Denní souhrn zpráv Denní souhrn zpráv

02-07-2018

Zemřela první polistopadová ministryně spravedlnosti Dagmar Burešová

V sobotu ve věku 88 let zemřela první polistopadová ministryně spravedlnosti Dagmar Burešová. Informaci potvrdila Česká advokátní komora. Burešová zastupovala například Libuši Palachovou v jejím procesu s komunistickým poslancem Vilémem Novým, který pronášel lživé teorie ohledně smrti jejího syna Jana Palacha. V období normalizace zastupovala kolem sta osob stíhaných totalitním režimem. Mezi nimi byl například i Milan Kundera, Ivan Medek nebo Karel Kyncl.

Do roku 1992 byla Burešová i předsedkyní národní rady. V roce 2007 byla uvedena do právnické síně slávy. Prezident Václav Havel udělil Burešové v roce 2002 za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva Řád Tomáše Garrigua Masaryka. "O víkendu odešla do právnického nebe první dáma české justice JUDr. Dagmar Burešová. Výjimečná advokátka, první porevoluční ministryně spravedlnosti, předsedkyně České národní rady... Čest její památce!" uvedla na twitteru advokátní komora.

Státní rozpočet se v červnu dostal do schodku téměř 6 mld. Kč

Státní rozpočet se ke konci června dostal do schodku 5,9 miliardy korun, což je proti stejnému období loňského roku výsledek horší o 10,5 miliardy korun. Loni v červnu rozpočet vykázal přebytek 4,6 miliardy Kč, zatímco ke konci letošního května skončilo hospodaření státu schodkem 23,1 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí.

Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 50 miliard korun. Schválený státní rozpočet na loňský rok počítal s deficitem 60 miliard Kč, skutečný schodek činil 6,2 miliardy korun.

STEM: Podpora EU se vrátila na úroveň z počátku dekády

Podpora členství v Evropské unii se v Česku vrátila na úroveň z počátku dekády. Pro opětovný vstup země do EU by nyní hlasovalo 53 procent lidí, což je o čtyři procentní body více než na jaře 2011. Proti loňskému roku se podíl lidí, kteří by ho znovu podpořili, zvýšil o osm procentních bodů. Vyplynulo to z aktuálního průzkumu agentury STEM, která jeho výsledky poskytla ČTK.

Vnímání českého členství v unii se podle STEM zlepšilo po odeznění ekonomické a migrační krize. Před sedmi lety se podíl těch, kteří by znovu zvedli ruku pro vstup do EU, meziročně snížil z 59 procent na 49 procent. V letech 2015 a 2016 pak byla podpora unie u české veřejnosti vůbec nejnižší, pro opětovný vstup do EU se tehdy vyslovilo 38 procent občanů. Největší podporu má unie mezi mladými, mezi nimiž by vstup do ní podpořilo 63 procent dotázaných. Naopak u lidí nad 60 let je podpora zhruba pětačtyřicetiprocentní.

V Dolních Břežanech nově funguje jeden z nejsilnějších laserů na světě

Ve výzkumném centru ELI Beamlines v Dolních Břežanech nově spustili nový laserový systém HAPLS, jehož maximální výkon je jeden petawatt. Vyvinula ho laboratoř v USA, jejíž zástupci se slavnostního ceremoniálu také zúčastnili. Centrum funguje jako výzkumná infrastruktura, patří pod Fyzikální ústav Akademie věd. Zároveň je součástí evropské sítě světového významu, jejíž další centra jsou v Rumunsku a Maďarsku.

Jak uvedl náměstek ministerstva školství pro vysoké školy a výzkum Petr Doleček, centrum by nevzniklo bez podpory Evropské komise a zejména komisaře pro vědu Carlose Moedase. Podle předsedkyně Akademie věd Evy Zažímalové je nyní projekt z technického hlediska víceméně dokončený a vědecká komunita ho bude moci začít využívat. Poslouží podle ní nejen fyzikům, ale i biochemikům a dalším odborníkům. Vědci si od nového laseru slibují to, že otevře novou oblast výzkumu. Patří do ní i například nové zobrazovací metody v lékařství, výzkum odolnosti materiálů pro vesmírné lety nebo hloubková kontrola kovových a jiných konstrukcí, například u mostů.

