Denní souhrn zpráv Denní souhrn zpráv

23-08-2018

Na pomoc rodinám padlých vojáků lidé poslali devět milionů korun

Do speciální charitativní sbírky na pomoc rodinám padlých vojáků v Afghánistánu lidé poslali přes devět milionů korun. Pomoct se rozhodly tisíce lidí přímou platbou na účet Vojenského fondu solidarity i zasláním dárcovské zprávy SMS. ČTK to řekla předsedkyně fondu Lenka Šmerdová. Lidé také pořádají sbírky třeba při sportovních utkáních. Pomáhají tak rodinám vojáků Martina Marcina, Kamila Beneše a Patrika Štěpánka, kteří padli 5. srpna v Afghánistánu po útoku sebevražedného atentátníka. Nejvyšším darem bylo 500.000 korun. Fond kontaktovali i dárci z ciziny. Sbírka potrvá do 31. srpna. Šmerdová zdůraznila, že pozůstalí dostanou všechny peníze z této sbírky. Rodiny padlých vojáků z Afghánistánu fond teprve osloví.

Tajani opět kritizoval země V4 kvůli přerozdělování migrantů

Předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani dnes znovu kritizoval země visegrádské skupiny, kam patří i Česká republika, za jejich neochotu přijímat migranty z jiných zemí EU. Tyto země by podle Tajaniho měly také převzít zodpovědnost za tento unijní problém, jinak budou potrestány. Tajani to řekl agentuře ANSA v souvislosti s migranty na lodi italské pobřežní stráže, která kotví na Sicílii a které italská vláda odmítá pustit do země bez slibu, že jí s nimi unijní státy pomohou. O reformě azylového systému jednají země EU neúspěšně už několik let. Nejspornější částí reformy je právě povinné přerozdělování žadatelů o azyl v rámci unie, k němuž se staví skepticky nejen státy Visegrádu, ale například i Rakousko, které tento půlrok unii předsedá.

Zeman udělí někdejšímu premiérovi Švehlovi Řád bílého lva

Prezident Miloš Zeman udělí 28. října někdejšímu československému premiérovi Antonínu Švehlovi nejvyšší české vyznamenání Řád bílého lva. Ocenění Švehly slíbil Zeman již na konci července. Nyní upřesnil, že tehdejší šéf agrární strany obdrží in memoriam nejvyšší české vyznamenání první, tedy nejvyšší třídy. Zeman řekl, že by si velmi přál, aby si lidé vážili politiků, kteří ve své době dokázali podporovat zemědělce i v politické rovině. "Ne jenom jako producenty potravin, ale také jako tvůrce krajiny," poznamenal. Dodal, že proto se rozhodl Švehlovi udělit Řád bílého lva první třídy.

Zeman dosud udělil 21 Řádů bílého lva. Většinu obdrželi vojáci z první či druhé světové války a představitelé cizích států. Loni udělil stejný řád nejvyšší třídy pražskému arcibiskupovi Dominiku Dukovi. Zeman už v uplynulých měsících řekl, že některým z řádů či medailí vyznamená trojici českých vojáků, kteří padli na začátku srpna při sebevražedném útoku v Afghánistánu. Vyznamenání se od něj dočká i dvojnásobná olympijská vítězka Ester Ledecká. V květnu také naznačil, že by mohl vyznamenat jednoho z válečných veteránů druhé světové války. Ocenit plánuje i bývalou ředitelku Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alenu Vitáskovou. V červnu Zeman naopak řekl, že nevidí důvod pro ocenění komunisty perzekvované a vězněné Zdeny Mašínové.

Profesia: Zájem o volná místa ve školství výrazně klesl

Ve školství se stále hůře daří obsadit volná pracovní místa. Zájem o místo asistenta klesl ve srovnání s loňskem o dvě třetiny. O třetinu méně lidí hledá místo učitele a asi o čtvrtinu méně se jich hlásí na místo speciálního pedagoga. Vyplývá to z údajů pracovního portálu Profesia.cz. Podle něj mají učitelé i přes loňské navýšení nadále o třetinu až čtvrtinu nižší platy, než je průměr vysokoškoláků v Česku. Pokles zájmu o práci ve školství se týká hlavně Prahy.

