Denní souhrn zpráv Denní souhrn zpráv

01-06-2018

Česko bude moci posílit některé armádní mise a chránit Pobaltí

Česko bude moci posílit své vojenské mise v Iráku, Afghánistánu a v Mali. Bude také moci vyslat letectvo na ochranu vzdušného prostoru pobaltských států. Plán vlády ANO v demisi hladce schválila Sněmovna, byť až po místy bouřlivé debatě. Senátoři s návrhem souhlasili již dříve. Pro plán zvedlo ruku 140 ze 170 přítomných poslanců. Proti jich hlasovalo 29, a to z SPD Tomia Okamury a KSČM. Občanským demokratům se před tím nepodařilo prosadit oddělené hlasování o jednotlivých misích nebo o jejich blocích. Česko by mělo ještě letos vyslat do Iráku, Afghánistánu a Mali až o 275 vojáků víc. Příští dva roky by se armáda měla podílet na stejných misích jako nyní. Ve druhé polovině roku 2019 by navíc měli vojáci střežit vzdušný prostor nad Pobaltím, a to v počtu do 95 příslušníků. Posílené zahraniční operace vyjdou podle odhadu ministerstvo obrany na 2,1 až 2,4 miliardy korun ročně. Současný mandát umožňuje, aby se zahraničních misí účastnilo až 806 českých vojáků. Vedle Afghánistánu, Mali a Iráku působí třeba na Golanech, Sinaji nebo v Kosovu. V roce 2020 by v misích mohlo působit až 1096 českých vojáků.

Jednání o podpoře vznikající menšinové vlády ANO a ČSSD bude po dnešním schválení vojenských misí ve Sněmovně složitější, zní z KSČM. Předseda komunistů Vojtěch Filip ani expert KSČM na obranu Alexander Černý ale nemyslí, že by vyjednávání měla skončit.

Ministerstvo financí naplánovalo schodek rozpočtu 50 mld. Kč i do dalších let

Ministerstvo financí počítá v prvním návrhu státního rozpočtu na příští rok se schodkem 50 miliard korun. Se stejným schodkem počítá i v dalších letech až do roku 2021. Prioritami rozpočtu v příštím roce je zvýšení důchodů, platů učitelů nebo růst investic. Vyplývá to z materiálu, který má ČTK k dispozici. Ministryně financí v demisi Alena Schillerová (za ANO) již dříve několikrát zopakovala, že schodek je ospravedlnitelný, pokud všechny tyto peníze budou směřovány do investic. Z celkových výdajů rozpočtu 1,482 bilionu Kč tvoří mandatorní výdaje, tedy povinné, zhruba 825 miliard korun. Návrh rozpočtu byl upraven na základě dubnové makroekonomické predikce ministerstva financí, která příští rok počítá s růstem ekonomiky o 3,3 procenta, v roce 2020 o 2,6 procenta a v roce 2021 o 2,4 procenta. Veřejné finance by přitom podle plánů MF měly zůstat až do roku 2021 v přebytku.

Většina úřadů a ministerstev by měla mít příští rok na výdaje více peněz. Největší růst, o 41,4 miliardy Kč, je u ministerstva práce a sociálních věcí, následuje ministerstvo školství s růstem o 28,6 miliardy Kč. Naopak největší pokles v absolutní částce je u ministerstva zdravotnictví, a to o 1,4 miliardy korun.

Třinecké železárny chtějí koupit ArcelorMittal Ostrava

Mezi firmami, které podaly nabídku na koupi ArcelorMittalu Ostrava (AMO), jsou Třinecké železárny (TŽ). ČTK to řekla mluvčí TŽ Petra Macková Jurásková. Skupina ArcelorMittal chce koupit italskou ocelárnu Ilva a prodej ostravské huti je součástí kompenzačního balíčku. Skupina chce slezský podnik prodat do konce roku. Jména ani počty dalších zájemců nejsou známa. Koupi ArcelorMittalu Ostrava doporučoval Třineckým železárnám také prezident Miloš Zeman, podle kterého by podniky měly pokud možno zůstat ve vlastnictví domácího kapitálu.

