Denní souhrn zpráv Zprávy

29-08-2004

Evropská unie nesmí sebe samu považovat za Evropu, varoval Klaus

Evropská unie nesmí učinit chybu a považovat sebe samu za Evropu. Prohlásil to při slavnostním zahájení fóra v rakouském Alpbachu český prezident Václav Klaus. "Nikdo si sám nesmí činit nárok na Evropu, lhostejno, zda jeho země byla svobodná dříve než jiné země, nebo zda mohla rychleji provádět reformy... Nejsou žádní větší nebo menší Evropané, jsou pouze Evropané," řekl podle agentury APA. Unii chápe jako nástroj pro obhajování a prosazování zájmů. Evropa jakožto kontinent ale není totožná s EU. Z tohoto hlediska považuje Klaus za zavádějící diskusi o otázce, zda patří k Evropě Turecko, a tvrdí, že jde pouze o to, zda Turecko má mít místo v Evropské unii.

Český prezident, který je znám svými euroskeptickými postoji, si nemyslí, že letošní rozšíření EU lze označit za úplné ukončení poválečného období. Tento názor je v unii velmi rozšířený. "Rozšíření sice 1. května formálně završilo postkomunistickou transformaci, jinak ale žádné účinky nemělo," prohlásil. Institucionalizace či přijímání právních předpisů a norem EU trvalo už nějakou dobu před rozšířením, podotkl. Klaus rovněž usoudil, že vstup ČR do unie Česku žádné politické výhody v rámci EU nepřinesl. Instituce unie totiž nepovažuje za dostatečně demokratické, což pro nové členy znamená, že do věcí téměř nemohou zasahovat.

Gross s Dzurindou si na první schůzce vymezili společné priority

Zejména vymezení priorit, kterým se chtějí věnovat, se týkala první schůzka nového českého premiéra Stanislava Grosse a slovenského předsedy vlády Mikuláše Dzurindy v Banské Bystrici. Zhruba dvacetiminutové jednání se uskutečnilo před pietním shromážděním, kterým vrcholily oslavy 60. výročí Slovenského národního povstání (SNP). "Mezi hlavní priority jsme uvedli zejména spolupráci v rámci visegrádského seskupení a také uvnitř Evropské unie," řekl po skončení jednání Dzurinda.

Gross tvrdí, že jeho předchůdci v premiérské funkci Miloš Zeman a Vladimír Špidla "nastavili laťku" v česko-slovenských vztazích vysoko. "Mým úkolem je tuto laťku přeskočit a posunout ji pokud možno ještě výše," dodal. Gross by ocenil další zlepšení na poli hospodářské spolupráce. "Je třeba využít možností, které nám nabízí společný evropský trh," řekl český premiér. Podle něj je třeba usilovat i o další rozšíření takzvaného schengenského prostoru.

V Banské Bystrici vyvrcholily oslavy 60. výročí SNP

Na 2000 hostů si v neděli na shromáždění u Památníku Slovenského národního povstání (SNP) v Banské Bystrici připomnělo 60. výročí jeho zahájení. Shromážděním vyvrcholily třídenní oslavy výročí SNP. Jediným zahraničním hostem, který vystoupil s projevem, byl český premiér Stanislav Gross. Podle něj Slováci povstali přesto, že měli zajisté obavy, zda bude povstání úspěšné. "Zcela jistě zde byly obavy, bude-li povstání úspěšné, dokáže-li odolat náporu silnějšího, dobře vyzbrojeného a takticky vyzrálého nepřítele," uvedl se Gross. "Tyto obavy byly ale překonávány euforií ze svobodného nadechnutí po dlouhých čtyřech letech nesvobody a tušením přicházejícího konce války," řekl Gross na shromáždění, kterého se zúčastnilo i 56 přímých účastníků povstání.

Oslavy, na nichž pronesli proslov také slovenský prezident, předseda parlamentu a premiér, vyvrcholily odevzdáním poselství mladé generaci prostřednictvím inscenovaného příběhu Malého prince Antoina Saint-Exupéryho. Oslavy výročí SNP se konaly v někdejším centru povstání od pátku. Na náměstí a přilehlých parcích se promítaly filmy z války, koncertovaly jazzové a rockové kapely, konaly se divadelní představení, i za účasti českých souborů a jednotlivců.

