Denní souhrn zpráv Denní souhrn zpráv

11-01-2018

Babiš: Čerpání z evropských fondů není úplně ideální

Čerpání peněz z evropských fondů není úplně ideální. Česko mělo ke konci loňského roku na účtech proplaceno 65 miliard korun, tedy 11 procent z částky přidělené na programové období 2014 až 2020. Na tiskové konferenci to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Za letošní cíl vytyčil proplacení dalších 80 miliard korun. Česko se podle něj musí důkladně připravit na další období po roce 2020.

"Ministři můžou mít na čerpání různé názory, ale podle mě není úplně ideální. Dobře si vedou například programy Zaměstnanost, Doprava, Technická pomoc nebo Program rozvoje venkova. Naopak nejhůře jsou na tom programy Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, Výzkum, vývoj a vzdělání nebo Integrovaný regionální operační program," řekl premiér. Problémové programy podle něj zatím čerpají jen v malých jednotkách procent.

ČNB se loni kvůli intervencím dostala do ztráty 243 miliard korun

Česká národní banka loni vykázala ztrátu 243,2 miliardy korun. O rok dříve měla banka zisk 46,5 miliardy korun. Důvodem ztráty je nárůst devizových rezerv v souvislosti s ukončováním devizových intervencí a následné posílení kurzu koruny. Vyplývá to ze zveřejněných údajů o bilanci ČNB. Centrální banka ovšem dlouhodobě upozorňuje, že vytváření zisku není její hlavní úlohou. Tou je péče o cenovou stabilitu. Hospodářský výsledek je předběžný a nejsou v něm zahrnuty všechny dodatkové operace za rok 2017, uvedla banka.

ČNB měla ke konci loňského roku devizové rezervy za 3,151 bilionu korun, což bylo o 953,6 miliardy více než koncem prosince 2016. Za jejich růstem v posledních letech je především intervenční režim, kdy centrální banka od listopadu 2013 do loňského dubna vynaložila dva biliony korun na nákup eur. Korunu ČNB v rámci intervencí udržovala poblíž hranice 27 korun za euro. V současnosti se koruna obchoduje kolem 25,50 Kč/EUR.

Aktuálně.cz a HN zveřejnily kompletní znění zprávy OLAF

Servery Aktuálně.cz a Hospodářské noviny zveřejnily v redakčním překladu kompletní znění zprávy Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) o vyšetřování dotace pro farmu Čapí hnízdo. OLAF v závěrech zprávy píše o podezření na porušení českého národního práva i práva Evropské unie. Evropská komise má podle úřadu právo odmítnout poskytnutí finanční podpory pro farmu.

Proti zprávě OLAF se ohradila společnost Imoba, která farmu Čapí hnízdo vlastní. Označila zprávu za absurdní a kritizovala OLAF, že jí nedal šanci se plně vyjádřit. Evropský úřad podle Imoby podlehl politickému tlaku. Zveřejněný dokument shrnuje podmínky žádosti farmy o dotaci, výslechy svědků, vyjádření společnosti Imoba, pod níž nyní Čapí hnízdo spadá, vývoj vlastnických vztahů u Čapího hnízda i odkazy na unijní legislativu. Servery nezveřejnily kompletní přílohy dokumentu, kterých je podle dřívějších informací několik set stran, ale pouze jejich seznam.

Štrasburský soud podpořil Colloredo-Mansfeldovou v kauze Opočno

Evropský soud pro lidská práva podpořil snahu Kristiny Colloredo-Mansfeldové o obnovení řízení u českých soudů ohledně vydání mobiliáře zámku Opočno. Konkrétně jde o to, že české soudy neuvedly mezi důkazy rozhodnutí československého ministerstva zemědělství z roku 1947 o zestátnění Opočna. Vyplývá to z písemného rozsudku který soud zveřejnil na svých internetových stránkách. "Soud konstatuje, že tato stížnost není zjevně nepodložená" a musí být prohlášena za přípustnou, uvádí verdikt. České soudy odmítly požadavky stěžovatelky na vydání mobiliáře renesančního zámku Opočno na Rychnovsku. Colloredo-Mansfeldová se domáhá obnovy řízení s poukazem na to, že se jí nedostalo spravedlivého soudu. Naposledy Ústavní soud v listopadu odmítl návrh Colloredo-Mansfeldové na obnovu řízení o dvou starších neúspěšných stížnostech.

