Božena Němcová

150. výročí úmrtí Boženy Němcové

Rok 2012 je rokem Boženy Němcové. Na jednu z nejvýraznějších českých spisovatelek letos vzpomínáme nejenom u příležitosti kulatého výročí od jejího předčasného úmrtí, ale v průběhu celého roku během různých společenských a kulturních akcí.

19. ledna 2012 začíná v České Skalici Rok Boženy Němcové. Více informací k programu naleznete na oficiálních stránkách města.

Na 20. ledna 2012 připravil Český rozhlas 3 - Vltava v cyklu Páteční večer setkání s Boženou Němcovou s názvem Mnohé světlo mi zablesklo. V pořadu hovoří literární historičky Jaroslava Janáčková a Magdaléna Pokorná a rakouská bohemistka Gertraude Zand. Z autorčiných dopisů, deníkových záznamů a úryvků jejích děl připravila a komentáře čte Milena Štráfeldová. Více na ČRo 3 - Vltava.

21. ledna 2012 se u hrobu spisovatelky na pražském Vyšehradě uskutečnil pietní akt.

Fotogalerie

21. ledna 2012, od 16 hodin, proběhl v Hlavním sále Valdštejnského paláce seminář „Božena Němcová dnes“.

 

Životem Barunky Panklové

Božena Němcová se narodila 4. února 1820 ve Vídni. Tak zní oficiální údaj, kolem data jejího narození i jejího skutečného původu ale panují velké dohady. Skutečnou matkou Barbory Panklové by mohla být nejmladší sestra „paní kněžny“ z Babičky - Dorothéa Perigord Talleyrand. Jejím milencem byl hrabě Carl Clam - Martinic. V tom případě by se Němcová mohla narodit v roce 1816 nebo 1817. Na to, že mohla pocházet z rodiny „paní kněžny“ z Babičky, tedy vévodkyně Kateřiny Vilemíny Zaháňské, upozornil už exilový spisovatel Ota Filip. Ve své knize Zahrada života paní Betty se této záhadě věnuje autor literatury faktu Miroslav Ivanov. Nejznámější jsou spekulace bývalé školní inspektorky Heleny Sobkové, autorky knih „Tajemství Baronky Panklové“ a „Kateřina Zaháňská“. Většina současných českých literárních badatelů ale tuto spekulaci odmítá. Pokračování

 

Babička

Bezesporu nejznámějším dílem Boženy Němcové je Babička, které autorka dala podtitul Obrazy z venkovského života. Němcová se do psaní slavného románu pustila konce roku 1853 po smrti nejstaršího syna Hynka. Synova smrt ji velmi zasáhla a ona zřejmě hledala únik z reality, k čemuž jí návrat do dětství v Ratibořicích a idylické vykreslení poklidného venkovského života zajisté dopomohli. Navíc se nacházela ve stále se prohlubující hmotné nouzi a i nejbližší přátelé ji vybízeli k napsání díla většího rozsahu. Známým faktem ale je, že nakonec Němcová coby autorka dostala za Babičku méně zaplaceno než písař, který ji opisoval ... Pokračování

 

S Němcovými na cestách

Dětství Barbory Panklové se převážně odehrávalo v Ratibořicích a České Skalici. Po sňatku s Josefem Němcem, roku 1837, se ale mladá spisovatelka vydává po boku svého muže na nelehkou cestu, a to ať už hovoříme o životní dráze či častém stěhování. Němec totiž pracoval jako komisař finanční stráže a byl v této souvislosti často služebně překládán, přičemž s sebou na nová působiště bral celou početnou rodinu, tedy manželku a čtyři děti. Na následující stránce se můžeme na cestu s Němcovými vydat i my. Pokračování

 

Související odkazy

Muzeum Boženy Němcové

Oficiální stránky Muzea Boženy Němcové v České Skalici. Hlavní expozice je věnovaná životu a dílu Boženy Němcové. Muzeum nadále spravuje areál Barunčiny školy, v němž jsou umístěny expozice Barunčina škola a Muzeum 1866, a dále naučnou stezku Babiččino údolí, která vede od Barunčiny školy okolo hlavní expozice a pak tzv. Bažantnicí až k ratibořickým památkám.

Ratibořické památky

Zámek Ratibořice, mlýn či Staré bělidlo a Viktorčin splav. To jsou stěžejní místa notoricky známého románu Babičku. Ratibořické památky jsou ve správě Národního památkového ústavu.

Společnost Boženy Němcové

Posláním občanského sdružení Společnost Boženy Němcové je péče o odkaz spisovatelky a o čistotu přístupu k jejímu dílu, jeho propagace a uctívání její památky.

Městská knihovna v Praze

Na stránkách Městské knihovny v Praze najdete kompletní dílo Boženy Němcové v elektronické podobě a další zajímavosti.

Čtenářský deník Českého rozhlasu

Vem Boženu do metra nebo Vem Aloise na kolo. Přesně tak zněly reklamní slogany Českého rozhlasu, které v roce 2008 lákaly k návštěvě projektu stanice Vltava, který dodnes nabízí ke stažení povinnou četbu ve formátu mp3.