Slovenské národní povstání, které odstartovala výzva velitelů povstalecké armády 29. srpna 1944, bylo jedním z největších protihitlerovských vystoupení v týlu německé armády. Slovensko tehdy přestalo být chápáno jako země kolaborantů. Po potlačení SNP koncem října 1944 nastalo v zemi období teroru, při kterém přišlo o život přibližně 20.000 lidí. Až do osvobození v roce 1945 byla všechna moc v zemi soustředěna v rukou německé okupační armády.

Ministr Bublan: V případě Kořistka informace z protokolů neunikly

Z policejních protokolů neunikly informace o případu pokusu uplatit poslance US-DEU Zdeňka Kořistku. Ministr vnitra František Bublan nechal zpracovat analýzy tisku a výpovědí Kořistky na policii, z nich vyplývá, že policie nepochybila. Bublan to řekl v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Kořistka před týdnem naznačil, že policie poskytla některé informace o jeho případu novinářům. V případě, že by se to potvrdilo, chtěl Kořistka žádat od Bublana vysvětlení. Takovéto úniky informací jsou podle něj "signálem pro všechny občany o neprofesionální práci policie". "Analýza je uzavřená a únik informací nebyl potvrzen. Navíc jsem přikázal vyšetřovatelům, aby přísně vedli evidenci těch, kteří se s protokolem budou seznamovat. Je to velice omezený okruh lidí a snažíme se už dopředu zamezit nějakému úniku informací," uvedl Bublan s tím, že počet vyšetřovatelů případu "se dá spočítat na prstech jedné ruky". "Je to dobrá zpráva a policie koná profesionálně," řekl Kořistka k Bublanovým slovům ČTK.

Bublan také uvedl, že policie má v případu údajného úplatku ve výši 10 milionů korun ještě v rukávu řadu vyšetřovacích metod. Připustil, že jako nepřímý důkaz by mohl být použit také detektor lži. Na něj by podle ministra vnitra měli usednout všichni tři aktéři schůzky, na které lobbista Jan Večerek a tajemník předsedy ODS Mirka Topolánka Marek Dalík měli Kořistkovi úplatek nabídnout. Topolánek by procedurou projít podle Bublana neměl, protože se schůzky osobně neúčastnil. "V tomto případě by to bylo nadbytečné, protože se jedná o ten okamžik, kdy údajně došlo k nabídce, nebo nedošlo," konstatoval ministr. Kořistka už o možnosti použít detektor lži mluvil v úterý s vyšetřovatelem. "Souhlasím, ale s podmínkou, že detektorem projdou i další dva účastníci schůzky. A nebojím se," řekl ČTK.

Ministr vnitra nemá informace o tom, že o aféře věděl předem expremiér a bývalý předseda ČSSD Vladimír Špidla. O tom, že Špidla v létě varoval šéfa občanských demokratů Mirka Topolánka před možnou diskreditační kampaní, řekl Mladé frontě Dnes Dalík. Expremiér to však popírá a jednoznačně to nepotvrdil ani Topolánek. "Pochybuji o tom, že Špidla věděl o této události," uvedl ministr.

Topolánek kategoricky odmítá, že by ODS nabídla poslanci úplatek výměnou za to, že zákonodárce nezvedne ruku při hlasování o důvěře nové vládě. Připustil, že za Kořistkou poslal jejich společného přítele, který měl zjistit, za jakých podmínek by byl poslanec ochoten nepodpořit vládu. Tento vyjednavač prý Kořistkovi žádné peníze nenabídl.

Majetková přiznání by se týkala maximálně 50.000 lidí

Na maximálně 50.000 lidí s rozhodovacími pravomocemi, včetně jejich rodinných příslušníků, by se mohla vztahovat majetková přiznání, na jejichž zavedení se v rámci boje proti korupci dohodla vládní koalice. Ministr vnitra František Bublan v nědělním diskusním pořadu České televize uvedl, že věcný záměr zákona, který by měla projednat vláda už v září, ještě bude konzultovat s předsedou Unie svobody- DEU a ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem.

