Archiv: Zahraniční politika | Vztahy česko-německé


Schodek agrárního zahraničního obchodu loni meziročně stoupl o více než 13 procent na rekordních 47,2 miliardy korun, když v roce 2018 schodek činil 41,7 miliardy korun. Údaje uvedlo na svém webu ministerstvo zemědělství, které ale upozornilo, že se prohlubování schodku zpomalilo. "Znovu se ukázalo, že se nedaří omezovat agrární dovoz zpravidla dražších výrobků s vysokou přidanou hodnotou včetně masa, masných i mléčných výrobků. Dále se nedaří více navyšovat agrární export ani zlepšovat strukturu agrárního zahraničního obchodu, a to navzdory přijaté rozvojové strategii resortu MZe ČR, rozšiřované síti agrárních diplomatů v řadě zemí světa a dalším opatřením," okomentoval pro ČTK výsledky Zemědělský svaz ČR.

Hlavní příčinou záporného schodku je záporné saldo u masa. "U této komodity dlouhodobě zůstává absolutně nejvyšší záporné saldo ze všech agrárních komoditních skupin a v roce 2019 překonalo rekordních 25,5 miliardy korun. To je ale zcela opačný vývoj než v EU, kde je saldo zahraničního obchodu masem kladné," uvedl svaz. Nejvíce se do ČR dováží vepřové, pak drůbeží a pak hovězí maso. ČR nejvíce agrárního zboží vyváží na Slovensko, pak do Německa a Polska. Ze třetích zemí pak do Ruska, Číny a Japonska. Nejvíce se vyváží cigarety, přípravky používané k výživě zvířat nebo pekařské zboží. Dovoz je nejvyšší z Německa, Polska a Nizozemska, ze třetích zemí pak z Číny, USA a Turecka. Dováží se právě vepřové maso, také pekařské zboží, ale i třeba sýry a tvaroh.

Vzpomínky na dramatický útěk k branám západoněmeckého velvyslanectví, na pomoc Pražanů nebo na snahu o zajištění zásobování pro tisíce východoněmeckých uprchlíků v roce 1989 přicházejí v těchto dnech na německou ambasádu v Praze. Velvyslanectví požádalo pamětníky 30 let starých událostí, aby se podělili o osobní zážitky z útěku před komunistickým režimem v době těsně před pádem Berlínské zdi. Z výběru vzpomínek a archivních fotografií by ambasáda, přes jejíž pozemek východní Němci utíkali, chtěla sestavit sborník. Celkem do listopadu 1989 emigrovalo přes ambasádu na 15.000 lidí.

Například Sabine Pasewaldová v jednom z příspěvků, které ambasáda zveřejnila, vzpomíná, jak se v roce 1989 rozhodla utéct do západního Německa přes pražskou ambasádu společně se svou desetiletou a čtrnáctiletou dcerou. Vzhledem k tomu, že byla už ve druhé vlně uprchlíků, musela obelstít východoněmecké celníky cestou do Československa a nekoupit si lístek do Prahy, ale až do Bratislavy. U velvyslanectví se jí pak podařilo i s dcerami proběhnout kordonem českých policistů a přelézt přes plot do zahrady, a tím i do svobodného světa.

O vzpomínky na události roku 1989 se podělil také bývalý český politik Jan Kasl, který bydlel nedaleko ambasády. "Chodili jsme venčit psy na Petřín a sledovali někdy dramatické úprky přes Lobkovickou zahradu k plotu ambasády a přelézání i s dětmi přes něj," napsal na facebookové stránky zřízené velvyslanectvím. Vzpomíná také na to, jak se uprchlíci, kteří se snažili dostat na ambasádu, tísnili i v okolních domech, nebo na opuštěná východoněmecká auta, která někteří Češi vykrádali.