Události 17. listopadu 1999
Bývalí studentští vůdci vyzvali současné politiky k rezignaci
Všechny vůdčí politiky hlavních politických stran vyzvalo ve středu rezignaci šest někdejších studentských aktivistů, kteří před deseti lety stáli u revolučních událostí. "Politika současné politické garnitury devastuje tuto zemi vnitřně, vyvolává i kazí její obraz v zahraničí," řekl ČTK Martin Mejstřík, jeden ze signatářů prohlášení nazvaného "Děkujeme, odejděte!". Spolu s ním se pod tuto výzvu podepsali Šimon Pánek, Igor Chaun, Vlastimil Ježek, Josef Brož a Vratislav Řehák. "Oceňujeme změny a možnosti, které nám uplynulých deset let přineslo. Ale jsme hluboce zklamáni a pobouřeni způsobem, kterým současná politická reprezentace provádí výkon svěřené moci," stojí v prohlášení. Jeho signatáři apelují na všechny občany, aby se nesmířili s arogancí, cynismem a velikášstvím většiny současných politických vůdců. "Část politiků v naší zemi se svým chováním dostala již téměř na úroveň bývalých komunistických vůdců," uvádí se v textu výzvy.
Čeští ústavní činitelé položili květiny na Národní třídě
Kytice položili ve středu prezident Václav Havel, premiér Miloš Zeman a předsedové obou komor parlamentu Václav Klaus a Libuše Benešová u pamětní desky na Národní třídě v Praze. Připomněli si tak desetileté výročí brutálního zákroku policie proti studentské demonstraci v těchto místech, který odstartoval společenské změny v tehdejším socialistickém Československu. "Myslím si, že v době, kdy odvaha nebyla levná, bylo dobré ukázat, na čí straně kdo stojí. Na druhé straně jsem rád, že odvaha zlevnila a že lidé mohou demonstrovat pro i proti někomu, aniž by se báli perzekuce," řekl při odchodu od pamětní desky premiér Zeman, na jehož adresu někteří z asi pěti set shromážděných skandovali "Miloši, končíme".
Veřejnost i politici uctili v Praze výročí listopadových událostí
Svíčky a květiny zaplnily ve středu v Praze prostor u pomníku obětem komunismu na Václavském náměstí, který spontánně vznikl během listopadové revoluce. Kytice rudých růží a věnec v barvách trikolory položili k soše svatého Václava šéfové stran čtyřkoalice KDU-ČSL, Unie svobody, ODA a DEU Jan Kasal, Jan Ruml, Daniel Kroupa a Ratibor Majzlík. Výročí potlačení studentské demonstrace pak uctili položením květin a zapálením svíček na Národní třídě. Na stejné místo přišli s květinami také slovenský velvyslanec v ČR Jozef Stank, místopředsedové sociální demokracie Petra Buzková a Karel Kobes a mluvčí občanské iniciativy Impuls 99 Tomáš Halík, Jiří Pehe a Jana Šmídová.
Rozezlený dav vyhnal z Národní stoupence Miroslava Štěpána
Rozezlený dav, převážně žen, vyhnal od pamětní desky protikomunistické demonstrace 17. listopadu 1989 na pražské Národní třídě stoupence generálního tajemníka Strany československých komunistů Miroslava Štěpána. V pětičlenné skupince byl i někdejší důstojník Státní bezpečnosti Ludvík Zifčák, který před deseti lety na Národní třídě předstíral mrtvého studenta. Štěpánovi komunisté přišli v den desátého výročí zmasakrování demonstrantů naopak protestovat proti "zločinnému kapitalismu" a současnému režimu v České republice.
Šest světových státníků převzalo na Pražském hradě nejvyšší české vyznamenání
Pád komunismu ve východní Evropě je výzvou současné civilizaci, aby se
pokusila nalézt odpovědnost za svůj vývoj. Prohlásil to prezident Václav
Havel, když na Pražském hradě předával ve středu šesti světovým státníkům
nejvyšší české vyznamenání. Řád bílého lva převzali bývalí prezidenti
Spojených států, Sovětského svazu a Polska George Bush, Michail Gorbačov a
Lech Walesa, bývalá britská premiérka Margaret Thatcherová a někdejší
německý kancléř Helmut Kohl. Řád in memoriam pro bývalého francouzského
prezidenta Francoise Mitterranda převzala jeho žena Danielle. Státní
vyznamenání pro někdejšího amerického prezidenta Ronalda Reagana předá ve
Spojených státech tamní velvyslanec České republiky Alexandr Vondra.
