Denní souhrn zpráv Zprávy

12-03-2004

Sedm havířů pohřbil otřes v hlubinném dolu Lazy na Karvinsku

Sedm lidských životů si vyžádal otřes v hlubinném dole Lazy v Orlové na Karvinsku. Tragédie se odehrála ve čtvrtek vpodvečer bezmála 700 metrů pod zemským povrchem. V okamžiku otřesu bylo na místě 11 horníků, čtyřem se podařilo dostat na povrch, přičemž dva z nich byli lehce zraněni. Záchranný tým do dnešního večera vyprostil šest těl, práce jim komplikoval i unikající metan. Odborníci tvrdí, že se důlním otřesům zcela zabránit nedá. Mezi mrtvými horníky je pět Poláků a dva Češi. "Byl to velice silný otřes. Jeden z nejsilnějších, jaké byly kdy zaznamenány," uvedla mluvčí OKD Věra Breiová. Zával byl dlouhý asi 50 metrů a stal se v osmém patře. Záchranáři se k horníkům v podzemí pokusili dostat již v době, kdy prostory nebyly zcela odvětrány a sestoupili do podzemí s dýchacími přístroji.

Otřesy v dolech jsou celosvětový problém. Tlaky se někdy projeví předem, ale často nedají žádné znamení. Vše jde velmi rychle a samotný jev trvá krátkou dobu. "Je to dáno přírodními podmínkami a vlastním dobýváním, které způsobuje napěťové změny v masivu, nedá se tomu stoprocentním způsobem předejít," uvedl ředitel ústavu geoniky ČSAV v Ostravě Richard Šňupáček. Pro sledování důlních otřesů v ostravsko-karvinském revíru je zřízena speciální měřicí seismická síť.

Rodinám mrtvých horníků nebude vyplácet odškodné společnost OKD, ale dodavatelská firma THK-Čechpol, přes kterou byli najímáni. "Všichni, kteří zůstali dole, jsou naši zaměstnanci. Odškodné bude hradit naše firma a pojišťovna. Firma je pro případ podobných událostí pojištěna," potvrdil jednatel firmy THK- Čechpol Zygmunt Olszowski. O výši odškodného hovořit nechtěl. "Je to strašná tragédie. Zase se ozval ten strach, že se to může stát každému z nás, budeme se teď více bát o své životy," svěřil se jeden z horníků, kteří dnes vyfárali z ranní směny. Příčinu vzniku důlního otřesu budou nyní zkoumat znalci. "Na základě prošetření vypracuje náš úřad odborné vyjádření a pak se rozhodne, jak se v té chodbě bude dále pokračovat," informoval ČTK předseda Obvodního báňského úřadu v Ostravě Tomáš Šmolka. Loni v dolech na Karvinsku zemřelo podle informací ČTK 11 lidí. Do čtvrteční tragédie zahynuli letos v dolech na Karvinsku tři lidé.

Ředitel celního úřadu na pražském ruzyňském letišti rezignoval

V souvislosti s nedávnou aférou, kdy se do uzavřeného prostoru pražského ruzyňského letiště dostal bezdomovec, rezignoval na svou funkci ředitel celního úřadu letiště. Další odpvědný pracovník úřadu byl odvolán z funkce. ČTK o tom informoval mluvčí Generálního ředitelství cel Jiří Barták. "(Ředitel) tak učinil přesto, že v minulosti několikrát prokazatelně žádal Českou správu letišť o navýšení systémových opatření pro střežení pohybu osob v letištním prostoru," uvedl Barták.

CVVM: Podle Čechů by měl prezident udržovat kontakt s EU a občany

V zahraniční politice by měl prezident podle drtivé většiny Čechů a Češek utužovat hlavně vztahy s členskými a kandidátskými státy EU. V Česku by pak měl navazovat hlavně kontakt s občany. Vyplynulo to z analýzy Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), jejíž výsledky ČTK obdržela. Do průzkumu se v polovině února zapojilo přes 1000 osob nad 15 let. Český prezident by se měl podle dotázaných na prvním místě orientovat na ostatní země EU. Myslí si to 95 procent občanů. O užitečnosti svazků s kandidátskými zeměmi je přesvědčeno 94 procent lidí. Vztahy s Německem a Rakouskem uznává 92 procent a se Slovenskem 91 procent osob. Vazby s Polskem a Maďarskem jsou důležité podle 86 procent Čechů a Češek. Deset procent obyvatel ČR o ně ale nestojí.

