Denní souhrn zpráv Denní souhrn zpráv

06-09-2018

Česko po 22 letech navštíví indický prezident

Do Prahy dnes na státní návštěvu přijíždí indický prezident Rám Náth Kóvind. Česká republika bude hostit hlavu druhé nejlidnatější země světa po více než 20 letech. Jednání s českými politiky má Kóvind v plánu v pátek a sobotu, návštěvu ukončí v neděli. Indický prezident se setká s nejvyššími českými představiteli a zúčastní se česko-indického obchodního fóra. Prezidenti by podle Hradu měli jednat například o ekonomické i vojenské spolupráci obou zemí či aktuální situaci v Afghánistánu či Pákistánu. Za účasti obou hlav států se plánuje podpis několika memorand, které se týkají školství, obchodu či vízové spolupráce. Z českých firem je v Indii aktivní například Škoda Auto, která zde zastupuje celý koncern Volkswagen, Home Credit, Zetor či Preciosa. Do Indie své výrobky dodávají kopřivnická Tatra nebo Let Kunovice. Indy zase zajímá udělování víz, která podle nich dostávají málo flexibiln

Během státní návštěvy Kóvind také položí květiny u pomníku všestranného bengálského umělce a filozofa Rabíndranátha Thákura (1861-1941), který v roce 1913 získal jako první Asiat Nobelovu cenu za literaturu. Indický prezident se chce setkat s indickými studenty a českými studenty indologie nebo navštívit laserové centrum v Dolních Břežanech. Prohlédne si i Strahovský klášter či Karlův most.

Průmyslová výroba zrychlila v červenci meziroční růst na 10,3 pct

Průmyslová produkce v červenci zrychlila meziroční růst na 10,3 procenta z červnových revidovaných 3,1 procenta. Po očištění o sezonní vlivy byla výroba vyšší o 6,7 procenta. K růstu přispěla všechna odvětví, nejvíce výroba a rozvod energií. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ). "Vysoký růst byl zčásti ovlivněn nízkou srovnávací základnou. Vloni v červenci byla omezena výroba elektřiny z důvodů odstávek ve významných výrobních závodech," uvedl ředitel odboru statistiky průmyslu ČSÚ Radek Matějka. Červencový meziroční růst průmyslu je podle analytiků nejsilnější od loňského října. Ovlivnily jej sezonní vlivy, přesto potvrzuje kondici ekonomiky. Stavební výroba v červenci zrychlila meziroční růst na 15,8 procenta z červnového revidovaného růstu o 5,5 procenta.

Bilance zahraničního obchodu Česka skončila v červenci schodkem 4,8 miliardy korun, který byl meziročně o 2,9 miliardy vyšší. Negativně ji ovlivnil obchod s ropou a zemním plynem, naopak příznivý vliv měl obchod s počítači a elektronikou. Jde o první letošní schodek, ale červencová bilance sklouzla do schodku i v předchozích dvou letech. Hlavní brzdou exportu zůstává nedostatek pracovníků, v červenci byl navíc vývoz ochromen celozávodními dovolenými v autoprůmyslu, shodli se analytici.

ČR podle Hamáčka vyhodnocuje informace z Británie o novičoku

Česko vyhodnocuje informace o vyšetřování otravy bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije nervovým jedem na jihu Anglie, které Britové uvolňují. ČTK to v reakci na oznámení britské premiérky Theresy Mayové, že za otravou stojí příslušníci ruské vojenské rozvědky a útok byl schválen v nejvyšších patrech ruského státu, napsal ministr zahraničí a vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Kauza v květnu vyvolala roztržku kolem směřování české zahraniční politiky. Prezident Miloš Zeman tehdy uvedl, že podle Vojenského zpravodajství se v Česku vyráběl jed typu, který byl při otravě dvojitého agenta Skripala použit. Jeho vyjádření využil Kreml ke zpochybnění britského tvrzení, že novičok pocházel z Ruska. Podle předsedy lidovců Pavla Bělobrádka by si Česko mělo určitě vyžádat stanovisko Ruska k tvrzením Britů. Podle předsedy TOP 09 Jiřího Pospíšila oznámení pouze potvrdilo, že za kauzou stojí Rusko, jde podle něj o posílení podezření. Britové ve středu oznámili, že za otravou stojí členové ruské vojenské rozvědky GRU Alexandr Petrov a Ruslan Boširov.