Důvodem nedostatku uchazečů o práci ve školství jsou podle odborníků především nízké platy, malá společenská prestiž povolání a nedostatek peněz na větší odměny kvalitních pedagogů. Do škol nastupuje zhruba polovina absolventů pedagogických fakult a čtvrtina z nich ze školství odchází do pěti let. Uplatnění hledají především v administrativě a v obchodu. Průměrný plat učitele byl loni 31.632 korun, přičemž průměrná mzda v zemi činila 29.504 korun hrubého měsíčně. Pedagogové dostali loni v listopadu přidáno 15 procent, mzdy ale rostly i v jiných oborech.

Kupóny pražské MHD budou nově na platebních kartách a kartě ČD

Cestující v pražské integrované dopravě (PID) si budou moci od pondělí 27. srpna nově nahrát jízdní kupony na platební karty či In Kartu Českých drah. Zároveň jej už nebudou muset chodit aktivovat do stanice metra k tzv. validátoru. Novinářům to řekla primátorka Adriana Krnáčová (ANO). "Výhodou této virtuální verze je, že cestující budou mít jeden systém a zjednoduší se cestování, zvýší komfort a budou si moci vybrat, zda mít kartu plastovou, nebo nahrát kupón na kartu Visa či Mastercard nebo kartu Českých drah," řekla Krnáčová. Provozní náklady projektu budou tři miliony korun měsíčně. Podle ředitele firmy Operátor ICT Michala Fišera v České republice dosud obdobný systém nevznikl.

Ministerstvo zemědělství ruší program na obnovu kapliček

Ministerstvo zemědělství nepočítá s pokračováním dotačního programu na obnovu kapliček, cest nebo regionálních zemědělských muzeí. ČTK to sdělil vedoucí tiskového odboru úřadu Václav Tampír. Bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce kvůli tomu interpelovat jak současného ministra zemědělství Miroslava Tomana (za ČSSD), tak premiéra Andreje Babiše (ANO). Program spouštěl Jurečka, každoročně v něm byly stovky milionů korun. V letošním roce ještě ministerstvo schválilo žádosti za 129 milionů korun, které proplatí. Program byl podle Jurečky pro regiony přínosný i tím, že šlo o malé projekty, které dělali místní truhláři nebo tesaři.

Zeman na Živitelce znovu podpořil stavbu dunajského kanálu

V Českých Budějovicíh začal agrosalon Země živitelka. Prezident republiky Miloš Zeman při slavnostním zahájení znovu podpořil výstavbu kanálu Dunaj-Odra-Labe. Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) přislíbil pomoc zemědělcům postiženým letošním suchem, konkrétní opatření však neuvedl. Ocenil práci českých zemědělců, kteří podle něj sklízeli úrodu v extrémním počasí. Prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek uvedl, že i přes sucho není situace s úrodou obilovin katastrofální. Na zahájení agrosalonu přijel i bývalý prezident Václav Klaus. Podle něj příroda dokazuje, že je mocná proti tomu, co dokážou udělat sami lidé.

Na šestidenní Zemi živitelce se představí 550 vystavovatelů z více než 20 zemí, organizátoři očekávají, že zemědělskou a potravinářskou výstavu navštíví jako v minulých letech přes 100.000 lidí. Agrosalon připomene historii českého zemědělství. Národní zemědělské muzeum vystaví přes 100 let staré motorové pluhy Praga K a Excelsior P, historické traktory a žentoury. Zájemci se ale budou moci podívat i na nové technologie, jako jsou čidla pro kontrolu půdy, samořiditelné traktory s vestavěnou GPS, drony s kamerou nebo automatický systém dojení. Mezi zajímavosti patří mlátička CR10.90 zapsaná v Guinnessově knize rekordů, za osm hodin sklidila téměř 800 tun pšenice. Poprvé bude na Zemi živitelce pavilon nejlepších českých vín či prezentace anguského skotu.

Československý festival představí tradice, kulturu i gastronomii

Československý festival, který se uskuteční 8. a 9. září na pražském Staroměstském náměstí, bude oslavou 100. výročí založení Československa. Akce nabídne kulturní program, setkání s československými legionáři či bývalými sportovci nebo ukázky tradičních řemesel z obou zemí. V Betlémské kapli a Karolinu pak budou moci lidé ochutnávat národní speciality či zhlédnout výstavy. Na tiskové konferenci to řekl ředitel festivalu Jiří Král.

