Již několik let je v České republice Velký pátek státním svátkem. Letos připadá na 19. března, velikonoční neděle na 21. března. Více o historii Velikonoc, o velikonočních tradicích a o oslavách českých Velikonoc se můžete dozvědět na těchto stránkách.
Konec zimy a začátek jarního období symbolizují velikonoční svátky. Tak jako svátky vánoční mají i Velikonoce pohanské kořeny. Pohanští Slované i Germáni slavili začátkem jara procitnutí přírody ze zimního spánku. Židé v tuto dobu také slaví svůj velký svátek - Pesach, svátek Smilování, na památku vysvobození Izraelitů z Egypta. Více...
Symbol beránka byl velmi rozšířený již v předkřesťanské tradici celé středomořské civilizace, ovládané po tisíciletí pastevci. V křesťanské církvi se beránek stal symbolem Božího Beránka - Krista. Na Šumavě v jihozápadních Čechách se věřilo, že posvěcení beránka pomůže najít pocestným ztracenou cestu z lesů. Skopové maso se z české kuchyně takřka vytratilo, ale ve většině domácností beránek na velikonoční tabuli nechybí, a to ve formě sladkého pečiva. Více...
Barvení a zdobení vajec, ať již vařených, nebo pouhých skořápek, ze kterých se syrový žloutek vyfukuje dvěma protilehlými otvory ve špičce a na spodku vajíčka, není pouze českou tradicí. Malovaná vejce byla objevena již v sumerských vykopávkách z roku 2 500 před naším letopočtem. Vejce se totiž ukládala do hrobů spolu s mrtvými jako symbol nikdy nezanikajícího života, což odpovídalo pohanským představám o posmrtném životě. Barvením se měla znásobit jejich magická moc. Po mnoho století poté se vejce zdobila jako zárodek nového života. Více...
Jak prožívají velikonoční svátky příslušníci nejrůznějších náboženství? Jaký je původní obsah Velikonoc? A jak se liší oslavy velikonočních svátků u jednotlivých náboženských skupin? O tom jsme hovořili s jedním z předních českých religionistů a teologů Ivanem Odilo Štampachem. Více...