Experti: Systém péče se v ČR nedaří změnit, děti končí v ústavech

Systém péče o ohrožené děti se v Česku nedaří ani téměř tři desetiletí po pádu komunistického režimu reformovat. Republika stále patří k zemím s nejvyšším počtem dětí v ústavech a pomoc rodinám v tísnivé situaci se nerozvíjí. Novinářům to v Praze po skončení světového kongresu o ochraně dětí před týráním a zneužíváním (ISPCAN) řekl Radek Ptáček, který akci spolupředsedal. Kongres se v Česku konal poprvé. Zúčastnilo se ho přes 700 odborníků z osmi desítek států.

Mimo rodinu vyrůstají v Česku tisíce dětí. Podle Ptáčka zahraniční odborníci na kongresu Česko kritizovali za to, že do ústavní péče investuje. "Máme krásné domečky s krásnými pokojíčky. Ústavní péče je na vysoké úrovni. Její kvalita se ale nerovná kvalitě života dětí," zdůraznil psycholog. Podle Terezie Pemové z Národního institutu pro děti a rodinu sociální pracovníci sice domácnosti v potížích dlouhodobě sledují, řeší s nimi ale spíš drobnější záležitosti. Když pak začne mít dítě v 10 či 12 letech problémové chování, končívá v ústavu. "Dáváme tam často děti, které systém nechal napospas. Jsou státy, které tyto děti neumí zachytit. My o nich víme, ale neumíme jim pomoci," uvedla Pemová. Pochvalu naopak český systém podle expertů zaslouží za vysokou dostupnost škol a zdravotní péče. Země má také dostatek odborníků. Velmi hustá je například síť pedagogicko-psychologických poraden.

Školní inspekce: Na ředitele škol se hlásí málo lidí, uspějí i nevhodní

V Česku je malý zájem o místa ředitelů škol, a někdy se tak na ně dostávají i nevhodní uchazeči. Vyplývá to ze zprávy České školní inspekce (ČŠI), kterou zveřejnila na svém webu. Do poloviny výběrových řízení na pozice ředitelů škol se v uplynulých měsících přihlásil nejvýš jeden zájemce. O situaci tento týden jednal i sněmovní školský výbor a vyzval ministerstvo školství, aby se tím zabývalo. Ministr školství Robert Plaga (ANO) nevyloučil úpravy v legislativě. Podle inspektorů je třeba se zabývat příčinami nízké atraktivity pozice ředitele školy. Důvodem může být vysoká míra administrativní zátěže, komplikovaná legislativa nebo nedostatek času na řízení pedagogického procesu, stojí ve zprávě. Inspekce konstatovala, že situaci letos zkomplikovalo i velké množství souběžně vyhlášených konkurzů, a tedy nižší počet zájemců připadajících na jedno místo ředitele.

Zemřel válečný veterán z východní fronty Ivan Solovka

Den před svými 95. narozeninami ve středu zemřel ve Vojenské nemocnici Olomouc válečný veterán z východní fronty Ivan Solovka. Podlehl krátké nemoci. Na svých webových stránkách to napsalo ministerstvo obrany. Solovka byl nositelem řady vyznamenání. Podle ministerstva obrany byl přímým účastníkem největších bitev, jaké československé vojsko svedlo. Bojoval třeba u Kyjeva, Jasla, na Dukle i na Slovensku či na Moravě.

Solovka se narodil v roce 1923 na Podkarpatské Rusi. Po okupaci Podkarpatí Maďarskem v 16 letech utekl do SSSR, kde byl za ilegální překročení hranic uvězněn v gulagu. V roce 1942 se dostal k 1. československému samostatnému polnímu praporu v Buzuluku. Kvůli výrazné podvýživě po pobytu v gulagu se do bojů zapojil až po rekonvalescenci. Zařazen byl jako spojař k dělostřelecké jednotce, na tomto postu se zúčastnil všech velkých bitev československých jednotek na východní frontě. Po roce 1989 přispěl k obnově Československé obce legionářské v Olomouci a stal se její dlouhodobým předsedou. V květnu 2017 osobně na pražském Vítkově převzal Záslužný kříž III. stupně.