Unionisté měli k záměru koaličních socialistů dlouhodobě výhrady, zavedení přiznání se nakonec stalo součástí nové koaliční smlouvy ČSSD, US-DEU a KDU-ČSL. Bublan uvedl, že neví, jaké výhrady k záměru Němec má, současně připustil, že se návrh může ještě změnit. Podle odhadu autorů zákona by se povinnost skládat majetková přiznání týkala zhruba 15.000 státních zaměstnanců a 20.000 policistů. "Jsou to ti, kteří mají skutečně rozhodovací pravomoc. Zcela určitě bychom se vešli do 50.000 lidí," uvedl Bublan. Účty by skládali také politici a soudci. "Není to policejní nástroj, pouze protikorupční opatření, daň za to, že ten člověk pracuje ve státní správě," bránil Bublan záměr proti kritice, podle které tím chce stát pouze zvětšovat své pravomoci. Přiznání budou státní zaměstnanci podávat svým nadřízeným, u kterých budou i archivována. "Na finanční úřad by to šlo pouze v případě, že tam budou nějaké nejasnosti," popsal Bublan mechanismus kontroly.

Bublan by chtěl zavést také registr bankovních účtů, a to jako nástroj policie a zpravodajských služeb v boji proti terorismu. Zatím podle něj nejsou Češi schopni vyhovět mezinárodním úmluvám o terorismu, které požadují možnost kontrol bankovních kont rizikových organizací. "Museli bychom obcházet třicet, čtyřicet velkých bankovních institucí a hledat, jestli náhodou tato organizace tam nemá účet," uvedl. Pokud by registr bankovních účtů vznikl, vedla by jej Česká národní banka a policie by do něj mohla nahlížet jen na základě soudního příkazu. "Bylo by to evidováno a pod kontrolou," uvedl ministr s tím, že návrh půjde do vlády a Poslanecké sněmovny v balíku zákonů o boji proti terorismu. Kdy se tak stane, neuvedl.

František Bublan: Policie asi brzo dopadne útočníka z ulice Na Příkopě

Policie v dohledné době zřejmě identifikuje a dopadne muže, který první srpnový víkend granátem v centru Prahy před kasinem Na Příkopě zaútočil na Assafa Abutbula. "Podle posledních zpráv možná až na 90 procent tohoto pachatele umíme identifikovat a bude dopaden," řekl v diskusním pořadu České televize ministr vnitra František Bublan. Podle něj je možné, že muž už je za hranicemi země. "To ale neznamená, že ho nedopadneme," konstatoval s odkazem na mezinárodní kontakty.

Po incidentu, při kterém bylo zraněno 18 lidí, policie nevyloučila, že pachatel atentátu nebyl sám. Zveřejnila také pravděpodobný portrét muže, který vhodil granát na auto Assafa Abutbula, a požádala veřejnost o pomoc při pátrání. Dosud neznámý mladý muž snědší pleti zaútočil první srpnovou neděli po poledni ručním granátem na vůz Abutbulův Jeep Grand Cherokee. Z posádky vozu nebyl nikdo zraněn, lehká zranění ale utrpělo 18 lidí, většinou zahraničních turistů sedících na zahrádce před kasinem. Podle policie šlo na turisticky frekventovaném místě o vyřizování účtů mezi dvěma znepřátelenými izraelskými rodinami, které soupeří o moc v podsvětí.

Podle tisku, který se odkazuje na policejní zdroje, Assaf Abutbul ukončil v Česku veškeré aktivity a zmizel v zahraničí. V půli srpna firma Royal Praha uzavřela všechna tři kasina, která v České republice provozuje. Jedním z nich je kasino v Praze Na Příkopě, před kterým se incident stal.

V Irsku sílí tlak opozice na odebrání irského občanství Koženému

Irská opozice zesiluje tlak na to, aby bylo odebráno irské občanství bývalému šéfovi Harvardských fondů Viktoru Koženému, který je v České republice stíhán pro rozsáhlé podvody. Důvodem je fakt, že Česko se chystá požádat o jeho vydání Bahamské ostrovy, kde Kožený žije. Česká policie jej stíhá jako uprchlého a soud na něj vydal mezinárodní zatykač. Opoziční Labouristická strana tvrdí, že držení irského pasu podezřelými osobami jako je Kožený může poškodit pověst země. "Může to vyvolat dojem, že Irsko je pro mezinárodní darebáky jakési bezpečné útočiště," řekl labourista Joe Costello. Poté, co se objevily informace o žádosti o vydání Koženého z Baham, je podle něj "naléhavě nutné" přehodnotit jeho irské občanství.

