Archiv: Zahraniční politika | Visegrád


V Národním muzeu v Praze se ve čtvrtek sešli premiéři zemí visegrádské čtyřky. Předseda české vlády Andrej Babiš (ANO) postupně přivítal polského premiéra Mateusze Morawieckého, předsedu maďarské vlády Viktora Orbána a slovenského premiéra Petera Pellegriniho. Po zhruba hodinovém jednání se k nim připojil staronový rakouský kancléř Sebastian Kurz. Na summitu hovořili o migraci, vzájemné obchodní spolupráci, budoucnosti Evropské unie či jejím rozšíření. Babiš na tiskové konferenci řekl, že všechny zúčastněné země mají stejný názor na otázku migrace, podle nich jejím řešením nejsou kvóty na přerozdělování migrantů. "Reforma migračního systému musí být založena na souhlasu všech států," dodal Babiš. Rakouský kancléř Sebastian Kurz dodal, že je nutné chránit především vnější hranice EU před převaděči a zamezit nelegální migraci. Politici se zabývali i víceletým finančním rámcem EU na roky 2021 až 2027. Shodli se při tom, že méně peněz by mělo směřovat na unijní administrativu. Kurz připomněl, že zatímco státy V4 jsou příjemci, Rakousko je v případě unijních peněz čistým plátcem. "Ale také vidíme vysoké náklady na administrativu a potřebu jejich redukce," uvedl. Trvá však například na tom, aby peníze z fondu, který by měl podle Evropské komise pomoci státům v přechodu od uhlí, nemohly být využity na rozvoj jaderné energie. Politici hovořili i o vzájemné obchodní bilanci a hospodářské provázanosti regionu V4 a Rakouska. Mezi tématy bylo i rozšiřování Evropské unie. Babiš vyjádřil přání, aby se unie přihlásila ke svým slibům a zahájila přístupové rozhovory se Severní Makedonií.

Ještě před jednáním premiéři společně položili růže u památníku Palacha a Jana Zajíce, který se nachází pod Národním muzeem na Václavském náměstí v místech, kde se dvacetiletý Palach polil benzinem a zapálil. Palach svým činem z 16. ledna 1969 protestoval proti normalizaci, tedy potlačování svobod nastolenému komunistickým režimem po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. Po třech dnech zraněním v nemocnici podlehl. Politikům při kladení květin na dálku přes magistrálu poslala vzkaz transparenty v češtině a němčině asi desítka aktivistů, kteří odmítají výstavbu nových jaderných bloků.

Za nový začátek česko-ukrajinských vztahů označil dnes český premiér Andrej Babiš svou návštěvu v Kyjevě, kde ho provází početná delegace českých podnikatelů. Při zahájení česko-ukrajinského podnikatelského fóra a následně po jednání s ukrajinským premiérem Oleksijem Hončarukem znovu podpořil územní celistvost a svrchovanost Ukrajiny a reformní kurz nového vedení země. Hončaruk český přístup ocenil a rozhovor s Babišem označil za "jedno z nejproduktivnějších setkání za poslední měsíce". Prezident Volodymyr Zelenskyj pak poděkoval za pozvání do Prahy na schůzku V4 a ocenil stanovisko českého premiéra, že Krym a Donbas jsou součástí Ukrajiny. "Ukrajina je nucena čelit problémům, jako je ruská agrese a ruská anexe Krymu, které jsou pro nás těžce představitelné," řekl Babiš na úřadu ukrajinské vlády. "Přijel jsem s jasným vzkazem podpory ukrajinskému lidu. Nevidíme jiné řešení konfliktu na východě Ukrajiny než obnovu ukrajinské svrchovanosti mírovou cestou," řekl. "Nelegální anexi Krymu ČR neuznává a odsuzuje," dodal český premiér.

České firmy mají zájem o zvýšení vzájemného obchodu s Ukrajinou. Loni dosáhl více než dvou miliard eur. Další kontakty navazují čeští podnikatelé na hospodářském fóru, které se odehrává současně s návštěvou premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO v Kyjevě. Několik firem už podepsalo kontrakty na dodávky těžebních strojů nebo výcvik civilních pilotů. Podle viceprezidenta společnosti Škoda Transportation Zdeňka Majera je i šance, že by české tramvaje mohly obnovit kyjevský vozový park a české vlaky by mohly nahradit ruské vozy metra v ukrajinské metropoli.

Prezidenti zemí visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) a Slovinska podpořili na summitu na zámku v Lánech začlenění Srbska do Evropské unie. Srbský prezident Aleksandar Vučič, který se ve čtvrtek jednání také zúčastnil, poděkoval za podporu a zároveň hlavy států požádal o výraznou pomoc a konkrétní kroky, kterými by mohli apelovat i na další státy, aby se přístupová jednání zrychlila, byla transparentnější a efektivnější. Kromě rozšíření unie řešili prezidenti také víceletý finanční rámec Evropské unie na roky 2021 až 2027 nebo brexit. Prvního dne summitu se ve středu zúčastnili český prezident Miloš Zeman, slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, polský prezident Andrzej Duda a maďarský prezident János Áder. Řešili pozici zemí V4 v Evropské unii nebo brexit, za který má podle Zemana odpovědnost jak EU, tak Británie. Ve čtvrtek se ke čtveřici přidali slovinský prezident Borut Pahor a Srb Vučič. Jednali zejména o začlenění Srbska do EU.

Země V4 dále chtějí, aby i ve víceletém finančním rámci Evropské unie na roky 2021 až 2027 bylo zachováno současné množství peněz na politiku soudržnosti i na společnou zemědělskou politiku. Podle Zemana mají při jednání o finančním rámci Polsko a Maďarsko zájem hlavně na zachování zemědělských dotací, Česko a Slovensko zase na zachování přísunu peněz na stavbu dálniční infrastruktury. Za důležité Zeman považuje, aby si členské státy mohly samy stanovovat priority, na co použijí evropské peníze, a aby se v tomto směru snížil vliv Evropské komise. Z evropských fondů čerpají peníze hlavně státy, jejichž ekonomika je slabší než unijní průměr, především tedy ve východní části EU.

Slovenská prezidentka Čaputová také poznamenala, že slovenské ministerstvo zahraničí nepodporuje plán tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana vytvořit bezpečnostní zónu v Sýrii, do které se vrátí syrští uprchlíci. Premiér Andrej Babiš (ANO) přitom po schůzce s tureckou hlavou státu v New Yorku minulý týden uvedl, že země V4 výstavbu zóny podporují.