Colloredo-Mansfeldová se považuje za dědičku mobiliáře opočenského zámku. Mobiliář v roce 1942 zkonfiskovalo nejdříve gestapo a hned po válce znovu československý stát. Zemský národní výbor v lednu 1947 vyvlastnění zrušil na základě zjištění, že předek nynější stěžovatelky byl loajálním československým občanem. Následný osud majetku byl předmětem soudních sporů po roce 2000. České soudy restituentům nejdříve pravomocně vydaly do spoluvlastnictví 68 obrazů. Následně však nárok na vydání zbylého mobiliáře zámku Opočno ve dvou samostatných řízeních zamítly. Jde o kolekci s tisíci položkami, mezi které patří například slavnostní kočár, 38 obrazů, dvě desítky svítidel či 223 věcí ze sbírky zbraní, lovecké trofeje nebo jídelní servisy. Památkáři hodnotu celé sbírky v minulosti odhadli na více než miliardu korun.

Duka: Zdanění náhrad církvím není z právního hlediska možné

Zdanění finančních náhrad církvím za nevydaný majetek v restitucích není z právního hlediska možné. Novinářům to řekl kardinál Dominik Duka. Poukázal na smlouvy mezi státem a církvemi související s restitučním zákonem. Návrh na zdanění finančních náhrad podali poslanci KSČM. V úterý jej podpořila vláda Andreje Babiše (ANO).

Zákon o církevních restitucích schválený v předminulém volebním období za vlády Petra Nečase (ODS) počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávají, mají církve během 30 let získat 59 miliard, navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny podle tohoto zákona už od roku 2013. Zároveň ale každoročně klesají státní příspěvky církvím na jejich činnost. Stát je bude vyplácet do roku 2030, potom se církve budou financovat samy.

Maloobchodní tržby v listopadu zrychlily růst na 7,8 procenta

Maloobchodní tržby bez aut v Česku loni v listopadu zrychlily meziroční růst na 7,8 procenta, když v říjnu stouply o 6,3 procenta. Zvýšily se tržby za nepotravinářské zboží, pohonné hmoty i potraviny. Nejvýrazněji nadále rostl internetový a zásilkový prodej. Vyplývá to z informací, které zveřejnil Český statistický úřad.

Meziměsíčně tržby v maloobchodě po očištění o sezonní vlivy vzrostly v listopadu o 3,1 procenta. Útraty za nepotravinářské zboží se zvýšily o 3,1 procenta, za pohonné hmoty o 1,5 procenta a za potraviny o 1,2 procenta. Ve srovnání s listopadem 2016 tržby za nepotravinářské zboží stouply o 10,7 procenta, za pohonné hmoty o 7,5 procenta a za potraviny o 3,2 procenta.

Čeští vědci plánují 31 společných výzkumů se slovenskými kolegy

Badatelé z Akademie věd (AV ČR) budou v následujících letech spolupracovat se slovenskými kolegy na 31 výzkumných projektech. Zástupci akademií věd obou států dnes podepíšou dohodu, podle níž si budou vzájemně "půjčovat" badatele pro společné výzkumy nebo pro studijní pobyty. Podobné dohody má AV ČR s jinými zahraničními institucemi, spolupráce se Slovenskou akademií věd je podle mluvčího AV ČR Jana Martinka největší.

Pro roky 2018 až 2020 plánují společné výzkumy se Slováky vědci ze 17 ústavů AV ČR, například astronomové, fyzici, mikrobiologové či historici z Ústavu soudobých dějin. Výhodou při spolupráci je to, že slovenská akademie má díky dlouhé společné historii podobnou strukturu a zaměření jednotlivých pracovišť.