Kožený je jedním ze světových boháčů, kteří získali irské občanství v rámci programu "pas na prodej", který byl nedávno zrušen. Program umožňoval bohatým lidem koupit si irské občanství za závazek, že budou v Irsku podnikat. Kožený je stíhán spolu s bývalým šéfem představenstva Harvardského průmyslového holdingu Borisem Vostrým, který žije ve středoamerickém Belize. Oba podle policie v letech 1995 až 1997 převáděli majetek v hodnotě 11,5 miliardy z Harvardských investičních fondů a Sklo Unionu Teplice. Poškodili tím údajně holding, který pak skončil v likvidaci. Kožený je stíhán také v USA kvůli zpronevěře 182 milionů dolarů (asi pět miliard korun).

Senátoři opět navrhli pro krajany možnost obnovení občanství

Senátoři opět navrhli možnost dalšího obnovování českého občanství pro krajany, kteří o něj přišli kvůli emigraci před komunistickým režimem. Členy senátní komise pro krajany od předložení novely neodradil fakt, že sněmovna i vláda Vladimíra Špidly jejich obdobnou iniciativu na jaře odmítly. Důvodem byla především možnost řešit problematiku příští rok komplexnější vládní novelou zákona o státním občanství. Nynějšímu premiérovi Stanislavu Grossovi totiž Špidlova vláda loni uložila jako tehdejšímu ministru vnitra, aby v roce 2005 předložil komplexní právní analýzu problematiky dvojího státního občanství a případně i návrh nové legislativy.

V souvislosti se změnou vlády se senátoři v čele s Jaroslavem Šulou rozhodli neponechat nic náhodě a znovu předložili návrh určený hlavně těm, kteří odešli z někdejšího Československa v posledních letech totalitního režimu a podmínky současného zákona nemohli splnit v pětileté lhůtě pro podání žádosti pro obnovení občanství. Novela má proto tuto lhůtu, která vyprší 2. září, zrušit. "Není důvod možnost znovunabytí českého státního občanství časově omezovat," uvádějí předkladatelé novely. Připomínají, že informace o možnosti požádat o české občanství se ke krajanům vzhledem k rozlehlosti území, na které žijí, dostávala postupně.

Platný zákon z roku 1999 umožňoval požádat o obnovení občanství jen těm emigrantům, kteří o české občanství přišli od 25. února 1948 do 28. března 1990, a to "propuštěním ze státního svazku" nebo v souvislosti s nabytím občanství země, s níž Česko mělo uzavřenu úmluvu o zamezení vzniku dvojího občanství. Senátorská úprava tak vychází vstříc hlavně krajanům, kteří o české občanství nemohli požádat kvůli československo-americké úmluvě o naturalizaci. Úmluva, která právě znemožňovala vznik dvojího občanství, přestala platit až v srpnu 1997.

Čeští brokeři začínají expandovat na Slovensko a do Polska

Zatím osmička tuzemských obchodníků s cennými papíry začala využívat licence platné po vstupu do EU v celé unii k průniku do okolních zemí. V kurzu je Česku v mnoha směrech nejbližší Slovensko, zájem je i o Polsko. Brokeři se pokusí uspět zejména s nabídkou obchodování akcií a zhodnocování majetku, zjistila ČTK. Přednostmi Slovenska jsou snadné dorozumění, znalost zvyků, příbuznost podmínek a v porovnání se západní Evropou menší konkurence. Statisíce Slováků navíc vlastní české akcie, místní kapitálový trh pak spíše skomírá. "Čeští obchodníci mají při vstupu na západoevropský trh výhodu v podobě nižších nákladů. Na druhou stranu však musí počítat s tím, že zde již působí obrovské množství renomovaných subjektů," vysvětloval volbu Pavel Balga z firmy Finance Zlín. "Mezi hlavní důvody vstupu na Slovensko patří praktická neexistence tamního akciového trhu, stejně jako jazyková a kulturní blízkost," dodala Dagmar Adamcová, mluvčí Atlantik finanční trhy.

Do dalších států se Čechům moc nechce, i když Komise pro cenné papíry eviduje i zájemce o Rakousko, Polsko či Maďarsko. Ke vstupu do Polska se přiznala Fio burzovní. Ostatní se vyjadřovali neurčitě. "Další možnosti expanze v rámci regionu střední Evropy zvažujeme," oznámila příkladně Adamcová.