Každý pátý občan a občanka se domnívají, že by prezident neměl příliš komunikovat se zeměmi bývalého Sovětského svazu. Pro častější kontakty se ale vyslovilo 72 procent lidí. Šestnáct procent dotázaných nepodporuje ani vztahy se Spojenými státy. Souhlasí s nimi čtyři pětiny obyvatel Česka. "Rozdíly mezi jednotlivými oblastmi mohou mnohem víc souviset s tím, jaké by podle mínění občanů měly být celkové priority naší zahraniční politiky, nebo se sympatiemi a antipatiemi k různým státům," uvedli autoři průzkumu.

Přes 70 procent oslovených míní, že na domácí politické scéně by se měl prezident stýkat se členy stran vládní koalice. Téměř dvě třetiny si myslí, že vazby by měl udržovat také s nejsilnější vládní stranou. S opozicí v parlamentu by měl být v kontaktu podle tří pětin lidí. Podle poloviny lidí by se neměl setkávat s mimoparlamentní opozicí. Podle stejného množství občanů není také dobré, aby udržoval vztahy se stranou, která je mu politicky nejbližší. "Veřejnost převážně inklinuje k představě prezidenta nadstranického, nezaujatého prostředníka, pomáhajícího řešit vnitropolitické konflikty," objasnili autoři analýzy.

Každý devátý člověk je přesvědčen, že ve vlasti by se měl prezident setkávat hlavně s občany. Podle 67 procent dotázaných by měl navazovat i kontakty se sociálně slabšími skupinami. Čtvrtina lidí si ale myslí opak. Pro tři pětiny jsou žádoucí i styky prezidenta s podnikateli a odbory. Více než polovina občanů podporuje také setkávání s národnostními menšinami, občanskými sdruženími a spolky. Necelá polovina lidí si přeje, aby hlava státu udržovala kontakt s církvemi, stejný počet lidí je proti.

Na pietní akci jeden voják omdlel, druhému se udělalo špatně

Dva vojáci čestné stráže během pietního aktu k 65. výročí okupace Československa zkolabovali. První z nich při proslovu jednoho z účastníků upadl a omdlel, druhému se udělalo špatně a kolegové jej museli doprovodit do auta. Prvního vojáka zvedl jeho velící důstojník a odvedl ho na blízkou lavičku, kde se postižený položil a chvíli odpočíval. Po několika minutách se člen čestné stráže vzpamatoval a nasedl do připraveného vozidla ke svému kolegovi, kterého předtím postihla nevolnost. Jejich velící důstojník ČTK řekl, že nešlo o nic vážného.

Pietní akce připomněla začátek okupace Československa německými vojsky 15. března 1939 a zároveň páté výročí vstupu ČR do NATO. K pomníku zpravodajské brigády v Nuslích položili věnce zástupci ministerstva obrany, starosta Městské části Praha 4 Zdeněk Hovorka, pamětníci druhé světové války z řad armády, sokola a junáka. Všichni uctili své padlé kolegy minutou ticha.

Starosta Hovorka a také Jaromír Klika ze Zpravodajské brigády Českého svazu bojovníků za svobodu připomněli ve svých proslovech obě výročí a apelovali na přítomné školáky i starší generaci, aby nezapomněli na hrůzy války, komunistický režim ani polistopadové události. Klika, jenž se účastnil pražského povstání přímo v Nuslích, zavzpomínal na své spolubojovníky, kteří padli, nebo byli popraveni. Na závěr pietního aktu zahrála vojenská hudba státní hymnu.

Armáda měla počátkem roku skoro 44.100 lidí, z toho 27 generálů

Česká armáda měla počátkem tohoto roku 27 generálů, tedy o jednoho méně než před 12 měsíci. Celkem měla k letošnímu 1. lednu skoro 44.100 lidí, z toho přes 19.000 vojáků z povolání, více než 6000 vojáků základní služby a téměř 18.500 občanských zaměstnanců. Vyplývá to z informací, jež poslancům poskytlo ministerstvo obrany. Lidí, kteří v armádě působili počátkem letošního ledna, bylo skoro o 20.000 méně než k 1. lednu 2003. Tehdy měla armáda více než 61.000 lidí, z toho bylo přes 21.000 vojáků z povolání, více než 17.000 vojáků základní služby a necelých 23.000 občanských zaměstnanců. Ani letošní počty ale nejsou konečné. Vojáci poslancům připomněli, že v roce 2008 má mít armáda 26.200 vojáků a 8800 civilních zaměstnanců.

Mezi vojáky z povolání měli loni i letos největší zastoupení praporčíci, nižší důstojníci a rotmistři. Z více než 19.000 vojáků z povolání bylo k letošnímu 1. lednu přes 34 procent praporčíků, více než 24 procent nižších důstojníků a přes 22 procent rotmistrů. K 1. lednu 2003, kdy měla armáda přes 21.000 vojáků z povolání, bylo praporčíků přes 31 procent, nižších důstojníků skoro 26,5 procenta a rotmistrů více než 15 procent. I když generálů letos oproti loňsku ubylo, s ohledem na celkový pokles počtu vojáků z povolání se jejich procentuální zastoupení v armádě zvýšilo. K 1. lednu loňského roku sloužilo v armádě 28 generálů, což bylo 0,13 procenta vojáků základní služby. K letošnímu 1. lednu měla armáda 27 generálů, kteří tvořili 0,15 procenta vojáků z povolání.