Češka zatčená v Pákistánu s drogami je vyšetřována ve vazbě

Jednadvacetiletá Češka, která byla ve středu zadržena celníky na mezinárodním letišti v pákistánském Láhauru s devíti kilogramy heroinu, je ve vazbě v tamní věznici. ČTK to sdělila mluvčí ministerstva zahraničí. Stejnou informaci přinesla také pákistánská média. Po skončení vyšetřování, které podle odhadu ministerstva může trvat týdny, pravděpodobně začne samotný soud. Termín soudního líčení stanoven nebyl, doplnila mluvčí Irena Valentová.

Jedenadvacetiletou Češku zadrželi celníci ve středu poté, co prošla dvěma kontrolami na mezinárodním letišti v pákistánském velkoměstě Láhaur. Česká občanka mířila do Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech. Pákistánský celní úřad oznámil, že na základě informací od zadržené zahájily bezpečnostní složky razie v různých částech Láhauru.

Ministerstvo školství podpoří dotacemi kroužky pro nadané děti

Ministerstvo školství podpoří kroužky pro nadané děti 15 miliony korun ze svých dotací, chce tak přispět k rozvoji vědomostí talentovaných žáků základních a středních škol ve věku 13 až 19 let. Peníze půjdou zejména na projekty přírodovědných a technických oborů. Žádat o ně mohly neziskové organizace, střediska volného času, vysoké školy a veřejné výzkumné instituce ve všech krajích. Na svém webu to uvedlo ministerstvo školství.

Mimořádně intelektově nadané děti mají od září 2016 nárok také na podporu ve školním vyučování, podobně jako handicapované děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Ze školských poraden mohou po vyšetření dostat například doporučení, aby dostávali ve škole složitější úkoly, používali náročnější učebnice nebo se zapojovali do výuky vyšších ročníků. Náklady se platí z peněz určených na inkluzi, tedy společné vzdělávání všech dětí v běžných školách.

Výtvarník Epos 257 ukazuje svůj pohled na městskou krajinu

Objekty nalezené v městské krajině, jejich fotografie a texty inspirované nálezy i cestami za nimi tvoří výstavu nazvanou Kořeny, větve, šlahouny. Připravil ji výtvarník a významná postava české graffiti scény Epos 257. Od pátku bude přístupná v Trafo Gallery, která nyní sídlí v holešovické tržnici.

Objekty, fotografie a texty pojí prostředí městské divočiny, rozhraní přírody a civilizace. Název výstavy napovídá, co v areálech zkrachovalých továren, nevyužívaných nádražních zákoutích, pozemcích, kde se ještě nezačalo stavět, nebo v zarostlých zahrádkářských koloniích lze najít. Bují na nich náletová vegetace, někde pod ní se rozkládají opuštěné budovy a průmyslová zařízení, ale také v ní přežívají lidé bez domova.

Koukalová podle Blesku nepojede na olympijské hry

Biatlonistka Gabriela Koukalová se podle Blesku nezúčastní olympijských her v Pchjongčchangu. Deník to tvrdí bez udání zdroje. Biatlonový svaz zprávu nekomentuje a v pondělí 15. ledna vydá oficiální stanovisko. "Prohlášení biatlonového svazu bude v pondělí," řekl na dotaz ČTK tiskový mluvčí svazu Tomáš Hermann. Podobně pro deník reagoval šéf biatlonistů Jiří Hamza.

Osmadvacetiletou Koukalovou brzdí v přípravě už od léta potíže s lýtkovými svaly kvůli přetížení achilovek. Držitelka kompletní sady medailí z loňského mistrovství světa a bývalá vítězka Světového poháru proto ještě v této sezoně nezávodila. Vítězka ankety Sportovec roku po jejím vyhlášení v prosinci v Praze uvedla, že v půlce ledna oznámí, zda na olympiádu pojede. Hry začnou v korejském Pchjongčchangu za měsíc 9. února.

Počasí v pátek

Převážně zataženo, mlhavo, místy slabý déšť nebo mrholení. V polohách nad 700 m, na severovýchodě i nad 400 m srážky sněhové. Nejvyšší teploty 1 až 5 °C.

11-01-2018