Zatímco George Bush se v krátkém projevu po převzetí vyznamenání omezil na
krátké poděkování "z hlubin vděčného srdce", sovětský exprezident Gorbačov
vyzdvihl zásadní vliv změn v bývalém SSSR pro pád železné opony rozdělující
Evropu. Helmut Kohl mluvil především o svobodě. Vyjádřil naději, že v
příštím století se svoboda, mír a ideje právního státu rozšíří i do dalších
částí světa. Vdova po Francoisi Mitterrandovi připomněla, že její manžel si
ještě před pádem komunismu při návštěvě Prahy vymohl snídani s
československými disidenty. Lady Thatcherová zdůraznila neobvyklou
"sametovou" cestu Čechů ke svobodě. Jako jediná z oceněných vyzdvihla podíl
politiky amerického exprezidenta Ronalda Reagana na zhroucení komunistických
režimů v Evropě. "Dal jsem k dispozici vše, co jsem měl, abych komunistické
zřízení poslal na okraj dějin," uvedl bývalý šéf Solidarity Lech Walesa.
Michail Gorbačov odmítl, že by dal pokyn KGB vyvolat převrat v ČSSR
Poslední nejvyšší představitel Sovětského svazu Michail Gorbačov odmítl, že
by dal před 17. listopadem 1989 příkaz sovětské tajné službě KGB, aby
vyvolala v tehdejším Československu proces, který by vedl k pádu komunismu.
"V žádném případě jsem nic takového neschvaloval, ...jinak bych spáchal
politickou sebevraždu," řekl Gorbačov ve středeční panelové diskusi
konference "10 let poté - na prahu nového tisíciletí" na Pražském hradě.
Gorbačov tak reagoval na spekulace některých analytiků, podle nichž mohl
tehdejší sovětský prezident prostřednictvím KGB intervenovat v
Československu, aby vyvolal obrodný proces. Takzvaná "sametová revoluce"
vypukla totiž v ČSSR teprve po pádu Berlínské zdi.
Politika šíření svobody, právního státu a osobní odpovědnosti, kterou prosazovaly ještě před pádem komunismu Spojené státy a Velká Británie, měla podle tehdejší britské premiérky Margaret Thatcherové velký vliv na revoluční změny ve střední a východní Evropě před deseti lety. "Naším úkolem je šířit svobodu a pomáhat lidem, aby se k ní dostali," řekla baronka během panelové diskuse.
Výstavbu společného Evropského domu zemí západní i východní Evropy považuje bývalý německý kancléř Helmut Kohl za nejdůležitější úkol, který nyní Evropa má. Příští rozšíření Evropské unie je přitom podle něj nevyhnutelný dějinný proces. "Česká republika musí zvládnout předpoklady pro členství a Evropská unie se musí připravit (na přijetí nových členů). Ale o tom (rozšíření) vůbec nepochybuji," řekl Kohl.
Ještě šest dní po 17. listopadu hrozil zásah armády
Ještě šest dní po 17. listopadu 1989 nebylo podle bývalého tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) Karla Urbánka jasné, zda proti demonstrantům nezaútočí armáda, a to včetně tanků. Urbánek řekl České televizi, že komunistická strana kontrolovala policii, armádu a Lidové milice minimálně do konce listopadu 1989. Někteří z radikálních komunistů uvažovali po 17. listopadu o pomoci sovětských vojsk; tanky měly být nasazeny přímo proti demonstrantům v Praze a v krajských městech, poté měla začít vlna zatýkání, uvedla televize.
Univerzita Karlova udělila čestný doktorát 41. prezidentovi USA
Bývalý viceprezident a 41. prezident Spojených států amerických George Bush
převzal ve středu v pražském Karolinu čestnou vědeckou hodnost Univerzity
Karlovy (UK). Slavnostního zasedání vědecké rady této univerzity i Českého
vysokého učení technického a Českého svazu bojovníků za svobodu se zúčastnil
rovněž prezident České republiky Václav Havel. Čestný doktorát udělila UK
Bushovi za celoživotní dílo v oboru politických věd a kritické posuzování
politiky v rozměrech globálních.
