Zprávy | Z archivu rubriky


Lékařští odborníci z Univerzity Karlovy (UK) vyzývají k uvolňování opatření kvůli koronaviru v Česku. Udržování striktních omezení může mít podle nich vážné dopady na zdraví lidí i ekonomiku. Ve společném tiskovém prohlášení to uvedlo jedenáct lékařů z univerzity, včetně rektora školy Tomáše Zimy. Je podle nich potřeba obnovit dostupnost zdravotní péče pro všechny, obnovit výuku, zabránit krachu menších firem a živnostníků a postupně otevírat hranice. Lékaři také kritizovali některá dosavadní opatření jako chaotická.

"Je potřeba ocenit vládu za první rychlá a plošná opatření, která nepochybně pomohla se zvládnutím rizik," napsali lékaři z UK. Nyní je však podle nich potřeba zrychlit rozvolňování opatření. "Společnou motivací pro vznik této výzvy je ochrana zdraví občanů České republiky, které dlouhodobá omezení ohrožují, obava o naši budoucnost, ať již zdravotní či ekonomickou a rovněž snaha vyvrátit nepravdy a mýty, jež jsou o epidemii šířeny," uvedli. Lékaři mimo jiné ve své výzvě píšou, že podle dosavadních statistik nezvýšilo šíření koronaviru v porovnání s loňskem celkovou přirozenou úmrtnost v Česku. Podle nich také nejsou nemocí covid-19 způsobovanou koronavirem nejvíce ohroženi na životě všichni senioři. "Ukazuje se, že zhoršení prognózy covid-19 souvisí především s přidruženou nemocností, nikoliv s věkem jako takovým. Jde o poruchy výživy, onkologická a kardiovaskulární onemocnění, cukrovku, možná některé léky," napsali.

Omezení pohybu po Česku a kontaktu s blízkými či zvýšené obavy z nákazy mají podle nich vážný dopad na duševní i tělesné zdraví seniorů. "Plošná opatření nepovedou k vymýcení covid-19. Je potřebné vytvářet především imunitní odpověď u většiny populace, což bude chránit i ohrožené skupiny obyvatel, definované svou diagnózou, nikoli věkem," uvedli lékaři. Problémem je podle nich také výpadek zdravotní péče o vážně nemocné, kteří nemají covid-19.

Vládní harmonogram uvolňování opatření proti novému koronaviru může být diskriminační pro velkou část podnikatelů, uvolňování by mělo být rychlejší. Podpora, zejména program Antivirus, by měla platit déle. Na tiskové konferenci to řekl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Epidemiologové radí počkat s uvolňováním týden, až se plně projeví výsledky šíření koronaviru po Velikonocích. Hospodářská komora a partnerské organizace jednaly podle Dlouhého s epidemiologickým týmem ministerstva zdravotnictví. "Epidemiologové vnímají naši pozici," řekl Dlouhý. Jsou připraveni vést diskuse o urychlení obnovy provozů i otevření hranic, dodal. Obě strany se budou pravidelně setkávat.

Otevření gastronomických zařízení na konci května nebo začátkem června by mohlo být likvidační pro mnoho z nich. V případě příznivé epidemiologické situace by podle prezidenta Asociace hotelů a restaurací Václava Stárka by se mohly zahrádky otevřít už na konci dubna. Vládní harmonogram s tím počítá od 25. května. "Druhá fáze upraveného režimu by měla být ukončena nejpozději do srpna. A v této fázi už by neměla vláda omezovat otevírací dobu provozoven," řekl Stárek. Otevřít by se podle Stárka měla také otázka zprovoznění ubytovacích služeb. Fungovat by mohly začít v květnu alespoň malá ubytovací zařízení s kapacitou od pěti pokojů, uvedl.

Vládní harmonogram by mohl fatálně zasáhnout podle předsedy českého výboru Asociace nákupních center Jana Kubíčka asi třetinu obchodů. Velmi poškozeni budou především prodejci oblečení a obuvi, které opatření připraví o prodej jarních kolekcí. Současný plán by mohl také výrazně poškodit knižní trh.

Pro zachování lázeňství v Karlových Varech bude nejdůležitější udržet odborný personál, než se začnou vracet zahraniční klienti, řekla ČTK karlovarská primátorka Andrea Pfeffer Ferklová (ANO). Karlovarské lázeňské domy se podle ní nemohou spoléhat na české pacienty. Město uvažuje i o fondu, který by pomohl udržet aspoň minimální počet lázeňských lůžek v provozu. Primátorka varovala, že karlovarské lázeňství stojí na zahraničních klientech, kteří si pobyt platí. Bez nich podle ní nepřežije ani do konce roku. Lázeňské hotely v Karlových Varech už začaly propouštět a zavírat. Podle Pfeffer Ferklové to bez pomoci zvenčí může lázeňství ve městě pohřbít. Lázně ani nevědí, kdy by mohly začít fungovat a kdy a za jakých podmínek by se mohly otevřít hranice pro zahraniční klienty.

Na rozdíl například od Františkových nebo Mariánských Lázní, kde je větší podíl klientely od českých zdravotních pojišťoven, v Karlových Varech lázně stály téměř zcela na samoplátcích, a to hlavně ze zahraničí, z Německa, z Ruska či Blízkého východu. Ti nyní zcela zmizeli. Podle Pfeffer Ferklové čeští klienti ani nejsou zvyklí do Karlových Varů jezdit. Ta část, která přijížděla na takzvané křížkové pobyty hrazené zdravotními pojišťovnami, tvořila výraznou menšinu. Město, které se v důsledku koronavirové krize dostává do vysokého propadu příjmů, ale nebude mít peníze, aby udrželo lázeňské hotely dlouhodobě.