Šéf frakce lidovců a demokratů v Evropském parlamentu navštíví ČR

Šéf nejsilnější frakce v Evropském parlamentu navštíví příští čtvrtek a pátek Českou republiku. Předsedu klubu Evropské lidové strany a Evropských demokratů Hanse-Gerta Pötteringa čekají setkání s českými politiky a návštěva Hodonína, Slavkova a Kutné Hory. Pötteringa přijme prezident Václav Klaus. Evropský poslanec se rovněž setká s předsedou lidovců Miroslavem Kalouskem, ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou a předsedou senátu Petrem Pithartem. Povečeří s šéfem ODS Mirkem Topolánkem a pražským primátorem Pavlem Bémem (ODS).

Součástí Pötteringova pražského pobytu bude také mezinárodní konference Forum Populini - Evropská agenda 2004. Pöttering je Němec. V Evropském parlamentu, kam letos v červnu budou poprvé volit i Češi, se zaměřuje hlavně na bezpečnost, zahraniční politiku a rozšíření EU. Poslanecký klub, který vede, má v současnosti 232 z celkem 626 členů. Jsou v něm sdruženi zástupci politických stran hlásících se do středopravé části politického spektra, například britští konzervativci a německá CDU/CSU. V budoucnu by do tohoto uskupení měli patřit také čeští lidovci a občanští demokraté, respektive jejich zástupci, kteří budou zvoleni.

Postavení občanských demokratů je ale zatím nejasné. Od evropských lidovců si totiž ODS drží odstup, zejména kvůli názorům na evropskou integraci. Naopak někteří němečtí křesťanští demokraté zase nesouhlasí s tím, že ODS obhajuje platnost Benešových dekretů. Dosud se počítalo s tím, že do největší frakce vstoupí i unionisté. Ti ale zvažují, zda se kvůli svému programu nebudou orientovat raději na evropské liberály. Je ale otázkou, zda vůbec do Evropského parlamentu vstoupí. Volební preference US-DEU se pohybují pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do českého i Evropského parlamentu.

Policie odložila další případ odposlechu poslance Hojdara

Mostecká policie odložila pro nedostatek důkazů případ údajného nelegálního odposlechu poslance Josefa Hojdara (ČSSD). Funkční odposlouchávací zařízení policisté nalezli loni v listopadu v jeho poslaneckém autě. V krátké době je to další neúspěšný pokus odhalit, kdo politika sledoval, nebo nechal sledovat. Před několika dny vyšetřovatel odložil i případ nálezu "štěnice", kterou Hojdar objevil loni v srpnu ve své mostecké kanceláři. Mluvčí mostecké policie Ludmila Světláková ČTK řekla, že ani tentokrát se nepodařilo zjistit skutečnosti, jež by umožnily zahájit trestní stíhání proti konkrétní osobě. "Kriminalistická genetická expertiza odhalila na vysílači umístěném v poslancově voze vzorky, jejichž rozbor prokázal profil DNA osoby mužského pohlaví," uvedla. Porovnání stop však k odhalení pachatele zatím nevedlo, dodala.

Policie prověřovala několik vyšetřovacích verzí a vyslechla řadu svědků včetně politiků. Vyšetřování se podle mluvčí nevyhnulo ani ministerstvu obrany a Bezpečnostní informační službě. Hojdara se ČTK nepodařilo zastihnout. Už dříve však vyjádřil s prací policie nespokojenost. "...nepřekvapuje mě to. Opět do ztracena, vyšetřování je k ničemu. Někdo nejspíš chce, aby v Čechách bylo normální, že je někdo sledován," řekl Hojdar ČTK v úterý v reakci na odložení případu nelegálního odposlechu ve své kanceláři. Kriminalisté odložili pro nedostatek důkazů už čtyři případy údajného sledování Hojdara. Terčem výhrůžek se stal loni v létě, když dočasně vystoupil z poslaneckého klubu ČSSD, protože nesouhlasil s reformou veřejných financí. V září obdržel výhrůžnou textovou zprávu. Několik dní před jejím obdržením našli redaktoři Deníku Mostecka v poště dopis se dvěma pravděpodobně ostrými náboji, v němž bylo napsáno Hojdarovo jméno.