Ve Varech uvedou Němcův film ze srpnové okupace a zahraje Mišík

Filmový festival v Karlových Varech v pondělí vedle desítek projekcí a uvedení dalších soutěžních filmů nabídne první české představení filmu Jana Němce Oratorium pro Prahu, který vznikl sestřihem záběrů pořízených Němcem v pražských ulicích 21. srpna 1968. Záběry z invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa se pak podařilo propašovat do rakouské televize, která je tehdy odvysílala, a díky tomu Západ o událostech v Československu dostal nezkreslené informace.

V České republice Oratorium pro Prahu zatím uvedeno nebylo. Festival ho představí v letním kině po koncertě Vladimíra Mišíka. Poté bude ještě promítán film Juraje Herze Spalovač mrtvol.

Systém umělé inteligence z ČVUT určuje houby jako expert

Vědci z Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze vytvořili systém, který je schopný z fotografií poznat houby a rostliny. Uspěli s ním na mezinárodní soutěži ExpertLifeCLEF 2018. Podle tiskové zprávy univerzity jejich systém dokonce předčil většinu lidských odborníků.

Milan Šulc a Jiří Matas z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT vytvořili automatický systém, který z fotografie dokáže podle tvaru a barvy určit, o jakou houbu nebo rostlinu se jedná. Na výzkumu se podílel také Lukáš Picek z katedry kybernetiky Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni (ZUČ). Systém je založený na hlubokých neuronových sítích, dokáže se učit a postupně se zdokonalovat.

Ekologové se lidí ptají, kde se v Praze schovat před horkem

Kam se lidé v Praze chodí schovat před letními horky, se ptají ekologové ze spolku Arnika v nové anketě. Podle nich se Praha dostatečně nepřizpůsobuje změně klimatu, zejména v zastavěných částech se budou teploty v budoucnu ještě zvyšovat. To uvádí i analýza Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, kterou vědci provedli jako podklad pro adaptační strategii Prahy na změnu klimatu.

Podle organizátorky ankety Venduly Zahumenské se lidé mohou v anketě vzájemně inspirovat, zároveň však její závěry mohou být i zpětnou vazbou pro vedení hlavního města. "Zastavěné čtvrti Prahy trpí mnohem vyššími teplotami než okrajové části. Příčinou jsou velké budovy, které brání profukování větru, vybetonovaná parkoviště, rozpálené chodníky bez stromů a hustá doprava," uvedla Arnika. Podle vědců se budou v následujících desetiletích výrazně zvyšovat počty tropických dnů, to je takových, kdy teplota přesáhne 30°C. Centrum Prahy a okolí Vltavy směrem na jih by při nejhorším scénáři mohly mít po roce 2080 i více než 40 tropických dnů za léto. V současnosti je to méně než 20 takových dnů, u zbývající části Prahy pak méně než 15.

Noc na pondělí byla mrazivá, padaly i rekordy

Noc z neděle na pondělí byla neobvykle chladná. Teploty v Česku se pohybovaly kolem pěti stupňů Celsia a na horách místy mrzlo. Na více než polovině stanic padly dosavadní rekordy pro 2. červenec, uvedl na svém webu Český hydrometeorologický ústav.

Nejníže v noci klesla teplota měřená ve dvou metrech nad zemí na stanici Jelení v Krušných horách, kde se rtuť v teploměru dostala až na minus 5,7 stupně. Nejnižší teplotu u země meteorologové naměřili na Luční boudě v Krkonoších, kde bylo minus 8,1 stupně.

Počasí v úterý

Jasno až polojasno, na severovýchodě přechodně až oblačno. Nejvyšší teploty 22 až 26 °C.

02-07-2018