Při téměř 18 tisících prázdninových nehodách zemřelo 119 lidí

Policie během letních prázdnin vyšetřovala 17.835 dopravních nehod, při kterých bylo usmrceno 119 lidí. Proti loňským prázdninám bylo o 18 obětí víc, z dlouhodobého hlediska ale jde o druhý nejnižší počet od roku 1990. Pokles o 16 lidí byl u počtu těžce zraněných, naopak lehce zraněných bylo o 220 více než loni, celkem 5254. Hlavní příčinou nehod je nevěnování se plně řízení vozidla, v létě k tomu přispívá i teplé počasí, ostré slunce a únava. Na tiskové konferenci to řekl ředitel služby dopravní policie Tomáš Lerch.

Několik vážných dopravních nehod o prázdninách souviselo s přejetím do protisměru na běžné komunikaci. "Zpravidla se jednalo o přehledné, rovné úseky, kdy řidič z nezjištěných příčin vjel do protisměru. Nepozornost a únava mohly být hlavní příčinou. Zaznamenali jsme i několik dopravních nehod, kdy se evidentně jednalo o návrat z dlouhé cesty ze zaměstnání či z dovolené," uvedl Lerch. Policisté také zaznamenali nárůst obětí při nerespektování přednosti v jízdě, naopak ubylo nehod zaviněných nepřizpůsobením rychlosti stavu vozovky. Nejtragičtějšími dny byly pondělí 16. července a soboty 11. a 18. srpna, při nichž dohromady zemřelo 20 osob. Podle Lercha dlouhodobě ubývá nehod zaviněných pod vlivem alkoholu, v případě drog je nárůst minimální.

Výstava nabízí cestu životním dílem Františka Kupky

Retrospektivní výstavu děl Františka Kupky budou moci navštívit lidé od pátku ve Valdštejnské jízdárně. Dílo ve světě proslaveného českého rodáka a průkopníka abstraktní malby představí všechny aspekty jeho tvorby i to, jak se utvářel jeho novátorský malířský postoj. Výstava zahrnuje známá Kupkova díla, která běžně visí v Národní galerii, ale i zápůjčky ze zahraničních sbírek, které české publikum nemusí tolik znát, nebo díla, která jsou v soukromých sbírkách. Ředitel NG Jiří Fajt ČTK řekl, že expozici by mohla během trvání výstavy obohatit i nově zakoupená studie k obrazu Radosti života. Výstavu tvorby jedné z nejvýznamnějších osobností českého umění vůbec připravila Národní galerie Praha ve spolupráci s Réunion des musées nationaux, Centre Pompidou a finskou národní galerií. V Paříži výstavu navštívilo na 230.000 diváků.

Letošní léto bylo v Klementinu nejteplejší za uplynulých 244 let

Letošní léto v pražském Klementinu bylo nejteplejší v historii této nejstarší stanice v zemi, na níž se počasí nepřetržitě sleduje od roku 1775. Průměrná teplota 22,7 stupně Celsia je nejvyšší za uplynulých 244 let, uvedl Český hydrometeorologický ústav. Dosud bylo nejteplejší léto 2003 s průměrnou teplotou 22,4 stupně následované rokem 2015, kdy průměrná teplota během června, července a srpna dosáhla 22,3 stupně Celsia. Tři nejteplejší léta za posledních 244 let byla v tomto století. Až na čtvrtém místě se umístilo léto roku 1834 s průměrnou teplotou 22,1 stupně. Letošní rekordně horké léto následovalo po velmi teplém jaru, které bylo druhé nejteplejší od začátku měření v Klementinu. O prvenství ho připravily mrazy na začátku března.

Počasí

Jasno až polojasno, během dne přechodně až oblačno. Ráno a dopoledne místy mlhy nebo i nízká oblačnost. Nejvyšší teploty 22 až 26 °C, v 1000 m na horách kolem 15 °C, na Šumavě a v Krušných horách kolem 18 °C.

06-09-2018