Pražská Churchillova socha má symbolizovat svobodu a demokracii
Především ideály svobody a demokracie má symbolizovat socha Winstona Churchilla, kterou v den desátého výročí počátku pádu komunismu v České republice odhalila na stejnojmenném náměstí v Praze 3 bývalá britská premiérka Margaret Thatcherová. Slavnosti, které přihlíželo několik tisíc lidí, se mimo jiné zúčastnili také předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus a Churchillův vnuk Rupert Soames.
Bojovníci za svobodu si připomněli památku Jana Opletala
Památku studenta Jana Opletala, který se stal před 60 lety obětí nacistického teroru, si před pražskou Hlávkovou kolejí připomněli členové Českého svazu bojovníků za svobodu. Pietní vzpomínky u příležitosti 17. listopadu 1939 se zúčastnila i předsedkyně Senátu Libuše Benešová. Ve svém krátkém projevu zdůraznila, že studenti patřili vždy ke skupině obyvatelstva, která se odhodlaně postavila k boji proti zvůli. "Dva 17. listopady ohraničují padesát let poroby a ponížení českého národa," řekla Benešová a připomněla tak vystoupení vysokoškoláků proti nacistickým okupantům v roce 1939 a studentské shromáždění na pražském Albertově o padesát let později.
STEM: Listopad 1989 zásadně změnil život dvěma třetinám lidí
Více než dvěma třetinám lidí změnil 17. listopad 1989 zásadním způsobem život. Skoro tři čtvrtiny občanů považují toto datum za významný den české historie, ale jen 44 procent by jej chtělo vyhlásit státním svátkem. Pouze 27 procent z obyvatel České republiky pociťuje, že by se za uplynulé desetiletí zlepšilo morální klima ve společnosti. Vyplývá to z bleskového průzkumu agentury STEM pro Český rozhlas a Českou televizi.
Kanadští krajané jsou skeptičtí k výsledkům listopadové revoluce
Nespokojenost se situací, v níž se Česká republika nachází deset let po pádu komunismu, vyjádřilo České a slovenské sdružení v Kanadě a další krajanské organizace v otevřeném dopise, který obdržela ČTK v New Yorku. "Přes všechno to dobré, co bylo vykonáno, nemůžeme být se současnou situací spokojeni. V tomto směru plně souhlasíme s názory většiny našich spoluobčanů žijících v České republice," uvedlo kanadské sdružení. Podle dopisu se Česká republika ani po deseti letech nevyrovnala s pozůstatky komunismu, které se projevují pokřivením morálních a obecně lidských hodnot i u předních českých politiků.
Studentský lampiónový průvod připomenul události roku 1989
Přes dva tisíce mladých lidí prošlo ve středu večer v průvodu centrem Prahy z Václavského náměstí k Pražskému hradu. Studenti, z nichž mnozí nesli lampióny, svíčky či prskavky si tak připomněli desáté výročí policejního masakru na Národní třídě, který odstartoval společenské změny v Československu. Pochod ukončili zpěvem české a slovenské hymny a oblíbené písně zakladatele Československa Tomáše Garrique Masaryka Ach synku, synku na Hradčanském náměstí.
Přímluvné modlitby zněly ve stopách studentského pochodu
Z pražského Albertova, místa, odkud byl před 60 lety vypraven pohřební průvod s rakví Jana Opletala a kde před deseti lety studenti demonstrovali svou nespokojenost s režimem, se ve středu večer vydalo na pochod pět desítek mladých křesťanů. Akci zorganizovalo misijní centrum při pražském arcibiskupství jako přímluvnou modlitbu na místech, která pohnula dějinami české společnosti. "Budeme se modlit za národ a děkovat za deset let svobody," řekla zástupkyně misijního centra Adéla Hronová.
Asi stovka lidí demonstrovala v Hradci Králové proti komunismu
Demonstrací proti komunismu si v Hradci Králové připomněla stovka převážně mladých lidí desáté výročí listopadových událostí z roku 1989. Organizátoři dali akci podtitul - Nedopusťme nikdy více návrat genocidní rudé ideologie. "Velmi si cením, že shromáždění, které bylo mimo jiné věnováno všem obětem komunistických represí, přišlo podpořit i hodně starších lidí," řekl ČTK hlavní organizátor demonstrace Radim Štěchovský.
Prosím, pošlete nám Vaše připomínky.