Baťův kanál má kvůli suchu a nízké hladině Moravy omezenou plavba

Státní plavební správa omezila plavbu na Baťově kanále. Důvodem je extrémní sucho a nízká hladina řeky Moravy. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař. Na Baťův kanál smějí pouze lodě s ponorem, jenž nepřesáhne 60 centimetrů. Omezení platí od dnešního dne do 2. září. Nejnižší průtoky omezily plavbu poprvé v historii Baťova kanálu, dodal mluvčí. Ředitel obecně prospěšné společnosti Baťův kanál Vojtěch Bártek ČTK řekl, že situace dospěla do stavu, který nečekal. "Nevěřil bych, že by se voda mohla dostat na tak nízkou úroveň. Mohlo by to vadit při plavbě a způsobit ohrožení," uvedl Bártek. Podle něj se však omezení nedotkne většiny menších osobních lodí. "Větší ponor mají jen větší lodě a hausboty," dodal Bártek.

Ve Strakonicích začne dudácký festival, zazní i rock

Ve Strakonicích začne čtyřdenní Mezinárodní dudácký festival koncertem českých a zahraničních sólistů s plzeňskými filharmoniky. Kromě českých se představí i soubory z dalších 17 zemí, poprvé přijede dudák z Běloruska. Zahajovací ceremoniál se uskuteční 24. srpna na pódiu nad Otavou. Vstupné na celý program je zdarma. Jak řekl Ladislav Řanda z městského kulturního střediska, poslední ročník festivalu přilákal v roce 2016 asi 20.000 lidí.

Zájemci mohou jako vězni přenocovat ve špilberských kasematách

Brněnské kasematy se v sobotu otevřou návštěvníkům, kteří v nich touží strávit noc. Akce Nocování v kasematách má zájemcům přiblížit, jak se vězni na Špilberku cítili, řekl ČTK mluvčí Muzea města Brna Michael Kalábek. Akci muzeum pořádá opakovaně, letos se kasematy z provozních důvodů otevřou pouze na jednu noc. "Není to pouhé přespání, chystáme také zážitkový doprovodný program. Je to možnost poznat kasematy trochu jinak a prožít si, co na Špilberku prožívali vězni," uvedl Kalábek. Připravit by se měli zájemci i na noc bez telefonu, baterky a jiné techniky, která by celé skupině kazila zážitek. K jídlu dostanou typickou vězeňskou stravu. V kasematách je deset až 12 stupňů Celsia.

Brněnské kasematy z poloviny 18. století měly původně sloužit jako skrýš pro vojáky a prostory pro zásobování, za vlády Marie Terezie byly vojenským skladištěm. Její syn Josef II. dal kasematy přestavět na vězení, v té době dokonce vězně odsouzené na doživotí v dřevěných kobkách přikovávali. Kasematy byly nejtvrdší žalář rakouské monarchie. Když nastoupil na trůn Josefův bratr Leopold II., přikovávání zrušil a tresty zmírnil. Vězení se postupně přesouvalo do nadzemních částí hradu, horní části kasemat sloužily jako vězení do 30. let 19. století.

Slovenský chovatel se přihlásil k pavoukům nalezeným ve vlaku

O desítku pavouků, nalezenou před časem ve vlaku v Bohumíně na Karvinsku, se přihlásil jejich majitel. Slovenskému chovateli je pravděpodobně někdo ukradl při cestě z Trnavy do Žiliny. ČTK to řekla mluvčí bohumínské radnice Jana Končítková. Krabice s pavouky zůstala v neděli 12. srpna ležet v Bohumíně v rychlíku Českých drah. Sklípkani o den později skončili ve ztrátách a nálezech, respektive v evidenci nalezených zvířat. Později se ukázalo, že krabici se sklípkany v hodnotě 200 eur (přes 5000 Kč) někdo ukradl slovenskému chovateli při cestě vlakem na trase Trnava - Žilina.

Zloděj údajně využil zmatku při výměně cestujících v kupé. Pak i s lupem zřejmě přestoupil na spoj do Bohumína. "Když ale zjistil, co se uvnitř krabice skrývá, nechal ji v rychlíku ležet," uvedla mluvčí. Majitel podle ní už ani nedoufal, že se se svými pavouky ještě někdy shledá. "Vůbec ho nenapadlo, že se najdou v České republice, protože se s nimi pohyboval pouze na území Slovenska. Podle jeho slov jsou mezi pavouky sběratelské kousky, na jednoho sklípkana prý čekal více než rok," uvedla Ľubica Jaroňová, která má na radnici na starosti ochranu přírody.

Počasí

Jasno až polojasno, odpoledne a večer až oblačno a zejména v Čechách místy přeháňky nebo bouřky, ojediněle i silné. Nejvyšší teploty 30 až 34 °C, v 1000 m na horách kolem 24 °C.

23-08-2018