Policie ani v jednom případě nezjistila pachatele. Mobilní telefon, z něhož pachatel poslal výhrůžnou zprávu, policisté našli, ale nedokázali určit, kdo byl jeho majitelem. Případ dopisu s náboji policisté odložili, protože nenaplňoval znaky trestného činu.

Výbor proti mučení při Radě Evropy žádá zlepšení situace v ČR

Odstranění některých excesů při zacházení policie se zadržovanými a upuštění od zbytečně tvrdého zacházení s vězni patří mezi požadavky nebo doporučení, které České republice adresoval Výbor proti mučení při Radě Evropy. Rozsáhlá zpráva, kterou výbor se souhlasem české vlády zveřejnil ve svém sídle ve Štrasburku, byla vypracována na základě pobytu jeho delegace v České republice v dubnu 2002. Delegace tehdy navštívila některé policejní stanice, záchytná zařízení pro cizince, věznice a psychiatrické léčebny. Výbor ve zprávě poukazuje na mnohá obvinění na adresu policie z brutality bezprostředně po zadržení nebo i při výsleších. Tomuto násilí jsou prý zvlášť vystaveni Romové, cizinci a mladí lidé. Výbor doporučuje, aby policejní důstojníci svým podřízeným soustavně připomínali, že takové zacházení je nepřípustné.

Výbor zároveň požádal české úřady o podrobnou zprávu o výsledcích vyšetřování, které se týkalo postupu policie proti demonstrantům během pražské schůzky Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v září 2000. Rezervy vidí tento orgán Rady Evropy také v podmínkách vazby. Uvádí kromě jiného, že od jeho předchozí návštěvy v roce 1997 se zhoršila situace pokud jde o možnost zadržených informovat o svém postavení své blízké. V mnoha případech prý také měli zadržení možnost spojit se s právníkem až po určité době. Delegace se také setkala s lidmi, kteří řekli, že v době svého zadržení neměli potřebnou lékařskou péči. Výbor doporučuje, aby bylo právo na přístup zadržovaných k lékařské péči zaručeno.

Delegace podle zprávy vyslechla mnoho stížností na fyzické i slovní napadání cizinců v záchytném zařízení Balková. Slovní napadání prý mělo často rasistický ráz. Materiální podmínky v tomto zařízení posoudila delegace jako zcela uspokojivé, ale za naprosto nevyhovující považuje celkový režim v něm - cizinci prý musejí trávit 23 hodin zavřeni v celách bez možnosti se nějak zaměstnat. Výbor doporučil českým úřadům, aby tento režim urychleně přezkoumaly. V kapitole věnované věznicím se výbor zvlášť zmiňuje o vážných obviněních ze špatného zacházení s vězni a z nepřiměřeného používání síly vůči nim ve Valdicích. Ve všech navštívených věznicích pak delegace slyšela obvinění, že personál vězně napadá slovně. Zvlášť prý jsou tomu vystaveni romští a rusky mluvící vězni.

Od návštěvy v roce 1997 se podle zprávy nezlepšila situace vězňů odsouzených na doživotí. Výbor doporučuje zásadní revizi režimu uplatňovaného vůči nim. Podle něj je například neospravedlnitelné, jsou-li tito vězni při odchodu z cel spoutáváni, nebo jsou-li jim léta odpírány kontaktní návštěvy. Ve zprávě se také konstatuje, že mnozí vězni nemají dost životního prostoru, a české úřady jsou v ní vyzývány k dalšímu úsilí o skoncování s přelidněností věznic. Podle výboru by měl mít každý vězeň k dispozici aspoň čtyři metry čtvereční. Na druhé straně dobrý dojem na delegaci udělala zdravotnická zařízení v navštívených věznicích s výjimkou Plzně. V pasážích věnovaných psychiatrickým zařízením se konstatuje, že delegace neslyšela žádné stížnosti na špatné zacházení s pacienty. Výbor ale doporučuje, aby se pro zvládání impulzivních anebo násilnických pacientů ihned přestaly používat postele opatřené klecí a aby se co nejdříve přestaly používat postele opatřené sítí.

V první disciplíně na ME v biliáru Hubrtová neuspěla

Česká medailová naděje na mistrovství Evropy v biliáru Veronika Hubrtová v disciplíně 14.1- nekonečná nepřežila ani první den. Juniorská evropská šampionka z loňského roku v pražském hotelu Diplomat prohrála hned svůj první zápas a v opravném pavouku následně nestačila na obhájkyni titulu Sandru Ortnerovou z Německa.

Počasí na sobotu:

Bude polojasno až oblačno, místy může být zataženo nízkou oblačností s ojedinělým mrholením a mlhami. Noční teploty +2 až -2 stupně, denní 8 až 12, při nízké oblačnosti kolem 4 - stejné teploty budou i na horách, jen na Šumavě budou o něco vyšší až 8 stupńů Celsia.

12-03-2004