Vědci žádají Parlament o možnost korespondenční volby

Padesátka českých vědců se obrátila na Parlament s výzvou, aby schválil korespondenční formu hlasování ve volbách. Výzvu vědci poskytli ČTK s tím, že hlasování poštou by umožnilo volit i těm Čechům v zahraničí, kteří to mají na ambasády příliš daleko. Příslušnou změnu volebních zákonů tento týden představila TOP 09, podle níž by poštou mohli čeští občané v cizině posílat už příští rok své hlasy pro evropské poslance. "Ze statisíců Čechů žijících v zahraničí se voleb účastní jen zlomek oprávněných voličů, protože nyní se musí osobně dostavit na ambasády nebo konzuláty, což v případě zejména velkých zemí, jako je Austrálie, USA nebo Rusko, může být značný problém," zdůvodnili svou výzvu vědci působící v různých institucí, které spojuje příslušnost k Akademii věd. Vědci uvádějí, že v Evropské unii mohou občané volit s využitím poštovních služeb ve 24 zemích. "Neexistují racionální důvody, proč by tento způsob volby nemohl být aplikován i v České republice," dodávají vědci.

Česká ekonomika zpomalila v 1.čtvrtletí meziroční růst na 4,4 pct

Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí zpomalila meziroční růst na 4,4 procenta z 5,5 procenta v loňském čtvrtém čtvrtletí. Mezičtvrtletně vzrostl hrubý domácí produkt o 0,4 procenta. Zpřesněná čísla zveřejnil Český statistický úřad. Jsou mírně horší než v předběžném odhadu z poloviny května, podle nějž rostla česká ekonomika meziročně o 4,5 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o půl procenta. "Hlavním faktorem růstu české ekonomiky byly rychleji rostoucí investiční výdaje, podpořené nadále rostoucí spotřebou domácností," uvedl ČSÚ. Reálná spotřeba domácností proti loňsku stoupla o 4,1 procenta a proti předchozímu čtvrtletí byla vyšší o 0,7 procenta. Dynamika výdajů domácností se zvýšila především u spotřeby předmětů s dlouhodobou trvanlivostí a u služeb, uvedli statistici.

GIBS zadržela na Chebsku dva podezřelé kvůli 10 let staré vraždě

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) zadržela dvě osoby, které podezírá z téměř deset let staré vraždy na Chebsku. Jedním ze zadržených je podle informací ČTK asi pětačtyřicetiletý muž, který byl v době spáchání činu policistou. Zhruba stejně starý je i jeho spolupachatel, který má kriminální minulost. Policisté oba zadržené podezírají, že 23. listopadu 2008 brutálním způsobem zavraždili šestadvacetiletého muže. Na odlehlém místě nedaleko přehrady Bílý Halštrov ho pachatelé, po nichž kriminalisté dosud marně pátrali, nejdříve těžce zranili, následně zavraždili. "Muž následkům mučení a těžkých poranění podlehl na místě," informoval ČTK mluvčí GIBS Ivo Mitáček. Případem se podle něj začali příslušníci inspekce zabývat asi před půl rokem, kdy zjistili nové a zásadní skutečnosti.

Zdravotní posudky by měl vypracovat i ošetřující lékař

Posudky zdravotního stavu kvůli získání příspěvků či speciálního průkazu pro postižené by mohli od příštího roku dělat i ošetřující lékaři. Doplnili by tak chybějící posudkové doktory. Posudkáři by se do pololetí příštího roku navíc vyčlenili ze státní služby a patřili nově mezi zaměstnance. Počítá s tím novela, kterou připravilo ministerstvo práce. Změny podle něj mají zajistit chybějící posudkové lékaře, usnadnit jejich nábor a zkrátit dlouhé vyřizovací lhůty. Posudková služba se s nedostatkem lékařů potýká léta. Na její přístup a dlouhé vyřizovací lhůty si dlouhodobě stěžují lidé se zdravotním omezením i pacientské organizace. Situaci kritizují také poslanci. Státní služba je možná do 70 let. Posudkoví lékaři mají výjimku, která skončí na konci roku. Odejít by tak měla podle podkladů pro vládu zhruba stovka posudkářů nad 70 let, kteří se dělí o 68 míst. Na konci loňska byla přitom neobsazená už čtvrtina lékařských postů - 95 ve správě sociálního zabezpečení a 12 na ministerstvu práce. Posudkáři ročně vypracují kolem 400.000 posudků. Novela počítá se zapojením smluvních lékařů, kteří dosud mohou připravovat jen dílčí podklady pro posudkové doktory. Nově by vypracovali celý posudek. Dělat by ho mohli ošetřující lékaři, tedy praktici i specialisté. Jejich činnost a dodržování vyřizovacích lhůt by kontrolovaly okresní správy sociálního zabezpečení. O odvoláních by pak nově neměly rozhodovat tříčlenné posudkové komise ministerstva práce, ale už jen jeden lékař České správy sociálního zabezpečení.