Václav Klaus poděkoval i sportovcům, kteří nedosáhli na medaile

Vystoupení všech českých sportovců na olympijských hrách v Aténách ocenil prezident Václav Klaus. V průběhu soutěží zasílal gratulace medailistům, ale po sobotním nezdaru oštěpaře Jana Železného si podle svých slov uvědomil, že dík nepatří jen úspěšným reprezentantům. Do Atén proto poslal poděkování i těm českým olympionikům, kteří na stupně vítězů nedosáhli. "Dovolte mi, abych poblahopřál vám všem. Všichni jste skvěle bojovali a vydali ze sebe všechno. Velmi si toho cením a chci vám za vaše úsilí poděkovat. Jsem přesvědčen, že nejen za sebe, ale také za naprostou většinu naší veřejnosti," napsal prezident českým olympionikům v dopisu.

Milana Jiráska na olympiádě překvapil vysoký počet dopingových případů

Osm medailí jako před čtyřmi lety ze Sydney přivezou Češi z olympiády v Aténách. Oproti australským hrám ovšem získali jen jedno zlato díky desetibojaři Romanu Šebrlemu, ale předseda Českého olympijského výboru Milan Jirásek to nepovažoval za ústup z pozic. Podle jeho slov sportovci v nabité konkurenci jakžtakž udrželi tempo. Celkový dojem z olympiády měl Jirásek dobrý. "Ústupem je, že nebyly tak divácky navštívené jako v Sydney a Salt Lake City," porovnal Jirásek. Pokud něco olympiádu podle jeho soudu narušilo, tak to byly dopingové aféry. "Bylo jich tady nečekaně mnoho. Byly vědomé, spojené s podváděním a hříšníci měli zastání u vedení svých výprav," řekl Jirásek k více než pětadvaceti případům.

Před cestou do Atén Jirásek říkal, že by byl spokojen, pokud se česká výprava přiblíží k výsledkům ze Sydney. "A to si myslím, že se stalo," uvedl Jirásek. V Řecku startoval největší počet reprezentantů, ale medailová úspěšnost byla menší. Zvýšil se počet čtvrtých, pátých a šestých míst. "Těch je nápadně mnoho. Je otázkou, jestli to jsou kandidáti na příští medaile nebo je v tom jiná zákonitost, proč se nedostali na medaile," řekl Jirásek. Zklamán z výkonů reprezentantů nebyl. "Nikde jsem neviděl, že by někdo hodil flintu do žita, že by to odflákl," všímal si Jirásek i zaujetí a bojovnosti závodníků.

Zisk jedné zlaté medaile je nejhorším výsledkem od olympiády v Melbourne 1956. Jirásek upozornil, že od té doby se vrcholná výkonnost rozšířila do mnoha zemí světa. "Tyhle olympiády z padesátých let se těžko dají s tímhle srovnávat. Já si myslí, že se v té konkurenci jakžtakž udrželo tempo," konstatoval Jirásek. Jestli se něco udělalo špatně, je otázka pro jednotlivé svazy a metodiky. Pomocná ruka i pokladna olympijského výboru byla podle Jiráska otevřená.

Jirásek se snažil promítnout si aténskou olympiádu do Prahy

Olympiáda je skutečně velkým soustem, napadlo Milan Jiráska v průběhu letních her v Aténách. Předseda Českého olympijského výboru si v Řecku představoval, jak by mohla vypadat stejná akce v Praze. Česká metropole zpracovává studii, zda by mohla podat kandidaturu na pořádání olympiády v roce 2016 nebo 2020. Jiráska při pohledu na mamutí stavby v Aténách napadlo, jak velká práce by byla olympijské hry připravit a jak by se po skončení podařilo sportoviště ekonomicky využít. "Je to skutečně velké sousto, ale jsme ve stádiu přípravy projektu a není patřičné být malomyslný. Buď se ukáže, že to jde a bude to prospěšné. Pak za tím budeme stát a dělat všechno, aby to Praha získala. Nebo se ukáže, že to možné není a pak nic nebude," řekl Jirásek v Aténách.

