznivá, je třeba konstatovat, že objem obchodu stále zůstává za možnostmi obou ekonomik," prohlásil český premiér v dopoledním projevu. Špidla připomněl, že Rumunsko nyní v českém zahraničním obchodě zaujímá 27. pozici. "Ještě důležitější je pozice Rumunska v českém vývozu. V roce 2003 totiž Rumunsko figurovalo na důležitém 16. místě s hodnotou českého vývozu 345 milionů dolarů," uvedl. Dopoledne Špidla vystoupil na česko-rumunském fóru podnikatelů a odpoledne se zúčastnil setkání s podnikatelskou misí. Do roku 1990 patřilo Rumunsko k největším obchodním partnerům Československa, poté však nastala stagnace. Od roku 1993 má obrat vzájemné výměny zboží s výjimkou roku 1999 opět stoupající tendenci, přičemž lépe vyznívá pro Česko. Odpoledne se premiér setkal s asi padesátkou českých podnikatelů, kteří jej na návštěvě Rumunska doprovázejí. Některé firmy tu našly nové partnery v podnikání, jiné už jsou s rumunským prostředím obeznámeny a chtějí pokračovat ve svých aktivitách.

Špidla se Bukurešti setkal s krajany z Banátu

O životě v Rumunsku, o problémech zaměstnanosti, o možnosti přístupu k vysílání české televize a také o kladném působení českých učitelů v Rumunsku hovořili v Bukurešti zástupci české menšiny s předsedou české vlády Vladimírem Špidlou. Ten je ujistil, že Česká republika považuje krajanská hnutí ve světě za partnera a bude s nimi dále spolupracovat. Zástupci krajanů zdůraznili, že by bylo třeba urychlit změny v krajanském zákoně, aby odpovídal současným potřebám menšin žijících v jiných zemích. Projevili rovněž velký zájem o možnost sledovat českou televizi, která jim v jejich podmínkách velmi chybí. V rumunském Banátu žilo ještě v roce 1991 asi 10.000 Čechů, jejich počet ale neustále klesá - dnes jich lze napočítat zhruba dvě tisícovky.

Havel zveřejnil dopis kritizující Čínu za útlak Tibeťanů

Bývalý prezident Václav Havel zveřejnil dopis adresovaný čínskému ministrovi zahraničí Li Čao-singovi, v němž kritizuje čínské úřady za útlak Tibeťanů. Havel v dopise vyjadřuje také své rozhořčení nad tím, že hrozí poprava tibetského politického vězně Tändzina Delega Rinpočheho, který byl v Číně odsouzen k smrti. List se exprezident rozhodl zveřejnit proto, že jej čínská strana opakovaně odmítla převzít, vysvětlil Havlův tajemník Jakub Hladík. Havel vyzývá čínskou vládu, její centrální úřady a místní čínskou správu v Tibetu, aby upustily od svého úmyslu Tändzina Delega Rinpočheho popravit. "Nedosáhnou totiž ničeho jiného, než poskvrnění vlastního národa a jeho významných dějin," napsal. Dodal, že lidská práva jsou univerzální a tibetská kultura i historie jsou, stejně jako čínská, česká nebo jakákoli jiná, součástí celosvětového bohatství. Podle Havla je "pod úroveň čínské centrální vlády potlačovat práva kohokoli, natož oprávněné nároky na kulturní autonomii Tibeťanů". Bývalý český prezident se obhajobě lidských práv věnuje desítky let. Za své názory byl několikrát vězněn komunistickým režimem. Boj za lidská práva na Kubě, v Bělorusku a v dalších částech světa si vytkl také jako jednu z hlavních náplní svého exprezidentského působení.

Ústavní soud zamítl stížnost Koženého, u Vostrého zatím nerozhodl

Trestní stíhání bývalého šéfa harvardských investičních fondů Viktora Koženého je v souladu se zákonem a bude pokračovat. Rozhodl o tom Ústavní soud, který nevyhověl stížnosti Koženého kvůli jeho obvinění. "Stížnost byla odmítnuta pro neopodstatněnost návrhu," řekla pracovnice kanceláře Ústavního soudu. Koženého ústavní stížnost podle soudce Miloslava Výborného obsahovala dvě námitky. Stěžoval si, že není možné vést proti němu stíhání jako proti uprchlíkovi, když je jeho pobyt znám. Kožený také tvrdil, že jeho trestní stíhání je neopodstatněný politický proces a že nic nespáchal. Spoluobviněným Koženého je bývalý předseda představenstva Harvardského průmyslového holdingu Boris Vostrý, který si také u Ústavního soudu na obvinění stěžoval. Jeho stížnost má na starosti jiný senát, zatím o ní nerozhodl, uvedla pracovnice soudu. Oba muži jsou v České republice stíháni jako uprchlí za rozsáhlý podvod a je na ně vydán mezinárodní zatykač. Policie začala Koženého a Vostrého stíhat v červenci téměř po dvou letech marných pokusů doručit jim obvinění. Záměr dvojici obvinit zveřejnil vyšetřovatel 18. září 2001. Kožený a Vostrý v letech 1995 až 1997 převáděli majetek v hodnotě 11,5 miliardy z Harvardských investičních fondů a Sklo Unionu Teplice. Podle policie tím poškodili holding, který pak skončil v likvidaci. Kožený žije na Bahamských ostrovech, Vostrý v Belize.

Kožený je obviněn také v USA ze zpronevěry 182 milionů dolarů. V přepočtu asi pět miliard korun vylákal podle žalobce před šesti lety od amerických investorů pod záminkou výhodné investice při privatizaci v Ázerbájdžánu. Tým amerického státního zástupce Roberta Morgenthaua chce Koženého dostat z jeho bahamského sídla před manhattanský tribunál. Pokud Bahamy na základě smlouvy s USA Koženého vydají, mohou české úřady požádat Spojené státy o pomoc.

Rekonstrukce Baťova mrakodrapu zatím stála téměř 153 milionů Kč

Rekonstrukce zlínského Baťova mrakodrapu, který se po opravě stane sídlem krajského a finančního úřadu, zatím stála téměř 153 milionů korun. Novinářům to řekl ředitel stavebního závodu dodavatelské společnosti Zlínstav Ivan Grác. Na stavbě nyní pracuje kolem 270 dělníků různých profesí. Práce na stavbě se nezastavily ani v největších mrazech. V šestnáctipatrovém objektu jsou v současnosti dokončeny hrubé rozvody silnoproudu, slaboproudu, vzduchotechniky, kanalizace, vodovodů, vytápění i chlazení. Zvláště náročná je však oprava oken, které památkáři určili k repasi. Jde především o okna v osmém podlaží, kde na opravu dohlédnou památkáři. "Restaurátoři zde opraví i původní dřevěné příčky a obložení. Na podlahu položíme repliku původní krytiny," poznamenal Grác. Restaurátorské práce začnou v dubnu. Zlínskou dominantu postavil v meziválečném období Jan Antonín Baťa jako administrativní středisko svého podniku. Stavba vysoká 78 metrů byla nejvyšší budovou v tehdejším Československu. Objekt je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek, jeho přestavba se proto provádí v úzké spolupráci s památkáři. Rekonstrukce by měla být skončena do konce letošního roku, její náklady jsou vyčísleny na 581,5 milionu korun.

Počasí

Noc bude polojasná až oblačná, místy s deštěm. Teploty 8 až 4 st. C. Ve středu polojasno až oblačno, teploty 15 až 19 st. C.

16-03-2004