ČR by měla na zemědělství získat asi 5,8 miliard eur

Česká republika by měla mezi roky 2021 až 2027 získat v rámci společné zemědělské politiky EU okolo 5,8 miliard eur (necelých 1,5 bilionu Kč), tedy každý rok více než 800 milionů eur (přes 20,6 miliardy Kč). Plyne to z informací ČTK o návrhu Evropské komise na novou podobu unijní zemědělské politiky pro příští víceleté finanční období. Evropská komise v nové podobě zemědělské politiky navrhuje horní hranici přímých plateb jednotlivým farmám, tedy takzvané zastropování. Je to věc, která se České republice příliš nelíbí, především kvůli struktuře českého zemědělství, kterému z historických důvodů dominují na evropské poměry velké farmy. Cílem komise je napříč unií podpora především středně velkých, často rodinných farem.

Místopředseda EK: Systém Galileo přinesl Česku 2,7 miliardy Kč

Satelitní systém Galileo a umístění Agentury pro evropský globální navigační družicový systém (GSA) do Prahy přineslo české ekonomice příjmy okolo 2,7 miliardy korun. Při diskusi o fungování Galilea a dalších vesmírných aktivit EU to řekl místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. Systém zatím pracuje v omezeném provozu, plné zprovoznění je plánováno do roku 2020. Vedle zapojení řady českých firem do vývoje satelitní technologie pomáhá agentura také například k lepší technické připravenosti českých firem při různých technologických projektech, dodal Šefčovič. Poznamenal, že po plném zprovoznění systému se bude Galileo podílet na zhruba deseti procentech hrubého domácího produktu celé EU. V novém rozpočtu unie se proto zvýšil rozpočet na provoz systému na 16 miliard eur. Systém bude podle Šefčoviče využíván nejen pro řízení dopravy, ale řadě jiných oblastí, například zdravotnictví, zemědělství a řízení bezpečnosti. Zefektivní mimo jiné také bankovní transakce a přenos elektřiny.

Galileo je evropský globální satelitní systém. Díky celkem 30 satelitům ve vesmíru by měl být schopen poskytovat přesné určení polohy až na 20 centimetrů a měl by tak být přesnější než americký konkurenční systém GPS. Řízením Galilea je pověřena agentura GSA, která od roku 2012 sídlí v Praze a je jedinou agenturou EU se sídlem v České republice.

Lékaři v Podolí operují miminka už v tělech matek

Lékaři z Ústavu pro péči o matku a dítě v pražském Podolí operují miminka s vážnými zdravotními komplikacemi už v tělech matek. Zaměřují se hlavně na jednovaječná dvojčata, kde se problémy objevují ve třetině těhotenství. Novinářům to řekli lékaři z tamního Centra fetální medicíny. Největší výhodou takových operací je podle lékařů to, že dítě je pak často možné porodit v plánovaném termínu a často přirozenou cestou. Ročně jde asi o 30 operací, uvedl vedoucí lékař centra Lubomír Hašlík. Předčasně narozené děti se často potýkají se zdravotními komplikacemi. Jejích počet v Česku stále roste, v současné době je to asi osm procent všech novorozenců.

Centrem Prahy vyrazil průvod festivalu Khamoro, ukončil ho liják

Centrem Prahy vyrazil v poledne průvod zhruba dvou stovek romských muzikantů a tanečnic v kostýmech. Akci, která je každý rok součástí festivalu romské kultury Khamoro, ukončila předčasně po čtvrthodině průtrž mračen. Dvacátý ročník přehlídky začal v neděli a vyvrcholí v sobotu večer galakoncertem. "Teď mělo probíhat defilé a bohužel poprvé za dvacet let začalo pršet. Bylo to v takovém běhu a muselo se to přerušit. I to se ale jednou asi muselo stát," řekla ČTK šéfka festivalu Jelena Silajdžić. Krojovaný průvod vyrazil na svou pouť metropolí poprvé v roce 2001. Každoročně se na něj přijdou podívat tisíce lidí. Zatímco v minulosti se v cíli vytvořily skupinky a muzikanti dál vyhrávali a romské dívky tančily, letos se účinkující s nástroji a v kostýmech snažili co nejrychleji schovat před průtrží mračen.