V Jiráskovi byla malá dušička, když si v hlavě promítal, jak by olympiáda v Praze vypadala. "Viděl jsem Olympijský stadion a řekl si, sakra, kde tohle u nás uděláme. Co by se s tím stalo," napadlo ho. Hlavní tíha rozhodnutí pořádat olympijské hry v České republice leží na zastupitelstvu města a vládě. "Rozhodnout o kandidatuře by se mělo do konce roku," řekl Jirásek. Atény během her navštívili primátora české metropole Pavel Bém, náměstek pro energetiku Petr Hulínský a náměstek pro územní rozvoj Jan Bürgermeister. Pražskou olympiádu nepropagovali. "Přijeli, aby viděli, do čeho by šli," uvedl Jirásek.

Jubilejní 45. Chopinův festival navštívilo přes 5000 lidí

Více než 5000 lidí z tuzemska i zahraničí navštívilo letošní jubilejní 45. ročník mezinárodního Chopinova festivalu. Po týdnu festival v Mariánských Lázních skončil závěrečným koncertem Západočeského symfonického orchestru a sólistky, špičkové izraelské klavíristky Diny Yofeové. "Můžeme říci, že kromě počasí se nám letos podařilo snad vše, z 12 koncertů nebyly úplně vyprodány snad jen dva," řekl ČTK předseda pořádající Společnosti Fryderyka Chopina a prezident festivalu Ivan Klánský. Akce patří k největším Chopinovským festivalům na světě. Na přehlídce vystoupili světoví umělci zvučných jmen, program ale nabídl i další akce, například golfový turnaj, výtvarné výstavy nebo páteční nokturno na zámku Kynžvart, kde vystoupila skupina Spirituál Kvintet. "Byla to taková vzpomínka na tragicky zesnulého Karla Zicha, který byl členem přípravného výboru Chopinovy společnosti a který nám s pořádáním festivalu vždy velmi pomáhal," řekl Klánský.

Z letošních koncertů vyzdvihl Klánský, sám klavírní virtuóz, zejména pondělní vystoupení britského klavíristy Iana Fountaina, koncert současné české mladé hvězdy Martina Kasíka a vystoupení amerického pianisty Adama Wodnického.

V rámci festivalu se konalo také zasedání Mezinárodní federace Chopinových společností, kterých je na celém světě od Argentiny, přes Evropu až po Thajsko celkem 46, uvedl Klánský. Sám je místopředsedou mezinárodní federace. Na celém světě se podle něj koná asi jen devět Chopinových festivalů podobných tomu mariánskolázeňskému.

Festival se koná každoročně od roku 1959 a je největší akcí Chopinovy společnosti, která sídlí právě v Mariánských Lázních. Skladatel zde pobýval před více než 160 lety v domě U bílé labutě. Festival se nekonal pouze jedinkrát - v roce 1968. Letošního zahájení se zúčastnila manželka prezidenta Livia Klausová. Prezident Václav Klaus a jeho polský kolega Aleksandr Kwasnievski letos poprvé převzali nad festivalem záštitu.

V Plzni začne v září druhý ročník velkých koncertů v synagoze

Koncertem Tři kytary zahájí v září špičkoví čeští kytaristé Lubomír Brabec, Petr Janda a Luboš Andršt druhý ročník koncertní série Synagoga Concerts. Vždy jednou měsíčně budou mít Plzeňané možnost poslechnout si výjimečné hudební projekty v prostředí jedné z největších židovských synagog na světě. "Tento koncert je u nás ojedinělým setkáním klasické, rockové a jazzové kytary v podání špičkových interpretů těchto tří různých kytarových žánrů," řekl ČTK organizátor koncertů Michal Jančařík. Duchovním otcem projektu je podle něj plzeňský rodák a světový virtuos Lubomír Brabec.

"Cílem projektu bylo zprostředkovat plzeňskému publiku jednou měsíčně mimořádný hudební zážitek a výjimečnou hudbu ve výjimečném prostředí," řekl Jančařík. Velká synagoga je podle něj unikátní stavbou evropského významu s velkým charismatem a silou vnitřního prostoru, který dává hudbě další rozměr. Plzeňská židovská obec loni rekonstruovala interiér synagogy. Opravila jeviště a hlediště, kde vzniklo 800 míst k sezení. Vznikl tak netradiční koncertní sál s výbornou akustikou.

