O čem přemýšlíme deset let po listopadu 1989? 1. část
Začátkem roku 199O jsme si kladli otázku: Jaké to bude za deset let? Teď se - k překvapení mnoha z nás - ten čas naplnil. O čem přemýšlíme?, co se nám líbí a co nás trápí? Odpovědět na danou otázku se pokouší hledat dnešní kaleidoskop názorů občanů České republiky. Připravila Jana Peterková.
Po listopadu 1989 se zdála budoucnost jednoduchá: to, co se nám ve společnosti a politice nelíbí , zmizí, a to, po čem toužíme , se stane. Deset let uplynulo a my poznali, že život je složitější.
V listopadu 1989 na otázku,co nejvíce potřebuje naše země ,odpověděla Božena Hložková,důchodkyně, která tehdy každé ráno v půl šesté nosila horký čaj stávkujícím studentům k soše sv. Václava.
Streaming RA / RA Download
Božena Hložková, která před pěti lety zemřela, milovala Masaryka, nesouhlasila s rozhodnutím Beneše v 38. roce, a byla šťastná, že se dožila pádu komunismu.
Prezident Václav Havel v rozhovoru pro berlínský deník Der Tagesspiegel připustil, že deset let po revoluci převládá v České republice skepse.Za hlavní příčiny potíží prezident považuje provincialismus a úzkoprsý nacionalismus. Otázku -proč jsou lidé zklamáni - jsme položili historikovi, dr.Vilému Prečanovi,který se vrátil z emigrace a je předsedou správní rady Československého dokumentačního střediska.
Přehnaný optimismus z dalšího vývoje neměli před deseti lety všichni. Jiří Mejstřík, generální ředitel a.s. Kabel Plus Sport připomíná:
Ing. Vladimír Bičík je vedoucím zdravotní techniky v Nemocnici na Homolce v Praze, která je jednou z nelépe fungujících nemocnic v České republice. V 6O. letech stál při zrodu kardiostimulátorů v Československu. O naší někdejší a nynější situaci přemýšlí takto:
V Nemocnici Na Homolce působí od roku 1989 také MUDr.Miloš Táborský. V 36-letech je vedoucím lékařem kardiostimulačního pracoviště. Pracuje běžně dvanáct hodin denně.
Prosím, pošlete nám Vaše připomínky.