Historie Radia Praha

V době války mělo mimořádný význam krátkovlnné vysílání ze zahraničí. V září 1939 začala vysílat česky BBC z Londýna, kde sídlila exilová československá vláda. Z Moskvy, kde bylo centrum komunistické emigrace, se začalo na krátkých vlnách česky vysílat v roce 1941, o rok později zahájil vysílání v češtině Hlas Ameriky. Poslech zahraničních stanic byl v okupovaných českých zemích zakázán pod trestem smrti a lidé byli nuceni si nechat odborně znehodnotit rozhlasové přijímače vyjmutím krátkovlnného okruhu. I po tomto zásahu se však rozhlas na krátkých vlnách poslouchal, a to tak, že do znehodnoceného přijímače se vsunula improvizovaná náhradní součástka, tzv. čerčilka. Pro obyvatele okupovaných zemí sehrály zahraniční rozhlasové stanice nezastupitelnou roli informační i morální.

Rozhlas jako nejmocnější médium byl aktivním účastníkem Pražského povstání, které učinilo tečku za nacistickou okupací českých zemí. Povstání, organizované českým odbojem, bylo zahájeno 5. května 1945 výzvou odvysílanou rozhlasem a stalo se vlastně do značné míry bojem o rozhlas. Do boje byl zapojen i krátkovlnný vysílač, který 6. května přenášel volání povstalců o pomoc. Budovu rozhlasu se nakonec za cenu desítek obětí podařilo ubránit a vysílání zůstalo nepřerušeno.

 
   Zpět na obsah