Slavnosti keltské kultury v Nižboru navštívily stovky lidí

Stovky lidí navštívily víkendové Slavnosti keltské kultury v Nižboru na Berounsku. Zájemci se mohli nejen dozvědět řadu zajímavostí o našich předcích, ale také ochutnat ukázky keltského jídelníčku či si vyzkoušet neobvyklé soutěže. "Přišlo sem kolem šesti stovek lidí, rozhodně jsme s takovým zájmem spokojení," řekl ČTK Václav Horák z pořádajícího sdružení Keltoi.

Sobotní část slavností nesla název Den hojnosti a také návštěvníci měli největší zájem o ukázky jídel a pití, a to především o pečené sele či ryby na dřevěném uhlí. Nechyběla zde ani polévka z kotlů, různé mlsky Keltů či medovina a pivo. Nedělní program patřil ukázkám řemesel a zajímavým hrám a soutěžím. Především děti si s chutí zkoušely mletí mouky, zájem byl také o ukázky tkaní látek a kovářské řemeslo. Na své si přišli i milovníci zábavy, kteří si mohli vyzkoušet lov kance, při kterém házeli kopím na kančí kůži. Siláci se mohli ukázat při vytlačování z kruhu.

Nižborský zámek se nestal útočištěm pro keltské slavnosti náhodou. Již v červnu zde totiž zahájilo provoz Informační centrum keltské civilizace, které provozuje právě sdružení Keltoi. V kraji ojedinělé centrum nabízí prodej knih, hudby i suvenýrů s keltskou tématikou, zajímavé expozice i multimediální projekce o životě Keltů. Podle Horáka je největší zájem lidí o zhruba čtyřicetiminutový film předvádějící keltská řemesla. Centrum získalo brzy slušný ohlas a od jeho vzniku je navštívily již tři tisíce lidí. Mohli se mimo jiné dozvědět podrobnosti o vývoji a rozšíření keltských vojenských družin a kmenových společenstev, o keltských náboženských představách i o jejich životě, práci a dovednostech.

Ze sportu:

Oštěpař Jan Železný své čtvrté zlato z olympijských her nezíská. Světovému rekordmanovi se nepodařilo probojovat ani mezi nejlepší osmičku a finálová soutěž pro něj skončila už po třech pokusech. Bilance osmatřicetiletého oštěpaře na olympijských hrách se tak uzavřela na třech zlatých a jedné stříbrné medaili. Tři tituly má i z mistrovství světa. Bez medaile však skončil na velkém závodě už potřetí za sebou. V roce 2002 neměl platný pokus ve finále mistrovství Evropy, vloni na mistrovství světa skončil čtvrtý.

Český fotbalista Tomáš Galásek přijde kvůli zranění kolena o úvodní zápas kvalifikace mistrovství světa s Nizozemskem. Záložník Ajaxu Amsterdam si koleno poranil na sobotním tréninku a podle agentury Reuters bude minimálně dva týdny mimo hru. Čeští fotbalisté zahájí kvalifikaci 8. září v Amsterdamu.

Výsledky 4. kola první fotbalové ligy: sobota - Blšany-Sparta Praha 1:3, Slovácko-Jablonec 1:0, nedělě - Teplice-Drnovice 2:1, Opava-Ostrava 1:1, Příbram-Zlín 0:0 a České Budějovice- Mladá Boleslav 3:0. Kolo se dohrává v pondělí zápasy Slavia Praha-Brno a Liberec-Olomouc.

Zkušený devětatřicetiletý hokejový brankář Petr Bříza nahradí zraněného Martina Pruska v reprezentačním týmu pro Světový pohár. Gólmana Ottawy měl původně zastoupit Dušan Salfický, ale vedení ruského Čerepovce, kde pardubický odchovanec momentálně působí, s jeho uvolněním nesouhlasilo. Vedení národního mužstva tak nakonec rozhodlo, že k Tomáši Vokounovi a Romanu Čechmánkovi povolá oporu pražské Sparty.

Další čtvrté místo si připsal Tomáš Enge v mezinárodním šampionátu formule 3000. Český pilot v belgickém Spa zopakoval dva týdny starý výsledek z Hungaroringu a v průběžném pořadí je před posledním závodem stále pátý.

Krátce o pondělním počasí v České republice:

Polojasno až oblačno, místy déšť. Teploty 22 až 26 stupňů Celsia.

29-08-2004