Jubilejní Tanec Praha oslaví při zahájení Jiřího Kyliána

Choreografií světově známého českého tvůrce Jiřího Kyliána začne dnes v pražském Divadle Ponec 30. ročník festivalu Tanec Praha. Přestože přehlídka vzniklá ještě v době minulého režimu za tři dekády přivezla do Česka mnohé špičky současného tance, Kylián, který stál u jejího zrodu, na ní nikdy nevystupoval. Festival potrvá do 25. června v hlavním městě, zavítá i do dvou desítek míst v regionech a přiveze současný tanec z několika kontinentů. Pořadatelé říkají, že Jiří Kylián znamená pro tanec ve světě totéž co Miloš Forman pro film. K dalšímu ocenění jeho práce se minulý týden přidalo členství ve Francouzské akademii. Dlouholetý umělecký ředitel Nizozemského tanečního divadla mimo jiné publiku i tanečníkům ukázal, že s aktivním tanečním uměním není nutné končit ve 30 nebo 40 letech, ale že lze tančit i později. Kromě hlavního souboru měl totiž v Haagu skupinu NDT2 pro mladé talenty a NDT3 pro zralé osobnosti. Podtitulem letošního festivalu Tance Praha je Na věku nikdy nezáleželo méně.

V Krumlově začíná projekt Kateřiny Šedé, chce vnést do ulic normální život

Na vylidněné centrum Českého Krumlova se v projektu UNES-CO zaměřila umělkyně Kateřina Šedá. Ode dneška do srpna bude 15 dvojic a rodin bydlet v centru Krumlova a vykonávat zde běžné činnosti jako procházky s kočárkem nebo větrání peřin v oknech. Umělkyně tak poukazuje na negativní vylidňování historických center měst, která se ocitla na seznamu UNESCO. Projekt připravila Šedá pro česko-slovenský výstavní pavilon na bienále architektury v Benátkách, které začalo 26. května. Dnes začne i přímý přenos z ulic Českého Krumlova do pavilonu v Benátkách, kde Šedá vytvořila sídlo fiktivní firmy UNES-CO.

"Z centra mizí normální život, obyvatelům to vadí, radnice má zájem, aby se to změnilo. Cílem je, aby se lidé z města co nejvíc zapojili a pomohli ten problém reflektovat," řekla již dříve Šedá, držitelka Ceny Chalupeckého. Dobrovolníci dostanou za předstírání běžného života mzdu. Šedá je hledala ve výběrovém řízení na pracovní pozici "normální život na plný úvazek". Na projekt poskytlo peníze ministerstvo kultury i město, které také zapůjčí byty. Jeden byt dá k dispozici i galerie Egon Schiele Art Centrum, jež se na projektu podílí.

Letošní květen byl nejteplejší za posledních 58 let

Letošní květen byl nejteplejším od roku 1961, kdy začali meteorologové sledovat měsíční průměrné teploty na českém území. Podle předběžných údajů dosáhla průměrná teplota v uplynulém měsíci 16,2 stupně Celsia, což je o 3,2 stupně víc než normál z let 1981 až 2010. Meteorologové to dnes uvedli na svém informačním webu. Průměrná teplota letošního května dokonce překonala dlouhodobý červnový průměr, který činí 15,8 stupně. Počasí v Česku je tento rok o 40 dní napřed a odpovídá klimatu v Maďarsku. Venkovní teploty připomínají začátek letních prázdnin. Průměr teplot za posledních 30 dní dosáhl 16,2 stupně Celsia, což v historických tabulkách odpovídá normálu pro období od 6. června do 5. července. Dnes začalo meteorologické léto, to astronomické začne 21. června.

Počasí - pátek

Polojasno, během dne oblačno, na většině území přeháňky a bouřky. Ojediněle silné bouřky s přívalovými srážkami. Nejvyšší teploty 28 až 32 °C, na jihozápadě a západě kolem 25 °C, v 1000 m na horách kolem 23.

01-06-2018